Téma: Boží mlýny mezilidské vztahy - opravdu melou pomalu, ale spravedlivě?

Téma a diskuze o božích mlýnech tu tu bylo, klikni zde.  

Že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, vědí lidé již tisíce let. Platí, že když vyšleš zlou, nebo negativní, nebo jinak špatnou myšlenku, tak se ti vždy vrátí v zesílené podobě. Přeješ-li někomu něco zlého, stane se také tobě, nebo tvému dítěti, či blízkému,  něco ještě horšího.

Kdyby to lidé věděli, tak by snad nebyly ani války.

Přečti si něco o „karmě“.

Vikipedie: Karma: doslova "čin", zákon příčiny a následku ve smyslu lidských činů, které mají zpětné důsledky na jedince - v buddhismu a hinduismu se předpokládá vyrovnání příčin a důsledků nejen v tomto životě, ale i v budoucích životech,  reinkarnacích, daného jedince, respektive předpokládá se zažívání důsledků, které jedinec ve smyslu filozofického konceptu nesmrtelné duše (Átma) a reinkarnace vykonal ve svých v minulých životech.

Protože způsob prožívání světa je určován obsahem naší mysli, negativní otisky nevyhnutelně vedou k budoucímu utrpení a pozitivní otisky vedou ke štěstí a spokojenosti. Karma není víra, protože každý člověk má svobodnou vůli a tím je strůjcem svého vlastního osudu.

Nejbohatší muž planety Bill Gates své žáky učí jednu zkušenost: Život není fér, smiřte se s tím“

Proto ani v koncept Božích mlýnů nevěřím. Lidé se tím jen rádi utěšují.

Já věřím pouze těm mlýnům (třeba mlýnům spravedlnosti), které sám roztočím.

Také mám dojem, že je to jen utěšování. Vím o zlých lidech, kteří se mají dobře i o dobrých, kteří se mají špatně.

Můžeme se utěšovat "karmou" nebo "mlýny", ale jak píše kolega - nejúčinnější jsozu ty, co sami roztočíme

Ne, nemelou. Pokud i někdo  o sobě myslí, že je klikař a vše mu pojde- a není to žádný blbec- většinou se nesplete. Jde hodně o přesvědčení o sobě samém, sobcům a darebákům se obecně žije velmi dobře

Známý Budhův výrok říká: „Vaše utrpení je vyvoláno vaším protivením se tomu, co jest“. Zamyslete se nad tím minutku. Znamená to, že utrpení vzniká pouze tehdy, když odmítáme přijmout, co se děje. Pokud na tom můžete něco změnit, pak přijměte patřičná opatření. Jestliže něco změnit není možné, máte dvě možnosti: přijmete situaci a zbavíte se toho negativního, co z ní vyplývá, nebo můžete dlouho, hluboce a náruživě trpět.

Problém se stane problémem teprve tehdy, když ho tak nazvete

Často jsme sami sobě těmi nejhoršími nepřáteli. Štěstí skutečně závisí na úhlu pohledu. Pokud něco berete jako problém, jsou vaše emoce a myšlenky nasyceny negativem. Zamyslete se raději nad tím, jaké poučení byste mohli ze situace vyvodit – a ona z ničeho nic problémem být přestane.

Chcete-li věci změnit, změňte neprve sebe

Váš vnější svět je odrazem světa vnitřního. Nejspíš znáte lidi, jejichž život je plný chaosu a stresů. Není to snad proto, že oni sami žijí jaksi nahodile? Rádi si říkáme, že se měníme pod tlakem okolností. Ve skutečnosti to ale má fungovat právě opačně: musíme změnit sebe, abychom změnili okolnosti.

Zdroj: 13 Things to Remember When Life Gets Rough

Prosím vás, teorie je  šedivá a strom života se zelená. Tyhle teorie, že problém se stane problémem jen když… poněkud blednou, když se dostanete ke skutečné mizérii.  Při návštěvě koncentračního tábora nebude každý Frankl. Buďme trochu realisti.  

Znám lidi, kteří druhé zotročují, makají na ně, oni nedělají nic. Jde o celou rodinu, která tříská peníze na druhých. Jejich dcera je obyčejná k… a, svedla i cizí ženské snoubence  a myslíš, že se jim něco stalo?  

Je to spíše něco jako utěšování se (ublížil mi, však ono se mu to vrátí), ale nefunguje to.

Maximálně se může stát, že tento typ lidí bude věčně nespokojený - takže i když dosáhne stejného nebo i většího úspěchu, tak stejně nebude spokojen.

10 vybraných myšlenek Vadima Zelanda:

1.  Naučte se být rádi, že je ošklivé počasí, že čekáte ve frontě, v zácpě na silnici, že máte problémy, být rádi čemukoli negativnímu.  Tento svého druhu masochismus vyčistí nebe nad vaším světem.  Měli byste se zamýšlet pouze nad tím, v jakou výhodu pro vás se změní ta či ona nepříznivá okolnost. A tak to také bude – sami se o tom mnohokrát přesvědčíte.

2. Až přestanete jenom chtít a budete odhodláni mít, pak to dostanete.

3. Nejtěžší je umět čekat a zachovat přitom klid pána situace.

Je nezbytné vydržet zkoušku pauzou, v jejímž průběhu se neděje nic.

4. Když s něčím projevujete nespokojenost

nebo na něco nadáváte – na vládu, úředníky, fotbalisty, počasí, kolegy, sousedy, členy rodiny, nemluvě už o dětech, vysíláte do zrcadla světa nehezký obraz a odrazem dostanete odpovídající realitu.

