Téma: Sexuální vzrušení a erekce u 4letého syna - co s tím dělat?

"lussynda", u dětí se občas takové chování objeví a jedno, či u děvčátka, či u chlapečka. Zkuste to přejít a raději chlapce zabavte něčím jiným. Začněte mu něco vyprávět, nebo si začněte prohlížet pohádkovou knížku, nebo mu řekněte, že si s ním zahrajete nějakou hru, nebo, že si budete malovat. Pavla

Co s tím dělat? V podstatě nic… Můžete ho v tu danou chvíli zkusit zabavit jinou činností, jak Vám psala Pavla, ale jestli už přišel na to, že je mu to příjemné, tak to stejně bude zkoušet dál. Je to přirozený vývoj, Váš syn na to jen prostě přišel dříve než jiné děti. Hlavně mu nic nezakazujte, nekřičte na něj, netrestejte ho apod. Spíše mu dříve či později vysvětlete, že takové věci jsou sice příjemné, ale měl by je provádět někde v soukromí - například v pokojíčku nebo přímo v postýlce.

Ano, to je asi správná univerzální rada. Nekřičet, nebít dítě, vysvětlit.

Vzpomínám si, že se stejným problémem se tu (na tomto webu) obracel někdo jiný, jen šlo o holčičku. Taky se nějak sexuálně uspokojovala ve velmi nízkém věku. Možná by bylo fajn to téma dohledat a podívat se tam na rady (vzkaz pro Lussyndu).

V podstatě to už napsaly holky přede mnou. Odvést pozornost jinou činností, zabavit. Můj syn v tomto věku dělal to samé a některé děti kamarádek taktéž. Je to prostě normální. Objevili libé pocity.

Opět jedna otázka, téma, která mě velmi mrzí. Je velmi zarážející, že umíme nejrůznější věci, ovládat silná auta, složité stroje, počítače, dostáváme denně nejrůznější informace, z televize a dalších informačních kanálů, ovšem možném i o úplných hovadinách, ale o tom, že jsme velmi vyspělý, ale také jen živočich, to ne, to je zřejmě stále tabu. Nebo jsme jenom tak namyšlení a nadutí? To znamená, že bychom měli v prvé řadě doma i ve škole, se učit o tom jak náš organizmus funguje. Jaké jsou normální projevy našeho organizmu, jak se správně stravovat, jak je důležitý pohyb, jak jsou důležité láskyplné vztahy v rodině. Také, že každá nemoc, která nás a naše děti postihne, je způsobená naší chybou v myšlení, stravování, chování a vztahy k bližním a ke společnosti.

Když chceme provozovat poměrně jednoduchou činnost, jako je třeba řídit auto, musíme absolvovat školu, získat praktické zkušenosti, a nakonec složit náročné zkoušky. (Pokud nemáme koupený řidičák za flašku slivovice) Kdo pak nedodrží pravidla, nebo dokonce zaviní nehodu, v krajním případě zaviní zranění nebo smrt jiného člověka, je pak tvrdě a většinou spravedlivě potrestán.

Ale pořídit si dítě a správně se starat o jeho tělesný a duševní vývoj, což je nepoměrně složitější a zodpovědnější činnost, na to žádné školy ani zkušební komise nejsou. Ne že by něco nějaké komise vyřešily. Když pak, nesprávným působením a nesprávnou výchovou, ploditelé dětí způsobí svým dětem nemoci, nebo duševním terorem způsobí nesprávný duševní vývoj človíčka, nic se neděje.

Chci jenom říci, že takovéto divení nad normálním vývojem svého dítěte svědčí o tom, že naše společnost je z velké části nevzdělaná, možná přímo nemocná a neumí se o sebe správně postarat.

Takže abych odpověděl na otázku: Hlavě se nedivit, nehledat za vším patologické věci, věřit, že dítě je normální. A honem se začít vzdělávat a poučit v knížkách, nebo u lékařů, možná i u svých rodičů.

Chodím sem poměrně často, ale raději dnes zůstanu anonymní. Přece jenom se o tom nelehko mluví (a to jsem tady už ledacos pověděla). Nicméně - moje paměť to celkem vytěsnila, protože už si nepamatuju všechno. Jen vím, že jsem si jako malá dělala taky dobře… mohla jsem začít ve věku Vašeho syna. A naši mě za to hodně bili. Bylo to velmi ponižující. Křičeli na mě, bili mě, pamatuju si, že jsem se za to styděla, že to měli říct babičce (měla jsem z toho otlačenou ruku a ona se ptala, z čeho tam mám ten červený flek). Zkrátka - tohle nezvládli. Do dneška se bojím, že tuhle "historku" někde poví… A tak Vás prosím, neudělejte podobnou chybu. U mě se tohle naštěstí nijak neprojevilo - teda - ne v tom smyslu, že bych měla k uspokojování sebe nebo přítele odpor. Ale kdo ví, kde se to podepsalo. A tak je určitě dobrý syna netrestat, spíš ho zabavit (já jsem totiž asi začala v tu dobu, kdy měli naši plno práce se sestrou a stavěním baráku) a hlavně ho naučit, aby to dělal v soukromí, ne na veřejnosti.

Já koukám na péčko asi od 11 a musel sem furt tajně, naši byli (a někdy i teď sou) hajzli a byli by radši kdybych se neměl jak udělat.    Nevím proč závidí mladším, asi jim vadí že oni v mládí neměli net a museli se koukat jen na černobílý fotky kde skoro nic nebylo vidět a kde to byl samej nechutnej bobr

Nestačím žasnout nad tím, jak se vyjadřuješ o rodičích. A kdo jsi Ty a cos dokázal, že se tak vyjadřuješ o druhých lidech, navíc o vlastních rodičích?

Rodiče Ti určitě nezávidí, kdyby ses trochu zamyslel - chápu, že to bude těžké, ale zkus to - možná bys přišel i na jiné důvody, proč ze sledování porna v Tvém nízkém věku nejsou nadšení.