Téma: Šikana - spolužák propíchl prst ve škole mému synovi

Nejlepší a zároveň bohužel nejhloupější by bylo seřezat toho zmetka že by si tejden nesednul. Pocit byste měla skvělý a klukovi by se možná rozsvítilo, ale v současné době byste za to taky nejspíš šla sedět pro napadení, ublížení na zdraví, týrání a dost možná i sexuální obtěžování. Bohužel se obávám, že stěžovat si můžete kde chcete, ale bude vás to stát jen nervy a čas, nic se nevyřeší, a váš syn si to vyžere dvojnásob (maminčin mazánek, matka hysterka, ... ) - nejen od spolužáků, ale i od učitelek, kterým budete dělat problémy. Na vašem místě bych nejspíš zvažovala změnu školy. Ne jen kvůli šikaně, ale pokud to tam opravdu funguje tak že učitelka zadá práci a jde si na kafíčko, to už si ho rovnou můžete vyučovat doma... Jestliže bydlíte blízko Prahy jak říkáte, našla bych si základní školu na vyšší úrovni i za cenu dojíždění. Když má "plnější postavu", vždycky musíte počítat s tím, že to ostatní děti budou používat proti němu. Ale ve větším kolektivu stejně starých dětí jistě nebude jediný s takovou postavou, a bude mít mnohem větší šanci najít si kamarády, se kterými si bude rozumět... Kromě toho bych asi přemýšlela i o nějakém sportovně zaměřeném kroužku - nějaká ta kila "vyběhá" a zvedne mu to i sebevědomí - a to je z hlediska toho zda bude nebo nebude šikanován podle mého názoru to nejpodstatnější...

Nemám konkrétní radu, šikana je vždy špatná a rozhodně by se měla řešit. Nicméně po přečtení příspěvku mi připadá, že bys měla hlavně změnit přístup ke svému dítěti Ty.

Nemyslím to zle, to v žádném případě, ale působí to na mě, že mu až moc foukáš bolístky a příliš nerozvíjíš jeho vlastní osobnost. Připadá mi, že z něj vychováváš mamánka od A až do Z.

Ač se to nezdá, ale i na tomto názoru Veselky je něco pravdy. Dá se to vyčíst z obsahu tématu a stylu psaní tazatelky - maminky. Já bych to jen trochu zmírnila na: "musíš změnit přístup i ke svému dítěti". Protože i ten není úplně idální a bohužel té situaci trochu napomáhá.

Dany, díky za odpověď, ale moc nevím, jak myslíš, že mám změnit přístup ke svému synovi.. ???
Jako, že mu řeknu, že je vše v pořádku a ten milý chlapec to tak nemyslí... a on je jen rozmazelný ufňukánek... ??? Kterému vadí sem tam nějaká krev na jeho těle, kterou mu ten milý hoch dělá... ???  A dokud ho nebude mlátit kovovou tyčí a pálit zapalovačem, že to je v pořádku... ??? Asi nemáš děti viď.. ?? A pokud ano docela je lituji, jestli k jejich problémům přistupuješ tímhle způsobem... Moc je asi nemiluješ... viď.. ???
Nic ve zlém, ale pochop, že jsou i matky, které své děti milují a vadí jim, když je někdo šikanuje...a bezdůvodně jim ubližuje...Jen proto, že jsou hodné, důvěřivé a nekonfliktní...
Víš, co změním...koupím synovi pistoli a pokud se bude cítit ohrožen ať střílí, do všech podobných spratků.. ) V tom tedy určitě změním svůj přístup... Ale i tak díky, jen by mě tedy opravdu zajímalo tvé řešení problému...

Paní Sandro7787, myslím, že ten příkrý a urážející tón si Dany nezasloužila. Usoudila tak z Vašeho psaní, jak by mohly věci být. Vy jste se vlastně rozepsala víc o problému až tady v diskuzi. ... teprve teď je opravdu vidět, jak vážný je Váš problém. A jsem z toho úplně konsternována, jak se k tomu staví ve škole. Oni přece mají páky, jak řešit a nechávají to na rodičích???

Reagovala jsem na Tvůj první text, úvodní ve Tvém tématu, který podle stylu Tvého vyjadřování tak opravdu působí. A reagovala jsem slušně. Přesto, že jsi mě bezdůvodně napadla a urazila, poradím Ti, neboť jde o dítě:
1)jsem matka, znám šikanu, řešila jsem také šikanu své dcery, v podstatě velmi podobnou a i horší - napadení skupinou spolužáků - málem otřes mozku. Svoji dceru nadevše miluji.
2)První příklad řešení = první základní škola: šikana od spolužáků, ale i od učitelky, nejen mé dcery. Společně s několika rodiči jsme se osobně obrátili na ředitele školy. Výsledek: a)sepsal s námi zápis, b)pro objektivní posouzení pozval na celý den vyučování do třídy ředitelku pedagogicko-psychologické poradny c)ta vypracovala posudek o vztazích mezi dětmi, a mezi dětmi a učitelkou, d)šikanované děti byly pozvány a vyšetřeny ve zmíněné poradně, kde pomocí odborných a cílených testů byl zjištěn skutečný "stav" dětí a celé situace (bez přítomnosti rodičů), e)svolána schůzka rodičů, ředitele ZŠ, ředitelky poradny a učitelky dětí = předneseny závěry a zjištění poradny, které vše potvrdily, navržena opatření, sepsán zápis, domluvena další schůzka s odstupem času pro zhodnocení, zda-li došlo k žádoucí nápravě, f)k nápravě došlo.
3)Druhý příklad řešení = 2 základní škola (přestup z rodinných důvodů) - šikana od spolužáků. Řešila jsem sama, později druhá maminka i svojí dceru - s třídní a ředitelem školy. Výsledek: a)bagatelizování situace ze strany ZŠ, nesprávný postup řešení (viz. článek Barči), snaha o "zametání pod koberec", zhoršující se šikana, vytvoření vizitky: "á, maminky, které jdou "foukat bolístky a šlapat cestičku", b)zhoršující se fyz. i psych. stav našich dcer - návštěva dětského psychologa = objektivní posouzení a zpráva pro školu s navrženými doporučenímí a žádostí o aktivní spolupráci ZŠ s psychologem, c)změna postoje ZŠ, d)došlo k nápravě.
4)Důležité je šikanu řešit, ale správným postupem (viz. článek Barči)
5)To samo o sobě nestačí, proto moje reakce a souhlas i s Veselkou, neboť, než se o šikaně dozvíme, neznáme objektivní pravdu. Protože šikanované dítě v mladším věku, vzhledem k tomu, že neví jak si poradit, si také potom buď něco trochu "přibarví", nebo i vymyslí další příhodu, která se tak nestala, nebo vůbec nestala = zkratovitě, nedomýšlí důsledky.
6)K šikaně si šikanující nevybírá jen podle vzhledu, ale i pro ně slabší nebo něčím odlišné jedince. To platí v životě vůbec, mezi dětmi i dospělými.
7)Proto je současně potřeba s dítětem pracovat tak, aby se naučilo žít v kolektivu = všude je něco, jen změna prostředí NIC nevyřeší. Tzn. podporovat jeho zdravé sebevědomí, individuální vlohy, nadání a schopnosti (doma + zájmové kroužky) - které zase nemají ostatní děti = bude v nich vynikat nad ostatními a začne být postupně pro ně uznáváno = "nedostatky a odlišnosti" dítěte začnou postupně ustupovat do pozadí.
8)Naučit dítě, aby své nedostatky nebo odlišnosti nebralo jako komplex.
9)Podnikat s dítětem rodinné aktivity, aby mělo co nejvíce pozitivních zážitků, které budou vytlačovat ty negativní.
10)Pomoci dítěti najít kamarády/ky - pozvat některého spolužáka/čku k Vám domů na návštěvu nebo nějakou Vaši rodinnou aktivitu, nebo na narozeniny Tvého dítěte.
11)Postupně navazovat pozitivní vztahy se spolužáky dítěte, rodiči spolužáků a školou.  
12)Po celou dobu, dokud to bude potřeba, spolupracovat i dětským psychologem = pomůže a poradí dítěti i Tobě jako rodiči, jak si pomoci, jak postupovat.
13)V krajním případě, nepodaří-li se šikanu vyřešit, změnit školu = nespoléhat se pouze na reference prezentované školou samotnou, nýbrž rodiči a žáky jiné školy.
14)V případě změny školy stejně postupovat podle bodu 7 až 12, neboť v dítěti tato negativní zkušenost zanechá stopy a může se zdát po změně školy v pohodě pouze na povrchu, uvnitř to bude bolet, mohla by zůstat skrytá "jizva", která se projeví později. Samo to, zejména uvnitř, neodezní.
15)Vše doporučené se nám osvědčilo. Jak jsem psala, svoji dceru nadevše miluji. Takže šikanu jsem samozřejmě řešila = žádná máma nechce nechat svému dítěti ubližovat. Ale život dnes není peříčko, současně jsem jí učila v něm obstát, než to zvládla sama.  

CELÁ TA VĚTA, NĚJAK SE MI TO VYSYPALO...
Věřím že jsi dobrá máma...

