Téma: Připadám si tlustá a nemám se ráda
Uživatel: Ivana21
Věk: 21
Ahoj (a dobrý večer zároveň : )
Tuším, že nejsem jediná, ale moc mě trápí jedna věc... I když už nemám věk puberťačky (ale holky chvíli po tomhle období), přesto je to něco, na co stále myslím, hned od rána po probuzení. Jde o mojí postavu. I když jsem vážila při výšce 163 cm 55 kg (což by bylo dneska mým snem), připadala jsem si tlustá. Dneska mám o 10 kg víc a každý ráno mi to prakticky 
kazí den. Bohužel to došlo tak daleko, že to vzdávám a říkám si věty typu "nemá to smysl, stejně nikdy nezhubnu". Potom se dostávám do takový fáze, kdy jím až moc a pak si to vyčítám (i to, že se nemám ráda a takhle si ubližuju)..
Odmalička jsem byla srovnávaná se svojí štíhlou ségrou (která může sníst všechno a má při výšce 155 cm 45 kg), byla jsem to já, která "tak hezky papá"...
Navíc mají rodiče připomínky na obézní lidi, které vidí na ulici nebo v televizi.. Nevím, jak se to stalo, ale myslím si, že kdybych takhle vypadala, měli by mě rádi ještě míň než mají (máme v rodině pár problémů)..
Aby toho nebylo málo, můj přítel měl krásnou štíhlou slečnu a teď jsem tady já.. strašně se stydím a připadám si pro něj nepřitažlivá. Objektivně můžu podotknout, že si v obličeji připadám hezká (prosím, neberte to namyšleně, o to mi tady nejde) a muži na ulici se po mě otáčejí.. Jenže mi vadí moje postava a ještě víc - vadí mi můj přístup k ní.
Nevíte, jak se mít ráda? Jak to děláte vy? ... Budu vděčná za jakékoliv psaní a děkuju, že jste dočetli až sem : )
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 5096x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
.. Ivanko, kdyby byly všechny ženy štíhlé, dlouhonohé, a dokonalé krásky, myslím že by to byla celkem nuda. každá jsme něčím jedinečná a není ošklivých žen, každá žena když o sebe dbá je zajímavá a přitažlivá... pokud ti opravdu tvá váha vadí, není nic jednoduššího než něco s tím začít dělat... změna jídelníčku, přidat nějaký pohyb, něco co by tě bavilo, protože pokud bys dělala sport z donucení, tak toho brzy necháš... i kdyby si nezhubla, zpevníš tělo a pevné pružné tělo je hezké, ať je štíhlé nebo plnější postavy...
Já taky nejsem bůhvíjaká modelka, ale mám se ráda taková, jaká jsem a případné rýpaly na můj vzhled umím odpálkovat...
P. S. chytrý muž ví, že dokonalé ženy jsou jen pro muže bez fantazie...
Věk: 17
Ahoj..
Asi takhle. Jako menší jsem hodně sportovala a při výšce 170cm jsem měla 60kg, ale velkou část z toho tvořily svaly. Potom co jsem přestala, byla váha jako na houpačce, a proto jsem si řekla, že s tím něco budu dělat hned od začátku, než abych si potom, přesně jako ty říkala, "to už nemá cenu, stejně nezhubnu. "
Teď mám 175cm a 58 kg.. No, a co na to můj přítel? Řekl mi, že jsem to s hubnutím trošku přehnala a že chce zpátky tu normální holku s 64 kily, co jsem při výšce 175 cm měla.
Pokud chceš radu, na hubnutí, já jsem toho docílala tak, že jsem ráno před školou chodila běhat a večer do posilovny. Jedla jsem jen 3-4× denně, ale to proto, že jsem na to neměla čas. (Ano, vím že je to nezdravé.. ). Hlavně hodně vody. To je recept k nezaplacení. Jelikož mě samotná voda nechutná(asi jsem rozmazlená 
) dávala jsem si do ní citron.
A hlavně, pokud umíš kila nosit, je úplně jedno kolik máš... A jen tak mimo řečí, myslíš, že kdyby jsi přítelovi nepřipadala přitažlivá, byl by s tebou? Víš, můj přítel i milion ostatním, je tomu příkladem. Taky jsem si myslela, že chlap chce holku jako z časopisu... Ale h.. ouby.. Časopisy jsou zlo a jen ženským přitěžují a vtloukají do hlavy d.. ivný "ideály" žen..
kočko, tebe tesat do kamene 
máš samozřejmě pravdu
holky z casopisu nejsou to nejlepsi, neni je ani poradne za co chytit a pri sexu se o jejich kosti clovek akorat obiji
zenska musi byt krev a mliko a ne nejaka vychrtlina anorekticka
To jsou přesně slova mého přítele. Jediné, co " mám povoleno" je cvičení břicha. Po 2 dětech bych s ním mohla něco dělat.
