Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl

02.12.2012 10:02
Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Odpovědí na téma: 45
Text: 

alt

 

Tajemství štěstí.

Jistý kupec poslal svého syna za nejmoudřejším ze všech lidí, aby se dozvěděl Tajemství štěstí. Chlapec putoval čtyřicet dní pouští, až přišel ke krásnému hradu, tyčícímu se na vysoké skále. Tam žil Mudrc, kterého chlapec hledal.

Místo toho, aby náš hrdina potkal světce, vstoupil do sálu, kde se to jen tak hemžilo kupci, v koutech se bavili lidé, malý orchestr vyhrával příjemné melodie a byl tam i bohatě prostřený stůl s jídly zdejšího kraje. Mudrc vedl rozhovory se všemi a náš mládenec musel čekat dvě hodiny, než přišla na něj řada.

Mudrc si trpělivě vyslechl důvod mládencovy návštěvy a řekl mu, že momentálně nemá čas vysvětlovat mu Tajemství štěstí. Navrhl mu však, aby se zatím prošel po paláci a vrátil se za dvě hodiny.

"Chci tě však požádat o jednu laskavost, " - dodal Mudrc a podal mladíkovi lžičku, na kterou ukápl dvě kapky oleje. "Zatím co se budeš procházet po mém paláci, nes tuto lžičku tak, aby se olej nevylil. "

Chlapec vystupoval a sestupoval po mnoha schodištích paláce, přičemž nespouštěl oči ze lžičky. Za dvě hodiny se vrátil k Mudrcovi.

"Tak jak? " Zeptal se ho Mudrc, "viděl jsi perské koberce v mé jídelně? Navštívil jsi zahradu, kterou mistr zahradník budoval deset let? Všiml sis krásné pergameny v mé knihovně? "

Zahanben mládenec se přiznal, že neviděl nic. Jeho jedinou starostí bylo, aby nerozlil dvě kapky oleje, které mu Mudrc svěřil.

"Tak se vrať a prohlédni si divy mého světa, " řekl mu Mudrc. "Nemůžeš mi přece důvěřovat, když neznáš můj dům. "

Chlapec, tentokrát už klidnější, vzal svou lžíci a opět putoval palácem. Nyní si však všímal všech uměleckých děl, kterými oplýval od stropu po podlahu. Uviděl zahrady, okolní pohoří, líbezné květy i vytříbený vkus, se kterým bylo každé umělecké dílo položené na tom správném místě. Když skončil s prohlídkou, referoval Mudrcovi o všem, co viděl v jeho paláci.

"Kde však jsou ty dvě kapky oleje, které jsem ti svěřil? " Zeptal se ho Mudrc.

Chlapec se podíval na lžičku a zjistil, že olej vylil.

"Tak tohle je jediná rada, kterou ti mohu dát, " řekl Mudrc, ze všech mudrců nejmoudřejší. "Tajemství štěstí spočívá v tom, že dokážeme obdivovat všechny krásy světa, a přitom nezapomeneme na dvě kapky oleje, které máme na lžičce. "

Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
02.12.2012 16:16 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 alt

Moje prababička žila sama v chaloupce na konci vesnice. Dvakrát denně za ní chodil na návštěvu její zeť, aby jí zkontroloval, jestli něco nepotřebuje. Toho dne tam už byl dvakrát, když se moje prababička rozhodla, že se podívá, jestli slepice nesnesly nová vajíčka. Místo, kam snášely, bylo asi 2 metry nad zemí, a prababička k němu lezla po žebříku, jenže zavrávorala a spadla. Bylo už jí skoro 90 let a tělo už jí nesloužilo, věděla, že sama se nezvedne a blížil se studený večer. Co udělala? Nezačala plakat, hysterčit nebo se zbytečně snažit se postavit. Věděla, že jediné, co může udělat, je se modlit. A tak se začala modlit. A její zeť, který jí za všechny ty roky nikdy nenavštívil 3x za jeden den, se ten podvečer rozhodl se ještě projít a zastavit se u ní... Když už nemůžeme vůbec nic udělat, vždy se můžeme ještě pomodlit a věřit v zázrak!

Poznámka: Toto není můj příběh, ale může se stát každému.

 
04.12.2012 22:15 Uživatel: Barča
1564813088_lvice.jpg
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Rozhodneš-li se číst, dočti prosím až do konce.


" Tomáš se podíval ještě jednou na tachometr právě ve chvíli kdy ho
zachytil radar. Nestihl už...
zpomalit. 78 km/h přes obec. Bylo to už potřetí, co ho tento rok chytili.....
"CO TU ZASE K ČERTU DĚLAJ. "
Policajt, který ho zastavil, vystoupil z auta a s blokem v ruce pomalu
přicházel k Tomášovu autu.... "Je to Karel, nebo není? " Uniforma ho
trochu změnila, ale opravdu byl to Karel z kostela.
Tomáš se vtiskl hlouběji do své sedačky. Bylo to horší než obvykle. Známý
policajt z kostela, chytil známého z toho stejného kostela.
"Ahoj Karle. To je sranda, že se zase vidíme. " "Ahoj Tomáši. " Karel se
neusmál. "Vidím, že si mě zase chytil, když jsem pospíchal domů, aby jsem
viděl svou ženu a děti. " " Ano, je to tak. Policajt Karel se nezdál být svůj.
"Poslední dny jsem odcházel z kanceláře a už jsem byl v myšlenkách na
zítřejším rodinném výletě, proto jsem tak pospíchal. Kolik si mi naměřil? ".
"Sedmdesát". "Ale Karle, počkej chvíli. Když jsem Tě uviděl hned jsem se
podíval na tachometr. Myslím že jsem jel jen 60 km/h. "
Tomáš se snažil při každé další pokutě víc a víc smlouvat. Celý nervózní se
díval na svou přístrojovou desku.
Karel psal něco usilovně do bloku. Proč nechce vidět řidičák a papíry od
auta, tak jako vždycky, pomyslel si Tomáš. Nedočkavě povídal dál: "Pořád
je to na Tvém rozhodnutí Karle. Určitě jsem porušil dopravní předpisy, ale
nemohl by si pro tentokrát přívřit očko? "
Karel psal dál, potom vytrhl papír z bloku a dal ho Tomášovi.
"Děkuji", sarkasticky poznamenal Tomáš, nedokázal skrýt ve svém hlase
zklamání. Bez jediného slova se Karel otočil a vracel ze zpátky ke svému
služebnímu vozu.
Tomáš čekal a pozoroval ho ve zpětném zrcátku. Potom otevřel složený kus
papíru a byl zvědavý kolik ho ten přestupek bude stát.
To je vtip? Nebyl to žádný pokutový blok. A potom začal Tomáš číst:" Milý
Tomáši, měl jsem malou dceru. Když jí bylo pět, zemřela při dopravní
nehodě. Jednoduše řečeno, ten chlap, který ji srazil byl zkušený řidič ale jel
moc rychle. Dostal pokutu, měl soud a potom tři měsíce v lochu a potom byl ten muž zase volný. VOLNÝ, aby mohl obejmout své dvě dcery, které
měl.
Já jsem měl jen jednu. Budu muset čekat až jí budu moci znovu obejmout
v nebi. Tisíckrát jsem se pokoušel tomu muži odpustit. Možná, že jsem to i
dokázal, ale na NÍ musím myslet stále, dokud budu naživu. I teď.
Dávej si prosím za volantem pozor, POSPÍCHEJ POMALU, Tomáši. Můj
syn je to jediné CO mi ještě zbylo.... zdravím Tě Karel. "
Tomáš se otočil a viděl Karla odcházet. Ten se znovu vracel k policejnímu
autu, nastartoval a odjel. Tomáš se na něho upřeně díval, dokud mu
nezmizel z očí. Až po několika minutách se pomalu rozjel směrem domů.
Cestou poctivě dodržoval předepsanou rychlost, byl ostražitější a na
přechodech pro chodce poctivě pouště chodce. Uvědomil si, že najednou
dělá věci, na které nebyl zvyklý. V duchu se modlil a prosil o odpuštění a
když přišel domů objal svojí překvapenou ženu i obě dcery pevným
stiskem.
ŽIVOT JE VELMI CENNÝ. ZACHÁZEJME S NÍM SVĚDOMITĚ A
OPATRNĚ. NIKDY NEZAPOMEŇ, ŽE AUTO SE DÁ KOUPIT
VŽDYCKY, ALE LIDSKÝ ŽIVOT...
Je zajímavé, že člověk dostane 1000 vtipů přes mail a ty se rychle rozšíří
jako oheň. Když se ale mají rozšířit zprávy, které stojí za ZAMYŠLENÍ,
které by mohli ovlivnit náš VLASTNÍ ŽIVOT, lidé mnohem víc přemýšlejí
jestli je rozešlou dál a komu je vlastně pošlou.
MYSLÍM, ŽE TATO ZPRÁVA BY STÁLA ZA VELMI ČASTOU A
PRAVIDELNOU POŠTU, NEBO ALESPOŇ VÝJIMEČNÉ SDÍLENÍ.

