Téma: Dospělý syn nedodělal školu, poflakuje se a nechce pracovat.

Dát mu ultimátum- najít nějakou práci  do určitě doby a přispívat na domácnost. Pokud si ji nenajde, vyhodit z domu. Je to asi drsné, ale pokud se nesnaží, nechá se živit, zvykne si na pohodlí a rodiče jej budou živit ceý život. Teď je to sice s prací špatné, ale něco se dá určitě sehnat- třeba jen  na pár měsíců.

Švagr dělal, že chodí do práce, ale někde se flákal. Na " výplatu" si půjčil, ale i když pak po čase začal pracovat, už to nezvládal splácet. Teď má nařízenou exekuci.

Můj dospělý syn by si to ani nedovolil. Jestliže nerespektuje Váš syn určitá pravidla, pak si budete muset přiznat, že jste někde ve výchově udělali chybu. Proto nezbude nic jiného, než použít řešení, které tu popsala jancaho. Bude to pro jeho dobro.

Souhlasím s Barčou a jancaho. Rodiče sice mají vůči dítěti vyživovací povinnost do doby, než je dítě schopné se živit samo, ale to neznamená poskytovat dospělému dítěti vše zadarmo. Takovému "nedospělému dospělému" je potřeba přestat poskytovat služby typu mama hotel a nastolit jasná pravidla. Pokud je dítě nebude schopné dítě dodržovat, poslat ho pryč z domu, ať vidí, o čem je život a může konečně dospět. Je to tvrdé, ale jinak to v podobných případech opravdu nejde.

Já si myslím, že se David80 = 32 let vůbec neptá na svého syna = cca 25 let. Za jakým účelem se ptá, ví zatím jen on sám, neboť už tu založil jedno téma a reakce, proč se ptal, žádná. Mě spíš podle původního názvu tématu = otázky zakladatele připadá, že mu jde o něco jiného…

Syn má mamahotel, nic mu nechybí. Když ho vystěhujete, bude se muset postavit na vlastní nohy. Takže ho nuťte buď ať vám přispívá na nájem, energie jídlo a nebo ať jde do pronájmu a živí se jak umí.

Mama hotelem poskytujete medvědí službu.

Nechce pracovat? To ani můj ne, ale jíst se musí a na futro Vám v krámě nic nedaj, tak co s tím synkem? Nejdřív bych chtěla mluvit o tom, co viděl doma. Pokud od mala dostal vše jak se říká ZADARA!!! Tak proč ne teď? No my si sedli s tužkou a papírem a sepsali co je nutno zaplatit, tedy inkaso, splátky, telefon, auto, důchodové pojištění atd. Kluk spočítal já vysvětlila kolik vyděláme a pak se optala kolik mě, jako mámě zůstalo na holiče, aby se nemusel stydět za babku vedle sebe, kdy já narozdíl od něj byla v restauraci na véči a pak se ptala jak chce s sebou a mnou naložit. Už nejsme mejmladší a tak jsem pouze jednou takto otevřeně diskutovala a co myslíte, pro klučičí mozek jsem sto let za opicemi. Dala jsem mu měsíc na najití práce a už nikdy neštěkala, jen se klidně ptala jak mu to jde a aby myslel na ty děti co právě teď umírají na hlad. Sice to nejde, jak bych si představovala, ale pochopil NE na cigarety, buřtíky a kapesné. Možná je to málo, ale věřím, že se dopracuje dál. Ten Váš taky musí dostat hranice jinak Vás vycucne a pro jeho dobro ať zkusí ulici.

Souhlasím i u jiných - ale podívejte se zpět- Táta od jeho narození neparcoval- ted se diví že má důchod 600ky v háji a o práci jejich syn -- nedodělal školu nemá žádné sebevědomí- - máma taky tvrdá palice- dělat bude jen to co chce ONA--tak co by měl být jejich syn. školu nedodělat nemá sebevědomí, ctižádost- hrdost. Je to hodný kluk, ale zamindrákovaný a   pro takového najít práci je OŘÍŠEK

PODEPSALI SE NA MĚM RODIČE A TEď NA NĚŠJ ŘŽVOU ŽE NEMAKÁ!!!!!!!!!!!

POTRESTAT TY RODIČE , ALE JAK???????

Dobrý den, muj syn nedodělal soukromou školu. školné 16000, -/rok. Doma krade peníze. chodíme spát s hrůzou kdy přijde domu. celý dny se poflakuje. Manžel jej odmítá vyhodit a raději se doma moc nezdržuje. Já jsem nemocná a nemám dostatek sily na tento krok. vyhodit ho. Do 15 let byl báječný, hodný…dnes narustají jejo dluhy neplatí si pojištění…Pokud máte někdo podobný problém prosím o radu. děkuji

Už to zde v tématu několikrát zaznělo - je třeba dát najevo jasná pravidla s tím, že poku je nebude syn dodržovat, půjde z domu. Samozřemostí je, že se bude podílet na domácích pracech a bude Vám přispívat na domácnost. Pokud se mu to nebude líbit, ať se o sebe stará sám. Je ale zapotřebí toto dodržet - když řeknete, že buď budeš dodržovat pravidla, nebo půjdeš z domu, musíte pak na tom opravdu trvat a vyhodit ho. Syn Vás bude vysávat tak dlouho, jak dlouho mu to dovolíte, nesmíte se nechat.

