Téma: Těhotná milenka, přítelkyně - potrat? Její manžel zuří.

Co napsat?

Leda tak, že jsi sobec. hraješ na dvě strany a to nikdy nedopadá dobře.

tohle si psat nemela ale

mozna jen chce slyset ze je frajer nebo tak neco ale to je fuk

kdyz tu 17 lete "decka" resi jestli nejsou tehotne protoze kamarad vedle v pokoji strikal tak je to sice divne ale jsou mladi

kdyz si precte clovek tohle tema tak se mu chce z toho dospeleho exota zvracet

Nepotřebuji soudy. Detaily neznáte, takže takové výroky jsou opravdu zbytečné. Navíc nijak nepomohou. I tak děkuji za reakci.

A tady neco pomuze?

Kde neni ani mozek, tak doktor nepomuze…

Kde neni moralka, nepomuze ani neco jako buh…

Takze vlastne fakt nevim, co chces… ?

a co jineho cekas ze ti tu nekdo napise?

Pokud chcete lynč tak ano, ale já jsem žádal o radu ne o soud.

zadny lync nebude, podle toho co si popsal jste dva blbci, ani nemas koule na to abys manzelce rekl ze mas jinou a vymlouvas se na decka, jakou chces radu? podvadej manzelku dal, pichejte spolu s milenkou ale hlavne at neni tehotna, protoze to je pak velky pruser, to je hovno a ne laska kdyz otehotni a uz jdete od sebe

obema vam je pres 40 ale jak je videt tak si porad myslite ze laska je kdyz c. r. k v p. c. mlaska, tak to ale neni

-----------------------------------

promin doktore, klidne to promaz, vyteckuj ale nekteri by to nepochopili kdyz jim to clovek nenapise jak decku

A hlavně je fajn, že o antikoncepci ví stejnýho prďáka jako ty 14ti letý děcka, co se tady furt ptají.

Pohlavní nemoci jim taky nic neříkají… už můžou být nakažení všichni čtyři.

nejak nechapu co ceka? na neco se zepta ale kazdy kdo mu odpovi tak ho lyncuje nebo nevi jaka je situace

asi proste jedina spravna odpoved je, nech ji at jde na potrat a pak ji zas vymrdej mozek z hlavy a nezapomen se u toho vymlouvat na decka

Pokud chápeš rozdíl mezi pojmy rada, názor a soud, pak si na svoji otázku odpovíš i sám. Pokud má někdo potřebu se i tak vyjádřit a sdělit to, oč dotyčný vůbec nežádá, tak by to měl určitě udělat určitým kulturním a slušným způsobem. Jinak pak sám vypadá, že má "vymrdaný mozek z hlavy".

… a prosím pěkně: toto je názor, rada nebo soud?

Já jen, jestli ten rozdíl chápeš ty, když nám tu stále rozdáváš instrukce, co sem kdo má a nemá psát…

dufku - nešťastníku, Ty nevíš, že když NESPRÁVNĚ a NEŠŤASTNĚ o něco roky usiluješ,   tak když  z toho vzejdou plody, tak nevíš, že to **budeš taky jíst? **

Ve svých 40-letech bys to měl alespoň intuitivně vědět a podobným příležitostem se vyhýbat.

Hmm, ale láska ženy a chvilková rozkoš je někdy silnější - viď?   Jojo - známe to z historie různých lidí.

Co dělat? Musíš hledat MOUDROST, PRAVDU a *vnitřně* je taky potřeba *posilovat*, aby jsi byl vnitřně silný, aby si dokázal odolávat v nesprávných životních situacích, pokušeních….

Bez poznání Pravdy, Moudrosti to budeš mít těžké - budeš bloudit.

Ano, sklízím, co jsem zasel. Ale byli jsme u toho dva. O chvilkovou rozkoš tady opravdu nešlo. Nevím, jestli jste schopny tady pochopit, když muž píše o hloubce citu, že to může být i opravdový odraz reality a ne jen iluze nebo fráze. Apriori se tady předpokládá, že muž je jen ten inseminátor. Škoda.

Jak můžeš mluvit o hloubce citu, když pro tu ženskou nejsi ochoten udělat nic víc, než přemýšlet, jak jí usnadnit potrat?

Vždyť ty hledáš jen jak to ulehčit sobě, aby tobě nic nehrozilo.

Aby ti nehrozilo, že se na tebe manželka vykašle, aby ti nehrozilo, že se budeš muset postarat o dvě rodiny…

Vždyť ty se plnohodně nesvedeš věnovat nikomu. Jsi JEN čtyři roky ženatý a během toho už jsi stihl roky usilovat o jinou a přes rok s ní mít poměr. Kolik času z toho jsi se někomu plnohodně věnoval?

Nejsi dost silný? Tak sakra buď! Je ti 40 - kdy se jako chceš začít chovat jako chlap?

Proč mají být silné jen ty ženské, co jim děláš děti?

(no asi proto, že s takovýmhle chlapem jim nic jiného nezbývá)

Žijeme spolu mnoho let, svatba přišla později.

Řešením by podle vás bylo, udělat to "chlapské" rozhodnutí, oznámit to manželce, která se s dětmi šupem odstěhuje (nebo vy byste snad chtěla dál sdílet alespoň ten stůl s manželem, který přizná nemanželské dítě? ), přítelkyni přesvědčit o počínající rodině, ačkoliv by se sama musela stěhovat i ona od svých dětí (její manžel rozhodně neodejde z domu, šla by k rodičům do téměř holobytu) a v jejím těhotenství řešit bydlení, dva rozvody a péči o děti? … to je řešením, tohle je pro tuto ženu podle vás to nejlepší? Rozbourat dvě (funkční) rodiny (neříkám manželství) a slepit z toho třetí? Tomu říkám plánované rodičovství. To co popisujete je 19. století. Nemá smysl psát moudra typu "to jste si měli uvědomit dřív".

Urážky jsou trochu zbytečné, nemyslíte?

Kateřinoo, proč zde píšete?

Ne.

Chlapským řešením myslím, že byste měl milenku ujistit, že plně podporujete jakékoliv její rozhodnutí a přijmete důsledky, které z jejího rozhodnutí pro vás vyplynou.

Konkrétně, že když se rozhodne si dítě ponechat a od manžela odejít, tak se o ně finančně postaráte tak, jak náleží, a samozřejmě že pro to dítě budete otec.

Pokud se domníváte, že otec je jen ten, co je sezdaný s nemilovanou matkou svých dětí, tak to jste v 19. století vy, ne já. Sama mám otce, který odešel od mé mámy k jiné ženě, z jeho druhé rodiny mám i nevlastní sourozence a s nimi i jeho novou ženou máme ty nejlepší vztahy. Tátou byl a tátou zůstal.

