Téma: Pohádka na večer a na dobrou noc

Díky Pluťásku, pobavilo mě to.... mám dnes jakýsi splín...   

Baru, nesmutni, jak se vyspíš, uvidíš, že bude hezký den.

Já chci eště nějakou pohádku strýčku Pluto. JESTLI NEPOVÍŠ JEŠTĚ JEDNU TAK RÁNO NEPUDU DO PRÁCE! NE A NE A NE!!!!!

 Další pohádka bude o týden, Budgie. A jdi už pěkně do postýlky.  

Červená Karkulka
V malebném stavení na konci vesnice
bydlela sedmkrát trestaná světice.
Od mládí fandila procházkám v šeru
a na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným po rumu, no prostě Karkulka.
Jednou, když matinka dcerušku spatřila,
dala ji facku a pravila:

Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku.
Dones jí guláše, aspoň půl hrnka,
ať bába vyskočí zas jako srnka.
Karkulka: K čemu je matinko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce.
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera.
Matka:Nedávej bláznivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod.
Popadla Karkulka aktovku s jídlem,
běžela lesem jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukničce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.
Svalnaté nohy a dobré pohorky,
rychle ji donesly do známé chaloupky.
Vyndala z aktovky dietní potravu
a v loži spatřila podivnou postavu.
Co je to za fóry tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu? !
Vlk: Jen pojď dál, děvenko, a nestůj u dveří,
bábu jsem posnídal ty zůstaň k večeři.
Máš hezké tvářičky jak žádná druhá,
zato tvá bába byla dost tuhá.
Karkulka: Tak to sis vybral kvalitní potravu,
nejsi ty blbečku tak trochu na hlavu?
Pozdě mě nazýváš spanilou dívenkou,
sežral jsi babičku s infekční žloutenkou.

 Beu-Pet! Já teď od smíchu neusnu.   Dobrou noc a díky.  

Beuško, teď nemůžu jít spát, teď se musím smát. Máš prostě talent.

Další pohádka na dobrou noc.

Pluto, to je pěknééé...

Zajisté znáte a vzpomenete si na pohádku o krtečkovi, který se snažil vyléčit kamarádku myšku. Moudrá sova mu poradila, že ji pomůže bylinka Matricaria chamomila. Krteček proto zjezdil celý svět, aby tuto kouzelnou bylinku našel. A když se vrátil domů, tak zjistil, že je to heřmánek a roste hned vedle něj. Uvařil tedy myšce čaj a ta se okamžitě uzdravila.

Mnohokrát je to samé v našich životech. Stále něco hledáme a pak zjistíme, že jsme to měli celou dobu před nosem. Hledáme odpověď na něco a přitom ji nalezneme uvnitř nás samotných.  

    A já mám dnes pro vás také jednu pohádku na dobrou noc.

Červená mašle.  

Byl pátek, den před Štědrým dnem. Moje zlatíčko ještě odpoledne, odešlo dokoupit malé dárky pod stromeček. Já jsem spokojeně seděl ve svém křesle a četl erotickou knížku. Usnul jsem. Probudilo mě, kolem osmé večer, vyzvánění u dveří. Otevřel jsem a mé zlatíčko stálo přede dveřmi, v dlouhém kabátě, kolem kterého byla omotaná červená stuha zakončená mašlí. Na své roztomilé hlavě měla, červenou čepici s rolničkou. S úsměvem na tváři mi řekla: „Ahoj, letos jsem já tvůj vánoční dárek, rozbal si mě! “ Vkročila do místnosti. Sundala si první botu, druha spadla v okamžiku, když ji mé ruce pevně chytly a zavřel jsem dveře. Roztrhl jsem mašli a zjistil jsem, že pod kabátem nemá skoro nic, jenom svůdně laděné spodní prádlo. Odnáším ji do postele a rolnička ohlašuje cinkáním vášnivou a nespoutanou chvilku. Dopadli jsme na postel, rukou odhrnuji kabát, abych se podíval na její krásné tělo, které je zahaleno do červeného prádélka. Líbám ji na krku a nechávám mluvit moje ruce. Chytím ji za dlouhé černé vlasy a něžně své tělo tisknu na ní. Cítím nesmírnou krásu. Jsme zalitý vodopádem štěstí a tmavou, hvězdnou nocí.

Opět někdo vyzvání u dveří.

 Probudil jsem se, a v ruce držel knížku, u které jsem usnul.

    Pro věrné milovníky pohádek tady jedna klasika : O Budulínkovi.