Téma: Rodina přítele mě nemá ráda nebo přehlíží - trápí mě to, přítele miluji

Takze je to tak, ze ty si pripadas menecenna proto, ze nemas vysokou skolu?

Reknu jen jedno… muze ti byt u zadku, co si mysli okoli. Dulezite je, co si myslis ty.

Okoli nezmenis. Zmenit muzes jen sama sebe.

No, nejde jen o tu VŠ. Celkově mě neberou (možná je to jen kvůli VŠ, možná prostě jim nesedím nějak, já nevím). Dříve jsem se nijak nepodceňovala a byla jsem si jista sama sebou.

Na partnerovi mi velmi záleží a nechci ho ztratit. Jen se s jeho rodinou necítím vůbec dobře - snažím se nedat to moc najevo, pro něho jeho rodina znamená moc…

Co znamena driv? Pred cim? Co se zmenilo?

Ve vztahu je dulezita komunikace. aneb zamlcovat neco, co te trapi, je nesmysl… stejne to jednou vypluje na povrch. a pak to muze byt horsi, nez kdyz se to rekne rovnou

Dřív, myslím, než jsem partnera poznala. Protože takové pocity jsem jindy nezažila. Samozřejmě jsem se potkávala s nepříjemnými lidmi, s lidmi, s kterými jsme si nesedli apod.

Ale pak jsem zaregistrovala jak jsou ke mně partnerovi rodiře odtažití a jak se chovají třeba k příteli partnerovy sestry - úplně jinak. Přijde mi jakoby mě chtěli vystrnadit. Chápu, že budu žít s partnerem ne s jeho rodinou, ale prostě mi na tom záleží, aby mě přijali…

Je pravda, že s tím ale asi nic nezmůžu.

My jsme k sobě upřímní, ale vidím, že mu na rodině záleží, má je moc rád a nechci být ta co to nějak naruší. On si možná to jejich chování vůči mně neuvědomuje.  

Taky si to mozna jen namlouvas… a nic takoveho v tom neni.

Vidime jen to, co videt chceme.

A resi oni dle tebe tedy co? Ze nemas vs (nebo to spis resis jen ty)? Nebo jste meli nejaky konflikt? Nebo jakym zpusobem se projevu jejich chovani vuci tobe? Uved priklad…

Tak např. když se řeší studium u přítelovy sestry, tak pronesou ke mně: No a ty bys jako už nechtěla dál studovat? To se už nechceš nikam dál posunout?

Nedávno jeli všichni (celá rodina) lyžovat - byl tam i přítel partnerovy sestry, partnerovi známí, jeho rodiče, ale mě nepozvali. Prostě mě tam nechtěli. Partner mi to posléze řekl, jakože ať se nezlobím, ale že to nešlo a nějaký důvod ani neudal.  

Nebo třeba když jsme na nějaké akci, či u nich doma - tak mě přehlížejí.  

Jak říkám, je to i mou povahou, že se nedokážu dost prosadit a uvolnit. Až když jsem s partnerem sama tak se cítím dobře.  Ano, možná to vidím trochu přehnaně ale něco na tom prostě bude.

A ty už jsi tedy vysokou studovala, nestudovala… chtěla jsi studovat, nebo máš nějakou střední a dobrou práci, kde už nepotřebuješ studovat? Nebo proč tady neustále zmiňnuješ to studium?

Osobně si myslím, že to řešíš ty… ne oni.

A to, že jeli někam všichni lyžovat a ty ne… to znamená, že jel i tvůj přítel? A bez tebe? A nijak ti to nevysvětlil? V tom přípdě, ale za to nemůže ona rodina, ale tvůj přítel. to možná on tě tam nechtěl. což by tedy pro mne bylo alarmující. Případně možná i ty jezdíš s rodiči někam a tvůj přítel s vámi nejezdí… takže potom by na tom zase nic až tak divného nebylo. Jelikož neznám okolnosti, tak nemohu soudit.

To může mít i nějaký prozaický důvod, třeba že nebylo dost postelí, tak vynechali toho, kdo v rodině figuruje nejkratší dobu. Nebo ten, co to zařizoval, na tebe prostě zapomněl, což je trapas, ale nemusel to být ani jeden z rodičů.

Možná jen prostě neví, co si s tebou povídat - nemáte společná témata - sama píšeš, že jsi tichá myš. S tím nemusí mt nějaká jejich vysoká noc společného.

Že nechce pomoct nemusí nic znamenat, pro některé ženy je nepříjemné, aby se jim cizí člověk motá v kuchyni, a pro někoho je samozřejmé, že návštěva je obsluhovaná a ne že něco dělá. To mohou být jen rozdíly ve výchově.

A hovor třeba vázne jen proto, že ty se jich ostýcháš a oni se tě nechtějí vyptávat, aby to nevypadalo, že tě vyslýchají.

Otázka s vysokou mi přijde vcelku normální, nevím, co je na tom špatného se partnera svého dítěte zeptat, jestli ještě plánuje nějaká studia.

Že k tobě nejsou vřelí, to samozřejmě asi budeš mít správný pocit, ale nemusí to znamenat, že tě nutně chtějí vystrnadit. Třeba jen fakt neví jak a o čem se s tebo bavit. A opakuji, že s tím vysoká nemusí mít nic společného - já ji mám a neznamená to, že si se všemi vysokoškoláky rozumím a že si všech a-priori vážím.  

Dej tomu čas, naž se je lépe poznat, pochopit. Čeho si váží, co se jim líbí, co mají rádi. Někdy to trvá trochu déle než k sobě lidi nějdou cestu.