Že to bude mít nějaké následky pro vaše stávající manželství je jasné, ale těch variant, jaké následky, je velké množství. Může to skončit jak popisujete, ale taky vůbec nemusí.

Znám případ, kdy muž ve vaší situaci vzládnul mít dvě rodiny, aniž by se o tom manželka dozvěděla, znám případ, kdy muž zůstal s manžekou ve formálním manželství a ona existenci druhého dítěte ignorovala, znám případ, kdy muž odešel k milence, vzali se, děti z původních vztahů měli ve střídavé péči, původní partneři si časem našili nové partnery a byl klid, znám i případ, kdy muž zůstal s manželkou, s milenkou se rozešel, nicméně dítě vyživoval a bral si ho k sobě domů - a manželka ho coby dítě svého muže přijala… to jsou konkrétní případy, které opravdu znám a určitě jich je dost jiných, které neznám.

Ale všechny měly společné jedno - oni muži byli připraveni nést všechny důsledky za to, čeho byli spoluaktéři - a navíc ti muži většinou o lásce nejen mluvili.

A znám samozřejmě i případ, kdy se žena v podobné situaci rozhodla pro potrat - ale udělala to proto, protože došla k závěru, že dítě v tomto věku už by nezvládla - a ne proto, že měla strach, že s tím dítětem skončí na ulici, protože chlap, se kterým to dítě má ji v tom nechá, ať se stará sama

Moudra typu "to jste si měli uvědomit dřív" jsem žádná nepsala.

Já vás neodsuzuji za nevěru ani za to, že jste si nechtěně upletli dítě.

Ale za to, jak evidentně chcete, aby šla na potrat, a pak jste s ní dál zahýbat jako by se nechumelilo, jak si hlavně chcete chránit vlastní kůži - a jak tomuhle máte tu drzost říkat "hluboká láska".  

A proč píšu?

Zprvu protože mě to rozhořčilo.

Teď už jen proto, abych vám na váš popud ozřejmila, co je pro mě "chlapské řešení".

Ona ví, že jediným řešením je pro ni zákrok - a tebe evidentně to, že tvoje dítě půjde do kytek - protože ona nosí TVOJE DÍTĚ! - ani trochu nevzrušuje - a to se na svoje děti odvoláváš.

Ona se musí vzdát možnosti mít dítě s jediným člověkem, kterého milovala - a co ty? Nemít dítě s ní je brnkačka - nemít s ní už dál techtle mechtle je větší pohroma co?

Sorry, ale tohle je pro mě jen důkaz toho, že ty tvoje "hluboké city" jsou jen "kecy v kleci".

Ona bude muset obětovat opravdu hodně.

Buď přijde o rodinu nebo přijde o dítě - obojí ji bude mrzet do konce života!

To není jako jít si vydloubnout kuří oko a jupí, už mám zase kůžičku hladkou a můžu zanášet vesele dál.

Ty poznamenáváš život všem okolo (protože poznamenáváš i svoje děti tím jak vzor partnerského soužití mají před očima - otce, který nemiluje svou ženu),  a jen přemýšlíš, jak zařídit, abys hlavně ty o nic nepřišel.

Kdybych mluvila s ní, poradím ji, ať si to dítě nechá - a tebe kopne s rozběhem do zadku - pouze si vysoudí výživné na tro dítě, na které zvysoka kašleš.

Máš pocit, že ona u toho nebyla?

Bez ohledu na tazatele, ona je stejně tak odpovědná za to, co se stalo a i to jak se životem svým, stejně jako své rodiny, kterou podvádí, naloží.

Tvrdím, že nebyla?

Tvrdím, že není není odpovědná?

Úplně tvou reakci nechápu, přijde mi formulovaná jako oponentura, ale není mi jasné, v čem, mám přeci stejné stanovisko jako ty.

Kateřinoo,

chápu vaši reakci, ale je to trochu jinak. Ani s jedním z nás jste nešla kousek cesty životem. Ty soudy jsou trochu unáhlené. Jen vám chci říct, že o sex tady opravdu nešlo (ne primárně) a ty následky zůstanou i u mě do konce života v mysli. To nejsou keci v kleci.

Jestli hledáte reakci pouze těch, co šli životem s vámi, tak to si sedněte ke stolu se svou manželkou a ptejte se jí - tady těžko někoho takového najdete.

Nevím, co jste zde čekal za radu.

Jak pomoct ženské, aby se jí šlo na potrat veseleji a pak se k vám zase hupky šupky vrátila?

Tak takovou radu vám dávat nebudu a doufám, že ani nikdo jiný.

Potom vaši reakci vidím jako zbytečnou. Rozdíl mezi reakcí, soudem a radou si tady asi nebudeme vysvětlovat. O soudy jsem neprosil, už vůbec ne o předpojaté, prosil jsem o radu. Tu nemáte, takže děkuji.

Co to plácáš? Jak jakože jedinou možností je zákrok?

Možností máte oba dva hned několik, i včetně toho, že to budete hrát dál tak jako doposud.

Nechci na Tebe být zlá, ale připadá mi jako by ses stavěl do pozice. bůůů, ten svět je nespravedlivý.

Co jste si natropili, to máte, nic víc, nic míň a je jen na vás jak se svým životem naložíte.

Mmch. říká vám vůbec něco antikoncepce?

Nevěru primárně neodsuzuji, je to každého věc. Ovšem je na to třeba taky potřeba používat aspoň trochu mozek a umět se vypořádat s následky.

Nečteš to správně. Nechci se tady litovat ani neočekávám nějakou citovou účast.  

