Téma: Kolegyně mi dohodila nezadaného kolegu - nedopadlo to dobře

Tobě není 30 ani náhodu, viď?

Ale to neva.

Každopádně nechápu, proč vůbec na vztah s ním myslíš. Buď si z tebe dělá srandu nebo je to pako. Přeci snad nebudeš hledat vztah jen podle toho, jaký má chlap ksicht nebo nepoběžíš jak opička za každým, kdo tě pozve na kafe. Důležitější jsou činy. Ty jeho stojí za starou belu.

Tak nevím, co vůbec řešíš.

Nějak mě zblbnul. Získal si mě asi tím, jak mi radil, pomáhal. Říkal mi taky Šári. A pak já snad ani nemyslím s ním na partnerský vztah, vždyť je mladší o 7 let a navíc v práci vztah fakt navazovat nechci. Na to kafe jsem s ním chtěla jít jen tak-to on pomýšlel na vztah. Klidně bych mu i to kafe zaplatila, protože je takový vůči mě vstřícný a v pohodě co se týče po pracovní stránce. ale to i ten jeho kamarád a náš kolega taky, ale ne tolik. Cítím pak vůči nim závazek, když mi takhle pomáhají…

Děvče, ty si koleduješ, aby si z tebe někdo udělal trhací kaleddář. Stačí na tebe udělt cukrblik a hned jsi z toho hotová a nekoukáš doprava doleva.

Takže:

a) zdrobněliny jména nepoužívají jen ti, co tě mají rádi, ale i ti, co se ti chtějí vlichotit a může to být i známka infantility, vypočítavosti a vlezlosti. Každopádně to není žádná hodnota, která by stála za řeč. Na oplátku mu říkej Luki a jste si kvit.

b) pomáhat a radit novému kolegovi je sice pěkné, ale měla by to být slušnost a je to i prevence, protože nestíhající kolega znamená stres na pracovišti a víc práce pro ostatní. Jediný závazek, který by sis z toho měla dělat, je předsevzetí, že až bude potřebovat pomoc jiný kolega, tak taky pomůžeš.  

c) že tě napadají věci jako že když tě někdo pozve na kafe, tak bys ho klidně i zaplatila, nikde ani nevyslovuj. Koleduješ si o to, aby někoho napadlo, tě začít zneužívat.

Za dámu platí muž, je to konvence. Případně když jde třeba o pracovní schůzku, platí každý za sebe nebo může platit ten, kdo zve. Ale aby muž pozval ženu na osobní schůzku a platila ona, tak to by leda ona byla úplně hloupá a on úplně vyčůraný. Normální chlap by to nikdy ani nepřijal a dokonce by si o té ženě mohl pomyslet, co je to za chudinku.

Snad až když se na kafe, oběd a pod. chodí častěji, nebo ti dva spolu už chodí, může se muž se ženou v placení střídat, aby zase dáma sama sebe nepovažovala za vyžírku - ale není jediný důvod, proč by PRVNÍ kafe měla platit dáma.  

Náklonost si získávej tím, že budeš upřímná - ne tím, že se budeš chtít platit i za něco, zač normálně dáma neplatí!

d) dětinské a trapné to je, ale nepůsobíš jako zoufalá třicítka, ale jako hodně infantilní děvče. Měla by sis dávat na lidi asi trochu pozor. Vztahy mezi lidmi nejsou jen o lásce, ale i o horčích věcech - manipulacích, dokazování si sám sobě, boji o místo ve "stádu", ziskuchtivosti a pod. A ty jsi evidentně velmi dobrý terč pro cokoliv, protože stačí se k tobě chovat slušně, jedno kafe a příjemné oslovení a jsi "zlblá".  