 
08.12.2012 16:11 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

                Kočka a krysa.



 
09.12.2012 14:04 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

cake SVÍCE NIC NEZTRÁCÍ TÍM, KDYŽ ZAPÁLÍ DALŠÍ SVÍCI

 

Teď se zamyslete a zkuste zodpovědět tyto otázky:
1- Vyjmenujte 5 nejbohatších lidí na Zemi.
2- Vyjmenujte posledních 5 vítězek Miss Universe.
3- Vyjmenujte posledních 10 laureátů Nobelovy ceny.
4- Vyjmenujte posledních 10 laureátů Oscara za herecký výkon.

Nejde to? Celkem težké, že? Nic si z toho nedělejte, tohle si nepamatuje nikdo.
Potlesk odezní. Na ceny sedá prach! Vítězové jsou brzy zapomenuti.

Nyní zodpovězte na tyto otázky:
1- Vyjmenujte 3 učitele, kteří přispěli k Vašemu vzdělání.
2- Vyjmenujte 3 přátele, kteří Vám pomohli, když Vám bylo nejhůř.
3- Vzpomeňte si na pár lidí, díky nimž jste si připadali vyjímeční.
4- Vyjmenujte 5 lidí, s nimiž je Vám dobře.

Je to schůdnější? Je to snažší, že ano? Lidé, kteří ve Vašem životě něco znamenají,
nenosí nálepku "nejlepší", nemají nejvíc peněz, nesklidili největší ceny...
Jsou to Ti, na kterých Vám záleží, kterým záleží na Vás,
kteří budou vždycky a všude stát za Vámi.
Pomyslete na to. Život je velmi krátký. A kam patříte Vy? Nevíte?

Patříte mezi ty, kterým jsem poslala tento text.

 

Hluboko uvnitř dobře víme, že když Sami něco vyhrajeme,
není to v Našem životě to nejdůležitější.
Nejdůležitější věcí v životě je, pomáhat k vítězství ostatním.
I kdyby to mělo znamenat, že zpomalíme a změníme Svůj vlastní závod.
Došlo k malé změně ve Vašem srdci? Možná se trochu změní i ostatní...



 
09.12.2012 18:23 Uživatel: Trinity
1429307679_carrie-ann-mos-as-trinity-in-the-matrix-reloaded.jpg
1000-2000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Moc pěkné Pavli, je v tvém povídání hluboká pravda... díkyrose

 
09.12.2012 14:12 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

  Přeji krásný poslech všem spřízněným dušičkám...


 
09.12.2012 17:14 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 

Príbeh - O láske, úspechu a zdraví

Z domu vyšla žena a zbadala troch mužov s dlhými bielymi bradami, ako sedeli na priedomí. Nepoznala ich, podišla k nim a povedala: "Nepoznám vás, ale musíte byť hladní. Prosím, poďte ďalej a najedzte sa u nás. " Muži sa na ňu pozreli a opýtali sa, či má doma muža. Žena odpovedala že nie. "Potom nemôžeme ísť s tebou do vnútra", povedali starí muži.

Večer keď sa manžel vrátil, mu žena povedala čo sa cez deň prihodilo. Muž ju hneď poslal za starčekmi aby ich pozvala ďalej. Žena tak urobila, ale oni jej odpovedali, že nemôžu do domu vstúpiť spoločne a jeden z tých starých mužov začal vysvetľovať: "Tento pán sa volá Zdravie druhý je Úspech a ja som Láska. Choď za svojím mužom a vyberte si ktorý z nás má ku vám prísť. " Žena odbehla do domu, povedala čo sa stalo a muž mal veľkú radosť. "Vzhľadom na našu situáciu pozveme do domu Zdravie. " Žena však nesúhlasila a chcela radšej Úspech a potom prišla svokra, ktorá im poradila, aby do domu pozvali Lásku.

Žena teda vyšla von a pozvala do domu Lásku. Spolu s ním sa zdvihli aj tí druhí dvaja a vybrali sa za ním. Žena sa zarazila: "Prečo idete s ním? " Starí muži odpovedali spoločne: "Keby ste pozvali Zdravie, alebo Úspech, ostatní dvaja by museli ostať vonku, ale vy ste pozvali Lásku a kamkoľvek ide on, my ideme s ním. Kdekoľvek je Láska, tam je aj Zdravie a Úspech! " 

 
09.12.2012 18:26 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

  Pluto... moc pěkný a poučný příběh.... díky za něj... rose

 
16.12.2012 08:56 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 Před bránami jednoho města seděl starý muž. Každý, kdo chtěl jít do města, musel projít kolem něj. Jeden cizinec se zastavil a zeptal se staříka:“Řekni mi, jací lidé žijí v tomto městě? “

„Jací byli tam, kde si byl naposled? “ zeptal se ho stařík.

„Úžasní. Cítil jsem se tam velmi dobře. Byli přátelští, velkorysí a ochotní pomoci, když bylo potřeba. “

„Tak snad takoví budou i zde. “ řekl stařík.

Pak se zastavil při staříkovi jiný cizinec.

Také se ho zeptal: „Řekni mi, jací lidé žijí v tomto městě? “

„Jací byli tam, kde si byl naposled? “ zeptal se stařík

„Strašní. Byli nepřátelští, hádaví a nikdy nikomu nepomohli. “

„Obávám se, že takoví lidé budou i zde, “ odpověděl stařík.

 
16.12.2012 12:01 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

BUDOUCNOST

 

1) mezi lidmi se říká, to je osud, například když někdo zemře. A tyhle lidové pranostiky mají nějakou hodnotu.
2) kde je konec cesty? Po smrti? Před ní? A co reinkarnace, vždyť ani konce nejsou.

Už jsem se o tom s někým párkrát bavil.
1 verze)
Osud tě vede, děláš to, co on chce. Když jdeš doleva, chtěl to. To, co tě tam potká je naplánované a nezpochybnitelné (neovlivnitelné).