Jen jsme se oba hltali celými doušky a ani jeden neprojevil pud sebezáchovi, avšak antikoncepci jsme používali. Zjevně špatně.

sebezáchovy-omluva

pro dufek:
1. Predne by sis mel uvedomit, jak bezvadnou mas manzelku!! Tu bys mel nosit na rukou!
2. Je mi jasne, ze v tehle situaci jsi v soku a nechces poslouchat zadnou kritiku tve moralky.
3. Psal jsi, ze tvoje pritelkyne je vyzrala osobnost. A co kdyz jsi se mylil? Vyzrala osobnost by se
    v takoveto situaci nehroutila a mela od zacatku nejaky plan, popr. pocitala by se vsemi eventualitami
4. Uvazuj, ze mozna prave to jeji tehotenstvi paradoxne pomuze vyresit nesrovnalosti jejiho   
     rozpadajiciho se manzelstvi
5. Pokud  o ni skutecne nechces prijit, mel by sis s ni promluvit, at si to dite necha, rozvede se
    a ty se o dite financne i jako otec postaras. To bys mel ale napred probrat se svoji manzelkou a
    vyzadat si jeji souhlas.
6. Nejsi ani prvni ani posledni neverny muz na tomhle svete, ale mel by ses zachovat jako
     chlap
7. Pokud manzelka s takovym resenim nebude souhlasit, budes to muset resit jinak - rozvodem
    a ozenenim s pritelkyni
Kazdopadne jste si oba dva pekne zavarili. Nekdy je to dlouha a klikata cesta, nez se clovek nauci nest v zivote zodpovednost.

add 1. Já jsem si bral manželku v celkem pozdním věku (36, jí podobně), oba po vztazích. Chilku jsme se už znali. Svazek je založen od začátku na určitém respektu, toleranci, bez předsudků a romantických představ o manželství. Možná jsme oba svazek vnímali příliš technicky. Pro mě je důležitější pojem rodina než manželství. Ano, její reakce je obdivuhodná. Mám před ní respekt.

add 2. Konstruktivní kritiku snesu, zasloužím si ji (oba), ale na tu ted prostor nevidím. Jednou ano (brzy).

add 3. Vyzrálá duchovně, praktická stránka asi unikla (oběma).

add 4. Její manželství je mrtvé, hledá cestu ven (ne kvůli mně).

add 5. Byl by to zásadní krok a možná i správný. Mám být ale poloviční otec dvou rodin? Sedět zadkem na dvou židlích? Nesnesl bych, že to dítě ochuzuji a nemůžu se mu plnohodnotně věnovat. Jedněm nebo druhému. Navíc, pokud budu uvažovat chladnokrevně, když oba přijmeme fakt nemanželského dítěte (a já bych nemohl se k němu nepřihlásit), manželka může sbalit děti a odstěhovat se. Něco jiného je raději potlačit tušení o milence a něco jiného přiznat otcovství.  

add 6. Bylo by to chlapské a rovné, ale přiznávám, že takto silný nejsem.

add 7. Děti na mně visí, nemohu dopustit jejich odchod.

Děkuji za věcnou reakci

V bode 7. si protirecite, potrat je taky odchod ditete.

Jinak radu nemam, snad jen, ze vse neni tak horke, jak se uvari a pokud clovek, dospely clovek reaguje s klidnou hlavou, je mnoho veci videno s rozumem lepe, vecneji a najdou se i moznosti, ktere na prvni stresovy pohled, nejsou zjevne.

Něco jiného je dítě, které vám sedí na klíně a něco jiného je jednoměsíční plod. Je to drsný cynismus, ale je to realita. Dítě nevzniká spojením dvou buněk. Dítě se rodí, vzniká plod. Jednou se za to budu asi zodpovídat, možná oba. Je to sice nakonec její rozhodnutí, ale pod tíhou a tlakem okolností. Takže i moje zodpovědnost a vina.

A díky za nadhled.

P. S. Přemýšleli jste (nejen vy) někdy o tom, jakou váhu mají genetické testy v prvním trimestru? Jakou uděláte volbu při zjištění genetické poruchy? Možná je to hloupé (a opět cynické-jenže z pudu sebezáchovy takto musím přemýšlet-utrápil bych se), ale… to je jedno. Snad pochopíte, kam mířím. Nic ale neospravedlňuji.

"dufek, tak to se musím smát a proto ironicky ten smajlík.

Kde jste to vzal, že dítě a plod si nejsou rovné? To je Váš obrovský omyl. Ten plod, je dítě se všemi Vašimi geny, které si nese do života.

Vy jste si, jako ženatý člověk a otec dětí neměl nic začínat s milenkama a hledat něco bokem. To jste měl zůstat raději svobodný a čekat na tu pravou lásku, plnou citu a nebo se ženit z rozumu a při tom zůstat. Nelze sedět na dvou židlích.

Vidím, že řešení vzala do rukou vaše milenka. Rozhodla se pro potrat a končí s Váma. Proč asi? Zřejmě jste ji v něčem velice zklamal.

Smiřte se s tím, že je se vztahem a s milenkou konec. Odproste svou ženu a už nikdy nepřipusťte, aby došlo ke stejnému extempore. Ženil jste se z rozumu Vy i vaše žena, tak to dodržujte. Vraťte se k rodině, starejte se o děti, ale nemyslete si, svědomí by Vás mělo tížit až do smrti, ten Váš vztah s milenkou stál něčí život a byl to život vašeho dítěte, na to nikdy nezapoměňte. Pavla

1. Škoda, že Tvoje přítelkyně si nechce sednout a problém probrat. Alespoň 2 týdny ji nekontaktuj. Nech ji vychladnout a dej ji to co potřebuje - prostor. Pak to zkus znovu. Nicméně jí ujisti, že jsi při ní a chceš s ní ty věci řešit.

2. Potrat je jednoznačně nejrozumnější řešení a to pro všechny zúčastněné, ale jde možná o urychlené řešení. Opět zde chybí komunikace s přítelkyní - zaměřit se na to co, jak chcete žít oba své životy.

3. Nějak mi nechraje ta "velká láska", nebo chybí informace. Nechápu, jak z té velké lásky se ONA mohla přepnout do polohy "nechci s Tebou mluvit". Ale jo … chápu … je to žena - nevyzrálá!

4. Váš vztah je ještě v hodně ranním stádiu, kde oba máte růžové brýle. Teď jen nastal první problém a reakce vás obou jsou hysterické. Nemyslím si, že váš vztah je ideální a nemyslím si, že by to v budoucnu bylo dobré, když už teď máte problémy s komunikací.

Děkuji za jednu z mála konstruktivních reakcí.