Pracuj na vlastní hrdosti. Pokud budeš mít o sobě vysoké mínění (tém nemyslím být nafoukaná, ale zdravou sebeúctu), tak ti bude to, že se k tobě muži hezky chovají, pomohou ti, nebo tobě se zalíbením mluví, bude připadat jako normální věc a jako věc, kterou si samozřejmě zasloužíš. Nebudeš mít tendenci se zamilovávat z vděčnosti, a budeš mít vyšší kriteria výběru než že ti někdo řekne Šári. Což tě ochrání před špatnými lidmi.

e) řekni si prostě: že co je v domě není pro mě. Vztahy na pracovišti jsou na prd. Je romantické, když to funguje, ale když to skřípe nebo nedopadne, je to peklo a to nejen pro ty dva, ale i pro ostatní. A nemluvě o tom, že pro ostatní je někdy i peklo to, že mají za kolegy dvě hrdličky. Je to někdy dost otrava. Takže pokud se chceš chovat kolegiálně, i k těm, co ti neříkají Šárí, nezvou tě na kafe a nerozebírají tě s kamarádkami, tak neuvažuj o tom, jak si tam s někým něco začít, sotva vlezeš do dveří.  

Já jsem na vztah s ním vůbec ani nepomyslela do doby než začali vést on a ta holka se o mě bavit. Ani poté jsem na něj nemyslela jako na sexuální objekt. Vím, že z toho nic nebude. A kdyby náhodou snad jo, tak já z té práce odejdu a i tak to bude hodně těžké, jelikož je mladší a jeho maminka zná tu moji… Je to mladý kluk a já mu nechci nějak kazit život nebo dělat problémy.

Holka holka, ty v první řadě nechápeš sama sebe.

Popisuješ, jak na vztah a sex s ním nepomýšlíš a vypisuješ tu o něm celé romány.

Těžko někdo druhý - třeba on - zjistí, co vlastně chceš, když to nevíš ani ty sama. a těžko zjistíš, co máš tedy dělat, když nemáš jasno v tom, čeho chceš dosáhnout.

Jo, to je pravda, že ohledně jeho nevím co chci. Jasně jsem mu napsala, že když on myslí na bejvalku, tak já zase myslím na jednoho kluka, co je zadaný a to je fakt-ten byl moje všechno, i když jsme spolu nechodili (Adama jsem prostě nešťastně milovala a pořád na něj myslím a říkám si, kdyby tady tak byl a pomohl mi mě ochránit). Lukáš není špatný kluk, ale nějak mi přijde nevyrovnaný. Chtěla bych, aby on taky chvíli nevěděl, co chce, jenomže to se spíše podařilo udělat jemu ze mě. To potřeboval mít mě totálně zblblou, aby si mohl mi říkat, co chce-včera to ale vážěn přehnal. Naštěstí s ním dnes (03.07.2016) směnu nemám-jaká pohoda

Holka, tobe je tricet? No … to je radosti …

Ahoj. Podle mě je to pako. Nechat takové věci vyřizovat svou kamarádkou mi připadá spíš dětinské a trapné. A pozvání na kávu prostřednictvm sms taky není zrovna pro zralého muže indentické. Je to zbabělec. Od toho dej raději ruce pryč a bud ráda, že sním nechodíš. Navíc, pokud si někdo dělá legraci z takových věcí, tak to spíš světší o jejich inteligenci…   najdi si raději skutečného chlapa

Já vím, že to je dětinské až trapné. Ale je mu teprve 23 a mě 30. Připadám si jak zoufalá třicítka. Nemůžu za to, že takhle začali blbnout, halvně on. Několikrát jsem jeho a tu holku slyšela, jak se o mě baví. Jednou jsem šla z pauzy, oni stáli přede mnou. Zašla jsem a za dveřma slyším, jak jí říká, jo je pěkná. Pak předminulou směnu zase jejich společnému kamarádovi a našemu kolegovi říkal Já jsem z/do (to bohužel nvm tu předložku) ní blázen. Od týhlectý směny se ho pomalu bojím i pozdravit. Dnes (02.07.2016) s ním mám nastejno směnu, tak to bude něco. I když já si to snažím už tak nebrat. Ještě minule v práci mu říkala ta jeho kamarádka: Taky by si mohl, Lukáši, tý holce pomoct. Nic na to neřekl a odešli spolu dříve než já-jsme měli nastejno zavíračku, ale já nestíhala oproti nim.

