Téma: Chybí mi něha a pozornost od přítele - někdy mi připadá, že jeho koníčky jsou pro něj víc než já
Uživatel: JulieUšatá
Věk: 27
Moc mi chybí, aby můj přítel přišel a pevně mě stiskl, objal, aby mě třeba sám od sebe pohladil. Šeptání do ucha? Taková ta jistota, že bude stát tam, kde mi slíbil, že bude stát? Ne, to se u nás v žádném případě neděje. Že bychom si lehli k filmu a on mě celou držel, u sebe, jak kdybych měla kdykoliv odejít. Takový ten pocit ochrany, péče a věnování se. Jestli je někdo nepozorný, tak je to právě on. Co je to pozornost… úplné kraviny, ale velice důležité. Jste třeba nemocní a čekáte, že pro vás udělá snídani. Ne, on si ji udělá sám pro sebe. Jo, možná jsou i chlapi, kteří by chtěli, abyste ji udělali vy, i když jste nemocní. To on ne. On se často stará. Možná to nevidím? On je vyložený samorost, často mi dává pocit, že mě vlastně vůbec nepotřebuje. Ale náš život opravdu vypadá jako to, na co všichni nadávají - oba dva většinu času prosedíme u svého PC a když už se střetneme na sedačce oba, opět se díváme do toho modrého světla.
Mám pocit, že je plný ochoty pro celý svět jen pro mě ne. Nechci vedle sebe poskoka. Ale kdyby jen 1 % "poskočismu" v sobě měl…
Do toho všeho se velice aktivně věnuje svému koníčku, to jest kytara. Já bych proboha nikdy v životě nikomu nebránila v jeho koníčcích. Nikdy bych nechtěla chodit s někým, kdo má jako koníčka mě a tím to hasne. Ale mít zkoušku v pondělí, ve středu, v pátek koncert, což znamená celé odpoledne až do noci v trapu a v neděli další zkoušku mi přijde zkrátka příliš a náš vztah tím přichází o spoustu hezkých chvil. Jsme spolu tři roky a ani jednou jsme nebyli na dovolené.
A to vůbec nemluvím o tom, že mi kolikrát slíbí, že přijde v určitý čas a nakonec přijde z hospody až k ránu. Proč, když tak úžasně hraje, proč mi za 3 roky nesložil písničku? Proč mi nenapíše vzkaz ráno, že mě má rád? On neudělá vůbec nic, co nemusí nebo o co si vyloženě neřeknete: "Mohl bys, mě, prosím, hladit? " Ano, tuhle větu říkám často. Než jsme spolu začali žít, to bylo: "Já ti budu nosit snídaně do postele… " (ani jednou se to nestalo) nebo: "Náš stůl nebude stát bez čerstvých květin, budu ti je nosit." (Ha? Čerstvá květina tam byla naposledy před půl rokem a dost možná jsem ji utrhla sama.) On je totiž mistr ve slovíčkách, ale činy mizí někde ve vzruchoprázdnu.
Neříkám, že si spolu nepovídáme, ale vlivem toho všeho se bavíme především o tom, že mi tohle všechno velmi vadí. Vlastně je teď už naším ústředním tématem, že se k sobě nehodíme (říkám já). Chápu, že on je třeba kolikrát v úzkých, protože z toho taky třeba nemá nejlepší náladu. Zkrátka je to takový začarovaný kruh. A proto sem píšu. Jestli je nějaká rada, jak z toho ven. Protože já se občas chovám tak, že už to nejsem já. A nemám se za to ráda. Což se zpětně podepisuje špatně zase jen a jen na mně.
Říkám mu to všechno dost polopatě, není to tak, že bych si to říkala v duchu a pak na něj nadávala. Ve výsledku to vypadá, že si stěžuju, že hysterčím - což je vlastně již docela pravda. Nemám nikde žádné východisko, jen se dívat na to, jak místo abychom si užívali mladého života a toho, že se máme rádi a že nemáme závazky v podobě dětí nebo že nejsme staří a neřešíme bolesti a nemoci, tak jsme neustále někde bez sebe a i když jsme spolu - u sebe, nejsme spolu. Nevím, jak to popsat.