Je to její tělo, ať se rozhodne jak chce. Je jí přes 40,   své děti už má, její věk je pro těhotětsví dost rizikový, ale nemožné to není. To, že má možnost mít dítě s jediným člověkem, kterého milovala, je Tvůj úsudek nebo její výrok? Svého manžela dost možná taky někdy milovala, když s ním má děti. Zavrtává se mi do hlavy ten minulý čas "milovala". A najednou zahodila vše během sekundy, možná vážně potřebuje čas a klid, aby se sama pro sebe rozhodla správně. Ale pokud její manželství stagnuje už nějakou dobu, nevím v co doufala, když děti odrůstají, mohla se rozvést "bez komplikací" a potkat "normálního" chlapa. Nebo by třeba stejně potkala Tebe, ale asi by si holka neuvědomila, že Ty od rodiny prostě neodejdeš… jenže by jste trpěli zase jinak, ona jako rozvedená by na Tebe začala dost možná tlačit s rozvodem (a možná taky ne, kdo ví, ale nejspíš ano, jelikož by jako po milovaném člověku neustále toužila po Tvé přítomnosti a to, co děláte by se provalilo mnohem mnohem dřív, jelikož by ses jí snažil vyhovět.). Kolik času věnuješ své rodině, dětem? Jakou mají děti od Tebe pozornost? Mě by totiž zajímalo jak se dá tohle při práci, domácnosti, manželství a dětech/rodině, škole dětí zvládnout? Já mám totiž představu, ne představu, u nás to tak funguje, že se na např. domácnosti nepodílí pouze žena… Pokud je něco takového u Vás, Tvá manželka na milence nemá čas a třeba ani nechce… kdyby chtěla, asi by jsi koukal, co se najednou u Vás doma děje nějak jinak/divně. A u Tebe se nedivím, že jsi měl čas na "kraviny", Tvá manželka byla té lásky, že Ti k tomu dala asi dost prostoru a času, ale Ty jsi té svobody zneužil a naneštěstí Tě ještě poblouznily hormony.

Výrok, že jsem jediný člověk, kterého milovala, je autentický.

Jinak svého manžela nemilovala nikdy (její výrok), žijí spolu přes dvacet let, z její strany technický (priorita děti a založení rodiny) svazek, on to bral jako svazek plnohodnotný.  

Co se týká mé rodiny a dětí, nemyslím, že jsem je rok ochuzoval o pozornost, čas nebo lásku. V žádném případě. Charakter práce nám to oběma dovoloval. Nikdy jsem na rodinu nepřenášel náš vztah. Odpočátku jsem věděl, že musím ta pole striktně oddělit, jinak bych to nedokázal.  

Myslíte, že jsem neměl výčitky a nemám doteď, jenže ten cit byl prostě silnější. Podařilo se mi rozumově oddělit alespoň ty dva vztahy a takovou sebekázeň, abych si řekl NE jsem prostě neměl.

A mám být teď za "chlapa", jak tady mnohé ženy píší a říci to své ženě? Potrestat ještě jí i děti, to nemluvím o přítelčiných? (Ty indicie o vztahu byla manželka schopna neutrálně vyhodnotit, ale je naivní si myslet, že když přiznám otcovství, zachová se stejně).

Nemyslím si, že nemáte vyčítky… jen mě zajímalo to pozadí zaměstanání a tak… abych si udělala trochu lepší obrázek… nemyslela jsem to vyčítavě, ačkoliv to s tou antikoncepcí mě dostalo. Vy chcete pomoct jí i sobě, ale ona evidentně nemá moc rozum, mi připadá. to je možná to, co na ní milujete, jakousi bezbrannost, nevinně se tvářící, jenže v něteých oblastech nepřemýšlející… ale dost soudů.

Tak mě by docela z čistě teoretického hlediska zajímalo, jak asi přemýšlí čtyřicetiletá vdaná žena, která náhodně otěhotněla s milencem. Zda ji trápí problém, že se musí zbavit očekávaného dítěte a nebo něco jiného? Já na jejím místě bych byla spíše naštvaná na milence, že to ve svém věku ještě neumí?? A pak taky naštvaná na sebe, že jsem vlezla do postele s někým neperspektivním…

Dle mého se ty láskyplné city spíše přehánějí, vždyť jsme dennodenně svědky, kam dojde ta obrovská láska (rozvody, hádky, bitky, tahanice o děti). Ale jo, zpočátku je to vždy tak romantické.

Nechci být osobní, promiňte, ale vy jste vlezla do postele vždy s někým perspektivním?

Jistě rozdíl v dlouhodobém a krátkodobém vztahu zde je. U dlouhodobého nějaká očekávání máte, nicméně nikdy jsem jí nemazal med kolem úst.

Chápu, že žena může na partnera v tomto případě být naštvaná, ale byli jsme tam dva. Já to klidně příjmu, ale vina je na obou stranách. Na její, že zvolila typ antikoncepce a la menstruační kalendář, na mojí, že jsem to akceptoval a věřil tomu. Bylo to lehkovážné od obou. Ale tohle sděluji jen zde, jí bych to neřekl a klidně vinu nechám na sobě.  

Jen nakonec zmíním, že láska byla založena především na duševním splynutí, emoce, hormony, přitažlivost, byly jeho menší částí.

Já naopak Vaši milenku chápu a nedivím se její reakci.   Kdybych na jejím místě otěhotněla, zuřila bych, byla bych naštvaná na Vás i na sebe. Zdravotní následky jsou další věc. S potratem se musí každá žena nějak vyrovnat a určitě to není lehké. Myslím si, že tímto Váš vztah skončil.

Vy sice píšete o nehynoucí lásce, myslím si, že to vidíte zbytečně růžově.

Promiň, že se vměšuji, ale pokud je pravda, co tazatel nyní psal, že si paní zvolila jako formu "antikoncepce" metodu plodných dnů na základě menstruačního kalendáře, tak je pitomá za deset bodů z deseti. Chlap, který na tohle přistoupí tak má i tak devět bodů za pitomost, ale faktem je, že hlavně ženská by měla o antikoncepci  vědět nejvíc.

Nevím no, já v tom nevidím lásku ani z jedné strany, jako na obě strany vypočítaný kalkul.

Řeči o dětech a o jakési snaze neubližovat. Vždyť je to celé směšné. Ono to je to hlavně pohodlné nic neřešit.

Na tu "antikoncepci" jsem taky vyvalila oči… na to se absolutně nedá spolehnout. vyspělá duchovně? No, to by to duchovno zvládla i lépe ovládat. No co, jestli se rozhodně si dětátko nechat, a těhotenství přejde nejrizikovější období v pořádku, musejí to brát tak, že to dítě si je vybralo jako své rodiče a chovat se k němu zodpovědně a už od začátku jako k plnohodnotnému človíčkovi/členovi jejich lásky, když je to tedy láska jako trám. Takže s manželem se vdala jen kvůli tomu, že chtěla děti, ale nemilovala ho? A nechtěla třeba ještě další děti? Když zvolila tak, musím říct, pitomý způsob antikoncepce. Jestli si navíc ten kalendář vůbec vedla správně… ale to nemění nic na tom, že tohle prostě jako antikoncepce fakt nefunguje.