Děláš si zbytečné předsudky ze střípků, které si posbírala a nemáš žádné fakty.  

Mohli se bavit i o někom zcela jiném, ale Ty si to zbytečně vztahuješ na sebe.  

Reaguj jen na to co víš, ne na to co si pravděpodobně jen mylně domýšlíš.

Bavili se určitě o mě, protože se na mě předtím podívali-nevěděli, že je zrovna u toho přistihnu.

equemisii, nemyslím si, že jde o pako … (i když pohled většiny takový bude)

Iniciativu o Tebe jeví spíš ta kamarádka než on. Ty si to jen špatně vykládáš.

Kaźdopádně nepůjde o nic víc než nežnosti, kamarádtví a sex. (sice nepřijatelná představa pro většinu, ale já nad tím nos neohrňuji… )

Jen mi nesedí ty pohlaví, které se Ti pletou. Jednou píšeš o ní jako o kamarádce a ve druhém příspěvku o něm … o kamarádovi, ale v to příběhu chybí propojení nebo souvislosti. Tak si nejsem jist zda to myslíš vážně a některé myślenky Ti unikají, nebo děláš nékde překlepy, nebo jak to vlastně je. Prostě je to napsáno zmateně.  

Nicméně, o vztah nejde a pokud se chceš pobavit sexem tak proč ne. Nedoufej ale v něco víc a nestůj na místě do nekonečna.

Taky si nemyslím. Je mu málo let oproti mně a navíc já bych ráda trvalejší vztah. Nicméně vztahy se mi nikdy předtím nevydařily, takže jsem sex s klukem neměla. Stejně je teď předčasné o tom všem uvažovat. Kdyby snad mě náhodou chtěl, jakože já si myslím, že ani nechce, jako kamarádku na sex, tak bych zaprvé tu práci zanechala a zadruhé bych si dávala hodně velký pozor. Je tu totiž riziko, že ostatní ví více než já o nás dvou a to mi vadí nejvíce. Poznal, že jsem důvěřivá a naivní a obrátilo se to proti mě, Ví, jak dostat holku tam kam chce on. Jednou tam prohlašoval přede mnou, že je špatně, když si je holka klukem jistá. Takže mě znejistil, což se mu teda povedlo. Ví, že jsem nervózní, to pozná, pak už není nic jednoduššího než mě kontrolovat, koukat po mě, co nejvíce se kolem mě pohybovat, když může a má čas a je jasný, že tak mě znejistí. Už jsem to jednou zažila na střední v horší podobě-schovávala jsem, utíkala před tím dotyčným a nakonec z toho špatně spala, až jsem se psychicky složila. Proto teď raději chodím na psychoterapii-jsem hodně citlivá a mám získanou desintegraci (rozpad) osobnosti-terapeut říká, že za to můžou neshody mezi rodiči, když jsem byla malá a pak také to, že tátu jsem měla doma jen o víkendech

A takhle o mýtománii psychoterapeutet nehovořil?

A co mám jako dělat? Snažím si ho nevšímat a minulou směnu to fungovalo, i když an něm vidím, že mu to vadí. Ach jo, nemám ráda komplikované vztahy. Já nevím, co mám v sobě jiného, že nemůžu najít nikoho k sobě, komu by nešlo jen o sex. Všichni kluci si se mnou vždy chtěli jen užít. Prostě jsem pro ně taková lehká dívka. Kamarádka říká, že se nemám s nimi hned na první shcůzce líbat nebo nechat si projevovat nějaké něžnosti. Když mně se ale někdo líbí, tak po něm toužím a nemyslím na to, že na tyhle láskyplné projevy je příliš brzy. Prostě s těmi muži obecně koketuji, i když se vyzývavě nestrojím

Můj názor je, že jsi tam nová, ostatní brzy zjistili jak jsi ještě naivní a nezkušená (omlouvám se za upřímnost), a prostě se všichni na Tvůj účet jen baví, nic víc.