ALE I JÁ SE SNAŽÍM BÝT DOBROU MÁMOU A SVÉHO SYNA URČITĚ NIJAK PŘEHNANĚ NEROZMAZLUJI

Dany, smekám. Nicméně v jednom bodě pravdu nemáš: šikanovaný jedinec nemusí být ničím odlišný. Ani slabší, ani ošklivější...... Výběr je naprosto náhodný. Spíše poté je důležité jak jedinec reaguje. Většinou se jedná o CITLIVÉ lidi nikoli slabé. Dle mého názoru je pro oběť nejdůležitější opora - ve smyslu věřím ti a je ve tvých silách to zvládnout. A já stojím při tobě! A dobré zážitky s jinými dětmi, třeba. Tak aby dítě nabylo jistotu.To je v zájmu dítěte. Někdy se vyšetřování ve škole podaří někdy ne, ale trauma to je vždy. To je můj názor.

Marki, to se bohužel pleteš, v žádném případě si agresor nevybírá oběť náhodně, např. zde:
Obětí bývá často jedinec, který se nějak odlišuje. Spektrum odlišností je velké, nejčastěji jsou šikanováni jedinci handicapovaní vzhledově, sociálně či fyzicky, lidé úzkostní, plaší, či ti, kteří se odlišují rasově,  národnostně,  vyznáním nebo chováním.  Stejně tak se může obětí stát nový člen skupiny (nový žák, spolupracovník).  
Agresoři bývají starší, fyzicky vyspělejší jedinci nebo skupina disponující početní převahou. Šikanující mnohdy pochází z prostředí, kde je agrese prostředkem jednání. K šikanování ho často vede vlastní zakomplexovanost, nedostatek sebevědomí a nejistota.  K oběti bývá bezohledný a mnohdy ji považuje za méněcennou.
A z toho plyne závěr: ano, šikanovaného podporovat a být mu oporou, ale zároveň mu pomoci se duševně "otužovat".

Souhlasím. Rozhodně nejde o náhodný výběr oběti.

Tý jo, to je poprvé, co jsem se spletla. Dala jsem sluníčko místo Tobě, nejdřív mě 
Samochválou fakt netrpím  

Sebepotvrzení, to je onoooo

Dany, tohle je samozřejmě častá pravda, že ten co se nějak liší je ve škole za terč.... bohužel
A agresor je drzí hajzlík, co má vždy ve všem navrch...
ALE....tady je šikanovaným můj syn....který má 140cm a 45kg A jen jednu hlavu, dvě ruce a nohy.. Takže nic zvláštního...
A agresor je sice třeťák, ale je tak o dvě hlavy menší a o 20 kilo lehčí... než můj syn...  o))
A když jsem se paní ředitelky ptala proč je tenhle drobeček takový agresivní a zlý hajzlík...
Řekla mi, že když on byl v první třídě, tak byl samozřejmě ještě menší a ještě hubenější... takže ho všichni jen šikanovaly....takže teď,  když už je třeťák, šikanuje a trápí zase on lidi kolem sebe... Všichni to ví, ale nikdo s tím nic nedělá... Přeci takový malý, sladký drobek nemůže ani zlobit.. Jinak díky za rady....pa Sandra

Dany, tohle je samozřejmě častá pravda, že ten co se nějak liší je ve škole za terč.... bohužel
A agresor je drzí hajzlík, co má vždy ve všem navrch...
ALE....tady je šikanovaným můj syn....který má 140cm a 45kg A jen jednu hlavu, dvě ruce a nohy.. Takže nic zvláštního...
A agresor je sice třeťák, ale je tak o dvě hlavy menší a o 20 kilo lehčí... než můj syn...  o))
A když jsem se paní ředitelky ptala proč je tenhle drobeček takový agresivní a zlý hajzlík...
Řekla mi, že když on byl v první třídě, tak byl samozřejmě ještě menší a ještě hubenější... takže ho všichni jen šikanovaly....takže teď,  když už je třeťák, šikanuje a trápí zase on lidi kolem sebe...vrací jim to...   Všichni to ví, ale nikdo s tím nic nedělá... Přeci takový malý, sladký drobek nemůže ani zlobit.. Jinak díky za rady....pa Sandra

Sandro, pokusím se ještě jednou, to, proč si šikanista vybere svoji oběť je pro nějakou odlišnost, která má mnoho podob = nemusí být navenek nijak patrná (na výšce, váze a počtu končetin atd. nezáleží). Ale agresor vycítí, že oběť je pro něj "něčím" slabším než on. Nedokážu na dálku odhadnout čím to je v případě Vašeho syna, to nepoznáte ani Vy. To je složité, jen na venek se zdá, že šikanované dítě není ničím "odlišné". Proto by měly být děti (oběť i agresor) vyšetřeny u odborníka, který na to přijde a poradí oběma stranám = dětem, rodičům i škole a doporučí vhodný postup řešení. Prostě obecně, oběť agresora "něčím" přitahuje, ale to "něco" se nedá jednoznačně navenek odhalit, to se ukrývá v myšlenkách agresora. Snad už je mi lépe rozumět. Ale už jsem se fakt trochu zapotila  

Často stačí, když to "něco" je slušnost.

Nebo citlivost...už tím je pak človíček jiný.... a divný.
Protože v téhle době kdo má city a dobráckou povahu, že nežaluje, nikoho nemlátí a bezdůvodně nenapadá, zákeřně neubližuje...je divný a nestandardní a pak i terčem všech hajzlíků...  

Dany já to chápu.. Ale hlavně, aby to taky pochopili rodiče toho dárečka... že je asi něco v nepořádku...a že to není žádný sladký andílek...  
Já se synem klidně půjdu do PPP ale oni, když řeknou ne, tak jim to nikdo nepřikáže, nenařídí... Ani už škola nemůže dát podnět, když rodiče nesouhlasí... A když vidím jejich přístup, k chování jejich andílka...Myslím, že to nikam nepovede...
Největší chyba je podle mě v těch spojovaných třídách, kde se oba párkrát za den potkávají a taky v tom, že je většinou nikdo moc nehlídá... a pak když se něco stane, tak děti lžou a nebo raději říkají, že nic neviděly...

Sandro já si myslím, že možná kdyby jste zkusili s maželem navrhnout, aby to přešetřila pedagogicko-psychologická poradna, pod které spadají i školy, tak by zřejmě chtěli mluvit s oběma dětmi - z důvodu objektivního posouzení. Pokud se k tomu budou rodiče agresora stavět, že nikoliv - o něčem to bude svědčit, nechte to zapsat do zápisu a pak to můžete použít pro stížnost u zřizovatele školy, nebo na školní inspekci s tím, že Vy jste zájem o řešení a spolupráci i s odborníkem měli. Ještě se můžete sami jako rodiče u odborníka poradit, na co všechno máte nárok a jak by škola měla i právně správně postupovat. Vaše situace není opravdu lehká.

Dany, zkusím to, ale bojím se, že asi narazím...a to při všem..  
Nejdřív u paní ředitelky, která to celé pojala ne jako řešení vážného problému v její škole, ale jako neformální rozhovor dvou rodičů problémových dítek, co se jen poškorpily..
Věřím, že když jí požádám o zápis bude na mě koukat jako vyoraná myš...
S tím, že je to určitě zbytečné a kdo by to psal.. A u tatínka agresora to bude něco podobného...
On se tam semnou totiž nejde radit jak vyřešit situaci s jeho problémovým synkem, který žádný problém nemá,  ale jak mě dořvat a možná i proplesknout za to, že jsem se dotkla jeho chlapečka.. Takže to bude ještě legrace..
No aspoň, že si s Vámi můžu takhle popovídat, je to fajn... Díky

Tak pak už mě napadá jedině sepsat si to jako rodiče sami a předat šlole proti podpisu a razítku = převzetí, nebo poslat poštou s dodejkou (doklad) a škola se tím bude muset zabývat a o výsledku Vás informovat, pak můžete pokračovat výš, nebo rovou výš...

Dany jste hodná...
nějak to už vyšmoulím.. Uvidím hlavně jak se k tomu budou v pondělí stavět... ( ředitelka, pan otec )
Jak to vše dopadne...co vyřešíme. Pokud to budou ale zase chtít zamést pod koberec a z nás udělat jen problematiky, co otravují... spojím se školským úřadem a opravdu to poženu výš... I když tohle slovo se mi tedy vždy z duše protivilo.... A i ten postup..

Paní Sandro, znám ze svého okolí tři dospělé lidi, kteří zažili šikanu v dětství. Ani jeden nebyl zvláštní. Všichni jsou opravdu překvapivě hezcí, inteligentní lidé a všichni jsou citliví. Tolik ze života. Odlišovali se? 1. příklad - moje kamarádka. Vrátila se s rdiči z Egypta, kde byl otec služebně - agresi zvládla sama svým vlastním agresívním výpadem. Ovšem po půlročním trápení, bolest žaludku a zvracení každé ráno. Byla v 7. třídě. 2. Chlapec, jehož  matka si podala šikanující chlapečky sama mezi čtyřma očima. Od té doby jako když utne. Dnes: nadaný mladý muž bez mindráků 3. slečna byla šikaanována na střední škole. Výrazně krásná a pěstěná, která nechtěla chodit do hospody. Ovšem tady je otázka co bylo dřív, zda to že ji šikanovali a nebo to, že se jich stranila. Výsledek, zhoršení prospěchu a psychická nervozita.  Dnes pěstěná, krásná maminka. Je výrazně pečlivá ke svému dítěti, až na svůj úkor. Tolik k odlišnosti. Dany vychází z Vikipedie, což je slovník. Otázka je zda co psáno je také dáno. Dále já mám opravdu spíše pocit, že pokud můžete syna přehlásit jinam, ušetříte mu popotahování a histerii kolem úřadů. Ona totiž oběť šikany je i v případě úspěšného řešení /totiž, že se věci ujmou profesionálové, kteří budou léčit kolektiv a ne konfrontovat oběť s agresorem/, je tedy oběť nazírána dlouhodobě okolím jako "TEN ŠIKANOVANEJ" a jelikož tomu lidé nerozumí a mají tendenci zjednodušovat Váš syn bude mít STIGMA: Ušetřte ho před tím a opusťte tuto situaci. Stejně půjde do 5. třídy jinam. Tak proč ne hned. Podívejte se na to všichni pozitivně. A berte to sportovně.

