Téma: Osmiletý bratranec osahává mého tříletého syna

Tuhle záležitost je zapotřebí řešit na dvou "frontách": Jednak s Vaším synem a potom se synovcem (synem sestry). Co se týče Vašeho syna, určitě bych mu dala najevo, že si s Vámi o zážitcích s bratrancem může promluvit. Snažila bych se mu - přiměřeně jeho věku - vysvětlit, že to, co s bratrancem dělají, není hra, ale že jsou části lidského těla, které si lidé vzájemně neukazují a nedovolují jiným lidem, aby se jich dotýkali. Poučila bych ho v tom smyslu, aby věděl, že by po něm nikdo neměl chtít, aby se před ním svlékal, ani aby se před synem neměl svlékat někdo jiný nebo ho dokonce osahávat. Syn by měl rozhodně vědět, že o něčem takovém by Vám vždy měl říci.

Pokud jde o syna Vaší sestry, u kterého rodičovská domluva nezabrala, doporučila bych sestře, aby se synem navštívila nejprve dětského psychologa, pokud ten na nic nepřijde, pak dětského sexuologa. Dejte sestře jasně najevo, že chování jejího syna vůči tomu Vašemu je (pro Vás) nepřijatelné, pokud to je možné, nebylo by špatné vzájemné návštěvy alespoň nějakou dobu realizovat na veřejném místě (park, hřiště apod.).

Dost mi to připomíná případ, o kterém jsem tu psala já - tady. To že viděl vaši sestru v intimních chvilkách víte, nebo se domníváte? Být vaší sestrou, asi bych se hodně zajímala kde na takové nápady přišel (jak vy píšete, přikládání "pepíka na zadek") - jestli mu někdo dospělý něco takového nedělá, a on pak to samé dělá zase někomu slabšímu než je on sám.

Já jsem Katka, osmiletý chlapec je můj bratranec. Nejedná se o domnění, ale o fakt, který osmiletý chlapec řekl mé matce (Olče), že videl maminku a tatínka.

Nikdo mu nic takového nedělá, osmiletý je furt doma a hraje hry. Osmiletého otec je celý týden v práci mimo domov, matka se stará ješte o roční miminko a s nikým jiným ve styku není.

Potom bude asi na místě ten dětský psycholog, jak už psala sociální pracovnice...

Jasné z toho všeho je, že to rozhodně není v pořádku pro nikoho. Je tedy třeba celou situaci řešit a najít příčinu - navštívit dětského psychologa, případně sexuologa (jak doporučovala sociální pracovnice) a ona se příčina  a řešení určitě najde. Až si psycholog promluví s chlapcem a také jeho rodiči, myslím si, že se na to přijde. Nevím jak dlouho toto trvá, ale osmi letý chlapec podle mého názoru na takové chování jen tak sám nepřišel. 

A to je právě problém protože sestra ani její manžel bohužel nejsou jedni s těch co by šli k psychologovi protože i když sestra se synem mluvila aby to nedělal tak on stejně vždy ne něco přišel příklad vzal si do obýváku deku a s tím tříletým prckem se pod deku schovával a měl v ruce hopsakouli že si hrajou protože já je pořád sleduji tak jsem nadávala proč jsou pod tou dekou a že nic hrajeme si prý jenže pak skočil na malého ten se prštil do hlavy o sedačku a začal brečet tak jsem stáhla deku a osmiletej synovec ležel na malim a tvrdil že mu ta hopsakoule spadla a tak jí hledá to se ale přece nemusí válet po malim mu říkám a sestra na to říká vždyt se nic nestalo on jen hledal tu hopsakouli tak jsem byla fakt zhnusená jak si ten osmiletej vždy najde nějakou výmluvu a všichni mu to doslova žerou to bylo jako s tím jak mu sahal na přirození a tvrdil že mu chtěl sáhnou na nohu jenže já to opravdu viděla jak se na něj koukal ještě mu říkal jak si má lehnout a pak to udělal nechtěl šáhnout na nohu koukal na malího a přesně viděl a věděl kam sahá ale opět tvrdil že to bylo jinak jenže já malího nespustím s očí a hned reaguji jenže nic platné tak prostě budu muset přestat chodit k sestře a co z jejich kluka vyroste je už jejich problém i když mě to mrzí protože jsme rodina a nechápou že proti jsjich synovi nic nemám jen nechci aby malej si to nevzal k srdci že je to třeba normální s klukama a nerostlo to s ním a to opravdu nechci