A co je špatného na tom, když každý kluk chce po Tobě sex? My muži chceme sex po každé ženě, která se nám libí. Tak jsme od přírody naprogramování. (Rozdíl je jen v tom, zda to projevíme nebo ne) Stajně jako vy ženy, jen z opačné strany. Tak to prostě je.  

Na tom nevidím nic špatného.

Navíc píšeš, že je Ti 30 a sex jsi ještě s klukem neměla. Možná to s tou sebekontrolou a odstrkáváním mužů od sebe radami kamarádek přeháníš. Život jde docela rychle a je nesmysl si ho neužívat kvůli tomu, co říkají kamarádky.

Dezintegrace osobnosti????? !!!! Je fakt, že streetwalker ale taky znamená jak prostitutku, tak sociálního pracovníka operujícího v terénu.

No, skutečně je na láskyplné projevy na první schůzce brzy.

Situace na mě udělala ten dojem, že on stojí o kolegyni, ona ale ne a tak se rozhodla, že se pokusí vás dva dát dohromady. Ty ses chytla hned, on ale ne a ani to nemá v úmyslu. Kolegyně se přepočítala a tebe zneužila.

Dne byl celou dobu vpohodě-nějaké ty jeho slovní výlevy typu brr když kolem mě prochází mi už ani nevadí. Vím, že o mě nestojí. Jen jsem mu taky dneska (03.07.2016) párkrát vypomohla, to mi poděkoval to jo a předtím měl řeči typu: to nemusíš a tak. Pak jsem ale nestíhala, tak mě hnedka poučil co mám dělat jako první, abych ho na kuchyni asi nezdržovala. Všechny jeho poznámky přecházím mlčky. Několikrát nám zkontroloval servis kvůli masu. Moc mi neveří co se týče práce. Večer pak nestíhal o 10 minut a to nadával, byl vyjevený, jistě jsem za to mohal určitě já podle něj. Ještě schválně přede mnou řekl holce, co tam je rok, že sice nekouří, ale že ven s ní na jednu cigaretu půjde a pak taky šel. jsem se jí ptala, ale ona o něj nestojí. Se jí ani nedivím. V noci totiž čekali na mě venku a on se vysvlíkl do půl těla. Jenže já ještě nebyla převlečená. To ho naštvalo a zenmožnil mě před ostatníma jen proot že jsem nesla odpa v pytli a krabiic zvlášť. Pak se urazil a odjel jako první. Je to idiot a já už s ním díky bohu mám příští týden jen 3x nastejno směnu, sice z 5ti směn, ale i to mě těší.

Páni, teď vážně: řešíš neuvěřitelný kraviny. Až neskutečně nepodstatný blbosti.  

Takové malichernosti dnes (03.07.2016) už neřeší ani 15-ti leté holky.  

Co na to Tvé psaní říci? Působí to poněkud jako psaní do bravíčka. Tak nevím, buď Ti není 30, nebo Ti nebylo dáno do vínku… Každopádně tady je každá rada drahá, teda spíš marná…

Tvoje problémy a výlevy naprosto neodpovídají 30letům.

Moje rada je, abys buď kápla božskou, kolik ti opravdu je, protože on nějaký druh problémů je pochopitelný v 16, zatímco ve 30 už je leda trapný. A jestli si myslíš, že tím, že ze sebe budeš dělat starší, dáš svému "problému" větší váhu, tak ono to funguje spíš trochu naopak.

Takže jestli máš pocit, jak sis nahonila nějaké body tím, žes ze sebe udělala třicítku, tak jsi tím spíš zabránila tomu, abychom tvou situaci pochiopili správně.

No a jestli ti opravdu 30 je, tak bych asi spíš poradila tohle ani neřešit v diskuzích na netu, ale spíš jen s tím svým terapeutem. Protože tvé starosti opravdu neodpovídají tvému věku a evidentně to není úplně "normální" a člověk by ti nerad ublížil.