Marki, to že jsem do příspěvku pro Sandru vložila vysvětlení co je to oběť a agresor ze slovníku Wikipedie (nikoli Vikipedie) neznamená, že z něj vycházím. Vložila jsem to tam pouze jako nejrychlejší přesné vyhledání pojmů. Já vycházím jednak z osobní zkušenosti své a své dcery, dětského psychologa, školního psychologa, pedagogicko - psychologické poradny a hlavně svého i v tomto směru odborného vzdělání. Tak mě přestaň stále hodnotit. Kdykoliv se komukoliv snažím poradit nejen v tomhle tématu, vždy je to z mých znalostí a zkušeností, které jsou pestré, neboť se vzdělávám celý život.

Agresor si VŽDY vybírá obět podle nějaké odlišnosti, pokud Ty to nejsi schopna vidět a rozeznat, což ostatně vyplývá i z Tvých tří příkladů, za to já fakt nemůžu.  

Žádný odborník, týká-li se šikany, by Tvoji domněnku o tom, že výběr oběti agresorem je náhodný, nikdy nepotvrdil. Si to nejdříve ověř, než budeš zase něco takového tvrdit a podávat tazatelce mylné rady a informace. To bych si tedy já nikdy nedovolila.

Kdo bývá dětskou obětí šikany?

Jak můžeš něco takového tvrdit. Já jsem něco takového, jako že výběr je náhodný právě četla na iternetu z jedné studie renomovaného psychologa. Bohužel teď nevím kde to přesně bylo. Ale je to stejně jedno. Cožpak nevidíte reálnou situaci paní Sandry? Chcete, aby ten kluk zbytečně trpěl? Aby se do jeho malé hlavy zapsaly vzpomínky na celý život? To co radím já je ryze pragmatické.

Už logika věci říká, že nemůže jít o náhodný výběr. Copak by šikanující někdy riskl, že dostane na budku, že se dotyčný je schopen bránit? A nepiš hlouposti typu, že někdo někomu něco přeje... Že si dítě do života odnese nehezkou vzpomínku, tomu asi těžko lze zabránit.

Si někde něco nebo někoho četla, ani nevíš co nebo koho. Já to žažila, studovala a řešila s několika renomovanými a uznávanými psychology. Tak proto to můžu říct. Ty nemáš ani osobní zkušenosti ani osobní znalosti.  

Nikdo nechce, aby chlapec trpěl. Proto jsem Sandře dala podrobnou a hlavně komplexní radu, jak chlapci pomoci. Chápeš vůbec, že šikanu už zažil, už má bolístku na duši, a případně POUZE ani změna prostředí mu nepomůže. Proč? Protože si s ní neporadí ani jinde, potřebuje se psychicky "otužovat". Já to nebudu pro Tebe všechno znovu vysvětlovat = viz. moje příspěvky.

Přečti si to dole. Můj komentář skočil dolů.

Milá Veselko, neber to prosím nijak zle, ale říkat o dítěti které jsi nikdy neviděla, které osobně neznáš a nevíš, co děnně prožívá za psychickou "masáž" že je to zmazlený mamánek, který si bezdůvodně chodí k mamince foukat bebíčka...Může napsat jen hlupák, bez kouska citu a rozumu..
Tak aby js věděla já mám děti celkem čtyři a žádní mamánci to nejsou a nikdy nebyly...
Ale když mi někdo ve škole...agresivní třeťák, co musí pořád někomu ubližovat, šikanuje nejdřív verbálně a pak i fyzicky syna, neumím před tím zavřít oči a říct to je v pohodě... Jak by jsi to asi udělala ty...Hlavně nebudu nic řešit nechám v tom toho máleho sedmiletého kluka plácat samotného a ještě když se mi bude svěřovat s nějakou bolestí na duši, tak ho zmlátím, aby z něj byl chlap a ne baba....mamánek....To může naznačit jen nějaká mladá pipka bez vlastních dětí a hlavně s úplnou absencí zkušenosti problému šikany!!!! Víš až budeš mít jednou svoje děti a ty budou mít nějaký problém....a budeš je mít ráda....budeš na to koukat úplně, ale úplně jinak..a pokud ne, tak si raději kup kočku.. Ale i tak díky

Možná by nebylo od věci trochu upravit styl vaší komunikace.

S pozdravem

mladá pipka bez vlastních dětí

Pokud jde o Tebe, ráda s Tebou budu v klubu pipek.

Chiquitko, nemyslela jsem to zle, ale ujíždějí mi trošku nervy...
A rady tohohle typu mi moc nepomáhají...
Jednou až budete mít taky děti pochopíte, co cítí máma, když je někdy bezmocná a bezradná...
Syn není skutečně žádný mamánek, je fajn kluk, šikovný a chytrý ( prý ve škole patří k těm šikovným a velmi chytrým ) s velkým srdcem ( před vánoci sám nabalil plnou igelitku plyšáků, s kterými si už nehraje pro nemocné děti do Motola ) a se smyslem pro spravedlivost a poctivost,  takže právě proto pořád moc nechápe, co se to teď kolem něj děje...a ptá se mě,  proč se mu to děje.. ??
Prostě se ho snažím vychovávat jako férového, slušného a hodného kluka, což je asi možná ta největší chyba...   Takže rady, ať změním přístup k výchově a pod. mají možná něco do sebe...protože do světa kde vládne násilí, zloba, šikana...nenávist a krutost, asi moc slušní a citově založení lidé nepatří!!
Jinak ty kroužky jsou sice fajn, ale tady nic není... vynahrazuji mu to doma, hrajeme spolu karty, dámu...teď už i trošku šachy..  čteme knížky, zajímá ho Egypt, vesmír...a Lego..   :)*
Proto mě hodně mrzí, že i když ho vlastně nikdo z Vás pořádně nezná, už tu byl označovaný za rozmazleného mamánka a mazlíka.. Snad to chápete... že tohle mi vadí.
Teď mi hlavně držte prosím palce, protože jsem na toho grázlíka zahartusila v šatně školy a docela dost tvrdě... a i když se paní ředitelka a učitelky z počátku tvářily velmi spokojeně a bylo na nich vidět, že měly radost z toho, že už konečně někdo tomu hajzlíkovi pořádně vynadal...a v tu chvíli stály všechny i při mě... a souhlasily semnou...
Dokonce se do něj pak pustily i sami...V pátek odpoledne mi ale volala paní ředitelka, že se to dozvěděl jeho tatínek a že byl v šoku, co jsem si to dovolila k jeho chlapečkovi a že i rodiče co mě slyšeli byli z toho úplně zděšeni...A už semnou mluvila i odměřeně a velmi komisně... s tím, že se mám okamžitě v pondělí dostavit do ředitelny, že si to semnou tatínek toho "miláčka" chce okamžitě vyřídit!!! Pak ještě začala vytahovat, že můj syn taky zlobí a že někoho strčil na záchodě... A dokonce prý toho zmíněného hajzlíka taky něčím píchnul do ruky!!! Když jsem jí říkala, že je to nesmysl, že ho ničím nepíchl, že si to jen vymyslel a píchl se sám, protože když jsem tam byla o žádném píchnutí nemluvil...Jen byl drzí jako opice a pořád se oháněl tím, že má svědky, že mu můj syn něco řekl, tak ho pak bodnul...ale že by ho bodl i on o tom nemluvil..A věřím, že pokud by ho píchl i můj kluk, bylo by to to první, co by na svojí obhajobu nejdřív řekl...Na to mi paní ředitelka řekla, že ho prostě píchnul, ale že prý on zapomněl.. že byl v šoku ze mě... a pak po dvou dnech si náhodou vzpomněl!!! :'( Přitom můj syn v pátek ve škole vůbec nebyl!!!! Takže jdu v pondělí na kobereček a možná i pro pár facek!!! S tím, že už paní ředitelka nebyla taková milá a spokojená, že jsem klukovi vynadala...A ještě mi řekla, že snad jeho tatínek do pondělí vychladne!!  Maminka grázlíka je totiž paní inženýrka ve školní radě ( této školy ) a tatínek je prý nějaké zvíře...
Takže teď dostanu čočku asi i já... :-p
Držte mi prosím palce...díky všem.. Sandra

Paní Sandro7787, nevím, jestli bych důvěřivě šla do ředitelny, kde bude pouze  to "zvíře" a ohebná paní ředitelka. Protože stát se může ledacos a "beze svědků". Chápete?