S manželem intimně dlouhodobě téměř nežila, za dobu našeho vztahu už vůbec. Dětí má ze svého manželství několik, ale vím, že kdyby nepotkala mě, možná by prázdnotu (z manželství) řešila ještě dalším dítětem. A že si vzala člověka, kterého nemilovala? Byla hloupá, naivní, bylo jí 20 a on byl vytrvalý, navíc poskytl určité řešení v době, kdy procházela rodinou krizí. Na tom nevidím nic divného, takto začaly vztahy možná v polovině manželství. Člověk v tomto věku vůbec neřeší, zda-li ten partner je dloudobě vhodný, vztahově i rodičovsky.

Je pravda, že většina ročníků blízko ročníku mých rodičů takto dopadá… mí rodiče naštěstí ne. Ale je vidět jak se doby a názory mění a co lidem výchova či nevýchova často vtlouká do hlavy. Ach jo, to je pak smutný tohle číst… někdo někam utekl z neutěšné situace a za pár let je v nějaké další, kde je neutěšené i jejich okolí. Kdo ví jak na tom budou generace po mě To řikáme také všichni stále dokola Když jsme mladý, všichni starší jsou v leččems blbí, oni říkaj kam to spějem a my pak říkáme v dospělosti to samé o generácích po nás… ptž jsme to prostě asi slyšeli. někteří naštěstí i to, že děti jsou naše budoucnost, a přitom ji stále vytváříme my, jako rodiče… jejich výchovou.

To, co si většina představuje pod pojmem chlap bych neřešil. Při pohledu na statistiku rozvodovosti těch ideálních chlapů a žen moc nebude, takže nemá smysl se trápit utopickými představami lidí, kteří ty ideály sami nesplňují.  

Neboj se i v této těžké situaci věřit si. Pokud v ní zachováš klid a rozvahu, dovolíš ty nové situace lidem vstřebat a nebudeš na ně vyvíjet nátlak + počítáš s tím, že nějakou tu facku hold utržit musíš, tak v podstatě ty vztahy se u rozumných lidí dají časem zachránit. Chce to ale trpělivost. Lidé se nedokážou zlobit věčně a časem dozrávají všichni.  

Chce to jen zatnout zuby. Některé výlevy si vyslechnout, smířit se s tím, že to bez nich nejde a zbytečně do nich nevrtat.  

Každopádně je dobré se na ten problém podívat z perspektivy příštích 10 - 20 let. To znamená optimisticky. Není důvod, aby to nakonec z této perspektivy nedopadlo dobře a v klidu.  

Ovšem všichni zúčastnění potřebujete pevný středobod. Někoho, kdo se bude chovat klidně. Jelikož hledáš radu Ty, tak bych to viděl na to, že tím středobodem se stáváš Ty.  

Žádné rozhodnutí nemusíš dělat dnes (29.09.2016). Ty i partnerka si můžete dopřát čas na uklidnění i přemýšlení. Plány i rozhodnutí se pak dělají mnohem lépe.  

Děkuji za radu a vzácný nadhled.

Joo kamarade, to ses mel kde zeptat, tady je to samy zapskly duchodce a chytrolin!!!

Jo? A ty se radis do ktere skupiny?

Nastesti do zadne z uvedeneho

Zapšklý chytrolín důchodového věku 

a proc tu chodis?

Abych ho pred takovymi chytroliny jako ty, varoval. Coz je vlastne videt, jak tu malokdo rozumi psanemu textu.

No to sou zase kydy

Hlavne ty vase

a joooo ja zapomnel, nechces za to i platit? ty jsi takovy ochrance, ale chapu, doma kdyz otevres hubu tak ti manzelka flakne a tim to konci takze si vyskakujes aspon tady podpantoflaku

No, asi takhle… kyž to řeknu hodně hnusně, on to osud za Vás může vyřešit sám (pokud nestihne jít na potrat dobrovolne). bohužel se často stává, že se někdy plod sám od sebe přestane vyvíjet, zastaví se mu srdíčko, prostě v bříšku zemře, řiká se tomu zamlklé těhotěnství (vůbec nikomu, kdo che děti, to nepřeji, sama jsem to nezažila/a doufám, že vše zůstane v pořádku až do porodu/, ale pár mých kamarádek) … a žena musí jít do nemocnice na zákrok, na tzv. kyretáž, aby jí ten plod tzv. "vyškrábli" z těla, vyčistili jí tělo od mrtvého plodu. zákrok se provádí v anestezii a žena musí nějaký čas po něm být v klidu a odpočívat… stejně jako po umělém přerušení těhotenství… může krvácet, než se zahojí, intenzita je u každé ženy jiná. Je to skoro jako porod dalo by se říct, tělo se musí vyrovnat s různými hormonálními změnami a zásahy. Velmi špatně se mi to píše, jelikož čekám miminko, a modlím se při těhle slovech, ale nedalo mi to si na to nevzpomenout. Vyšší síly jsou někdy mocnější, než my sami nebo naše myšlenky. Ať je to tak nebo tak, přeji všem hodně sil.

A taky se může přihodit, že je

1) vadný těhotenský test

nebo

2) milenka přichází do přechodu a má zpoždění MS

a tím pádem

3) tu dufek plaší zbytečně??

Taky velmi dobré úvahy To nás tu ještě dneska (30.09.2016) nenapadlo Astrid, jsi génius Záleží, zda jí těhotenství potvrdí i gynekolog, to je pravda, pozitivní těhu test sám o sobě nemusí nic znamenat

. ale píše, že je tomu plůdku 1-2 měsíce nebo kolik, takže na gyndě byla (? )

A mozna je to cely fejk

Anebo to taky mohlo být tak, že:

a) si ho jen testovala, jestli by ho dítě s "hluboce milovanou" ženou nerozhoupalo jeho manžeství trochu přehodnotit

b) to těhu není náhodné

Dufek píše:

 vím, že kdyby nepotkala mě, možná by prázdnotu (z manželství) řešila ještě dalším dítětem.

Jak tohle chlap může vědět? Vědět to nemůže, ale může si to myslet, když daná žena něco podobného říká nebo naznačuje. Pokud ženská ještě připouští další dítě (nebo ho dokonce chce), proč si ho pořizovat s nemilovaným manželem, když má po ruce "jediného, kterého kdy milovala". Sice je jasné, že dufek sám sebe považuje za takový poklad, že dokáže prázdnotu života ženy vyplit jen tím, že sem tam zajde na šukec (pardon, na duchovní spojení), ale co když se díky tomu stalo to manželství stalo ještě víc prázdné a nesnesitelné?

