Téma: Chci zhubnout, vařím speciální stravu ale sestra mi ji vždy sní - můj život nemá cenu

???? Tvůj život nemá cenu, protože ti v bytě někdo snědl jídlo, co sis uvařila a tak se ti hůř hubne?  

Tak třeba by se dalo najít opatření, aby ti někdo nežral příděly, žejo, nebo, že bys jedla míň. To, že by přítel by stál při tvé dietě, mě dostalo. Jaký si to uděláš, takový to máš.

Život nemá cenu proč? Kvůli tomu, že nevypadáš podle svých představ? Nebo s tím má problém tvůj přítel?

Svého času jsem to měla ale podobně. Rozhodla jsem se hubnout a tak jsem dělala ještě jedno jídlo zvlášť a taky nakupovala zvlášť pro sebe nízkotučné potraviny. A stalo se totéž co u vás. Manžel měl asi pocit, že mám něco lepšího, jedl na co přišel a tak z toho nic nebylo. Ale život je pořád stejně krásnej 

Ono je to tak, jak si to kdo nastaví.

Když chci zhubnout, tak očekávám, že mě ostatní podpoří, ne, že mi budou brát jídlo. To by u nás neprošlo, jak mi někdo sáhne na poživatiny, z malého Plamínka je Plamenomet a třesou se okna.

A nejde jen o koblihy. O ty teda nejde vůbec, já mám taky svá dietní omezení, ačkoliv nejde o nadváhu, prakticky nejím živočišné bílkoviny a živočišné tuky, stejně jako palmový, kokosový a palmojádrový.  O koblihy se podělím, ale jsem to já, kdo o svých koblihách rozhoduje. Ne teda že bych o nich musela rozhodovat často, chjo. Mám tak jednu za půl roku.

Tím spíš, že když se jedná o potraviny speciální, ať si nenažraná sestra uvaří sama, nebo vařte dietně pro všechny.

Já taky nelezu manželovi do jeho varny piva, když s kamarády něco dobrého uvaří a teď se těší jak sezvou ostatní "odborníky"  budou posuzovat, jak se jim to tentokrát povedlo, jediná otevřená neschválená lahev by měla obrovský dopad. , protoýe ta byla určitě určená tomu a tomu. To bych si naběhla, ten kravál. Pak muž uvaří i na doma, ačkoliv tedy pivo není pro mě až tak lákavé. Ale když uvařili guinness taky jsem se musela ovládat, neberu, co není pro mě.

Tak dlouho bez koblih (hluboký povzdych) nemáš náhodou absťák?   To je doslova hororovej scénář, kobliha jednou za půl roku!

Donuty máš aspoň častěji? Pěkně s čokoládovou náplní. ? Když se tomu přece neříká kobliha / i když to tak vypadá/ tak není třeba se omezovat…

A ty jsi kočička zlatá, ne, je to takto hrozné. Ona jsou ta zdravotní rizika u mě a v mým věku skutečně zbytečná, takže ne, prostě ne. Já jím koblihu nebo donutek na narozeniny, když teda nejsou hosti, protože to je dort, a ten moc nemusím, ale když je nás málo, tak si dáme metrodezert- opět věc, by které by byl život šedivý-METRODEZERT!!!!!! -sliním na klávesnici, a když jsm s mužem jen my dva, tak máme každej koblihu, já se zapíchnutou svíčičkou, no šťastný to pocit.  

Te´d mi kamarádka slibuje, že mi koblihy upeče, nikoli usmaží, tak to si dám dvě.

No a pak je jím v zimě, ale jedině po nějakém ohromujícím sportovním výkonu, že jich letos bylo na tom neexistujícícm sněhu. To jsem si zaběžkovala. Takže ano, ona se obřas někdy ta příleitost najde ale vychází to skutečně tak 1x za půlrok, max třikrát do roka.

Koblihy, donuty, buchty. a metrodezert je něco, co prostě u mě nemá konkurenci.  Na to se těším zbytek roku.

Jojo metro je boží  a punčový řezy jsou taky chuťovka 

Ale už se blíží měsíc Blíženců, takže koblížek se svíčkou bude + /- za měsíc! To už si můžeš začít dělat chutě!

zivot nema cenu protoze mi nekdo neco sezral? si delas prdel ne? nauc se udelat mezi nema poradek aby pochopili a je po problemu

kdyz uz se chce segra tan nazrat tak ji tam aspon dej poradne projimadlo, to si zapamatuje

Maly trik: vis, co jsme delali my s brachou, kdyz jsme dostali treba dort? Plivli jsme na nej, aby nam na nej ten druhy nechodil. To bych udelala s tim jidlem taky: pred sestrou bych do nej plivla a hlave ji zduraznila, ze je to tvoje a ne jeji!!

Noo, taky můžu přihodit svůj tip: u nás v původním domově nám vše sežral nejstarší bratr. Takže moje milované sladkosti (alias obědovečeře) skončily v mém starém baťůžku, kam mi aspoň nelez (jinak prošmejdil vše, horší, než Prostřeno ). No a když bylo něco pro všechny - a já u toho byla - tak jsem poctivě prstem a nožem poměřovala a odkrajovala férové kousky . Dnes se za to zpětně stydím, vždycky si ze mě utahovali, zda nechci pravítko či šupleru . Prostě jsem nemohla dopustit, aby někdo měl víc a druhej míň! Já taky měla právo na kus té rolády z Alberta! Takže můžeš poctivě odměřovat nebo využít starou a neznámou skrýš! Netřeba mi děkovat za tak úchvatnou radu, vím sama, že je prostě geniální 

Rolády z Alberta? Je to něco výjimečně dobrého? Vyrovná se to donutu?  