Baruško, děkuji...ale jdu tam s manželem...Jinak celé mi to příjde jako jedna velká fraška...
Nejdřív paní ředitelka jásá, že dostal velmi problémový žák, už konečně od někoho za ucho a pak se semnou pomalu ani nabaví a chová se velmi napříjemně  a snaží se mě odsoudit!!!
A je najednou při agresorovi a na mého syna vytahuje špínu i měsíce starou...banální...
Jak do někoho strčil a že šlápl do louže a cákl přitom na nějakou holčičku..o)) No, asi do ní nejspíš hupsnul, ale neudělal to určitě s vědomím, aby jí pocákl...prostě je to kluk...
Je mi z toho všeho na zvracení... pa

Sandro, teď pomineme, kdo si co myslel a napsal, každý z nás tu napsal nějaký názor, já osobně si za svým stojím. Ale k věci, vaše škola mi připomněla jednu z okolí (ne naši), nevím, z které části okolí Prahy jste. Jestli Vám můžu poradit, v žádném případě nechoďte do ředitelny sama, ale ať jde s Vámi nějaký svědek, Vy musíte zůstat v klidu a připravit si nějaká tvrzení či argumenty, které jsou pokud možno prokazatelné - cokoliv. Současně bych navrhla řešení vztahů mezi dětmi (viz. článek Barči, naše rady a zkušenosti = pokud nefunguje škola, musí nastoupit odporník), které bych nechala též zapsat do zápisu. (budete-li to řešit do důsledků, dostane se to k odborníkovi - pedag.psych. poradna, nebo dětský psycholog a třeba i výš, než je škola a pak bude hrát roli i jaký máte k věci postoj). Ze schůzky si nechte udělat zápis (upozorněte předem), trvejte na tom, který si potom pečlivě přečtěte a nebojte se ho nepodepsat nebo podepsat, ale napsat že s ním nesouhlasíte, když s ním nebudete souhlasit. Vaše škola začala jednat nesprávně a došlo k vyřizování "účtů" mezi dospělými. Neřeší se podstata věci.  
Jestli chcete tady poradit, není problém. Ale vypusťte prosím emoce na školu, na ubližujícího a jeho rodiče, protože jinak budete pro všechny jen "hysterka a potížištka", i když oprávněně. Řešit ano, a důrazně, je to na místě, ale navenek v klidu - trochu diplomaticky. Ulevte si tady a doma, ale navenek zachovejte klid. A už neřešte nic beze svědků, mluvení se školou, s ubližujícím chlapcem (mimochodem to bych vzhledem k postoji školy a vazbám rodičů ubližujícího spolužáka na půdě školy nedělala). Pokud Vám bude škola zase někdy volat, neprobírejte nic po telefonu (nikdo Vám obsah hovoru nepotvrdí) a odkažte je na osobní schůzku. To je můj názor a rada, ne Vaše kritika, či hodnocení.
Jinak je to smutné ponaučení, ale je, kdykoliv budete v životě řešit nějaký spor, je dobré mít současně nějaké argumenty, které můžete prokázat.  

Dany díky, jste hodná... vím, že musím být v klidu a v pohodě... jinak se to proti mě otočí ještě víc...
Ale co když bude "tatínek" chlapečka řvát, nadávat... Říkala jsem si, že bych pak odešla s tím, že se to bude tedy řešit jinak a hlavně jinde... ???  
Když je pán blázen a přišel si na mě vybít jen vztek...ano chápu, může být na mě naštvaný, ale měl by hlavně řešit proč jsem na jeho syna hartusila...no ne.. ??
S tím zápisem bych pak šla na školský úřad a tam kde by se to řešilo...ale snad to tak daleko nedojde...
Jinak argumenty....důkazy....to je velmi těžké, pokud paní ředitelka nepotvrdí to, co mi sama řekla, že kluk je zlý a velmi problémový... což asi z důvodu strachu z jeho tatínka nepotvrdí a bude spíš neutrální... Bude jen dohadování a tvrzení proti tvrzení... Děti se kluka bojí, učitelky říkají pokaždé něco jiného...a můj syn má jen díru v prstě, kterou si ale mohl ostatně udělat i sám...Tak jako agresor, který si jí vytvořil a teď tvrdí, že mu jí udělal můj syn.... Takže to asi opravdu zůstane na posouzení někoho nestranného...nějaké vyšší instance....

Já bych ale paní ředitelku nešetřila a řekla nahlas, co mi řekla. I když může mít snahu to popřít, přesto něco ulpí a milému tatínkovi leccos dojde. Minimálně to, že se mu lže, kam se podívá.

Baruško, máte pravdu i já jsem o tom přemýšlela, že jí normálně shodím...
Tohle její lezprdelství do zadku pana otce grazlíka se mi totiž vůbec nelíbí...
Kdyby se totiž ten jeho tatík neozval, dál by mě plácala přes rameno, usmívala se a tvrdila jaký to není zmetek...a jak mu mám sama namlátit..
Je jasné, že bude tvrdit, že lžu a bude se kroutit jako had, ale je tam spousta přesných informací, které mi řekla, co můžu vědět jen od ní... Sama bych si je asi těžko vymyslela...
Jen si říkám, co bude pak ale s klukem...když ho nechám dál v téhle škole hrůzy, dají mu to pak sežrat do posledního drobečku... !!!! Bude tam mít peklo...s učitelkama...tak nevím...

Paní Sandro, teď musíte být hodně silná a nenechat se unést emocemi. To víte rodiče toho experta napnou své páky. Já Vám radila, aby raději zasáhl někdo cizí, koho kluk nezná. No už se stalo, tak se pokuste jednat podle rady "Dany". Uvidíte, jak jedná ní dopadne, ale zašla bych na školský odbor obecního, nebo Městského úřadu a tam řekla, jak se věci mají a trvala bych aby do školy poslali školní inspekci, s tou už p. ředitelka nebude v osobním kontaktu ani vztahu a mohlo by to taky pomoci. Určitě ještě poradí další. Rada "Dany" je dobrá, jen chce silné nervy a stát si za svým, pořád dokola, jak o červené punčošce. Asi to bude běh na delší trať. Určitě dejte vědět. - stařenka

Děkuji moc za radu.. Určitě Vám dám všem vědět jak to dopadlo, ale bude to asi pěkná komedie...Usměvavá a podlézavá paní ředitelka, co se točí jako korouhev a mění názory jako se mění počasí..  Dotčený pan otec se svým vzorným a velmi hodným synkem, co nikdy nikomu nic neudělal...nejhodnější dítě ze školy...na které si všichni vymýšlejí jen samé lži.
A pak já se svým problémovým ufňukánkem,  kterému se sice nikdy nic neděje, ale pořád jen s něčím otravuje...
Samozřejmě, že si budu stát za svým...ale znáte to, když se paní ředitelka bude přiklánět k agresorovi a na mého syna nasazovat psí hlavu, bude pak celá záležitost šikany, zbagatelizovaná a nakonec my ti nejhorší...
Pan tatínek a synáček jsou místní honorace a my jen přistěhovalci, co sem nepatří... takhle to bohužel chodí na vesnicích!!
Je to malá vesnice a na každého je tu jiný metr.. !!! Mějte se hezky a díky moc Sandra

Škoda, že jste to neudělala tak, jak jsem vám radila já, oficiální cestou, když jsem tu napsala, že vím o čem mluvím, .... měla jste mne poslechnout, ono takové vyřizování v šatně  není k ničemu a opakovaně jsem tu psala, že co se děje ve škole řešte oficiální PÍSEMNOU STÍŽNOSTÍ PŘEDANOU PANÍ ŘEDITELCE  VE ŠKOLE V ŘEDITELNĚ. Vyřizování v šatně byl nesprávný krok. Bohužel.
No, ono člověk mnohdy neposlechne rady dobře míněné, ale je to škoda.
Mohlo to být jinak a mohla jste být v klidu a nebát se, co z toho bude.
Jestli je až tak zle, zkuste ještě zajít před jednáním za paní ředitelkou DO ŘEDITELNY NE DO ŠATNY, TO JE JAKO BY DOKTOR OPEROVAL PŘED NEMOCNICÍ, a řekněte jí, že chcete napsat oficiální stížnost, uvidíte, že se situace změní... nejde to jinak. Škoda, mohla jste být už jinde a šlo by to tak jak má a úřední cestou. Zádný ředitel, to mi věřte, nechce, aby přijela do školy inspekce, dává dobrý pozor, aby na nic nebylo zapomenuto.
Tak jo.
Jinak konfrontace být musí na to jsem vás taky upozorňovala, ale zase v ředitelně a ne v šatně plné dětí, akorát zadáváte důvod k tomu, co se o tom bude povídat a to si teprve vyslechnete, ja to děti zveličí. To se k vám zpětně donese časem.

Já jsem samozřejmě šla původně do ředitelny za paní ředitelkou...nikoliv do šatny za hajzlíkem, ale....Když jsem ho tam pak ale viděla v šatně... s jakým šklebem se na mě díval s jakým jízlivým úsměvem...   Dostala jsem vztek a pustila se do něj...v tu chvíli mu spadla brada a už si nebyl tak jistý... Koukal jako puk a polykal na sucho...A jak říkám všichni dokola..dospělý... se jen uculovali a tvářili souhlasně... Bohužel do té doby, než se ozval jeho tatínek, který ho tak dobře vychovává...
Víte nikdy jsem nechtěla dělat v této škole nějaké problémy...spíš naopak.
Domluvit se, v klidu a v pohodě... bez nějaký stížností, školních úřadů, policie..bez toho dělat někomu problémy.
Ale jak je vidět, tak to asi jinak nepůjde...a měla jsem to udělat už dávno!
Chtěla jsem tedy původně paní ředitelku požádat o písemný zápis z té frašky...
Ale podávat stížnost mě nenapadla...o)) A to jako myslíte stížnost na školu... ?? Jak to tam vedou... ?? Nebo na to co se stalo teď.. ??? Raději se ptám, v případě této podivné školy si už totiž nejsem jistá ničím...  
Jinak diskutovat bych šla samozřejmě ráda do ředitelny, ale paní ředitelka všechno řeší na chodbě... vedle třídy s prvňáky a pár metrů od šatny, plné zvědavých vesnických maminek, co mají hned ouška jako rogalo.. Takže budu muset paní ředitelku asi požádat o ředitelnu!
No snad to přežiju....Vysvětlím tatínkovi, když bude nějaký agresivní,  že může být rád, že jsem zatím jen hartusila na jeho nezvedeného synka, protože jsem za jeho chování na něj mohla na polici podat trestní oznámení za šikanu a to by bylo asi horší něž pár jadrných slov...
I na dětičky, kterým ještě nebylo 15 let se dá podat trestní oznámení... to ví jen málo lidí... ale dá!!!
Neklasifikuje se to sice pak jako trestný čin, ale jen jako přestupek ale i tak je to nepříjemné protože se do toho pak vkládá sociálka...a pod.  
  