Je mi opravdu 30. A bohužel mám narušenou psychiku díky špatnéme rodinnému prostředí, domácímu násilí v rodině a taky jednomu klukovi, který mě v mých 16ti na střední škole stalkoval (sám se mi i po letech k tomu přiznal). Pak jsem z toho všeho experimentovala s drogami. Jako zázrakem jsem dodělala gympl, načež z první vejšky, kam jsem šla z donucení ze strany matjy mě vyhodili a bakaláře jsem pak stěží udělala po 5ti letech, neboť jsem 2x přepisovala bakalářku, která je stejně brak, co se týče jazykové hodnoty. Řeším to s terapeutem a řeším i to, jak zapomenout na svého bývalého stalkera… Vím, že se vyjadřuji jak 16ti letá slečna. Ten kluk v práci má ale v září skončit, tak už to pak bude snad o. k.

O vyjadřování vůbec nejde. Jde spíše o to, jaké malichernosti řešíš.

Nekdo holt je navzdy mlad… ovsem ne fyzicky…

Stejně tam v září končí. Říká se, že si našel něco lepšího. Co mi však ale k němu ani trochu nesedí, že prý tam končí protože mu to za ty nervy nestojí-kecí, zrovna on je tam nejvíc v pohodě, i když je fakt, že občas vyšiluje, ale ta práce mu tam jde nejlíp ze všech. Brzy by se dostal na manažera-on na to jako jeden z mála v KFC má. Škoda ho, ale jedině dobře pro mě. Mně je už dávno jasné, že má rád tu holku, přes kterou mě zval a že s ní to táhne. Taky jim to přeju. Věkově se k sobě hodí. Vlastně i osobnostně. Jsou mladí, hezcí oproti mě tak ať jsou spolu šťastní. Vlastně bych byla nejradši, kdyby tam skončil teď hned, ale přes prázdniny si pár směn ještě s ním užiji-on mi prostě nevěří, radí mi, i když nemusí a rád po mě čumí, když má čas. Pak ale končím a ani mi neodpoví na pozdrav. Přitom mě ale teďka po konci směny řešil s manažerkou-nvm o co mu šlo… Jdu spát

equemisii,  já to vidím tak, že pokud Ti je opravdu 30, tak jednak Ti nebylo duševně tak úplně dáno do vínku, jak se říká a pak také nejspíše sehrály roli i ty drogy, se kterými máš zkušenost, nejen rodinná situace atd. Nevím co a jak dlouho si brala, ale drogy dokáží hodně ovlivnit mozek (a nejen ten) tak, že zůstanou určité následky i po jejich úplném vysazení. Takových vás je cca v Tvém věku (a nejen v Tvém věku) ne úplně málo, bohužel, neboť drogy jsou dnes (05.07.2016) běžně dostupné stejně jako rohlík nebo chleba, například.

Tobě nepomůže, jestli tenhle kluk odejde nebo ne, přijde jiný, a budeš v tom lítat stejně, jako teď.  

Píšeš, že: "Jsou mladí, hezcí oproti mě." Tak já si nemyslím, že jsi stará, no a s tou krásou vnější - to také není úplně všechno, také hraje roli, jaký člověk je, co ze sebe vyzařuje, co umí, jaké má zájmy koníčky, co dokáže nabídnout a tak. Zmiňuješ se jen o práci, nic víc. Máš vůbec nějaké zájmy a koníčky, něco co Tě baví? Nebo něco tvořivého? Prostě existuje něco, cokoliv, kromě práce, čemu se ve volném čase věnuješ? Taky si myslím, že u Tebe hraje roli také Tvé nizké sebevědomí, ale to už by bylo dobré řešit s Tvým terapeutem, když už k němu chodíš, a pokud je to terapeut pro Tebe ten pravý. Otázka je, zda-li jsou vidět nějaké výsledky jeho práce, zda-li Ti skutečně pomáhá, myslím tím Tvé návštěvy u něj?