Přímo učebnicový text, ale realita bývá o dost tvrdší. Opravdu vyhodíte svoje dítě na ulici? Skutečně se budete dívat, jak začne páchat trestnou činnost nebo prohledávat popelnice? Sdílím Váš názor, ale je neskutečně těžké se podle toho řídít a nepolevit. Kolikrát je chyba omluvitelná, než dojde na lámání chleba? A především co za prohřešky to musí být? Já už slyšela tolik výmluv na všechny možné životní situace… do té práce mě prostě nevzali, bolí mě břicho, já na to zapomněl, udělam to zítra (a nebo ještě lépe: nemohl bych to prosím nechat na zítra? ).

Taky si prožívám šestiletýpříběh nedostudovaného synka  po depresích -slušné prachy. Obrněný péčí, kašle na jakýkoliv kontakt na práci. V KV špatné šance. ale nechce ani  doplňování regálů. Manžel odmítá ho vyhnat a my dva penzisti, ho musíme utáhnout? No chce se to mně.

Soucítím s těmi, kdo mají doma takové flákače. Není lehké někomu v takové situaci radit. Podle mne je základem výchova již v ranném věku. Směřovat dítě k pracovitosti a odpovědnosti. A především samostatnosti. Ale pokud je dětství již v nedohlednu, je to o to horší. Sama jsem v podobné situaci se synem svého muže z prvního manželství. Mám o to horší pozici, že právně nemám naprosto žádný nárok cokoliv podnikat a domluva takzvaně podobrém s ním není vůbec. Jasně mi dal najevo, že nejsem jeho nic a tak co se staram. Je mu sedmnáct. Nedodělal ani základní školu a pracuje na dobré slovo u mého muže v práci jako pomocná síla. Jenže si chodí jak se mu zlíbí, někdy vůbec. Od mala bydlel s matkou, když jí začal přerůstat přez hlavu, tak jsme to s ním zkusili mi, ale bylo to takové peklo, že jsme byli rádi, když se rozhodl jít zase zpět k matce. … Zkrátka pokud člověk sám nechce něco se svým životem dělat, je snaha ostatních marná. Máme za sebou mnoho psychologických sezení, tři měsíce v SVP, kurátorský dohled… a stejně je každou chvíli jednou nohou v průšvihu. Krade, poflakuje se, o škole nemůže být ani řeč, pije a kouří marihuanu. Nepolevujte a hledejte řešení, jděte na věc klidně i oficiálními cestami (soudy, socíální pracovníci.), hlavně se nenechte vykořisťovat. Vím že svou roli hrací i city, ale mezi láskou k dítěti a blbostí je někdy příliš tenká hranice.  

Dobrý den,

mám stejný problém. Syn školu dodělal s odřenýma ušima. Vystřídal mnoho zaměstnání, ale nikde dlouho nevydržel. Nyní vážně onemocněl (ulcerozní kolitida), takže nemáme s manželem to srdce jej vyhodit. I když mám pocit, že je za tu nemoc "rád". Neléčí se, kouří, pije.

Pomalu se smiřuji s tím, že nám zůstane na krku až do konce našeho života. Jen si říkám, co bude dělat, až my tu nebudeme? Mám také obavy o jeho zdraví. Domluvy nepomáhají, rozhovory nevedou nikam. Vždycky vše překroutí ve svůj prospěch. Jsem už z toho všeho doopravdy unavená. Pokouším se ignorovat tento stav a žít svůj život, protože mě prostě nic lepšího nenapadá.

Pani Jibuzo, pokud se syn neleci a jen se flaka, mela by jste asi hodne omezit peci, zapojit ho do chodu domacnosti a pokud se nepodrobi, nastavit mu mantinely. Proste dat mu urcitou lhutu a pokud se nic nestane,  skutecne ho vyhodit anebo se o nej naprosto prestat starat.  Neni to krutost, je to jen obrana pro vas rodice a sance pro neho. Jinak se totiz nikdy nenauci, ze se o sebe musi postarat sam.
Znam rodinu se dvema dospelymi syny. Oba rodice jsou invalide ale nedari se jim nejhur, pestuji ruzna zvirata, ktera pak prodavaji. Jeden syn je na drogach, druhy zednik, ale vydela si tak akorat na auto a pohonne hmoty. Obe "deti" bydli doma, rodice se  o ne staraji. Matka nema to srdce je vyhodit. Ted to doslo tak daleko, ze rodice se boji priznat, ze zdedili nejake penize, aby je o ne kluci neobrali. Rodice jsou zatim velice pilni ale nedovedu si predstavit, ze by se za par let kluci o ne postarali. To jim spis prodaji strechu nad hlavou a je daji do nejakeho pecovatelaku. Bohuzel to priklad prilisne rodicovske lasky.