Zatím pa Sandra

Ach jo, přesně jak jsem říkala. Když půjdete přímo na kluka, budou z toho jen průsery... Ještě že jste mu jednu nestřihla, už byste byla žalovaná za napadení dítěte. Teď vás sjede tatínek (opravdu bych tam nechodila sama), kluka doma pohladí a řekne mu že je všechno v pořádku, že si to s váma vyřídil - a kluk bude na koni víc než kdykoliv předtím... Tahle doba je fakt divná. Když jsem chodila do školy já, bála jsem se že když dostanu poznámku, dostanu na prdel. Teď se bojí zase učitelky ty poznámky psát, aby si na ně rodiče nedošlápli. Kdyby naši zjistili že měl nějaký jiný rodič důvod na mě řvát, tejden bych si nesedla - a jsem za to vděčná, zvlášť když vidím, co za zmetky z těch moderně vychovávaných dětí roste... A i ta stupňující se agrese - za mých školních let bylo šikanování nejhrubšího zrna ona "tlustoprde", používané v okamžiku, kdy se daný "tlustoprd" snažil využít své fyzické převahy například při předbíhání ve frontě na oběd. Když člověk ty zmetky vidí, nevím jestli není lepší bejt ta pipka bez dětí...

Přesně jak říkáte, je to hnus...Když jsem byla já malá, paní učitelka byla autorita a vzor.
Nikdy jsme si moc neubližovaly...jo nějaké dohadování, ale žádná velká agresivita a surovost!
Když člověk dostal poznámku, byl z toho vyřízený na celý týden a doma...výprask
Jak říkáte, když zjistím, že na mého syna někdo ve škole řval, že něko šikanuje...a bude to pravda,  tak mu dám doma ještě na prdel a půjdu se těm lidem omluvit...za to jakého mám doma zmetka!!!
Ale můj syn i když má v 7 letech 140 cm a 45kg nikdy nikomu fyzicky neublížil...I když by klidně mohl, ale ostaní se do něj trefují o sto šet...
Vědí, že je to trouba a dobrák...co nechce nikomu ubližovat a ani žalovat, protože se to nemá.. Jinak děti jsou fajn a určitě nějkaké časem bude mít, život bez dětí je na prd...smutný  
Ale chce to je asi vychovat tak, aby se uměly prát, bránit a každého kdo jim bude ubližovat hned seřezat!!!  

Našla jsem pár rad, jak postupovat, sama nevím, jak bych poradila, nejspíš bych se zařídila podle prvního příspěvku Chiqity. S dětmi je někdy kříž, každý rodič si hájí své a pro učitele to je určitě horký brambor. Nicméně, zavírat oči před problémem se může i jim vymstít. Jenže to může být pro dítě už pozdě. Řešte i s rizikem, že Vaše dítě v tom nemusí být až tak nevinně.

Toho zamračenýho smajlíka jsem chtěl dát Veselce, omlouvám se Barči za to, byl to omyl.Taky mě ve škole šikanovali a vím, co to je.

Je fakt že i mě napadlo, že to nemusí být až tak černobílé,   protože například: "S tím, že na něj ještě syčel, že běda, když to někomu řekne, že  jemu stejně nikdo neuvěří... !!!! " mi přijde jako typická lež vysledovaná z televize, nikoliv jako chování a vyjadřování malého kluka, ať by byl jak chce nezvedený. Bez urážky, děti prostě mají tendence si vymýšlet, zvlášť pokud mají pocit že pravda není dost dobrá, a slepě jim důvěřovat není úplně nejlepší nápad... Na druhou stranu píšete že chování toho kluka máte potvrzené i z jiných zdrojů (jestli tomu tedy dobře rozumím). Vzít nohy na ramena mi nepřijde tak špatné. Jasně že si najdou jinou oběť, ale přece jenom, je to váš syn, a asi žádná matka nechce aby zrovna její dítě to odnášelo. Pokud mu najdete jinou školu, nikdo vám nebrání v tom se všemi dostupnými prostředky vrhnout do boje. Jakmile si jednou zvykne že je ten šikanovaný a tuhle roli přijme, budou ho šikanovat děti i kdekoliv jinde, a potáhne se to s ním až do dospělosti - nemyslete si že když se do toho vložíte, začnou ho všichni milovat - naopak, bude to ještě mnohem horší. A ještě jednou opakuji, že by to chtělo ten kroužek - třeba i nějaký bojový sport, cokoliv co bude kluka bavit...

Barča: Ten článek je velice přesný v tom, jak by se mělo správně postupovat a je tedy pro tazatelku dobrým návodem - ve vztahu ke svému synovi i ke škole.  

Barčo i Vám děkuji za odpověď.... A vím, že to vypadá, ( podle některý odpovědí ) že můj syn je jen nějaký maminčin, rozmazlený uplakánek, ale není...
Mám ho jen ráda a bojím se o něho jako každá normální máma...
A když mi z počátku školního roku chodil domů s různými šrámy na těle, modřinami a pod.
A já jsem se ho pokaždé ptala, co se mu stalo, zda mu někdo neubližuje, řekl, že ne, že už si nepamatuje jak k tomu přišel...Tak tohle bylo první varování, že není něco v pořádku, které já jsem ale asi podcenila...Jinak zmíněný "milý chlapec" ze třetí třídy toho má svědomí v letošním roce už docela dost...Jeden případ za všechny...bezdůvodně napadl nějakou malou holčinu, která byla po operci hlavy!!!  A i když paní učitelka všechny předem důrazně upozornila na její stav a na to, že se nesmí bouchnout do hlavy podrazil téhle dívce nohy a když upadla schválně jí několikrát přes tu hlavu přetáhl naplněnou umělohmotnou láhví ( PET láhev )!!!!
Vím to od paní učitelky, která mi to sama řekla....
A když jsem si byla dnes promluit s paní ředitelkou a mimo jiné jí řekla, že pokud se bude ještě někdy, něco podobného opakovat, že za sebe neručím a asi ho už seřežu jako žito...  
Řekla mi s úsměvm...klidně, vždyť on si ten hajzl ani nic jiného nezaslouží...
Takže to asi říká vše...

Barčo díky...
zajímavé čtení.... A skoro všechno...celý ten špatný postup při vyšetřování ve škole....na ně sedí..

U dcery ve škole byl kdysi jeden problémový chlapec. P. učitelka to věděla, ale bohužel, s nín se nedalo nic dělat. Tak jsem si ho jednou na radu kolegyně, která totéž udělala kdysi taky, když měla dítě malé, odchytla, a to co jsem mu řekla, to by si za rámeček nedal. Něco ve smyslu, že ještě jednou sáhne na mojí dceru, že ho tak seřežu, že ho týden budou dávat do kupy a ani babička ho nezachrání.  
Od té doby jsme měli klid. Prostě vím, že někdy je škola slabá.  

Budu velmi stručný, ano máte pravdu, s jídlem roste chuť, jakmile děti zjistít, že se ubližování, chte-li šikana neřeší, budou svoje útoky stupňovat. Není-li ve škole zájem problém řešit, obrátil bych se na zřizovatele školy, škola je příspěvková organizace, zřizovatel základní školy je obec, město, a nebo, jak již bylo uvedeno obrátit se na školský úřad. Dojde-li ke zranění, může se jednat o přestupek a hlavně nikdo z nás neví, zda není šikanovaných dětí více a pak je to problém policie ČR, v každém okresním městě je kriminalista-operativec, který má problematiku mládeže a dětí na starosti a ten tyto věci řeší, ví, jak přesně postupovat, co dělat apod. Promiňte moji upřímnost, ale přijde mi z dalších příspěvků velmi alibistické říci, že jde o mamánka, nebo že je kluk sígr, jak to múže někdo říci, z několika řádků příspěvku? ! Není přece možné, aby mi děti chodily ze školy od krve. A strkat hlavu do písku tím, že " uteču ", tyto děti si rychle najdou náhradu, když to nebude Váš syn bude to někdo jiný. Mě by tato situace velmi vadila, řešil bych ji, už je to hodně let, co jsem se ve své profesi tyto věci řešil, nebyla to jen šikana, byly to i drogy, ano už v roce 2000, byly na základních školách drogy.

Rozhodně souhlasím s tím, aby se tato situace řešila. Je třeba zjistit příčinu a tu odstranit.

Napsala jsem, že mi připadá jako mamánek, je to můj názor, neříkám, že to tak je na 100%, ale pouze to, že na mě to tak působí.

Jinak, abych řekla tak jsem šikanu na základní škole také zažila a to 2x, takže myslím, že můžu říct jaké to je. Poprvé mi spolužák ublížil perem..ne, nepíchnul mě do prstu, ale při hodině mi tím perem probodal opakovaně horní část stehna. Moje maminka tehdy přišla do školy to řešit.