Jo a váha není podstatná, svaly jsou těžší, než tuk.
Dávej pozor, ať nesjedeš do anorexie nebo bulimie. Jsi na cestě se k tomu dopracovat. Při tvém přístupu bych už doporučovala psychloga.
Ahoj,
rada do života, mrkni se na google.cz a vygoogluj si opravdové tváře modelek 
myslím, že budeš mile překvapená a budeš si připadat nádherná!!!
Sleduji i dění ve světě a začínají se dělat módní přehlídky pro "normální" ženy a má to větší úspěchy jak ty vychrtliny. Dle mě a všech lidí se kterými se setkávám, jsou ženy jako ty, ty nejpřitažlivější. Proto se za tebou všichni otáčí a ten tvůj to ví!
Pokud chceš vyformovat postavu nechoď do posilky ale zaplať si aerobní cviky, zumbu cokoliv, tam postavu vyformuješ. V posilovně bys nabrala svaly, které by prvně vypadali hezky, jakmile bys ale přestala cvičit, bylo by vše horší..
Ahoj Ivanko!
Přečetl jsem si všechny odpovědi, tedy se nemusím v některých větách opakovat. Dobrá rada se nedá vyvážit zlatem, jenomže už pak záleží na daném jedinci, jak s tou radou naloží.
Říkáš si věty: „nemá to smysl, nikdy nezhubnu“ – víš co se děje? Hladíš Aladinovu čarovnou lampu, která plní tato přání, nebo „Splň se vůle tvá. “ Na co myslíme a co říkáme, si do svého života přitahujeme. „Čeho dosáhneme myslí, dosáhneme i tělem. “
Čtyři kroky ke šťastnějšímu já.
Pluto... pěkné a zajímavé čtení.... a určitě nejen pro Ivanku... díky za něj
inspirace pro pozitivní vnímání vlastního těla
Ahoj, Ivano
Před 2 lety jsem měla o 10 kg míň, měla jsem anorexii. Nyní jsem nabrala, a i když vím, že tohle tělo je teď jaksi víc normální, nedokážu se s tím smířit, jak vypadám.
Myslím, že když máš takový problém s přijetím svého těla, je to hodně podobné myšlení žen s a dívek s poruchami přijmu potravy. Všechno je to v hlavě, v přístupu sama k sobě. Naše sebehodnocení by nemělo být závislé na váze a počtech faldíků. Když je, je něco špatně. U Tebe zjevně dědictví Tvé rodiny a jejich přístupu k nadváze.
U mě to hodně vyprovokoval nechtěně manžel, který nemá rád silnější ženy a když jsem byla těhotná, nemohl se mnou spát, prostě to nešlo, nevzrušovalo ho mé tělo.
Nabyla jsem dojmu, že moje hodnota je o mé štíhlosti, a přestože jsem dřív neměla potíže s váhou, začala jsem v jednom těžším období takhle blbnout. 
Jestli můžu poradit, běž za psychologem, včas. Čím dřív se to řeší, tím rychlejší je cesta zpět.
Ivanko, tělo, to je jen futrál, který máš půjčený na tenhle živit pro svou duši... ta je důležitá. ze života... ju... jako malá jsem sportovala, docela dost, ve 14 jsem měla 36 kilo, dítko z Dachau, o rok později dílem hormony dílem kdovíco jsem měla 72 a to jsem nedotočený malý pívo (165cm) a už nikdy jsem neměla méně. Jako maličká (tenkrát byla taková faldíková doba) jsem měla hubu širší než delší, faldy na rukou, nohou, všude... tukové buňky se tvoří do 3 let věku a pak už jen hubnou nebo tloustnou, vyhubit je je strašně dlouhý proces, ale základní nastavení ve skutečnosti není v těle, ale v hlavě. Přestaň se tím trápit a zabývat, jez normálně, hýbej se normálně, přítel tě má rád takovou, jaká jsi, má na výběr, po světě šmajdá něco přes 3 miliardy ženských, muži vcelku mají z čeho vybírat )) ŽIj, říkej si jedno kilo hezčí než druhé, raduj se z toho, že jsi ráda na světě. Časem najdeš cestu, odkazy tě určitě přivedou k nějaké terapii, jak najít cestu sama k sobě. umíš určitě spoustu věcí, je na tobě spousta zajímavých momentů, máš své kouzlo... to jsou hodnoty. Baculky nemívají problémy s tím, že by byly nechtěné, nemilované, opomíjené, takový problém mají ženy zakomplexované, zlostné, neradostné... bez ohledu na krásu obličejíčku a ideální váhu. A kdybys měla čas a chuť zkus 4 dohody... najdeš na netu ale i v knihkupectví... třeba to bude začátek cesty ke změně vnímání nejen sebe