2 verze)
Osud ti dá vybrat, kudy půjdeš. Je to rozcestí, které vede do více směrů a podle toho, kterou cestu si vybereš, taková nastane další křižovatka. Kráčíš po cestách osudu tak, jak chce z části on, přesto máš volby.

3 verze)
Ty měníš budoucnost, ty měníš osud. Osud se vytváří dle tvých vlastních činů. Neřídítě, jen zapisuje to, co jsi udělal.

Myslím, že z každé verze je něco, nad čím bychom se mohli zamyslet. Dát však to, co v tom můžeme shledat snad i z části logické, nebo pravdivé do jedné věty, je docela obtížné.

Také bychom se mohli podívat na významy slov "Osud" a "Poslání".
"Jeho posláním bylo chránit lidi. " - to je přeci osud, ale i poslání.

Jaký je rozdíl mezi těmito slovy?
Osud zavedl tohoto "hrdinu" tam, kde zjistil, jaké schopnosti má. Jeho posláním poté bylo vykonávat ochranu pomocí své nadpřirozené síly. Teď to tak trochu dává smysl. Při poslání není cesty zpět, není cesty jinam. Jde se jen tou cestou, která patří k poslání. Poslání vyžaduje obětování, vůli a víru. To se o osudu říci nedá. Jako by nám osud dával tu možnost vybrat si narozdíl od poslání, kde výběru není, neboť jsme určení k vykonání některých činů.

Dále můžeme narazit na větu dvou zamilovaných:
"To byl osud, že jsme se potkali" - i zde to může mít spojitost s posláním

I přesto, že zde možná neshledáváte prvky poslání, je i tato věta jeho součástí.
Osud zajistil setkání dvou lidí. Ptáte se, co to má společného s posláním? Tohle vlastně nic. S posláním má však společné to, co oba partneři v budoucnu podniknou. Jejich předurčení založit, vést a financovat dětský domov pro spousty osamnělých dětských duší, toť posláním, které něco ovlivní.

Toto je příklad, jak spolu souvisí Osud i Poslání a přestou jsou tak odlišní...

 

http://www.carovani.cz/budoucnost-t2636.html

 
16.12.2012 14:58 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 
Nesuďte nás... život je krásnej
  ________________________________________________________________
   
 

"Hele, vole, bouračka. Pojď se tam podívat. " "Nech to plavat, ujede nám vlak. " "Třeba tam potřebujou píchnout. " "Ty snad nemáš voči! Nevidíš, co je tam lidí? A pak, já děsně nerad dělám čumila. Tak už pojď. " "Dyž já bych celej vandr nestál za nic, já se tam musím mrknout. " "Ach bóže, to jsem nikdy netušil, že seš takovej samaritán. " Vendy si znechuceně nadhodil usárnu a vydal se za Prckem, který už zmizel mezi davem.

 "Pardón, " zahučel, když zjistil, že pod jeho pohorou zůstala čísi noha.

"Kam se cpeš, vandráku? A nemávej mi tu tím špinavým ešusem nebo si tě podám. "

"Trhni si nohou, dědku. "

"Ach, chlapci, chlapci, vždyť vy nemáte žádný vychování. "

Konečně rozhrnul první řadu čumilů. Kapota auta objímala sloup veřejného osvětlení. Ten zřejmě nevydržel náraz a nalehl na střechu škodovky. Rozcuchaný mladík v bílé košili a obleku se snažil vytrhnou zkřížené dveře. Vendy se ohlédl a teprve teď uviděl Prcka. Držel za ruku nádherně opálenou dívku.

"Slečno, vy asi víte, kde je tu nejbližší telefonní budka, že jo? " "To vím? " "Tak tady máte korunu a běžte zavolat záchranku. " "Třeba už někdo volal. " "Lepší dvakrát, než vůbec? "

 Mezitím už Vendy shodil usárnu na zem vedle Prckova telete. Jedním pohybem vytrhl z popruhů sekeru. Položil mladíkovi ruku na rameno.

"Hele, zkusíme to takhle. Ty budeš dole páčit a já se do toho opřu. " "Jo. " "Připravenej? " "Mhm. " "Tak, kamaráde, jedem. Hej? " "Nejde to. " "Eště jednou. Zaber. Hej? "

Dveře praskly a Vendy se složil k nohám diváků. Ochotné ruce mu pomohly vstát, ale pak se zase honem anonymně stáhly zpět. Do auta nebyl pěkný pohled. Žena za volantem seděla nepřirozeně zkroucená a chlapec na vedlejším sedadle měl obličej plný krve. "Pojď sem, Prcku. Podrž jí hlavu, tak. " "Opatrně? "

Zvolna ji vyndávali z auta. Měli s ní co dělat všichni tři. Položili ji na trávu. Nad nimi se zastavila žena s plnou nákupní taškou. Beze slova ji pustila na zem. Dva rohlíky vypadly do prachu. Zkušeným pohybem zdravotnice prohlédla ústa a nahmátla tep. Kluci přeběhli zase k autu.

"Je pěkně pořezanej. " "Sakra, má tam zašprajcnutou nohu. Natoč ho trochu. " "Dobrý? " "Eště kousek. Tak. Doprdelepráce Dělejte!! " Z uvolněné nohy vytryskl proud jasné krve.

Položili ho hned vedle auta. Zezadu už se přibližoval zvuk houkačky.

"Prcku, šátek. Eště nějaký škrtidlo, honem. " Vendy mu vytrhl z opasku lžíci, aby zatáhl tepnu. Ale to už se nad nimi objevily bílé pláště a na dlažbu dosedla nosítka.

Prcek využil zmatku a táhl Vendyho pryč. "Seber usárnu a jdem. Za chvíli jsou tu policajti a jak to tak znám, nechytili bysme ani ty dva další vlaky. " "Budou chtít svědky. " "Boha jeho, ty snad nemáš oči! To nevidíš, kolik jich tu kolem dokola je? " "Asi máš pravdu. Jdem. " A bez dalších řečí nasadili pochodové tempo.

 "Počkej, kam jdeš? Nádraží je přece támhle. " "A to myslíš, že tě takhle zřízenýho pustěj do vlaku? To tě dřív zavřou pro bestiální vraždu. Nejdřív se támhle v kašně opláchnem! "

Teprve teď si Vendy uvědomil, jak vypadá. I po umytí mu zůstala krev za nehty, o šatech nemluvě.

"Fuj, jsem jako řezník. To všechno kvůli tvýmu zvědavýmu nosu, Prcku. "

"Ještě řekni, že nemáš krásnej pocit. "

"Copak pocit. Ale mrkni na mý krásný zánovní džíny. " "Tak je vypereš, no. Flek sem, flek tam? " "Jo a zase se mi srazej tak, že je nezapnu. "

"Hele, Vendy, na to je jednoduchej recept. Vlezeš do rybníka, vypereš se, vylezeš a necháš se uschnout. Ostatně, mě to taky asi nemine? "

 "Pakáž zatracená, jdete z tý kašny dolů! Chuligáni nevycválaný. Dyť je to památka. " "To koukám. Dokonce chráněná. "

"Tfuj. Před ničím nemáte úctu. "

"Ale máme. Jenže vy to zrovna nejste. "

Zatímco starý pán lapal po dechu, Vendy i Prcek popadli zavazadla a rozchechtali se na celé kolo. "Holoto drzá, zmizte, ať už jste pryč? " sípal za nimi pobouřený ochránce památek.

"Nic si z toho nedělejte, dědo. Život je přece krásnej, " zavolal na něj Prcek, ještě než zahnuli k nádraží. "? že jo, vole? " dodal a vesele žďuchnul do Vendyho.