Po druhé, se to stalo o pár let později, nebudu rozepisovat konkrétně proč, ale zkrátka se při hodině rozebíralo něco, na co jsem měla odlišný názor než ostatní a část spolužáků považovala  za adekvátní po mě házet kameny. Tehdy se to řešilo opět ve škole, nicméně trvalo týden, než jsem mohla bezpečně vyjít z domu.

Za obě tyto situace mohli tehdy učitelky. První, že místo zjištění, co se děje, pouze napomínala, ať nevyrušuju. V druhé situaci zase protože vůbec vyvolala tak konfrontační otázku a nijak fneřešila následky z toho plynoucí.

Také jsem byla silnější a děti se mi občas za to smály, to jsem však nikdy nebrala jako šikanu. Byl to problém omezenosti těch, kteří se smáli a ne můj.

Zkrátka šikana je špatná a je třeba ji řešit, na tom se jistě shodneme, je to však také na přístupu okolí, jak k ní přistupují. Bagatelizování je hrozné a může vše ještě více zhoršit, zrovna tak jako hledání šikany za vším... Nevím jestli jsem to teď napsala srozumitelněji, ale snad je to lépe k chápání.

P. s. Jo a také jsme se jednou se spolužákem honili ve třídě a já do něj strčila tak nešťastně, že upadl na topení a opravdu ošklivě si rozbil hlavu. Bylo to velmi zlé a já dodnes děkuji rodičům toho kluka, že tehdy pochopili, že nešlo o šikanu, ale skutečně o nešťastnou náhodu. Naštěstí to dopadlo dobře, ale první měsíc to tak vůbec nevypadalo.

  Těžko radit, co dělat. U nás na škole se jakýkoliv výchovný problém řeší dost razantně. Od té doby, co se třídní sedmáků neprobudila na koronární jednotce, není problém. Všude jsou schránky důvěry, které se pravidelně vybírají a jakmile je zaznamenán nějaký konflikt, ředitel povolá chocholouška a problémový i s rodičem nakluše do školy.   

  Osobní zkušenost tedy nemám a nebo mám a nevím o ní. Občas syn přijde domů s modřinou, ale vzhledem k tomu, že hraje fotbal a dělá atletiku, tak to beru jako klučičí pošťuchování. Neberu jako šikanu to, že vyleze z bazénu, na rameno hodí ručník a spolužák do něj strčí, že je mokrý syn i ručník. Ale kdybych zjistila, že miláček někoho šikanuje, tak si s ním promluvím tak, že mu večer fixní aparátek bude na nic.

Osobně beru šikanu jako něco takového, když ti nějaká osoba nebo skupina děcek ve škole dlouhodobě ubližuje, ponižuje nebo zkrátka zesměšňuje před ostatními spolužáky, že už se ti pak ani do té školy nechce chodit, trpíš bolením břicha a díky zameškaným hodinám se ti zhorší  prospěch a NE  jako je třeba to píchnutí perem a pak už nic.   To už se potom nedivím, že se ta maminka chce svého syna zastat. U nás pomohlo to, když můj taťka těm dvěma klukům pořádně vynadal a řekl jim, že jestli se to bude opakovat, tak jim dá pár přes hubu. A od té doby jsem měl od nich pokoj.

Kájo, to nebylo jen nějaké píchnutí perem a pak už nic...
To píchnutí perem bylo včera...takže doufám, že už ani nic nebude...jinak toho spratka zmaluju, že si na prdel nesedne!!!   Jinak předtím, když byli on a jeho dva kamarádi mému synovi na blízku padaly výsměchy typu, fůůůj ten ale smrdí... nechoďte si s ním nikdo hrát, aby jste od něj něco nechytli...A když se k nim někdy náhodou ( z počátku ) přiblížil s tím, že by si s nimi chtěl hrát, byl odmítán slovy...táhni hnuse....vypadni...jdi do pr...a pod. Na záchodě do něj strkali, aby si při čůrání počůral kalhoty a pak se mu mohli smát...Běžné byly i urážky a posměch na jeho postavu!!!!  A to ještě ani neznám pravou příčinu všech jeho modřin a škrábaců se kterými chodil často domů...   

Dobrý den,
podle mého musíte zarazit šikanu ještě v zárodku. Já Vám věřím, protože to co popisujete je dost typické. Mylím, že byste měla odchytit toho chlapce co bodl Vašeho syna o samotě a pěkně mu vynadat s tím, že na malého kluka si troufá ale ještě jednou a bude mít co do činění s Vámi a s manželem. A to bez diskuse. Pokud to nepomůže, příští rok změňte školu. Nemá smysl ulpívat na této škole. Jsou lepší. Syna bych vedla k tomu, aby se odreagoval v mimoškolní zájmové činnosti a svojí solidaritu bych mu dala otevřeně najevo. Šikana je nemoc kolektivu a málo pedagogů ji umí řešit. Ještě by z něj udělali "problém". Ať na to co nejdříve zapomene a může rozvíjet své sebevědomí mezi zdravějšími dětmi... a hlavně ať nerezignuje! Z osobní  zkušenosti znám právě takovýhle rzantní zásah maminky vůči šikanérovi. Pomohlo to!

Marki i Vám moc děkuji za rozumnou odpověď....
a radu...Udělám pro syna vše co půjde...a když se nic nezmění, změníme my školu a nebudeme tu první ani poslední... Co vím, tak z této školy už odešlo docela dost dětí a právě jen kvůli tomu, že byly trošku jiné.... Silnější, s brýlemi, i moc chytré.. nebo jen měly prostě smůlu, tak jako můj syn....
Vždy se tu totiž našel nějaký grázlík, kterému vždycky vše prošlo, protože si s ním škola nevěděla rady. A než aby vyhodila jeho... šikatéra...nechala raději odejít ty šikanované... aby nemusela nic řešit...   Mějte se hezky...

Sandro, do oficiálního řešení bych se nepouštěla /přes školský úřad, psychology, ředitelku... šetření... demonstrace problému...vyslýchání viníků... / pokud tedy nechcete zachraňovat svět. Pro syna dle mého by to bylo jen trauma a strach by si přenesl do další školy. Pak by na sebe přitahoval nevědomky pozornost právě potenciálních šikanérů, protože by to očekával. Ne, pryč od toho! Soustředit se na své silné stránky a ty rozvíjet. Humor, výlety, turistika, plavání...

Děcka jsou velice krutá, svým způsobem. Nejhorší jsou na tom ti, co nějak vybočují a kdyžvám řeknu, že oni si dovedou důvod k posmívání vždycky najít. Ať je tlustý, tenký, malá, velký, rezavý, nohatý, či okatý.... posmívají se jeden druhému. Na 1. stupni to platí obzvlášť. Nejlípjsou na tom takoví ti jak bych řekla trochu "rabiáti" na ty si většinou netroufnou.
Co tu vidím špatně je nedůvěra matky v učitelky. To je jako byste chodili k doktorovi kterému nevěříte. To je špatně. Jde o to, jestli ta nedůvěra je oprávněná, protože to, že učitelé na chvilku ze třídy odejdou se stát může/ i když by nemělo/, ale že by v pracovní dobu si učitel šel dát kafíčko, cigaretku či jde tlachat, tak tomu nevěřím. pokud by to takto bylo je to na stížnost na školní inspekci, ale to je vážné obvinění a opravdu bych se přesvědčila, zda to tak je, děti rády doma barvitě líčí věci, které jsou ve skutečnosti jinak. Ve třídě je jak říkáte 25 dětí a nevěřím prostě tomu, že by si kantoři něco takového dovolili, natož opakovaně.
Co se týká šikany je to pokud se ubližuje opakovaně, cíleně, záměrně, po napomenutí...
Zase děti rády zveličují a mnohdy aby vina nepadla na ně napráskají i na nejlepšího kamaráda.
Tímto vším nechci říct, že se to vašemu synovi neděje, ale dobře bych to opravdu prověřila, protože pochopitelně bude konfrontace. Pokud bude stížnost bude se řešit a zavolají se obě strany, tam se mnohdy zjistí, že ten kdo žaluje taky není obvykle bez viny.
Stížnost může být ústní, tou bych začala, zajít za třídní a když se to bude opakovat zajít za ředitelkou školy. Pokud bude vaše stížnost písemná, musí být zápis o tom, že jste ji dala a pak zase zápis jak byla projednaná. Stížnost lze dát i na inspekci a ta přijede prověřit, jak bylo postupováno. Ne, není to tak jednoduché, jak vy píšete, že se zamete pod koberec.
Jinak to, co se děje ve škole řeší škola, pokud se šikana děje mimo školu řeší to rodiče, přestupková komise, policie, ... , ale škola nemůže zodpovídat za šikanu mimo školu a taky za ní nemůže trestat.
Tak všechno zvažte a pokud jste přesvědčená, že nejde o klukovinu, že dítě trpí a je mu opakovaně ubližováno jděte do toho.
Pokud žijete na vesnici, lidé tam se většinou mezi sebou znají a takové popovídání si s rodiči toho kdo ubližuje taky není marné.
Ale jak říkám, školní šikanu, je-li to opravdu šikana řešte ve škole. Za paní učitelkou zajděte do školy, je to lepší, než to s ní řešit někde na zastávce autobusu. Pan doktor taky přijímá pacienty v ordinaci a na ulici zasahuje jen je-li ohroženo vážně něčí zdraví.
A změna školy je svým způsobem dobrá volba, ale zase zatíží dítě dojížděním, vše je opravdu potřeba zvážit.
Článek Barči je dobrý a logický návod jak postupovat, ten si pozorně přečtěte.
To co vám tu radí s těmi kroužky je výborný nápad, protže absolutně nejlepší co pro dítě je není mu ušlapávat cestičku/ neříkám, že je to váš případ, mluvím obecně/, ale snažit se o jeho zařazení do kolektivu dětí. Dětem nutno věřit, ale občas si uvědomit, že jsou to opravdu děti a někdy mají tendence trochu zveličovat.
Pokud jste přesvědčena, že to tak není běžte do toho. Opravdová šikana se musí potírat. A pak nám napište jak to dopadlo.

