Téma: Jak přistává moucha na stropě?

Tvoje starosti bych chtěl mít.

A co si to zkusit 

Nejdříve udělá přemet, pak salto a po přistání  jí dám plácačkou po zadečku.   

Mouchy mohou být i užitečné, kromě toho, že s mimi můžete krmit své pavouky, žáby a chameleony, si můžete křížením vychovat i mouchu jezdeckou, která vás povozí i po kolmých stěnách. viz. obr.

A nyní několik vědeckých informací z internetu:

Samice během snůšky naklade 100 až 150 vajíček, během svého života až 2 000.

˃ Samec po spáření uhyne. ˂

Jak dokážou mouchy přistát na stropě 
a chodit po něm vzhůru nohama? A hlavně, jak se na něm pak udrží?

Ke stropu doletí moucha v normální poloze, tedy břichem dolů. Těsně pod ním ale provede sudový polovýkrut, přičemž využije setrvačnou sílu k dopadu v poloze vzhůru nohama.

Tak se aspoň dlouhá léta popisoval princip mušího přistání na stropě, než v roce 1958 ukázal americký časopis Natural History pomocí vysokorychlostního snímání, že je to trochu jinak. Moucha neprovádí sudový polovýkrut (kolem své podélné osy), nýbrž něco jako přemet (podél své osy příčné). Nejdřív se zachytí párem předních nohou, které při přiblížení ke stropu zvedne nad hlavu, a zbytek těla přistane na stropě za dopomoci setrvačné síly. Tolik k přistávacímu manévru.

Jak se ale moucha na stropě udrží, a dokonce po něm umí chodit? I tady byl díky vysokorychlostním kamerám vyvrácen jeden dlouho uznávaný, leč mylný názor, a to teprve před pěti lety. Nejdřív se mělo za to, že se mouchy díky jemným vláskům na svých končetinách dokážou zaklesnout do malých nerovností a proláklin, které jsou hojně přítomné na každém povrchu, byť z našeho pohledu hladkém.

V roce 2006 ale jistý Stanislav Gorb z Institutu Maxe Plancka pro výzkum kovů ve Stuttgartu zjistil, jak mouchy (a desítky dalších druhů hmyzu) dokážou chodit po různých věcech bez ohledu na směr gravitace. Na konci nohou mají speciální žlázy produkující lepivou emulzi, podobnou třeba zmrzlině – látku složenou z tuků/olejů a cukrů. A právě díky ní je pro mouchu snadné udržet se na jakémkoli povrchu včetně skla. Méně snadné je však kvůli tomuhle lepidlu se po ní pohybovat. Je to podobné, jako když chodíte čerstvě zoraným polem po vydatném dešti.

Gorb dlouhodobým pozorováním zjistil, že mouchy mají hned čtyři strategie, jak své nohy přilepené k povrchu odtrhávat. Přilepenou nohu moucha buďto 1) odtáhne od těla, čímž se odlepí její spodní článek (jako byste odlepovali chodilo od bahna zvednutím paty) ; 2) uvolní kroutivým pohybem; 3) odlepí zapřením dvou drápků umístěných na konci nohy, přičemž nohou pohybuje dopředu; nebo 4) udělá to samé, jenom nohou pohybuje dozadu.

Zároveň Gorb vyvrátil jednu dlouho tradovanou pověru, stručně vyjádřenou hostinským Palivcem na otázku, proč už mu na zdi nevisí obraz císaře pána: „Sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. ” Mouchy na něj ovšem nesraly, stačilo, že po něm chodily, a zanechávaly tak na jeho povrchu zbytky svého ‚lepidla’.

Pane Sovo, děkuji za obšírné vysvětlení. Ten dotaz byl i z části recese, ale ne úplně. Mě toto napadlo když jsem znuděně mouchu pozoroval a nemohl jsem dojít k žádnému závěru.

Teorie s lepidlem na šlapkách poněkud pokulhává, neb to by  moucha spotřebovala na odlepování mnoho energie a jak je vidno, nijak ji chůze po čemkoli netrápí. Jiná a to podložená teorie praví, že na každé tlapce jsou řízené přísavky, které moucha ovládá mikroprocesorem. Ve vhodný okamžik správnou nohu uvolní a při dotknutí povrchu zase přisaje. Protože zjevně nijak nezakopává, že by právě zapomněla tu kterou uvolnit, je jasné, že proces chůze řídí elektronika.

A teď se ukažte, jak jste na tom s matikou, či fyzikou.

Ve škole jsme dostali příklad: je čtvercový stůl a v každém rohu sedí moucha. V jeden okamžik každou napadne, že navštíví svoji sousedku zprava (zleva je to stejné), tedy všechny se začnou naráz pohybovat. A teď spočítejte, po jaké křivce se pohybují. Prozradím, že bez parciálních diferenciálních rovnic se neobejdete. Já to neumím.

Další reálný příklad zněl. V jedoucím autobusu poletuje moucha a ničeho se nedotýká. Autobus narazí a řekněte, co se s mouchou stane v okamžiku nárazu.

Zkrátka ten otravný hmyz není jen tak něco blbého

Hříbečku, až po čase vidím, jaké je to téma,  a vysvětlení složité. A potom někdo řekne, že není Bůh? Ano je, a je to inteligentní konstruktér.  Pavla

Život je zázrak

Nádherná animace o Zlatém řezu a Fibonacciho posloupnosti - zákonech přírody a zákonitostech stvoření.