No a týká-li se práce. Je fajn, že práci máš, o tom žádná. Ale otázka je, zda-li zrovna tato práce je pro Tebe vhodná, mě také mimo jiné napadá. Protože zrovna tato práce klade poměrně velké nároky na objem práce, její kvalitu, rychlost, směny jsou časově, psychicky i fyzicky náročné. Jestli to není pro Tebe momentálně až moc. Ovšem s tím by Ti měl opět poradit Tvůj terapeut. Já jen uvažuji nad tím vším, co tu píšeš. Každopádně, ať by jsi byla v jakékoliv práci, zkus se přestat zabývat těmi zbytečnými tisíci věcí kolem Tebe, které s prací vůbec nesouvisí = co, kdy, kdo, jak, s kým, proč atd. , a to včetně všech domněnek až spekulací, strašně moc a zbytečně Tě to zatěžuje víc, než je zdrávo, ale v podstatě si to děláš i sama. Prostě snaž se soustředit jen na svoji práci, s ostatními se pozdrav, můžeš s nimi hodit i řeč, to ano, ale o něčem jiném, ne o tom, jak jsem psala = co, kdy, kdo, jak, s kým, proč atd. Prostě si myslím, že by Ti prospělo se v práci věnovat spíše práci, a ve volném čase mít nějaké aktivity, které by Ti udělaly dobře, hlavně Tvé duši

Drogy jsem nebrala, pouze s nimi experimentovala. Nikdy jsem na ničem nebyla závislá. Jen jsem prostě občas ožrala, zhulila se anebo si dala párkrát codein. Duševně mi bylo dáno do vínku, ale vyrůstala jsem sama s mamkou a bráchou, táta jezdil domů pouze na víkendy a to se doma naši hádali. Terapeut tvrdí, že právě to mě poznamenalo a pak taky ten stalking na škole. Že jsem byla prostě více citlivá a díky těmhle nepříznivým dlouhodbým okolnostem se mi rozjela porucha osobnosti. Mám hodně koníčků-ráda chodím do přírody, baví mě jazyky, cestování, čtu českou středověkou historickou beletrii, s kamarádem jezdíme na vodu, miluji lyžování, plavání, hudbu. Zajímám se o design. Já bych neřešila kdo s kým, proč a jak, kdyby mě do toho z ničehonic on a ta holka nezačali zatahovat. Stejně on tam už nebude, tak se nebudu muset stresovat. Možná píšu jako 16ka protože jsem žádný dlouhodbý vztah nikdy nenavázala-ti kluci za to nestáli, abych před nima roztáhla nohy, když to tak musím napsat. Raději budu sama než s někým, kdo mi něčím nesedí nebo u něhož cítím, že není ten pravý

Já si stále myslím, že nejsi žádná třicítka, ale -náctka na letní brigádě, max. holka okolo dvaceti a že na ten věk jsi velmi rozumná a vlastně i sympatická.

Nečekám že ohledně toho věku ucovneš a přestaneš tvrdit, že ti je 30, ale ty nečekej, že se ti podaří mě přesvědčit.

A tak spíš někdy propřístě než pro tuhle konkrétní diskuzi ti chci napsat, že to nemáš zapotřebí si přidávat věk, naopak myslím, že je dobré pracovat na tom, ztotožnit se s tím kým jsi a stát si sama za sebou.  

Držím palce, ať tě ten kluk přestane trápit, i ve všem ostatním.

Mně je ale vážně 30 let. Vypadám i tak na 20,25 bohužel. Někdy mě to i štve. Například bylo mi 28 a šla jsem na brigádu na kasu a tam se mě jedna pokladní ptala a Tobě už 18 bylo, viď? Nedávno mě kontrolovali v TESCU, když jsem si kupovala pivo. Narodila jsem se 29. května 1986 (xxxxxxxxxx-moje rodné číslo). Není mým stylem mlžit

Pro nevhodnost  (bezpečí osobních dat) byl příspěvek upraven správcem webu.  