Lili, jen stručně, na tuhle školu chodila pět let i moje prostřední dcera, která je teď už v šesté třídě jinde...tady je to jen do páté...  Takže od ní hlavně vím, že se paní učitelka... ( vlastně to dělaly všechny )...  několikrát do hodiny sebrala a někam odešla...rozdala úkoly a šla pryč...   
A oni se pak honily po třídě, zlobily a dělaly lumpárny...
A když jsem se teď v úterý syna ptala proč má v písance tak příšerně naškrábané písmenka...jako kdyby to psal v bouři na lodi, tak mi řekl, že ho nějaká spolužačka pošťuchovala a strkala mu do lavice, když v hodině psal.. Dost jsem se tomu podivila s tím, že co paní učitelka... ??? Jak může někdo při hodině někde lítat...tak mi syn řekl, že paní učitelka tam nebyla, že jim řekla, že mají psát tuhle stránku v písance a odešla... A že to dělá skoro pořád!!!!
Že jim vždycky řekne, co mají dělat a pak jde pryč.... Takže nejde o žádný výmysl, i ten propíchnutý prst se mu stal při hodině, když si měly barvit a paní učitelka byla pryč!!!
Čehož využil ten "milý hoch" k další šikaně!!!

JINAK VÁM VŠEM MOC DĚKUJI ZA VAŠE ODPOVĚDI...ZA VŠECHNY...A MOC VÁM PŘEJI ABY SE ŽÁDNÉ Z VAŠICH DĚTÍ NIKDY NESETKALO Z ŽÁDNOU FORMOU ŠIKANY....ABY JSTE NIKDY NEMUSELI PROŽÍVAT TO CO MY...JE TO TOTIŽ VELMI STRESUJÍCÍ JAK PRO DÍTĚ, TAK ALE I PRO VÁS, PRO MILUJÍCÍ RODIČE....
MĚJTE SE HEZKY A HODNĚ ZDRAVÍ VŠEM DO NOVÉHO ROKU...

Je mi smutno z toho, jak jsou dnešní děti zlé a agresivní Poradit Vám bohužel neumím. Ty vazby na té paní matky toho rošťáka vše komplikují. Bylo by dobré pořídit si nějaký důkaz.

Avatárku i Vám moc děkuji za milý příspěvek. Dnešní doba je už bohužel taková....
Zlý jsou dospělí lidé, od nich to odkoukají jejich děti a pak se dějí takové věci...
Ono to komplikuje víc věcí.... jak mi dneska řekla paní ředitelka, tak maminka tohoto, žáčka šikatéra je něj velmi citově vázaná a nepřijímá od školy...učitelů nikdy žádnou kritiku, či výtku na chování svého syna...její syn je prostě hodný andělíček s nevinou tvářičkou a kdo říká něco jiného je jen zaujatý a zlý blázen!!! Odmítá se školou prý cokoliv řešit a svého "hodného" synáčka jen brání a chrání.... Jediný kdo prý na něj platí je jeho otec, ale tomu ona prý nikdy nic neřekne a kluka před ním ochraňuje..a kreje, aby mu nenařezal náhodou prdel, což už by potřeboval jako prasátko drbání.. Paní učitelky jsou si toho všeho vědomy a dokonce mi dnes paní ředitelka s úsměvěm schválila, ať si ho seřežu sama, že už by to velmi potřeboval... Takže co k tomu dodat..

Neřezat, budete mít průser, taková je dnešní doba. Zajít za tatínkem a vyprdnout se na maminku... Pěkně ať si to chlapi spolu vyříděj Ale podle toho co píšete má problémy nejen s tímhle jedním klukem... Sebevědomí - sport. To je jediné opravdu fungující řešení. Jestliže mu nějaká holka strká do lavice a on se nešťastně kouká a snaží se psát, je ideálním terčem pro šikanu. Přihlašte ho třeba na nějakou sebeobranu, když za to princezně zkroutí ruku (neublíží jí, jen způsobí přechodnou bolest), nejenom že ho nechá na pokoji, ale přijdou za ním Franta s Pepíkem a budou chtít vědět jak to udělal - a hned má kamarády a posouvá se na vyšší příčku v potravním řetězci.

Paní Sandro, přečetla jsem si příběh Vašecho prvňáčka.  Šikana je krutost a opravdu by se měla řešit v zárodku. Vůbec bych nešla za učitelkou, či ředitelkou, ani za rodiči toho kluka, ani bych tomu expertovi nenařezala. Chce to někoho jiného, alespoň za zkoušku to stojí. Napíšu příběh našeho syna, který na sobě také zažil šikanu. Paní ředitelka i paní učitelky nic neřešily. Jen jsem si všimla jednoho staršího pána s vlčákem, kterého chodil venčit. Svěřila jsem se mu tehdy, coby mladá maminka, s tím, že mně trápí šikana těch starších vůči synovi. Povzbudil mně a řekl, že bude chodit venčit vlčáka v dobu, kdy jdou děti ze školy. Pak začal hovor s těmi tkzv. experty a řekl, že pokud ještě uslyší, že někomu něco provedli, tak bude mít psa bez náhubku a to věřte nevěřte, stačilo. Pán už je dávno na pravdě Boží, od syna máme vnoučátka, ale blíží se čas, kdy půjdou do školy, tak už se v okolí poohlížím po někom s velkým, bojovým psem. - stařenka  

Přesně, je třeba zastrašit šikanéry. Jsou totiž z podstaty slaboši. Neříkám zbít, ale pořádně zahartusit a rázně, bez jakékoli diskuze. A s tím, že si je pohlídáte.

Myslím, že děláte opačnou věc než je potřeba. Já pořád myslím, že chlapce je potřeba mizi děti  zařadit a ne jej izolovat, ... co uděláte tím, že ho postavíte mimo kolektiv? To není dobře.Hlavně pro něho to není dobře!
To, co se děje ve škole opravdu řešte PÍSEMNOU STÍŽNOSTÍ  v níž klidně napište i to, že učitelka nebyla v době kdy ke všemu došlo ve třídě. STÍŽNOST SE DO KOŠE HODIT NESMÍ. COPAK TO JDE? Pořizuje se o tom zápis!
A chlapce? Snažte se s ním promlouvat ve smyslu s kým se baví, koho má ve třídě rád a najít mu kamarády, aby se necítil tak osamocen, to je důležitější pro jeho psychiku ze všeho nejvíc. Žádnému není dobře samotnému. Určitě ve třídě nejsou všechny děti zlé. Tomu prostě nevěřím a vím, co píšu. Zlé budou teprve tehdy až pocítí, že i on, váš syn, je proti všem.
Jinak mimoškolní aktivita jakéhokoliv druhu je dobrá. Chlapec potřebuje získat sebevědomí.
Situaci ve škole řešte na akademické půdě školy a trvejte na písemném zápise, pokud tedy jste si opravdu jistá a to vidím, že jste o tom přesvědčená.
Opakuji, že nevěřím, že na dením pořádku by bylo odcházení učitele z hodiny za účelem káva, cigareta a podobně a pokud to tak je, pak už tam měla být stížnost od více rodičů a inspekce!

To, co se stalo ve škole napište stížnost, oficiální a paní ředitelka bude muset jeho rodiče do školy pozvat sama, ne, že je budete shánět vy. A bude vás muset hlavně seznámit s tím, jak situaci řešila, co z toho vyvodili za závěry. V konečném gardu pokud vyhrožuje více dětem tak na rodičovské schůzce se domluvte, napište písemnou stížnost tu podepíše i více rodičů a vyloučen ze školy může být ten, kdo děti napadá, ne váš syn. Zkoušela jste už někdy toto téma otevřít veřejně na rodičovské schůzce?  I z té se dělá zápis a musí vám být oficiálně sděleno, jak se situace řeší. Škola má svá pravidla a nihní to džungle.

Jiná situace je venku, to musíte sama a třeba i spolicií, ale tak daleko to snad není. Za chování dětí venku jsou zodpovědníé rodiče a ti budou oficiálně předvoláni. Pokud situace dospěla do kritických mezí je třeba jednat a ne to řešit jen jedna paní povídala, ale je třeba to promyslet a stát si za tím.

http://zpsychologie.webgarden.cz/sikana-pomooooc

Cituji:

"Dr. Michal Kolář, psychoterapeut a odborník na problematiku šikany, zná stovky podobných příběhů. Podle jeho zkušeností jsou zárodky šikany téměř v každé třídě. Někde je to vážnější, někde nevinnější. „Lidé si většinou myslí, že obětí bývají jen ty nesmělé, tlusté nebo brýlaté děti, ale cílem šikanování se může stát každý, “ říká. „Znám případy dívek, které jsou bojovné, sportovně založené, hezké, dobře se učí, a přece jim spolužáci fyzicky ubližovali. Rodiče se potom trápí a často hledají vinu v sobě. Jenže agresivní chování většiny vůči menšině může ovlivňovat řada věcí, například nepoměr sil ve skupině. Pokud se v ní netoleruje odlišnost, vadí cokoliv. Třeba že se někdo dobře učí nebo naopak, že se učí špatně. Iniciátorem agrese může být dívka nebo kluk. Bývá to vůdčí osobnost, hvězda, v některých případech mívá i jisté charisma. Vládce třídy zmanipuluje většinu. Je sebestředný, sobecký, bez schopnosti vcítit se do druhého člověka. Může to být i sympatické dítě, veselé, oblíbené, mají ho rádi učitelé i žáci. Takový, vůdce‘ pošle třeba jen svoje ‚podřízené‘, aby vybrané oběti něco udělali. Má radost z toho, že někomu ubližuje a ovládá ostatní. Jeho útoky jsou samoúčelné. “

 Promiň, ale z toho vyplývá pouze, že jsi ten text a ta slova vůbec nepochopila. Vybrala jsi si a vytrhla z kontextu pouze jednu větu, kterou jsi si navíc vyložila po svém, aniž by jsi se snažila jí pochopit v souvislosti s ostatními. A v tom už Ti nemůžu pomoci. To se netýká tématu tazatelky.