Nějak jsem si ve svých 23 letech, kdy jsem ho poznala, myslela, že budeme žít trochu jiný život, než že většinu peněz utratíme za zbytečnosti jako jsou jeho cigarety a pivo.
Jeden projev je třeba obrovský: ze začátku jsem na něj absolutně vůbec nežárlila. Věděla jsem všechno o jeho bývalkách, potkávala jsem je, s některýma jsem se dokonce zkamarádila. Bylo mi to fuk. Postupem času ale, jak nijak zvláště neposiluje lásku ničím (já tedy skutečně nevidím nic), stala se mě neuvěřitelná žárlivka, že snad začnu žárlit i na stromy. Jsem přesvědčena, že žárlení je často věcí dvou lidí, ne jen jednoho.
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 2327x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 40
Přiznám se, že mi to přijde spíš jak povídka v níž je víc zájmu o formu sdělení než skutečných emocí…
A co se týče obsahu:
- Výčet důvodů, proč s ním nebýt.
- Co čekáš že se dozvíš?
- Asi, abys s ním tedy nebyla…
Věk: 27
Omlouvám se, napsala jsem to naopak velice rychle, jak mi řeč v hlavě plynula. Spíš jsem myslela, že to bude nepřehledné. Jestli to vypadá jako povídka, tak je to docela úsměvné
Každopádně jestli to vypadá jako výčet špatných věcí, možná je to tím, že jen vyhledávám to špatné.
Věk: 40
No, to je vcelku jedno, jestli povídka nebo ne, každopádně mi z toho vychází jediné - že nechápu, proč s ním jsi?
Ono by se to dalo pitvat větu po větě, jakože třeba šeptání do ucha není na vztahu to nejdůležitější, že ležet dvě hodiny v pevném obětí při sledování filmu může být pro někoho dost nepohodlné a jestli by ti nemělo záležet na tom, aby partnerovi doma bylo pohodlně, že ses zapomněla zmínit, jestli když stůně on, se postaráš ty o něj, že když trávíš čas stejně jako on u PC a TV, proč to jemu vyčítáš, jak může být mistr ve slovíčkách, když podle toho popisu se s tebou vůbec nebaví, kolik času by podle tebe měl člověk trávit svým koníčkem, aby ti to nelezlo krkem, proč s ním nechodíš na ty koncerty, když zrovna to je čas, který můžete trávit jinak než doma na gauči, co ho má asi držet doma, když tam jen poslouchá, jak hysterčíš a jak se k sobě nehodíte, a kde má člověk po takových rozhovorech asi brát motivaci k romantickému chování.
… ale ono je zbytečné to pitvat. Podle mně ho nemiluješ. Otázke je, proč s ním jsi. Asi ze setrvačnosti.
Když chceš žít jiný život, tak běž a žij ho, a nevyčítej druhému, že ti ten život neobstará.
Tím chci říct, běž si najít někoho, kdo ti bude vyhovovat.
Žádný kouzlo, jakým bys z tohohle chlapa vyčarovala jinýho chlapa, co bude šeptat, objímat, kytky nosit, písničky skládat a snídaně dělat, tak, jak si přeješ, ti tady (ani jinde) nikdo neporadí.
27 ti je jen jednou, je zbytečné ten čas trávit čekáním na to, kdy pařez rozkvete - toho se dočkala jen Nastěnka v Mrazíkovi.
Asi mi něco uniká (ironie), ale proč jste pořád spolu?
Julie, mne z toho tveho psani je trochu smutno! Je to takovy kratky pribeh o ztrate iluzi.
Neznam ani tebe ani jeho ale myslim si, ze jste oba v pohode, akorat se k sobe nehodite. Ty jsi romanticka a vyzadujes naprosto normalni veci, ktere ke vztahu patri. Muzikanti si ziji ve vlastnim svete. Je to jejich svet zkousek a pak koncertu. Oni tou hudbou ziji, svuj zivot ji podrizuji. Ten alkohol a cigarety k tomu taky patri. Ja osobne si myslim, ze muzikanti jsou svym zpusobem stastni lide. Horsi je to pro jejich partnery, pokud ovsem nejsou taky z branze, (treba zpevacka v kapele) nebo pokud nejsou sileni nadsenci, nechodi na kazdy koncert a nejsou nadmiru tolerantni.