No a navíc to načasování - po roce nechráněného sexování otěhotní zrovna když jim to oběma doma prasklo…

jasně, jen spekulace, ale když už je na place i takový "vadný těhu test", tak jsem se neubránila si taky nepřiložit polínko  

Milé dámy,

pokud píši, že "vím" nebo "řekla", tak to tak je, protože to jsou její slova a ne moje domněnky.

Jinak vaše zatrpklost, opovržení a zarputilost, se kterou komentujete mé reakci či původní text, např. :  dufek sám sebe považuje za takový poklad, že dokáže prázdnotu života ženy vyplit jen tím, že sem tam zajde na šukec (pardon, na duchovní spojení) nebo . a tebe kopne s rozběhem do zadku - pouze si vysoudí výživné na tro dítě, na které zvysoka kašleš, či. laska je kdyz c. r. k v p. c. mlaska… a dokonce at jde na potrat a pak ji zas vymrdej mozek z hlavy a nezapomen se u toho vymlouvat na decka,  dávají tušit, jak moc jste životně s muži srovnané a především odkrývají vaši vyspělost, úroveň i charakter.

Pár námětů na přemýšlení:

1. v ČR se dostáváme na 60% rozvodovost,

2. 25% těhotenství končí potratem (který neměl biologické opodstatnění),

3. až 3% dětí pocházejí z mileneckého vztahu (anižby to manžel věděl),

4. odhaduje se, že 50-60% manželství někdy řešilo nevěru,

5. 20% těhotných žen si nechá dělat tripple test v 1. trimestru (proč asi? - při jakémkoliv problému by se plodu většina z vás totiž šmahem zbavila) (omlouvám se vyjímkám)

Zeptám se: patříte do některé z těchto skupin? Jistěže ne, tady je to samá morální ikona.

Mimochodem, vy, dámy, máte tolik času, že můžete celé dny vysedávat u PC a reagovat tady na různé zoufalce? Neokrádáte tím (tak jako já svojí nevěrou) třeba vaše děti, či manžela nebo je zrovna u milenky?

Děkuji těm ženám i můžům z diskuze, kteří projevili nadhled, poskytli radu i konstruktivní kritiku-obého si cením (těm moje rozhořčená reakce nepatří) a vám ostatním přeji mnoho genetických testů s dobrou prognózou, pevné nervy při odhalování manželovy nevěry a mnoho pěkných orgasmů ve vašich samotách.

Diskuze se dále neúčastním, děkuji za pochopení.

Pozn. pro administrátora: Zvažte, zda nemazat příspěvky obsahující vulgaritu, osobní invektivy apod. Diskredituje to váš web.  

Myslím si, že pokud chce někdo hodotit vyspělost, úroveň i charakter zdejších diskutujících, měl by si nejdříve zamést před vlastním prahem. To je můj názor.

1. takze je lesi podvadet manzelku at se procento nezvysuje, jeste se pro jistotu vymlouvat na decka at si pripadas jako chlap, kterym nejsi

2. hlavne ze si to oba umite zduvodnit proc to udelat

4. takze si vlastne IN

5. si naprosto mimo, znam spousty paru kterym vysel test spatne a maji naprosto zdrave dite A HLAVNE  je videt ze nemas ani paru o tom co se tehotne zene honi hlavou kdyz dostane spatne vysledky, urcite si byl a jsi velice vzorny otec, takze to "smahem zbavila" si strc vis kde

zkus si zjistit jake je procento sebevrazd, at si poradny chlap s koulema

ježišmarjá, ten chlap tady přinesl kůži na trh a kromě útoku harpyjí a nějakého eunucha se toho opravdu dozvěděl. jste jak komparz do sérky soudkyně barbara. jinak párku, když mluvíš o těch koulích, napiš něco o sobě a exponuj se nebo máš ty koule jen v mozku nebo z piva kostku? mám pocit, že máě stejně vaginu a ne penis. o koulích nemluvě. lidi většinou nejvíce mluví o věcech, které nemají a moc si je přejí

Ementaler, ale jděte, když šel pán s kůží na trh, musí počítát i s názory protichůdnými. Nebo myslíte, že by měl dostat pochvalu a souhlas k tomu, co píše? To snad ne?

Dovoluji si upozornit, že v jednom tématu lze psát reakce pouze pod jednou přezdívkou z jednoho počítače. V opačném případě jsou porušena pravidla webu bod č. 5.

Přezdívky:

• ementaler
• dufek

Neni nadto, kdyz podporim sam sebe.

dufku ty si ale sasek, tady tim prispevkem si akorat potvrdil to co si tady nejspis mysli vetina lidi, ze jsi obycejny hnup, vykladas tady pohadky o lasce, o tom jak na tobe decka visi, jak jsi jediny chlap ktereho tvoje milenka v zivote miluje a dalsi pohadky ale jsou to jen tvoje prani, si chudak ktery podvadi manzelku, vymlouva se ze se nerozvede kvuli decek a nejspis posilas milenku na potrat, tady si jen cekal ze te budou vsichni litovat, to ti ale nejak nevyslo

Cim vic to budes okecavat, tim vic ti neverim ani nos mezi ocima. TO, co predkladas, jsou jen kydy a vymysly.

Jestli NEpovazujes pisatele parka za chlapa, tak asi neumis cist…

Avatarek si udela vlastni usudek sam.

Ostatni teze

PS: ona ta tva virtualni milenka jeste nebyla ani na gynde? No pápá virtualni tehotenstvi

Ještě doplním:

1) Body 1 až 5 se mě netýkají a nikdy netýkaly. Mám svoje zásady, hranice atd. , tj. nejsem ovce, abych dělala totéž co ostatní jen proto, že je to čím dál tím více považováno za "normální". Můj život je o jiných hodnotách a tak to i zůstane. Tím nikoho nesoudím, jen se vyjadřuji sama za sebe, jak to mám já. Nechť si každý žije si tak, jak si myslí že je to nejlepší nebo jak chce, všichni tak žijeme, ale s tím, že co zasejeme, to také sklidíme. Jednou se budeme všichni zpovídat minimálně sami sobě, ne těm, co si o nás kdo myslí, a o to hlavně jde = umět se vyrovnatt sám se sebou, se svým životem, s plody svého života a svých rozhodutí…

2) Přeci jsi nečekal, že Tě všichni jen pochválí či pochopí, tak to nefunguje ani na jiných diskusích, ani v reálu. Jako mě osobně je to jedno, co jste si s milenkou navařili, já to jíst nebudu a proto jsem se ani nijak v této diskusi neangažovala. Jen za sebe si myslím, že když už, tak alespoň jste mohli být více zodpovědnější v tom, aby jste se nespoléhali pouze na menstruační kalendář. protože si myslím,  že většině žen to pak jedno není, po zákroku probíhá klasické šestinedělí, hormony udělají své a sám dle Tebou uvedených čísel vidíš, že ta čísla jsou alarmující zejména v době, kdy jsou možnosti chránění se celkem velké a pestré. Že je škoda každého zbytečného potratu navíc, si myslím, který jen tak mimochodem sám o sobě též není bez rizika…

3) Jde pouze o mé názory, nikoliv soudy kohokoliv.