5. Dovolit si být sám sebou znamená přijmout se se všemi svými nedokonalostmi.

Umožnit druhému, aby byl sám sebou, znamená sejmout z něho projekci svého vlastního očekávání. V důsledku toho se situace, kdy jeden chce to, co druhý nepřijímá, nepostihnutelně vyřeší sama sebou.

6. Ve své realitě vidíte ten film, který promítá váš „projektor“.  

Co si namalujete, to také vidíte. Problém spočívá v tom, že lidé to dělají NAOPAK: to, co vidí, to také malují. Chápete rozdíl?

7. Zázrak nastane pouze tehdy, dokážete-li prolomit navyklý stereotyp 

a budete přemýšlet nikoli o prostředcích dosažení, ale o samotném cíli.

8. Jestli se vám občas zdá, že „nejste z tohoto světa“,  či že „s tímto světem  něco není, jak má být“, znamená to, že už jste se téměř nebo úplně probudili, a to je skvělé.

9. Pokud si budete úporně a neochvějně promítat v myšlenkách SVŮJ film a kráčet k cíli, realita se dříve nebo později octne v souladu s ním.  

Realita prostě nemá, kam by se poděla – to už je její vlastnost. Nejen že vy závisíte na realitě – také ona závisí na vás. Otázka je, kdo vládne INICIATIVOU.

10. Co rozhodně nikdy nedělejte – nebuďte v životě zklamaní.  

Nesmíte si myslet, že se vám život nevyvedl. V žádném věku tak smýšlet prostě nesmíte. Nic v tomto životě není zbytečné. A všechno teprve začne – v jakoukoli dobu, za jakýchkoli podmínek a okolností.

moc nevěřím na boží mlýny. dva mi srdci nejbližší lidé mi ublížili krutým způsobem a žijou si v pohodě. jen mi zůstala hluboká bolestivá rána v srdci. já přišla o všechno a oni si žijou spokojeně dál.

Nevím už, jak to zopakovat:

Na co myslíme, to si do života přitahujeme. Každá událost, která se nám stane, je tu proto, abychom se poučili, nebo aby nám něčím v životě pomohla.

Dva mně ublížili, píšeš. Co když si ti dva nemyslí, že někomu ublížili. Co když to ublížení je jen v tvých představách, jen v tvém srdci, protože sis dělala jen iluze.

Boží mlýny pracují opravdu pomalu, to aby poskytli čas, těm co nemají svědomí čisté, věci napravit. Boží mlýny postihují jen skutečné provinilce, ne ty, o kterých si pouze myslíme, že se provinili a jde tedy o vinu jen v našich představách.

Například, když partner opustí druhého, nemusí to být provinění, ale třeba jen pud sebezáchovy dotyčného, třeba například, záchrana před patologickým a nefunkčním vztahem.

Přjímej každou změnu v tvém životě jako šanci na něco nového a hezčího než dosud.

A co pak je soulož tchána s nevlastní snachou? kdyz tchyne a vlstne jeho zena klidne spala vedle v pokoji. to jen má iluze?

A ty seš co, snacha, nebo tchyně? Píšeš v hádankách. Přesto věř, že ublížili hlavně sami sobě.

já jsem tchýně, jsem ta která ji pustila do svého srdce a snášela ji modré z nebe a za to mi poděkovala tím že mi svedla manžela. jak to myslíš že ublížili sami sobě?

Chápu, že tě to trápí a jsi zřejmě v šoku. To je samozřejmé, je to i velké zklamání, ale také příležitost k zamyšlení a přehodnocení dosavadního života.

Osud tě chce něco naučit. Na něco upozornit, nic se neděje náhodně. Jen nezačni hledat chyby a obviňovat sebe a druhé, to je cesta do pekla, prostě se stalo, to co se mělo stát a hlavně je to už minulost.

Také problém je, že to není tak, že jej jen a jen „svedla“ snacha. K tomu musí být vždy dva. Mohlo by se všelicos stát, kdyby byli oba například opilí, nebo zfetovaní, ale to není omluva, to by věc jen urychlilo.

Když nechci, aby mě svedla jakákoliv žena, tak se to nestane, protože to prostě nechci a proto, že miluji svou ženu. To je jako, když nechci být opilý, tak se neopiji, i kdyby mně někdo naléval a nutil pít. Podobně nezačnu fetovat, nebo kouřit, i kdyby se okolo mne všichni zfetovali.

Jinak chci říci, že k nevěře musí být nějaké další předpoklady, například nedobré vztahy v rodině. Nespokojenost dotyčných s dosavadním životem i sexuálním, neschopnost to civilizovaně řešit, neschopnost o problémech komunikovat, nebo neochota partnera naslouchat, a vztah stále a nepřetržitě kultivovat.

Taková věc se také nedá vyřešit několika řádky, chce to hlavně čas. Takovéto selhání dotyčných nespadlo náhle z ničeho nic z nebe, muselo se to již dlouho, možná léta chystat. Také věř, že dotyční mají svědomí, které je trápí.

Tak dopřej nápravě také čas a rozmysli se velmi dobře, co chceš od dalšího života. Nebo se chceš jen trápit obviňováním kdekoho, včetně Božích mlýnů, sžírat se touhou po pomstě? Pokud dotyční svědomí nemají, tak pryč od nich.

Buď budeš muset odpustit a zapomenout, nebo začít znova žít a třeba s někým jiným. Musíš milovat hlavně sebe, také sobě odpouštět. To je boží přikázání.