 

 
16.12.2012 18:50 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Útěcha.

 Holčička se vrátila od sousedky, které právě tragicky zemřela osmiletá dceruška.

 „Proč jsi tam chodila? “ ptal se jí tatínek.

 „Abych potěšila její maminku. “

 „A jak jsi ji těšila ty, taková malá? “

 „Sedla jsem si ji na klín a plakala s ní. “

 Když někdo poblíž tebe trpí, plač s ním. Jestliže je někdo šťastný, směj se s ním. Láska se dívá a vidí, poslouchá a slyší. Milovat znamená cítit spolu se všemi živými bytostmi. Kdo miluje, objeví v sobě nekonečné prameny útěchy a účasti na trápení druhých. Jsme jako andělé s jedním křídlem – můžeme letět, jen když se držíme v objetí.

(Bruno Ferrero)

alt

 
23.12.2012 07:47 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 Co se andělovi nelíbilo

Aneb Proč byl u jesliček oslík s volečkem

Bruno Ferrero

z knihy Vánoční příběhy pro potěchu duše 

Zatímco Josef s Marií putovali do Betléma, jeden z andělů svolal všechna zvířata, aby mezi nimi vybral ta nejvhodnější, která budou v chlévě pomáhat Svaté rodině.

Jako první se samozřejmě hlásil lev: "Jen král je hoden sloužit Králi světa, " zavrčel. ,, Já se postavím ke vchodu a každého, kdo by se chtěl k Ježíškovi jen přiblížit, roztrhám! ",, Jsi příliš hrubý, " odmítl ho anděl.

Andělovi se k nohám ihned začala lísat liška. Vychytrale ho s nevinným pohledem přesvědčovala: "Nejvhodnější jsem přece já. Každého rána pro Božího syna ukradnu nejlepší med a mléko. A Marie s Josefem se se mnou také budou mít dobře. Každý den jim přinesu mlaďoučkou slepici. " "Ty jsi příliš nepoctivá, " namítl anděl.

Po těch slovech před andělem roztáhl svůj nádherný ocas páv. Zamával mu peřím duhových barev před očima a prohlásil: "Se mnou se i obyčejná stáj změní v královský palác, který by jim záviděl i Šalomoun! " "Ty jsi zase moc pyšný, " mínil anděl.

Zvířata předstupovala před anděla jedno po druhém a vychvalovala své největší přednosti. Marně. Andělovi se nezamlouvalo ani jedno z nich. Ale všiml si osla a vola. Pracovali na poli u vesničana, který bydlel poblíž betlémské stáje.

Anděl na ně zavolal: "A co můžete nabídnout vy? " "Nic, " odpověděl osel a sklopil skromně dlouhé uši. "My jsme se nenaučili ničemu - jenom pokoře a trpělivosti. Všechno ostatní nám přinese jenom rány holí. " Vůl však nesměle namítl, aniž by vzhlédl od země: "Ale čas od času bychom mohli odhánět mouchy dlouhým ocasem. " Konečně se anděl spokojeně usmál: "Právě vás jsem potřeboval! "

 
23.12.2012 14:51 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

embarrassedNEJVĚTŠÍ  BOHATSTVÍ

Poslední dokončovací práce vánočního úklidu a hotovo. Cukroví je napečené, peřiny čistě povlečené, záclony a koberce voní čistotou. Ještě dodělám vánoční výzdobu a je to. Ale byla to fuška. Cítím, jak jsem unavená. Najednou zazvoní telefon.
„Ahoj, tady Monika. Můžeme se dnes stavit? Zítra totiž s Markem odjíždíme do Alp a budeme tam přes Vánoce. Tak ať ještě pokecáme. “ Moc jsem neměla na návštěvu náladu. Byla jsem unavená a ještě jsem chtěla udělat tu výzdobu, ať je na Štědrý den všechno hotové a už mám konečně klid. Ale Moniku mám ráda a ráda ji uvidím – takže jsem souhlasila.
S manželem jsme připravili drobné pohoštění, uložili naše tři děti ke spánku a čekali na ohlášenou návštěvu. Zvonek u dveří ohlásil její příchod. Monika se svým manželem přišli v přesně domluvenou dobu. Přinesli láhev koňaku, kterou jsme hned otevřeli a mluvili jsme jeden přes druhého. Bylo toho tolik, co jsme si chtěli říct. Moniku s Markem jsme neviděli dost dlouho. Jsou bezdětní a tak stále někde cestují. Monika měla krásnou postavu, perfektně oblečenou, opálená do čokoládova, pěstěné nehty (ne jak já po tom vánočním úklidu). „Já tě holka obdivuju, s třema dětma a ještě zvládnout domácnost. Že si nepořídíte nějakou pomocnici do domácnosti? To já bych takhle nemohla žít. Já bych asi umřela. My jsme se před týdnem vrátili z Tunisu a Markovi se podařilo sehnat hotel v Alpách, takže tam jedeme na Vánoce a budeme tam až do Nového roku. “ Trpce jsem polkla, protože Monika vůbec neví, jak žijeme. Já na mateřské dovolené, takže si nemůžeme moc vyskakovat. Splácíme ještě byt, takže žijeme od výplaty k výplatě. Proto zmínka o hospodyni do domácnosti mě v duchu trpce rozesmála.

Povídali jsme si dlouho. Oni vyprávěli své zážitky z cest a já mohla na Monice oči nechat. A najednou jsem zjistila, že jí, ve skrytu duše, závidím. Kamarádíme spolu už od školy. Byly jsme obyčejné holky, zažívaly spolu ty holčičí radosti a potom jsem se seznámila se svým budoucím manželem a vdala se. Narodil se nám první syn, já začala mít jiné starosti a už jsme se tak často nevídaly. Monika se asi za tři roky seznámila s Markem. Byl o 10 let starší, ale měl už postavení a byl ředitelem jedné soukromé firmy. Před půlnocí jsme se s Monikou a Markem rozloučili, popřáli jsme si šťastné a veselé Vánoce a ještě jsme jim zamávali z balkonu, než nasedli do svého nového luxusního auta.
Sedla jsem si do křesla a byla celá zamlklá. Na otázky mého manžela jsem odpovídala tak na půl pusy a nechtělo se mi vůbec mluvit. Manžel si sedl vedle mě, vzal mě za ruku a zeptal se mě soucitně: „Ty jim závidíš, že? “ Byla mi hanba, nechtěla jsem si to přiznat, ale bylo to tak. Najednou mi hrkly slzy do očí a já začala, jak je to nespravedlivé, že nám se o takovém životě ani nezdá a přitom oba dřeme od rána do večera. Manžel tiše poslouchal, potom vstal a něžně povídá: „Pojď, něco ti ukážu. “
Zavedl mě do chodby, otevřel dveře dětského pokoje, objal mě a tiše mi zašeptal do ucha: „Toto je naše bohatství. Nebo myslíš, že oni jsou bohatší? “ V tu chvíli se mi štěstím a láskou zatočila hlava a já poznala, jak moc miluji svou rodinu – moje děti a mého manžela. Z očí se mi řinuly slzy, ale byly to slzy štěstí. Už jsem Monice nezáviděla vůbec nic a byla jsem šťastná.