… nu, pokud je, tak je - na tom, co já si o tvém věku myslím, nezáleží - resp. tobě záležet nemusí…

PS: tomu, kdo nemá přístup do evidence obyvatelstva je tvoje rodné číslo k ničemu, protože si nemá jak ověřit, že není smyšlené…

equemisii, tak jsem si přečetla všechny Tvé zpovědi na jiné poradně, kde jsi ještě do nedávna byla aktivní, a jedním slovem říkám: "hustý". Víc Ti neporadím, to je fakt "případ" pro odborníka 

Tyjo, tak sem přechází docela dost lidí ze zpovědky, přitom mi to připadá, jako dost odlišnej formát. No možná právě pro to…

Jsem si vzpomněla na slečnu hypochondričku se slezinou atp. Ta psala

Ale k pisatelce - chválím hudbičku! Grunge je nejvíc a Nirvana je nejznámnějším představitelem, ale třeba Alice in Chains jsou ještě o level výš, co se týče zručnosti a nějaké větší kvality (takže doporučuju). Ale emocionálně jsou na tom stejně. Možná, že ti to pomůže víc, než trollení na internetech.

Pro melancholiky, eventuální sebevražedníky, rozdrbaný osobnosti aj. , je grunge ideál! Aspoň je s kým sdílet ty stejné pocity, ale nemusíme se namáhat my, už to za nás udělali/vyjádřili tady ti týpci. To je moc fajne. Ani tu palici si nemusíme ustřelit To taky udělal někdo jinej

Ale zaujaly mě ty zájmy, takový paradox, vyjadřuješ se skutečně jak náctileté telátko a zajímá tě středověká hist. beletrie, jdou ti jazyky, ujíždíš na Cobainovi, jako já . Víš, když má člověk rozháranou dušičku a osobnost, potřebuje se něčím velmi intenzivně zaobírat. Není  to jen únik, člověk se jen nevybije, ale též nabije. Ať tím, že získá nové znalosti, nebo se uvolní u hudby, která říká to, co sám cítí a tak může chápat a být pochopen. Zaměření se na koníčky ti zabere čas, který  prožiješ mimořádně smysluplně, pokud tě to fakt baví, tak to budeš dělat s gigantickou radostí a zájmem. Tím si rozšiřuješ obzory a stimuluješ tu intelektuální část sebe. Čím víc se do zájmů ponoříš, tím víc ti to poslouží nejen jako intelektuální stimulace, ale i jako stimulant pozitivníchh emocí - radosti, uspokojení etc. Pak tedy dochází k tomu, že ty negativní emoce se "odsouvají", přebíjí se tím lepším. Když bych to řekla hodně zjednodušeně, "zapomene" se pak na problémy, protože se myslí najednou na jiné věci.

Ovšem není dobré ty problémy jen přebíjet, rozhodně pokračuj v terapiích! Snad ti bude dopomoženo ke klidu, je třeba to zpracovat a je fajn, že už na tom pracujete. Kdyby se totálně udusaly a dělalo se, že je jako všecko v cajku, mohla by ses jednoho dne složit.

Fakt je škoda mrhat svým drahocenným časem nad dětinskými hrami ostatních a smýšlet o nich stejně dětinsky. Rozvíjej tu svoji vyzrálejší stránku. Zajdi si do knihovny a půjč si hodně knih a čti, čti a čti. Je to lepší, než po práci sednout ke komplu a ptát se na pořád to samé a hledat na to odpovědi.

Koneckonců, ušetříš si tak narážky na svůj věk a taky čas ostatních (byť každý může reagovat na co chce, samozřejmě)

Choice is yours, don't be late, přece.  

No to neeee tohle to.

ToAle aspon jsem si prodlouzila zivot o nejaky ten den, mozna i tyden 

Četla jsi to, Mášo? To bylo počteníčko, že? Já z toho taky nemohla

Cetla… no, co na to rict. asi i taci jsou mezi nami