Téma: Přítelkyně mě po 10ti letech opustila ze dne na den - je v tom jiný muž (kolega z práce)

Ahoj.  

Je mi to líto, vím naprosto přesně co cítíš.  Jestli chceš, možná Ti pomůže tato stránka:  

• Psychologie rozchodu a rozvodu - vliv na psychiku, léčba úzkosti (psychoterapie, farmakoterapie, kognitivně-behaviorální léčba)

Myslím, že můžeš být rád, že se to rozseklo, protože jak vidíš ani 10 let nestačí a svoji bývalou jsi asi nikdy neznal. Deset let žít s člověkem a nevšimnout si, neodhalit, že ti lže v základních věcech… promiň je to zvláštní.

No, jestli to byla pouze potvora, to nebudu soudit, přeci jen čteme pouze Tvojí verzi, navíc z Tebe mluví poměně negativní emoce, ukřivděnost a žárlivost na kolegu z práce (Tvými slovy: "debila s motorkou") , což je na jednu stranu i pochopitelné (je to čerstvé), na druhou stranu si myslím, že zase nelze tak úplně podle této Tvé jedné neg. zkušenosti paušalizovat tak, jak to děláš: "Nevěř k*ndě ani nos mezi očima atd."

"Vždy byla velmi pečlivá a zodpovědná. vařila, starala se o vše potřebné."

A co Ty? Pomáhal jsi také či zapojil jsi se také, nebo jsi nechal vše na ní a spoléhal se na to, když to zvládá sama, že Tě k tomu nepotřebuje? Jen uvažuji (nikoliv tvrdím), zda-li přeci jen v tom nebylo i něco jiného, co jí po 10 letech přestalo bavit. Přeci jen jste spolu byli od Tvých 24 let, jí bylo třeba ještě méně, třeba už to u Vás bylo po těch 10 letech stereotypní, některé věci samozřejmé atd. , pak jste se za těch 10 let a takto mladí samozřejmě posunuli někam jinam, otázka je kam, možná jste to každý z Vás cítil a vnímal jinak, těžko říci.  

Ty vlastně o tom, jaký byl Váš vztah nic nepíšeš, jen o tom konci. Ale co bylo před ním, před tím koncem? To by chtělo doplnit.

"… od něj měla i své auto, o kterém mi tvrdila, že jí ho daroval otec."

Vysvětlíš mi, jak je možné, že jsi nevěděl, že to není pravda? Nestýkal jsi se s její rodinou? Podle všeho se dá usoudit, jak to celé asi bylo a to, že jsi do poslední chvíle nic nevěděl bude asi tím, že se přítelkyně potřebovala odstěhovat bez tvé asistence. Takhle to ženy dělají, když se chlapa bojí.

Tihle chlapi pak umí škemrat a udělat všechno, aby se dotyčná vrátila, ale když to neudělá, tak začnou být zase tím, čím vždy byli. Hulváti osočující všecky kolem.

A přesně to z tvého brekotu tady vidím. Ne lítost, ale uraženou ješitnost, ne lásku, ale sebelásku a sebelítost.

"… a pokud tě to náhodou psychicky rozloží, či ti to zničí zdraví, nevadí."

A co ty, jak ty ses choval, že se přítelkyně uchýlila k útěku?

Od slušných lidí ostatní neutíkají a nepotřebují jim lhát.