Ale týká. Jde o to, že její chlapec není á priori divný a proto je šikanován. Má tedy velké šance se z toho dostat. A já tvrdím, že bych šla od toho. Žádné školské úřady bych nezatahovala. Šetřila bych toho kluka a nepovažuji to za mazánkovství ani mamánkovství. CHtěla bych aby se mohl rychle zařadit do koletivu v jiné škole a posílila bych mu sebevědomí mimoškolní aktivitou /Skaut, turisťák/. Prostě nechci aby byl považován za odlišného, nýbrž někam patřil. Jinak k vám dvěma. Přečtěte si celý článek pana Dr. Koláře. Mohu doporučit. Uvedla jsem v záhlaví.

Nikdo neříká, že je divný, ale má nadváhu a proto se zřejmě stal obětí šikany. Takže ne náhodný výběr.

Navíc Sandra píše, že je hodný, dobrák atd. Další důvod pro výběr agresora.

Marki, tahle diskuse už nemá žádný smysl. Jednak Sandra chtěla poradit před šesti dny a jednak, abychom o tom diskutovaly spolu, je naprosto zbytečné. Co jsem chtěla k tomu říci jsem řekla, za svým si stojím a zkušeností, vědomostí a literatury mám dost.

To ti nikdo nebere. Já se však ráda dozvídám i úplně nové informace a ráda o věcech přemýšlím.

Ty nečteš nebo co? Psala jsem, že se vzdělávám celý život. To snad je jasné, že se člověk v každé profesi dále zdokonaluje novými poznatky a používá u toho i mozek. Jsem nevěděla, že to musím psát, aby to bylo jasné.

Tenhle text rozhodně nevypovídá o Tebou proklamovaném náhodném výběru. Dany má pravdu. Nepochopila jsi text.

Tak si přečti celý text.

Počkáme, jestli se nám ozve paní Sandra. Jak pořešili a co dál. To si myslím, že bylo hlavní věcí v tématu.

Paní Sandro, pokud se sem ještě vrátíte, zkuste se podívat na tohle:

http://zpsychologie.webgarden.cz/sikana-pomooooc

 Jinak doufám, že se Vám daří řešit Váš proplém. Budeme rádi když dáte vědět.

Jasně, kluk není divný, a tak z něj uděláme pro jistotu skautíka, aby měl  šikanu v nové třídě pořádně pojištěnou Nic proti skautům, ale tohle mě pobavilo... Taky na flétnu by mohl hrát, aby se stal pro kluky ve třídě větším "kingem"

Jinak samozřejmě, pokud by se dokázal bránit, je úplně jedno jestli má nadváhu nebo brýle, a mohl by se stát klidně i třídním vůdcem. Ovšem on se bránit nedokáže, a proto je terčem šikany - výběr není náhodný. Na gymplu k nám přestoupila holka, že prý jí na minulé škole šikanovali. Samozřejmě jsme se s ní snažili bavit, dát jí najevo, že mezi námi jí bude fajn. Ta holka BYLA divná. Vzhledem k tomu že jsme už byli starší, nešlo o vzhledovou odlišnost, ona se prostě divně chovala. Během měsíce si proti sobě dokázala poštvat celou třídu, všichni jí nesnášeli... A pak šla zase na jinou školu. Nemyslím si že by to tam dopadlo jinak. Neříkám že bych hned volala inspekci a ministerstvo, ale s prominutím, to že je výběr oběti zcela náhodný je zcela směšné. A že to řekl nějaký psycholog? Já jsem zase ekonom, když vám sem dám číslo účtu a řeknu že celosvětové krizi zabráníte zasláním 200, -, pošlete mi je? (Já že bych to kdyžtak zkusila )

Šikana dětí je mnohem nebezpečnější než se na první pohled zdá. Veřejnost o ní ví, ale pokud někdo sám nezažil, problém bagatelizuje na vzájemné pošťuchování. Než fyzické ubližování je závažnější psychická šikana. Dítě začne celkově chřadnout, uzavírá se do sebe, s nikým, ale skutečně s nikým o tom nebude mluvit, takový má strach. Začne noční pomočování, nespavost, zvracení, krádeže peněz doma, aby se mohl na chvíli vykoupit. Pokud šikana trvá dlouho a většinou se stupňuje, může mít za následek nevratné změny v psychice šikanovaného.   Dítěti nelze ublížit víc, než dlouhodobou šikanou. Lze tvrdit, že jeden hajzl může jinému zcela zvrátit život, i když je šikana léta pryč. Zvláštní je, že šikanisti sami bývají sráči, když dostanou facku od šikanovaného, je konec.
Takové ubližování nelze podceňovat. Bohužel na mnoha školách ani učitelé nechodí do hodin, o šikaně nechtějí nic slyšet. Na druhé straně je mnoho učitelů i ředitelů škol, kteří když dostanou padáka, nemají šanci cokoli jiného dělat. Mnozí si to neuvědomují a dál ve škole chlastají a flákají se. To nemám vyčteno, znám podobné případy z minulé práce. Výchovný poradce má kurz nebo školu, tedy rozuměj papír, že tuto práci může zastat. A to je všechno. Buď je pohodlný srab a neudělá nic, má teplý flek tak si ho chce udržet do penze nebo může být sekáč, co se bije za práva dětí. Jenže i poradce je ve špinavých spárech ředitelky a bojí se.
Tady se rozhovorem s ředitelkou nic nevyřeší. Musíš vytáhnout drápy, aby dostala strach. Oprávněný strach za to, že kryje lumpárnu. Tedy dopis, v němž budou fakta a důrazná žádost o vyřešení problému s přesným datem. Přidat poznámku, že pokud ředitelka (a kdo jiný? ) problém nevyřeší, půjdeš za právem až k zřizovateli školy. Ten šikanu pod stůl nehodí. Znám, výchovnou poradkyni a zeptám se.
Správně tu někdo napsal, že šikanovaní se něčím odlišují. Ale nadváha, brejle nebo cokoli běžného není pravým důvodem k ubližování. Zkrátka někdo si na něm léčí komplexy. Předpokládám, že jeho vlivný fotr není váš soused, ani nikoho z vás nezaměstnává a nepatří k mafii. (to by měl parchanta na soukromé škole)
 Každopádně by měl táta koupit boxovací pytel, aby si kluk zkusil nanečisto, jak se to dělá. Pak si zvýší sebevědomí a o to jde

Dobrý den,

můj syn je ve zcela stejném postavení. Chodí do 8. třídy, když mu byli 4 roky, přestěhovali jsme se na okraj Prahy ( Řevnice ). Ve škole cca od 6. třídy začal mít problémy s některými spolužáky, kteří se mu posmívali, že je vidlák ( můj syn je velmi pohledný blonďák, štíhlý, ale je tichý, neprůbojný - dle mého soudu vychovaný starou školou ) a další hrubé osobní urážky. V osmičce již došlo na fyzické útoky proti němu. Škola má snahu to řešit, ale stále bere velké oledy i k agresorovi, neboť jeho mtka stejně jako já řešila onkologické onemocnění. Dnes mi volala třídní, že vešla do třídy, můj syn ležel na zemi a spolužák do něho hrubě kopal. Upozornila mne na to okamžitě telefonicky i na fakt, že bude mít pravděpodobně krevní podlitiny. Mám velkou chuť jej dotáhnout k pediatričce a nechat to zanést do karty. Jsem rozhodnuta již tento fakt řešit tvrdě. Na mého syna také ohled nikdo nebere. Pročítala jsem možnosti a zašlu tento problém v písemné podobě zřizovateli školy a Inspekci. Braňte také svoje dítě - jak jen to bude potřeba. Nikdo to za něho asi neudělá. Budu Vám i sobě držet palec.

 Tak to je opravdu strašné. Souhlasím jítk lékařce a řešit, tohle by nemělo nikomu procházet.

Dobrý den.

Je mi 12 let a v první a ve druhé třídě mi kluci říkali tlusťoško apod.

Já jsem se nebála, vynadala jsem jim.

Nic jsem neřešila přes mámu (moje máma je super, ale nechtěla jsem ji zatěžovat), a vyřešila jsem si to sama.

Prostě jsem se s těma klukama prala.

Ne do krve, prostě jen pošťuchování, pak se z toho vyvinula zábava.

Ve druhé třídě to skončilo a teď?

Jsme ta nejlepší parta na škole

super seš dobrá jen tak dál 

Jsme rádi za každý slušně se vyjadřující komentář, vulgarita zde naopak vítána, ani tolerována není a nebude.   Admin