 

http://www.radostne-vanoce.ic.cz/13-nejvetsi-bohatstvi.php

 
24.12.2012 00:38 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Vánoční poselství šéfredaktora Churche

 

Čechy, Němce a Francouze čeká každoroční nadílka shodně na Štědrý večer,
čili 24. prosince; kompetentními nadpřirozenými dárci jsou v těchto zemích
Ježíšek, der Weihnachtsmann a Petit Papa Noel. Avšak jiný kraj znamená i
jiný mrav. Například v Holandsku nadílí Sinterklaas (Mikuláš) už 5.
prosince večer, a dost. Vánoce se slaví v poklidu a většinou už bez dárků.
Ve Švédsku naděluje 13. prosince svatá Lucie, v Itálii 6. ledna bezzubá
čarodějnice Befana a ve Španělsku téhož dne svatí Tři králové, los Reyes
Magos. Djadja Moroz se Sneguročkou chodí po pravoslavném způsobu až 7.
ledna. Štědrý večer Angličanů a Američanů se spíše trochu podobá našemu
silvestru. Dárky dostávají až 25. prosince ráno. Zde je pro nadílení
příslušná další mikulášská reinkarnace, totiž Santa Claus. Všechny tyto
štědře nadělující nadpřirozené bytosti odedávna zaměstnávají fantazii dětí.
Aspoň do té doby, dokud neodhalí šedou životní realitu, že naděluje tatínek.
Je tomu letos 115 roků, co jedna americká holčička chtěla vánočnímu
tajemství mermomocí přijít na kloub - a to za pomoci hromadného
sdělovacího prostředku.

 

Jmenovala se Virginie O'Hanlonová a žila v New Yorku. Jednoho prosincového
dne roku 1897 napsala deníku Sun následující čtenářský dopis:
"Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus
neexistuje. Táta tvrdí, že Sun vždycky píše pravdu. Řekněte mi tedy, prosím:
Chodí Santa Claus? "

 

V redakci z toho nejprve zavládly rozpaky. Pak ale šéfredaktor Francis
Church rozhodl, že důvěru malé čtenářky ve vševědoucnost a pravdomluvnost
medií nelze zklamat. A pokládal záležitost za tak závažnou, že osmileté
Virginii odpověděl osobně - a to na titulní stránce Sunu:

 

"Milá Virginie, Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami
vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým
rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve
vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje,
abychom postihli a pochopili celou pravdu. "
 
A pokračoval: "Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako
láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být
krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom
neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii - nic z toho, co činí život snesitelným.
Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které
prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys
nemohla věřit ani svým pohádkám.
 
Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by
Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo?
Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic. Nejdůležitější
věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí
v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují. Cokoliv vidíš, nikdy
nespatříš všechno. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější
barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože
skutečný svět je zahalen závojem, který ani žádné násilí nedokáže
protrhnout. Poodhrnout ten závoj může pouze víra, poezie a láska.
Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru.

 

Je to také pravda? , zeptáš se asi. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě
není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije a bude žít věčně. Ještě tu
bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil
radostí každé otevřené srdce. Veselé vánoce, Virginie, Ti přeje
Tvůj Francis Church. "

 

Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála
v prosinci 1897 - přesně před 115 lety. Deník Sun ji uveřejňoval od té doby
každým rokem znovu v předvánočním týdnu na titulní stránce, ještě dlouho po
smrti Francise Churche i Virginie O'Hanlon. Činil tak 54 let, až do roku
1950, kdy zanikl. A tehdy převzaly tuto tradici četné angloamerické i jiné
noviny a časopisy po celém světě. Všechny přetiskují oba dopisy - dávnou
dětskou otázku a nadčasově moudrou, úsměvnou odpověď - opět i letos.
Více než stoletá štafeta je tak předávána dalším a dalším generacím. Nese tiché
poselství naděje i do našich časů. Přejme tomuto poselství - slovy dávno
mrtvého amerického novináře Francise Churche, aby nikdy nezaniklo a
zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let.

*********************



 
25.12.2012 22:38 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Miroslav Zelenka - OSVÍCENÍ


Bůh stvořil vše.

Kromě jiného stvořil i poznání.

A jako vše ve stvořeném světě i poznání má mnoho úrovní. Jako nejvyšší úroveň poznání určil bůh poznání sebe. Mnoho lidí poznání víceméně nezajímá. Ale jsou i tací, pro něž je poznání jedním z nejvyšších motivů jejich jednání.

Jeden z nich, říkejme mu pro jeho historickou bezvýznamnost človíček, se rovněž rozhodl pro cestu poznání. I začal usilovně pracovat a po nepříliš dlouhé době se mu podařilo dostat se na první úroveň.

I zeptal se boha: „Bože, poznal jsem vše nutné na základní úrovni. Jaké poznání máš pro mě na této úrovni. “

A bůh mu odpověděl: „Jsi více než zvíře. “ Človíčka toto poznání docela potěšilo, ale nebylo to pro něj zase tak překvapivé zjištění. Proto ve snaze postoupit dále pokračoval v práci na této úrovni. Po podstatně delší době než mu stačilo k pochopení základní úrovně, se konečně dostal na další úroveň.

Zeptal se opět boha: „Bože, poznal jsem vše nutné na této úrovni. Jaké poznání máš pro mě nyní. “ A bůh mu odpověděl: „Jsi více než tělo. “ 

 

 alt

        Toto poznání už človíčka poněkud zarazilo a trvalo mu delší dobu, než se s tím vyrovnal a pochopil. Nicméně pohlédl vzhůru a uviděl, že pyramida poznání má ještě dva stupně.

Otázka, co tam může ještě být, mu nedala spát, a tak se rozhodl i dále pracovat. Mimo to se začal i rozhlížet kolem sebe, protože předtím se plně soustředil pouze na sebe. Všiml si, že na cestě za poznáním není sám a začal pozorovat i ostatní.

Zaujal ho zejména jeden úkaz. Někteří, zejména po dosažení druhé úrovně, rostou a rostou a rostou až jim terasa pyramidy je tak úzká, že se na ní neudrží a skutálí se dolů na základní úroveň. Pochopil a k poznávacímu procesu přidal i pokoru. A tak pracoval a pracoval a po dlouhé době se konečně propracoval na třetí úroveň.

        S velkým očekáváním položil známou otázku: „Bože, poznal jsem vše nutné na této úrovni. Jaké poznání máš pro mě nyní. “

        A bůh mu odpověděl: „Jsi více než duše. “

        Človíček oněměl úžasem. Co může být ještě víc? Má vůbec smysl pokračovat? Je ještě schopen více pochopit a postoupit dál. Dlouze, předlouze o tom přemýšlel. Pak ho napadlo se rozhlédnout kolem sebe. Uviděl, jak mnoho človíčků na této i nižší úrovni se spokojilo s dosaženým, ale současně uviděl, jak i další človíčci na této úrovni pilně pracují a několik málo se dokonce šplhalo na úroveň nejvyšší.

         Protože jeho touha po poznání byla mimořádně silná, rozhodl se pokračovat.

A tak dále pracoval a pracoval, až jednou zcela nečekaně zpozoroval, že se ocitl na nejvyšší úrovni. Vůbec si nedovedl představit, jakou by mohl dostat odpověď. Dlouho pokorně čekal a s porozuměním soustředěně pozoroval dění pod sebou. Proto se cítil téměř dotčen, když ho vyrušil něčí hlas: „Dalších otázek již nemáš? “

        Rychle se probral a uvědomil si, že s ním může hovořit pouze bůh: Promiň bože, odtud je takový rozhled, že jsem se tomu pohledu neubránil a po pravdě opravdu již nevím, na co bych se zeptal“.