Noo přiznávám, že tohle není top. Tedy mně to chutná, většinou jsou docela naducaný a ten krémík, mmm. Ale bude tam hodně umělotin, to bych kecala.  

Mají ale, oproti rohlíkům, luxusní loupáčky! Pěkně baculaté, obzvláště vypečené, s pořádným strništěm (maku). Ke kafíčku nebo kakajíčku ideální!

A pak existuje něco, čemu máma říka "prdel", de facto koblížek a je uprostřed plněnej pudingem. To žeru, jen si nesmím vzpomenout na onu přezdívku, abych se nepoprskala smíchy.

Tedy to je brutální! A tos neviděla britské koblihy, tam je nadívali borůvkovým jamem a sypali směsí moučkového a vanilkového cukru, ty borůvkové měly cukrík barvený do fialova, merunkové s kousky meruněk zas naoranžovělým… Jo.

A v Rotterdamu měli koblihy plněné moc dobrým pudinkem a rozkrojené a dovycpané jahodami, chjo, v Glasgově zas polévané nějakou neuvěřitelnou polevou a  sypané ořechy…

A donuty, plněné třeba krémem, šiši mě z toho hrábne.   Za měsíc mám opravdu narozeniny, hurá.

Ale prdel neznám. To si vygooglím.

 = "prdel" . Dnes jsem si za tebe předčasně dala už dva dárky, koblížek a donut. Prdel přijde buď před spaním nebo až ráno.  

Kurňa, už abys ty narozky měla, nebo se z koblížkové diskuze zjochtneš!

A já asi začnu provozvat koblížkovou gastroturistiku!   Ale zatím mě čeká výlet do Polska, tam asi spešl koblihy nemaj : -/

Jestli jedeš do Polska, omrkni mi to tam, co s týká koblih, není nad to mít přehled.  tam se prý dělají i šípkové.

Prdel mě teda dostala, no ale to bude dobré, jej. Myslím, že je to portugalská kobliha. Třeba  tady se o tom píše, až dole na stránce.   

Koblížková gastroturistika, proč ne, ale taky by mohla vzniknout koblihová populárně naučná publikace, mapující  původ, rozšíření, způsoby přípravy, výskyt, koblihové rituály, koblihové odchylky- smělé varianty tvarů,  například by tam mohla být kapitola ze slovenského prostředí- Ako na šišky, nebo-Skutočný rozdiel medzi šiškou a pampúchom, -Najlepšie fánky, a odjinud- Best scottish doughnuts, Znáte Cillikugeln? , -Už staří Egypťané, atd… To by byla nekonečná kniha.  A když se přidají donuty a další varianty a tak. A hlavně recepty.

A ještě zacituji ze "Světa potravin". : http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=1744

 V kronikách jsou zaznamenány obrovské požáry, které vznikly právě od hořícího másla při pečení koblih. Jihlava vyhořela celá v roce 1523. Zbyl jen klášter sv. Kříže, dům kata a dům povětrných ženštin. Bylo i 22 mrtvých…To prý se opily ženy soukeníků a dostaly chuť na koblihy… 

Koblihy prostě hejbou světem.  Dělají se úplně všude, v Evropě jsou spojeny s Tučným čtvrtkem a v Izraeli s Chanukou.

Kvůli koblihům vyhořela Jihlava, to bych do nich neřekla, takový malí nenápadní dacánci a kolik škody dokázaly způsobit.

Udělám poctivou fotodokumentaci koblihů, ten šípkovej zní hodně dobře!  Takže první kapitola je nasnadě

Asi bych si nebral servítky,  vím o čem je řeč.  Sám jsem shazoval 28 kg měl jsem 122kg  jejich přístup se neliší od toho když někdo chce přestat kouřit a oni mu toto úsilí nabouravaji.  To jsem také zažil, kouřil jsem 40 denně,  nekouřím od roku 2004. Nebo chce někdo přestat pít. Je třeba jim vysvetliť že seš si vědoma toho že se ti to nemusí na poprvé, podruhé ani popadesáté podařit, ale jsi rozhodnuta to dokázat.  Já přestávál  kouřit a začínal hubnout nepočítaně krát, 20 roků určitě.  Pak jsem to zlomil. Musí vědět že s vím jednáním poškozují tvé zdraví a že ti ubližují a že to není vtip.   Pokud tě maji rádi tak se zastydí a nechají toho, pokud ne stojí ti takový lidé za tvou přízeň? Strašně ti držím palec. Ja si nechal postavit jídelníček na obezitologii a jedu podle nej už třetí rok.  Nejtěžší bylo vysvětlit mamince, že její jidlo je úžasné, ale pro redukci naprosto mimo.  

Nejspíš bydlíš u přítele a jeho původní rodiny (Ty + přítel + jeho sestra + oba rodiče)? Takže Ty jsi tam ta, která se přistěhovala do fungujícího systému. Radila bych si s tou sestrou promluvit, aby Ti jídlo nejedla, že si ho budeš označovat (na krabičku či kastrůlek bych nalepila štítek). Pokud by to nepomohlo, uvažovala bych nad zakoupením nějaké mini-ledničky (bezhlučné), kterou bych si instalovala do pokoje, kde asi s přítelem bydlíte?? Vařit dietně pro 5 lidí by asi nebylo ideální, z finančních důvodů, umím si to představit.

Jen tak uvažuji.

Tak priste toho navarit vice, ono zdraveho jidla neni nidky dost

Jsem stejneho nazoru a vetsi radost mam jeste kdyz je udelane opravdu zdrave, mam doma par receptiku ze světa zdraví a diky nim mi jdou kila dolu