4) Souhlasím s tím, že Tvé celé psaní má jisté trhliny a nesrovnalosti, které vzbuzují otazníky a pochybnosti…

S tím bodem 3 nemohu souhlasit. Za posledních 20 let jsem četl různé statistiky a nevím, které se dá věřit, ale ať to bylo jakkoli, vždy to bylo kolem 25% až 50%, alespoň co se týče velkých měst. Takže 3% bych považoval za překlep.

Nebyla, jde dnes (30.09.2016). A pokud se to potvrdí, tak se tady bavíme o 3. max. 4 týdnu těhotenství.

Ja si stejne myslim, ze to vsechno dopadne uplne jinak!!
Navic si myslim, ze neni ani prvni ani posledni neverny chlap na svete. Takove to v zivote bylo je a bude.
Navic do budoucna to vypada tak, ze se situace ani nemuze zmenit, kdyz politici a jini verejni cinitele verejne predstavuji svoje milenky a kdyz v TV bezi serialy, kde uz se vyspal snad kazdy s kazdym. Tohle lide sleduji ve verejnych mediich a at chteji nebo ne, ovlivnuje to jejich jednani.
Meli bychom si uvedomit, ze moralka v nasi republice jaksi hodne klesla!  
Nechci tim rict, ze neveru podporuju, to v zadnem pripade. Akorat se snazim se divat na svet realnyma ocima!!
Takze, dufku, at uz to dopadne jak chce, doufam, ze jsi se z toho poucil a priste zapojis napred mozek!

Listicko, o mozku pochybuji…

Maso, ja jsem velka optimistka!!

Dufek mě baví. manžela nemám, děti dospělé, před mým prahem zameteno. Jako sociální průzkum je toto zajímavá diskuze.

já myslím, že hodně z vás tady nějak zapomnělo cítit a být lidmi. Všichni jsou morální až hrůza. Nikdo sice nevěru neodsuzuje, ale naprostá většina odsoudila jejich jednání. Nikdo, opravdu nikdo se nezamyslel nad tím, že by mohli opravdu cítit hlubokou lásku, ať už je to pravda nebo ne - zná tady někdo přesnou definici? Manželku neobdivuji, buď měla prásknout dveřmi nebo akceptovat, ale postavila se do role vydírače, argument do budoucna! Milenka v tom lítá, protože jestli je zamilovaná, řeší, jak si nechat dítě v jejím věku… Dufka je mi líto, ale tady moc rada nepomůže. Buď se rozhodne žít nebo živořit. Děti na všech stranách to budou mít těžké, a to při jakémkoliv řešení, ale ony to zvládnou, mají svůj život a pokud budou cítit lásku kolem sebe a ne nenávist, budou nakonec šťastné.

Dufku… dufku…

"všichni", "nikdo", …

1. Ne všichni!

2. Nemyslím si, že k hluboké lásce patří snaha o potrat.

Asi by to chtělo číst pozorněji jak tazatele, tak odpovědi.

1. přiznávám, že jsem nepročetla všechny příspěvky až do konce a celkem jsem ráda, že jsem se vrátila na ten váš. Souhlasím a omlouvám se za "všichni" a "nikdo"! Spíš mě točilo pořád dokola jinými slovy "nevěru fakt neodsuzuju, ale… " a vše se dál odvíjelo stejně…

2. hluboká láska a potrat jsou diametrálně jinde. Problém je, že lásku řeší "srdce" a potrat mozek a málokdy se shodnou.

Pořád dokola asi proto, že na to má víc lidí shodný názor.  

Ne "všichni" mají potřebu být za každou cenu originální a hlavně vymýšlet něco, co tu ještě nebylo.

No, nemyslím si, že potrtat řeší jen mozek. Ano, mozek v tom hraje zásadní roli, ale tam kde je skutečná láska a ne jen fyzické poblouznění je potomek očekáván a vítán, protože s láskou se můžeme postavit i proti celému světu, protože si vystačíme jen my tři, i když nás ostatní odsoudí. Láska nám dá tu sílu a ten smysl hory přenášet. Ale bez lásky nemáme nic, protože se bojíme, co na to řeknou ostatní.

Samozřejmě … ono je láska a láska. Láska typu "je to fajn, když je to jednoduché". A láska typu "chci se pro tebe obětovat, protože vím, že ty by ses obětovala pro mně".

To je můj názor, ale samozřejmě, každý to může vidět jinak.  

Dufku - z časových důvodu, odpovídám na Tvoji reakci až dnes (03.10.2016). Když čtu některé rekce, tak vidím, že tu došlo k přestřelce
Je dost důležité v podobných rozhovorech **neztratit mírnost v slovech a nenechat zapadnout slunce… ** --> jak nás to učí moudří lidé a kniha knih - (Bible).

Pojďme ale k věci :   jak víme tak podobné situace (ohledně nevěrnosti-cizoložství a nemanželských dětí) se žel dějí pořád.

S tou *chvilkovou rozkoši* si mi neporozuměl - já předem podobné záležitosti nepředpokládám, že muž je ten *inseminátor*…   - (to ne), myslela jsem to jinak - stručně jsem se zmínila o rozkoši, s kterou je propojená lidská žádostivost a kterou Ty podle toho co píšeš, nemáš z pochopitelných  důvodů pod kontrolou, protože (když to vezmu z určitého uhlu pohledu) jak jsi i psal --> že si netušil do čeho se vrháš.