        Bůh se usmál a pravil:“Ale já pro tebe mám ještě jedno překvapení. “

       Človíček byl potěšen, že se na něj usmívá sám bůh a opět se v něm probudila již skoro spící zvědavost: „Omlouvám se za svoji domýšlivost. Prosím, buď tak hodný a sděl mi tu nejvyšší pravdu. “

       Bůh odpověděl: „Já jsem ty. “ A začal se smát tak srdečně, jak může jen ten, kdo takový smích stvořil.

       Človíček strnul úžasem. To přece není možné. Ale protože je bůh všemocný, dokáže předat poznání současně slovně i mimosmyslově, človíček pochopil.

A začal se smát a smál se tak, že se smíchy začal kutálet z vrchu pyramidy dolů, až se skutálel na základní úroveň mezi normální lidi. Stále se smál, až ho někteří lidé začali považovat za blázna.

       Od té doby žije jako normální člověk a s porozuměním pozoruje úsilí některých lidí vyšplhat se na vrchol pyramidy. Občas, když ho o to někdo požádá, poradí, jak se dostat nahoru. Nesnaží se vysvětlovat, že je vše jinak, protože si pamatuje na svoji cestu a na to, že by to tehdy nepochopil.

       Často pak pohlédne na vrchol pyramidy a dlouho se srdečně směje, jak může jen ten, kdo takový smích stvořil.

 

      Přeji hodně srdečného smíchu v roce 2013 všem lidem dobré vůle.  




 
26.12.2012 13:09 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Děkuji, Rybko, za zveřejnění tohoto příběhu, je nádherný. Díky

 
26.12.2012 13:53 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

.. to jsem ráda.. doufám, že se líbí i moje fotografie západu slunce, kterou jsem pořídila z okna naší ložnice.. happy

 
26.12.2012 19:24 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Nejlepší na tom příběhu je, že je pravdivý, že je to sice alegorie, příměr, ale odrážející skutečného Boha.

Ložnici máš směrem k západu, asi je to dobře a ten snímek je také malebný.

 
26.12.2012 19:27 Uživatel: Trinity
1429307679_carrie-ann-mos-as-trinity-in-the-matrix-reloaded.jpg
1000-2000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Rybičko, moc krásná fotečka.. good

 
27.12.2012 20:55 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 Krásné čtení Rybko. altUž jsem to zde prezentoval a za tímto názorem si stojím, jako se píše v tomto čtení a cituji: „ Bůh odpověděl: „ Já jsem ty. “

 

Ano. V každém z nás je Bůh.

 
30.12.2012 20:34 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 Paolo Coelho    VÁNOČNÍ PŘÍBĚH

 

Jistý člověk jménem Mogo považoval vánoce za zcela bezvýznamný svátek.

Večer 24. prosince měl za nejsmutnější v roce, protože různí lidé si tehdy uvědomují, jak osamělí jsou, nebo si připomínají milovanou osobu, jež toho roku zemřela.

Mogo byl dobrý člověk. Měl rodinu, hleděl pomáhat bližním a v obchodních záležitostech si počínal čestně. Nemohl však připustit, že lidé jsou tak prostoduší a věří, že Bůh sestoupil na zem jen proto, aby jim poskytl útěchu.

Protože měl své zasady, nebál se říkat všem, že vánoce nejenže jsou spíš smutné než veselé, ale že také vycházejí z nepravdivého příběhu o Bohu, který se proměnil v člověka.

V předvečer oslavy Kristova narození se jeho žena a děti jako vždy chystaly do kostela. A Mogo je jako vždy poslal, aby šly samy, řka: „Bylo by to ode mne pokrytectví, kdybych šel s vámi. Budu tady čekat, až se vrátíte. “

Když rodina odešla, Mogo usedl na svou oblíbenou židli, rozdělal oheň v krbu a pustil se do četby novin. Brzy ho však vyrušil hluk za oknem, následovaný dalšími. Mogo v domnění, že se někdo baví sněhovými koulemi, přes sebe přehodil kabát a vyšel ven, doufaje, že vetřelci nažene strach.

Jakmile otevřel dveře, uviděl hejno ptáků, kteří se ztratili v bouři a teď se chvěli zimou ve sněhu. Jakmile zpozorovali osvětlený dům, snažili se vniknout dovnitř, ale jak narazili na okenní tabuli, pohmoždili si křídla, takže nemohli létat, dokud se jim nezahojí.

„Přece ta stvoření nenechám tam venku“, pomyslel si Mogo. „Jak jim pomoci? “ Zamířil k vratům garáže, otevřel je a rozsvítil. Avšak ptáci se nepohnuli.

„Mají strach“, řekl si Mogo. Vrátil se do domu, sebral pár kousků chleba a drobky vyznačil cestičku až k osvětlené garáži. Ale bez výsledku.

Mogo rozevřel náruč, pokusil se je pobízet laskavým voláním, tu a tam některého jemně popostrčil, ale ptáci byli ještě neklidnější, začali se zmítat a bezhlavě pobíhat po sněhu, přičemž zbytečně ztráceli tu trošku sil, která jim ještě zbyla. Mogo už nevěděl, co si počít.

„Musíte mě mít za kohosi strašného“, řekl nahlas. „Což nechápete, že ke mně můžete mít důvěru? “

A všecek zoufalý zvolal: „Kdybych se teď mohl jen na několik málo okamžiků proměnit v ptáka, pochopili byste, že vás chci opravdu zachránit! “

V tu chvíli zazněl kostelní zvon ohlašující půlnoc. Tu se jeden z ptáků proměnil v anděla a zeptal se Moga: „Teď už chápeš, proč se Bůh musil proměnit v člověka? “

A Mogo, v očích slzy, poklekl ve sněhu a odvětil: „Odpusť mi, anděli. Teď už chápu, že důvěřovat můžeme jen těm, kdo se nám podobají a zakoušejí totéž co my.

 

 
30.12.2012 22:01 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 Spokojenost.

Jednou jsem slyšel o jednom farmáři, který nebyl spokojen se svojí farmou a rozhodl se ji prodat. Pověřil tím realitní kancelář, která mu za pár dnů telefonovala a chtěla souhlas na uveřejnění inzerátu do novin na prodej jeho farmy. Farmář si chtěl text inzerátu, ale nejdříve přečíst. Inzerát opisoval překrásnou farmu s ideální polohou, kde vládl klid a pokoj, obklopovali ji vrchy, čisté jezero a zelené louky, pro občerstvení dobytka, který byl součástí prodeje. Když si farmář přečetl text inzerátu podruhé, zavolal do realitní kanceláře. „Rozmyslel jsem si to. Neprodám to. Hledal jsem takovéto místo celý život. “

 
05.01.2013 19:11 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 

 

      Jednoho dne se zeptal Bůh sv. Františka

 Bůh:
       Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky…

Sv. František:
       To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám "plevel", ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.
 
 Bůh:
      Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?
 

 Sv. František:
       Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.

 Bůh:
     Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice štastní.
 
 Sv. František:
       Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.
 
 Bůh:
      Oni jí sekají? Suší jí jako seno?
 
 Sv. František:
        Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.

 Bůh:
        Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?

 Sv. František:
            Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.

  Bůh:
      Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?

  Sv. František:
                    Ano Pane.
 
 Bůh:
     Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.
 
 Sv. František:
       Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.
 
 Bůh:
       Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.
 
 Sv. František:
       Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.
 
 Bůh:
       To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?

 Sv. František:
        Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.
 
 Bůh:
          A odkud tento mulč berou?
 
 Sv. František:
          Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.
 
 Bůh:
        Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?

