Téma: Psychický teror a fyzické napadání manželem - zůstat nebo zkusit na vztahu pracovat?

 "je to normální, že za nadávku následuje fyzický trest? " - Ne, není.

Utečte zavčasu (!! ) než útoky zintenzivní a než vám a dětem vymyje mozek. Vás drží manipulacemi v šachu a ještě se snaží ve vás vyvolat pocity viny. A děti už bohužel něco špatnýho odkoukaly, viz zvrhlá logika "když je na mě hnusný tak mi hned říkají, at jsem na tatínka hodná, že pak mě nebude bát" to je už dost mimo. Zase vnucované pocity viny - budete hodná, nebude vás bít (což je blbost). Copak chcete, aby jednou vaše děcka dělaly to, co tatínek? Budou-li v tom setrvávat, přijmou to, jako normální věc. Už tak je dokázal vmanipulovat do role přitakávačů. Dělá si z nich komplice a defacto je tím pádem vede proti vám - opět to vede k pocitům viny.

Utečte z toho blázince za včasu, nebo vás jednou praští tak, že skončíte v truhle.

Na co ještě čekáte? Pokud máte kam, seberte se a jděte. Hlavně honem neřešte děti, nebo neodejdete. Děti řešte obratem po odchodu, ale v klidu.

Satam 

- ale děti jsou na něm šíleně závislé… dcera mu pak říká, at je hodný. jediné, co si na svátek přála je, aby táta nekřičel.

ale on to neumí…

já vím, že nejsem dokonalá manželka, ale snažím se a avždycky to sklouzne k tomu samému…

o odchodu už přemýšlím snad 2 roky… ale nemám na to.

jít kam mám - sestra má veliký dům a 3 pokoje volné.

ale děti to nepochopí, budu já ta špatná.

a on je v práci velmi vážený, vznikne z toho, že jsem neustále ta špatná a on si to umí zařídit, otce má u soudu a ještě přijdu o děti   navenek se všude tváří jako milius.

i když bych nějaké svědectví o jeho výbušné povaze mezi sousedy měla.

Opravdu není normální, aby za nadávku náledoval fyzický trest. Ale taky není normální, že byť ve vypjaté situaci používat nadávky typu "kretén". Zkuste se toho vyvarovat i když je to o nervy.

Na vašem místě bych opravdu na nic nečekala, jít kam máte. Co se dětí týká a jejich pochopení, tam bych se nesnažila nijak styk s otcem omezovat, nemají s vašimi neshodami nic společného. A takhle bych jim to i vysvětlila. Koneckonců, jsou toho svědkem a nejsou hloupé. Možná se jen bojí stejně jako vy.

Další věcí je jeho "váženost" v práci. Pokud se tam dozví, že mu odešla žena a to ne k jinému, ale k sestře, jistě je napadne, že zřejmě není tím, jakým se ukazuje. A možná o něm ani tak nesmýšlí tak dobře, jak vy si myslíte. A to, že má otce u soudu taky nic neznamená, pokud je na vaší straně vše v pořádku. Hlavně se nebojte a jděte do toho. On z vašeho strachu těží a je si toho dobře vědom. Jinak by si takové chování ani nedovolil. Pokud nic neuděláte, vychováte z vašich dětí jeho následovníky, kteří si vás navíc ani nebudou vážit.

Přemýšlím (marně) kde se v mužích bere to, že jsou odhodlaní ublížit bezbranné ženě.  

Nemá to nic společného s evolucí, je to prostě slabošské a únik z umění řešit problémy normální komunikací. Je to animální a trapné.  

Co zvolíš Ty (zůstat - zkusit na vztahu pracovat) nechávám na Tobě. Jde asi i o intenzitu, ale nepřipadá mi to normální a to opakování věty Tvým manželem mi připadá psychopatické.  

To, že ten chlap ženskou napadne chápu, prostě jsou lidé, kteří jsou ze své povahy agresivní (a někteří se dopouští mnohem horších věcí). Ale co nechápu je, že s nimi ty ženské zůstávají.

Myslím, že jsi to nazval správně - ano, on je psychopat.

Ona je závislá, pravděpodobně. Tak to bývá.

Na takovém vztau sw nedá pracovat. Myšlením jte každý jiný. Už se netrap, je to lehké takto napsat, ale usutečnit ten krok, kdy mu řekneš, dost, končím. Přeji ti mnoho sil.  

Já bych už kvůli dětem odešla. Co myslíte, že si odnesou do budoucího vztahu za vzorec? Že v normální rodině je žena bita.