Je to smutné, když je to rodina, ale určitě bych dala přednost psychickému zdraví svého dítěte. A sestře bych řekla narovinu, co si o tom myslím. Může být naštvaná, ale určitě ji to ponoukne k pozorování, jestli na tom není kousek pravdy.

Smutné to je, jenže má ještě malého syna pulročního tak se mu snaží více věnovat, ale když jí říkám že s tím musí něco dělat tváří se právě dost odmítavě jako že co z jejich kluka dělám, a švagr když jsme u nich byli je to tak tři měsíce spátky tak se stalo  to  že malej přilítl do kuchyně a říká že chce pepíka na zadek že mu to Pája dělal a já mu říkám že to se nedělá , a švagr se smál a prý no vidíš on to chce , tak jsem taky nechápala jestli je švagr normální a směje se tomu jenže ten muj malej neví vubec o co jde ve třech letech těžko bude něco takového chápat co je špatně a co né když má bratrance jako vzor a všechno po něm opakuje , protože pořád poslouchám tohle Pája taky dělá atd. nedá mi to spát a stále na to myslím , a když synovec háže papírky po zemi tak muj malej to taky dělá protože bratranec to co dělá je podle malého asi správné tak nedělám nic jiného než mu dokola vysvětluji že to není správné a že se to nedělá .

Je to nepříjemné, že je to v rodině, ale jak říká Barča, psychické zdraví a další vývoj Vašeho syna je přednější. Pokud to zlehčují a něchtějí to řešit, zvolila bych variantu, nestýkat se.
Ještě mě napadá, "hraje" si tak jen s Vaším synem? Neprojevuje se to i s jinými dětmi - ve škole, nebo při návštěvách atd.? 

Teda... vaše dcera sice psala že zneužívání nepřipadá v úvahu, a já bych se dost nerada někoho dotkla, ale reakce od dospělého chlapa že "on to chce" mi přijde těžce zvrhlá. Pokud by to připadalo vtipné puberťákovi, tak ok, ale otci dětí... Nezkoušela jste kontaktovat rodiče dalších dětí, se kterými se ten osmiletý stýká?

Tak takhle si bohužel hraje jen s prckem tříletým je teda pravda že ještě jeden kamarád za  osmiletým chodí a s tím si také hrajou pod dekou a jsou v trenkách , ale podle sestry údajně nic jiného nedělají , on je sestry kluk  takovej zvláštní nejvíce hraje hry na Tv a na Pc.

Jednou mi  sestra řekla , že se její osmiletý syn koukal pozdě večer na televizi , protože spí stále s rodiči (prý si toho nevšimli) , že kouká taky a byl to dost lechtiveý film také jsem se ptala kde mají s manželem tu duležitou chvilku, když mají chut a prý v obýváku a pak jdou do ložnice spát.  Jejich syn s nima spí odmalička v posteli a i ted a přitom má pokojíček. Jiných rodiču jsem se neptala kamarádí tak jen se dvouma chlapcema jeden je starší o rok a ten si hraje uplně jinak než ten osmiletý a je i o dost rozumější a ten druhý co s ním byl taky pod dekou a ten je o rok mladší .

Nebojte se, orientaci Vašemu tříletému synovi to nezmění Dětí hlídejte a je to.

Ten osmiletý to zřejmě někde viděl (asi u té Vaší sestry při sexu, děti jsou zvědavé) a asi experimentuje. Ale nechci to bagatelizovat.