 Sv. Kateřina:
      "Blbý a blbější" Pane. Je to opravdu hloupý film o …
 
 Bůh:
      To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka…



 

 
06.01.2013 16:01 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 

Obrazy.

Catherine Marshallová píše: "Jeden kráľ raz ponúkol cenu pre umelca, ktorý namaľuje najlepší obraz pokoja. Pokúsili sa o to mnohí maliari, ale len dva obrazy sa kráľovi naozaj páčili. Na jednom bolo ustálené pokojné jazero. Bolo dokanalým zrkadlom pre okolité pokojné vrchy so zelenými stromami. Nad ním bola modrá obloha s načechranými bielymi oblakmi.
Na druhom obraze boli tiež hory. Ale tie boli skalité a holé. Nad nimi bola zachmúrená obloha, na ktorej sa pohrávali blesky a padal hustý dážď. Dolu jednou stranou hôr sa valil divoký vodopád. Tento obraz vôbec nevyzeral pokojne. Ale keď sa kráľ prizrel bižšie, za vodopádom uvidel maličký ker, ktorý rástol v skalnej trhline. V tomto kríku si vybudovala hniezdo vtáčia mať. A tam, aj napriek hukotu prudkej vody, sedela vo svojom hniezde v dokonalom pokoji.
Čo myslíte, ktorý obraz získal cenu? Kráľ si vybral druhý obraz. Prečo? "Pretože", vysvetlil kráľ, "pokoj neznamená byť tam, kde nie je hluk, problémy a tvrdá práca. Pokoj znamená byť uprostred všetkých týchto vecí a napriek tomu zostať v srdci uvoľnený a neznepokojený".
V určitom momente života všetci zistíme, že neexistuje bezpečný prístav, v ktorom by neboli búrky. Zistíme, že pokoj nie je neprítomnosť búrok, ale: dostali sme veľa uistení o ochrane uprostred nich,   búrky napomáhajú rastu nášho charakteru,  z búrok môžeme vyjsť silnejší a múdrejší.

 

 
08.01.2013 00:07 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Předvánoční  cesta

Naši dobří známí se často hádali.  

Slýchali jsme je v činžáku, byli příliš slyšet přes tenké zdi…, křičeli, sípěli, řvali.  

A pak on zemřel. Uklouzl na náledí a spadl do výkopu.  

Byl opilý…  

Když jsme se s manželkou vraceli z jeho pohřbu, na kterém vdova hrozně plakala, mlčeli jsme.  

Sněžilo.  

Ucítil jsem, jak mě manželka vzala za ruku.  

Pohlédl jsem na ni.  

,, Hele, “ řekla.  

A mlčela a šli jsme mlčky tím krásným lehkým dechem vloček.  

Bylo před Vánoci a ve vzduchu kolem nás jako by se chvělo betlémské světlo.  

Takový hebký jas –

,, Hele, “ řekla manželka po chvíli,,, dlouho jsem si neuvědomila, jak je krásný, že jsme spolu… Ještě… ještě… “

Sklonil jsem se k ní.  

Políbil ji.  

Stiskla mi ruku.  

To,, ještě“ bylo jako výstraha, jako napomenutí, výzva.  

JEŠTĚ.  

Jednou se s každým rozejdeme, buď odejdeme my, nebo odejde on.  

Ale ještě jsme spolu.  

Ještě se můžeme vzít za ruku.  

,, Mám tě ráda, “ řekla manželka,,, moc ráda. “

Na rty jí dopadla vločka.  

Políbil jsem vločku, políbil jsem rty.  

Jak rychle vločka roztála, jak rychle taje život.  

Není to,, ještě“ velice moudré slovo?

Slovo, které by si měl člověk tak často připomínat, připomínat, dokud je čas –

Jak jinak by asi vypadaly naše dny, kdybychom si uměli včas připomínat to krátké, prosté slovosmirk, ještě…  

Dokud je –

Ještě čas.  

Ještě jsme spolu.  

Ještě můžeme někomu podat ruku.  

Ještě můžeme někomu říct, že ho máme rádi.  

JEŠTĚ.

Není to krásné heslo, jaké si můžeme připomínatsmirk, JEŠTĚ? “

Ještě…  

 

 

 
09.01.2013 01:05 Uživatel: Trinity
1429307679_carrie-ann-mos-as-trinity-in-the-matrix-reloaded.jpg
1000-2000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Jak Bůh stvořil dvanáct znamení

Tisk
   
Jednoho rána se Bůh zadíval na svých dvanáct dětí a napadlo jej, co by jim tak asi mohlo ještě scházet. Znenadání se jeho tvář rozzářila myšlenkou, že by je mohl obdařit lidskou vůlí. Jeho synové před něj předstupovali jeden po druhém, aby obdrželi tento božský dar…

altTobě dávám, Berane, mé první semínko, které můžeš s úctou šířit. Za každé semínko které zasadíš se ti dostane na milión jiných semínek.

Nebudeš mít ani čas pozorovat jak semínka rostou, protože vše co zasadíš bude vydatně dávat plody. Budeš prvním kdo zaseje mou Myšlenku do lidské mysli.

Není ale tvojí povinností obhospodařovat tuto myšlenku. Tvým životem je čin a jediným tvým úkolem je donutit člověka, aby si uvědomil mé Stvoření. Ten kdo naplní svůj úkol tomu se dostane ctnosti respektu vůči sobě samému.

Beran se v tichosti vrátil zpět na své místo. Byla mu věnována energie počátku.

Má bleskové myšlenky, někdy geniální, a rád by stíhal více věcí v jeden okamžik. Většinou je ale nesplní. Beran je první hvězdné znamení obdařené vědomím své vlastní existence.

 


 

altTy, Býku, budeš obdařen silou proměňovat semínka v podstatu. Tvá práce je božská a vyžaduje trpělivost.

Je třeba abys dokonal vše, co již bylo započato, jinak semínka odfoukne vítr. Nikdy nezapochybuješ o své moci, nikdy nezměníš názor v půli cesty a nebudeš závislý na nikom, aby jsi mohl dokončit svoji práci. Nabízím ti sílu, používej ji moudře!

A Býk se vrátil na své místo. Byla mu nabídnuta energie stability a velká síla činit. Důvěra a trpělivost jsou to, díky čemuž může naplnit každé jednání.

 

 

 

 

alt

Tobě, Blíženče, jsou dávány nezodpověditelné otázky abys ukázal ostatním, co může člověk vidět a cítit kolem sebe. V průběhu tvého hledání hlubokých významů světa objevíš můj dar: poznání.

Blíženec odešel zahloubán. Dostalo se mu daru uvažování, spontánnímu porozumění věcem a bytostem.

Velmi zvědav studuje, vyhledává nové informace a osvojuje si vědomosti, které chce sdílet s ostatními, takže i oni mohou mít z jeho poznání užitek.

 

 


 

altTvým úkolem, Raku, bude učit lidi o citech. Dokážeš je rozesmát i rozplakat. Takto vše co uvidí či o čem budou přemýšlet jim dá buď nespokojenost nebo vnitřní radost.

Pro toto dostáváš dar rodiny, kterou můžeš rozšiřovat.

Rak nesměle ustoupil. Byl mu nabídnut dar vnímavosti. Dokáže přimět lidi uvědomovat si své rozpoložení a myšlenky.

Je velmi přitahován rodinným a společenským životem kvůli jeho potřebě rovnováhy a citového bezpečí.

 

 

 

 

 

 

alt

Ty, Lve, máš za úkol ukázat celému světu mé zářící Stvoření. Dej si pozor na svoji hrdost a nikdy nezapomeň, že i ty jsi mé stvoření a že Stvořitel je jenom jeden.