Jsi zamilovaný - hluboce miluješ milenku a nechceš o ni přijít- (rozumím Ti, vím co dělají s člověkem hormony) , ALE jsi taky muž jedné ženy s kterou jsi se oženil a máš s ni děti - rodinu.
Co teď? Uvažuji nad Tvým hlubokým citem k milence.
Je jasné že jste se s milenkou hluboce zamotali do svých žádosti. A jak říká křesťanský mystik - Sv. Jan od Kříže:   Žádost oslepuje a zatemňuje duši, protože žádost jako taková je slepá; sama od sebe nemá v sobě žádné poznání, protože rozum je pro ni vždy jako sluha slepého. … A toto dělá žádost v duši, když rozněcuje žádostivost a oslňuje rozum, takže nemůže vidět světlo. Příčinou oslnění je to, že postaví před zrak jiné odlišné světlo a zraková mohutnost je tak oslněna tímto světlem, které má nejblíž, že nevidí jiné. A protože se žádost tak přiblíží k duši, že je přímo v ní, zastaví se duše u tohoto prvního světla a krmí se jím; a tak ji nenechá vidět její světlo jasného poznání, a duše ho neuvidí, dokud se nevyprostí z oslnění žádosti… je nutné umrtvování žádostí, aby z toho vzešel v duši prospěch; odvažuji se říci, že bez toho nic neprospěje k pokroku… tak se temnoty a hrubost duše neodstraní, dokud se neutiší žádosti…, dokud se nevyjmou. … Z toho je jasné, že žádosti nepřinášejí duši nic dobrého, ale jenom jí odnímají dobro které má. A jestliže je neumrtví, neustanou.   - (mluvíme o žádostech, týkajících se podstaty Tvého problému) .

 Milenka se z gynekologie dozví, zda je, nebo není v očekávání.

Z mého hlediska to vidím takhle:
 
1)   Když milenka není těhotná, doporučuji *přerušit kontakty* mezi Tebou a milenkou - v akutním případě doporučuji,   aby jsi si začal hledat nové zaměstnání (když je to možné) , aby jste se touhle cestou od sebe oddělili - (je to pro Vás oba, ta nejlepší varianta) . I v bibli se píše, že: Je to pro člověka dobré, aby zůstal tak, jak je. Jsi vázán k manželce? Nevyhledávej rozluku. >> (1Kor 7,26) . Ty se vrátíš k manželce a budeš se usilovat pro lepší manželský vztah a vše co k němu patří. (To bude tak-řečeno i Tvoje očištění - Tvoje askeze). Doporučuji Ti taky, aby jsi se do hloubky zajímal o manželský vztah a vše co k němu patří i z křesťanské stránky. Budeš překvapený k jaké hluboké lásce se můžeš dopracovat.

2)   Když se zjistí, že milenka je těhotná, v tom případě *bude potřeba aby jste spolu nějak komunikovali - a to kvůli dítěti, které s Tebou čeká*, protože úvaha o zákroku, přesně řečeno - úvaha o vraždě lidské bytosti je nepřijatelná… (nebudu tu rozebírat detaily ohledně potratů, protože mnozí vime vědecká fakta a taky víme jakou propagandu nám už několik desetiletí předkládají zakladatele kultury smrti…. To by zas bylo na jinou debatu).

Život se Ti taky změní, Ty jsi si ho už v podstatě změnil tím, že si usiloval o přízeň a důvěru milenky. Teď tím pádem budeš/budete - (i milenka) nést následky, což je běžné u podobných případů, ALE  budeš muset usilovat byt i nadále manželem jedné ženy - to je tá, kterou jsi si vzal za manželku. Bude to ze začátku bolet, bude to těžké ale tak nějak to mají i lidi v mém okolí, kteří podlehli cizoložství a nějak fungují dál. (Samozřejmě, nemůžeme 100% vědět jak to bude do detailů probíhat u Tebe). Jinak lidi co mají podobnou zkušenost jako Ty, tak svoje důsledky berou jako očistu za své hříchy, za své chyby…. a ODPUŠTĚNÍ (v podobných případech jako je ten Tvůj) , dělá taky zázraky. Jako příklad sem přiložím video. Je to reálný příklad - trochu podobný tomu Tvému.

       Viz video:

K tomuto roztodivnému a rozpačitému tematu nějak není již moc co říct, mnohé již bylo řečeno a každý se kloní zkrátka k různým názorům, není třeba nikoho hanit za to, že neodpovídá podle nějakých očekávání či snad přání. Je to svobodný web, nechť každý v rámci mezí slušnosti řekne, co chce… A v takovém bizarním příběhu je jasný, že to bude jitřit emoce.  

Jistě to bude na dlouhou dobu atraktivní téma, a tak pro ostatní nabízím jedno zamyšleníčko: definovat tzv. "lásku" nebudu, to si musí každý definovat sám. Přesto si ale myslím, že lze hluboké city držet na rovině čistě emocionální, čili na vzájemné emoční blízkosti, náklonnosti, pocitu souznění, spříznění duší. Že se k tomu přimotá touha fyzická není výjimečné, spíše naopak. Ale věřím, že lze, má-li dotyčný či oba dva závazky, být silný a odolávat pokušení. Vždyť se to může brát jako dobrodružná zkouška sebe samých; tedy překonávání prudkého volání našich základních pudů. Lze se tak zesilovat, cepovat, sám sebe překvapovat. A přece si přitom užívat i fyzické (ne sexuální) přítomnosti daného objektu té směsice rozličných tužeb. Pokud ale dotyčnný/dotyční cítí, že touhy jsou silnější, že to fakt nejde, pak nezbývá, než kontakt navždy a zcela přerušit. Sejde z očí, sejde z mysli. Bude to bolet, a to hodně. Ale dá se to přežít. Čas - ach, nebýt jeho, co bychom si počli! To je v drtivé většině výborný a osvědčený lékař. Leč výjimky jsou jistě i v tomto případě. Dá se i postupným procesem chladnutí taky zprotivovat, nebo zesměšňovat původní objekt touhy a pak si po pár letech říct jen:  "Uff, do koho jsem to byl/a zablouchlý/á! ". I bez zprotivování lze ale uchovat takovéto človíčky jako krásné, hřejivé vzpomínky, které nám při onom vzpomínání způsobí blažený, příjemný pocit: "Bylo to hezké, ale muselo to skončit. Přesto to stálo za to! " No a někteří lidi nám holt způsobí navždy smutek z toho, že s nimi nemůžeme - v jakékoliv formě - být. To jsou ty výjimky… Stát se může i tohle…

Zkuste tedy ti, kdož se nacházíte v obdobné situaci, přemýšlet nad tím, zda by nebylo fajn se zkusit překonávat a odolávat a brát si z toho to pozitivní. Když teda ucítíte, že to nejde, skončete to jednou provždy. Pro dobro všech. Něco jiného je, pokud vám to neklape, myslíte na rozchod atp. Jestli máte ale jinak dojem, že o svou domácnost se všemi členy skutečně přijít nechcete, přemýšlejte už předem. "Láska" se nemusí vyvrbit i v sexuální spojení.

Tak hodně zdaru!