Téma: Úzkosti a pocit, že nikam nepatřím

Šest kamarádek je opravdu dost.

Já ani tolik nemám.

Kolik si myslíš, že by člověk měl mít kamarádek?

Chybí ti parta.

Ty si myslíš, že v těch různých partách jde vždycky o nějaké hluboké vztahy?

No tak ti můžu prozradit, že ne.

To jsou povrchní vztahy založené na tom, že se lidi chtějí bavit podobným způsobem.

Stane se sice sem tam, že nějaká parta vydrží a z lidí se stanou opravdu dobří přátelé, ale je to spíš vzácné - a popravdě ve tvém věku nikdo ještě nemůže vědět, jestli takovou partu má nebo ne. Protože to prověří až čas a nějaké starosti, ve kterých si lidi pomohou. Skutečné přátelství taky musí vydržet i když lidi už nemají na sebe dost času, mají třeba rodiny a tak.

Píšeš, že máš kamarádky, ale nemáš někoho, s kým bys někam šla.

A v čem to kamarádství tedy spočívá, když ne v tom, že spolu něco podnikáte?

Píšeš, že lidem závidíš party přátel. Co děláš pro to, abys v nějaké takové partě byla? Nebo jak myslíš, že se do ní člověk dostane?

No určitě ne tak, že sedí doma a čeká, až ho někam někdo pozve. Ale chodí tam, kde jsou lidé, co mají podobné zájmy a se kterými je člověku dobře. Ne všude je nutno mít pozvání, někam lze přijít bez pozvání, přihlásit se, jednoduše se zeptat, jestli člověk může přijít taky. Do mnoha paret se dá dostat tak, že se člověk ometá okolo dost dlouho a ty lidi si ho všimnou a tak nějak ho přizvou mezi sebe.

Ale za zavřenými dveřmi tě nikdo hledat nebude.

Proč by to dělal?

A že nikdo nezve - pozvi někoho ty někam. Třeba i kamarádku, kamaráda - a nemusí to být hned rande. Do kina, na výstavu, koncert, veletrh a pod. Vždyť se dá na rovinu říct, že se ti nechce samotné a hledáš nějakého parťáka - můžeš třeba i zalhat, že tvoji obvyklí kamarádi zrovna nemají čas.

Tvůj problé myslím je pouze nízké sebevědomí.

Myslíš si, že máš jen takovou cenu, nakolik o tebe lidi stojí nebo nestojí. Ono to ale funguje i obráceně - když si nevážíš dost sebe sama, nebudou se ti vážit ani ostatní.

Je to začarovaný kruh a není snadné se z toho vymotat.

Pro začátek zkus přehodnotit svoje očekávání a měřítka.

Člověka neurčuje počet kamarádů, ale kvalita lidí s nimiž se přátelí. Ten, kdo má za kamarády padesát debilů není lepší člověk než ten, kdo se přátelí s jednou výjimečnou osobností.  

Není to o kvantitě, ale o kvalitě.

Nehledej nějaké partičky - to z tebe lepšího člověka neudělá - hledej jednotlivé lidi jichž si vážíš, hledej jak s nimi trávit čas - a buď v tom aktivní.

Nesnaž ze sebe dělat něco co nejsi. Nejsi extrovert, jsi introvert - to není přeci vada, to je jen charakteristika. Snaž se mít se ráda takovou jaká jsi.  

Nepíšeš odkud jsi. Pokud z Prahy, měl bych pár tipů, jak vyrazit ven s dalšími lidmi. I kdybys měla vyrazit s Klubem českých turistů, důležité je, abys byla ve společnosti dalších lidí. Chápu to sprvně, že aktuálně studuješ VŠ? Bohužel kreditní systém docela dost rozbil tvorbu přátelství zde, na každoý předmět chodíš s jinými lidmi, ale hodně na vysokých školách jsou různé zájmové kluby, kam se můžeš přidat.  

6 kamarádek je docela dost. Co od kamarádství vlastně očekáváš? Máš nějakého koníčka? Zkus na FB najít skupinu se stejnými zájmy.