Aby sis udelala jasno, zkus si predstavit situaci za nekolik let. Kdyby jste se treba vzali a meli deti. On bude vecne pryc a ty budes doma s detmi. Pokud uz je ti smutno dneska (26.09.2016), potom ti bude jeste hur.
V te kapele jsou jiste i jine holky, pritelkyne muzikantu. Mozna by stalo zato, se s nimi pobavit a zeptat se jich, jaky zivot vedou.
Doporucila bych ti, abysis rozmyslela, jestli chces s timhle partnerem travit dalsi roky tveho zivota.
Partner by ti totiz mel poskytovat presne to, co potrebujes. A tenhle to, bohuzel, neni. I kdyz je to mozna prima chlap!
Ahoj.
Už jsi sem v minulosti někdy psala, že? Nějaké téma o klukovi co chodí do hospody a hraje i na kytaru tu už bylo.
Byla jsi to Ty?
Věk: 29
A copak máš ty za koníčky? On má kytaru. a Ty? Jeho? Říkat něco polopatě nezabírá, říkej to vcelku, narovinu. Ty jsi romantická, ale přijde mi, že na něm trošku visíš. Proč na ty koncerty nejezdíš s ním? Nebaví Tě to? Pak asi máte málo společných zájmů. Nebo si nedokážeš ve volném čase užít i sama sebe? Své koníčky? Proč neprojevíš iniciativu a nevymyslíš nějaký společný plán, něco nového, kam spolu vyrazit… jsi pořád pasivní? A on je iniciátor něčeho? Proč ho z toho gauče nezvedneš. ? … a Ty máš romantické představy se "jen válet" doma v romantickém objetí, ale to může být po čase nuda. on má v sobě jako muzikant taky asi dost ohně, který potřebuje impulsy. A co děláš Ty pro něj, když čekáš až se vrátí z koncertu? Dáváš mu najevo, že jsi i přesto, že tam s ním nejsi, ho máš ráda a že jsi na něj myslela? Něčím malým, milým, nemusíš být mistr kuchař, ale prostě ty romantické drobnosti, které Tobě samotné chybí… uvařit mu kafe, k němu něco dobrého, nebo česnečku jako vyprošťováka… že ho bereš a miluješ prostě takového jaký je… Listicka to ale celkem dost vystihla. A ono když má jeden několik koníčků, pak se unaví, a rád si kidne k TV a ten druhý nemá koně žádné, tak je pak jasné, že je pro něj to sledování TV na gauči jako věčná nuda, protože sám sebe nezabavil a soustředí pozornost jen na partnera, někteří ještě tak, že sami pro něj nic neudělají. Jak se říká, když něco chceš, začni u sebe, pak to ten druhý zrcadlí. Partner je Tvým zrcadlem v dobrém i špatném.
10 nejnovějších témat v kategorii:
|
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
|---|---|---|---|
| nerozumím rozchodu | 2 | 916x |
03.12.2023 09:24:22 (njn) |
| Přítel ke me není upřímný. | 8 | 3137x |
31.12.2020 15:28:45 (Mona_) |
| Objektivni nazor na uprimnost | 8 | 2835x |
13.11.2020 10:34:10 (Lepsi zitrek) |
| Moje partnerka začala bydlet se svým dosud ženatým expřítelem | 12 | 3267x |
02.10.2020 18:46:52 (njn) |
| Partnerské krize, odstěhování | 5 | 1948x |
11.03.2020 17:04:44 (123) |
| Moje matka mi kecá do života!!!!! | 6 | 1374x |
02.02.2020 18:48:36 (Iceman) |
| Proč se mnou je, když se mu nelíbím? | 9 | 2002x |
26.01.2020 16:01:05 (mini) |
| Partnerova obezita - jak mu říct, že přibral | 5 | 2058x |
22.01.2020 16:02:48 (mafianka) |
| Jak byste se zachovali??? | 4 | 1399x |
05.10.2019 13:30:13 (Iceman) |
| Manžel se cítí na vedlejší koleji, jsme jako dva spolubydlící | 3 | 2175x |
04.09.2019 12:25:25 (Maky1357) |