Lidé tebou pohrdnou pokud na to zapomeneš. Vše budeš činit se zanícením a vše co uděláš bude také přínosem pro ostatní.

Pro toto potřebuješ ušlechtilost, kterou ti tímto propůjčuji.

Lev se na své místo vrátil impozantně. Lev, jasné znamení vytvářené Sluncem, obdržel energii ušlechtilosti, vlastnosti králů.

Obdařen vitalitou, pevnou vůlí a autoritativností splní vždy své úkoly a je vždy odměněn pro jeho přednosti.

 


 

altTy, Panno, budeš zkoumat vše co člověk ve světě vytvořil, co jsem mu nabídl. Budeš pečlivě sledovat jeho stezku a v případě že udělá chybu, budeš jej varovat.

Takto může díky tobě být Stvoření dokončeno. Pro toto dostaneš čistotu mysli.

Syn, Panna, odešel pečlivě se dívajíc kolem. Dostalo se mu energie příčiny a rozdílného zacházení. S použitím své vynalézavosti má Panna praktický efekt na vše co dělá. Jeho tendence lpění na detailech vychází z jeho přání dělat všechny věci perfektně.

 

 

 


 

altTvým úkolem, synu ve znamení Vah, je pomoci člověku uvědomovat si jeho povinnosti k ostatním.

Takto bude moci žít s pocitem bratrského vztahu a naučí se pronikat do skrytých aspektů svých činů.

Pakliže někde propukne hádka, budeš tam vyslán a pro tvoji nekonečnou snahu ustanovit pořádek a mír ti nabídnu lásku.

Syn, Váha, se pokorně vrátil na své místo. Váha je symbolem rovnováhy mezi myslí a srdcem. Byl mu nabídnut dar energie lásky.

Obdařen láskyplným temperamentem a citlivostí se instinktivně snaží vnést harmonii všude kam přijde.

 



 

 

altTobě, Štíre, byl přidělen opravdu náročný úkol. Budeš obdařen schopností pronikat lidskou myslí, ale není ti dovoleno mluvit o svých objevech.

Často budeš cítit zklamání nad tím, co se ti podaří odhalit. Přiblíží tě to ale ke Mně a ty nikdy nezapomeneš, že to nejsem Já, co jsi objevil, ale pouze odlesk mé Myšlenky.

Odhalíš tolik lidí co žijí jako zvířata a budeš s jejich instinkty bojovat natolik urputně, že někdy sejdeš z Cesty. Dříve či později se však navrátíš ke Mně a to je důvod proč se ti dostane nejvyššího daru rozhodování.

Štír se na své místo vrátil s odhodláním. Je znamením, které má nejsilnější propojení s podvědomím.

Může se přiblížit jak k božským, tak i k zvířecím aspektům podvědomého světa, což je důvod proč neustále osciluje mezi vrcholy a propastmi.

Je obdařen mentálními schopnostmi a silou přímočarého myšlení, takže dříve či později se nakonec spojí s Bohem skrze nejvyšší akt vůle.

 

alt

Tvým posláním, Střelče, je umět rozesmát lidi v okamžicích, kdy jsou zamračeni, mdlí a tvrdohlaví po té, co nesprávně porozuměli mé Myšlence. Tvůj smysl pro humor jim dá sílu znovu doufat a takto Mě budou moci opět hledat.

Čeká na tebe mnoho zkoušek a v žádném ze svých životů si příliš neodpočineš. Dávám ti dar nekonečné hojnosti, abys mohl všude šířit zářivé světlo.

Střelec ustoupil s projevem radosti zpět. Má obrovskou sílu duchovní transformace.

Je obdařen všemi vlastnostmi, které usnadňují mezilidskou komunikaci: oblíbeností, výřečností a shovívavostí.

Vede život svůj i životy ostatních ke krajní otevřenosti vůči Vesmíru.

 


 

altPo tobě, Kozorožče, žádám, abys mi obětoval své úsilí a pot, protože máš naučit lidi pracovat. Není to snadný úkol, na svých ramennou poneseš pracovní sílu všech. Ale, pro toto tvé břímě, dám ti úplnou lidskou zodpovědnost.

A Kozoroh se oddaně vrátil na své místo. Kozoroh si dobývá vysoká sociální postavení a své milostné vztahy stabilizuje skrze neústupnou disciplínu, vůli založenou na plnění svých povinností a skrze výjimečný smysl pro zodpovědnost.

Je pro ostatní vzorem respektu a ohleduplnosti díky svému pečlivě naplánovanému jednání.

 

 


 

 

altTy, Vodnáři, se staneš pro lidstvo vizionářem. Tvé oči jsou schopny uzřít všechny boží možnosti. Budeš ale žít v osamění, protože vize ti nedovolí ztělesnit moji Lásku.

Dostalo se ti daru svobody, takže můžeš lidem ukazovat nové šance a můžeš posloužit lidstvu kdykoliv je to třeba.

Vodnář s uvěřením pokročil zpět. Je velmi vynalézavý a originální a proto reprezentuje budoucnost.

Jeho potřeba rozvoje ho nabádá pokoušet se zlepšovat materiální i duchovní životy ostatních. Jedná nezávisle, se svobodou ducha, nepokračuje v metodách ustanovených svými kolegy či nadřízenými osobami.

Tato vlastnost u něj často vzbuzuje hořkou iluzi toho, že život je plný křivd a že námaha na ně reagovat se nevyplatí.

 

 

 

altTobě, synu ve znamení Ryb, náleží nejtěžší úkol. Žádám tě, abys na svá ramena vložil všechno lidské utrpení. Tvé slzy budou mými Slzami. Tato bolest je důsledkem mylného porozumění mým Slovům, ale jsi tu ty, abys poskytl člověku slitování.

Pro toto ti poskytnu dar z nejvzácnějších. Jsi jediným z mých dětí, kdo mi může porozumět. Schopnost porozumět božskému je pro tebe cestou k lidem, cestou k šíření víry.

A rozechvělý syn, Ryba, se navrátil na své místo. Ryby žijí ve znamení nekonečna, víry a mystiky. Jsou plni lásky a porozumění, vždy se snaží ulevit lidskému utrpení. Sloveso, které je pro ně charakteristické je "věřím".

 

 

 

 

 

Bůh pravil: Každý z vás má v sobě jiskru ze Mne. Nesmíte ale vydělovat část z celku, nesmíte ji zanedbávat nebo ji zaměňovat se Stvořitelem. Všech vás dvanáct jedno jste. Ale Stvořitel je něco mnohem víc než jen toto.

Řekl jim: Každý z vás považuje dary ostatních za vzácnější, než je ten jeho. Proto vám dovoluji si je měnit.

Každého ze synů se zmocnilo nadšení, když si představili všechny možnosti vyplívající z tohoto nového poslání.

Ale Bůh se zasmál a pravil: Častokrát se ke Mne budete navracet, abych vás osvobodil od vašeho úkolu a Já vám pokaždé vyhovím. Budete žít mnoho životů, dokud nesplníte své původní poslání. K tomu vám poskytnu nezměřitelný čas, budete se Mnou ale moci pobývat až tehdy, když úspěšně završíte své poslání.

 
12.01.2013 23:23 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

PŘÍBĚH Č. 1


 

Začnu parafrází jednoho starého příběhu.

Skupině filosofů zavázali oči a potom před ně přivedli slona. Dali jim za úkol slona popsat.

Rozestavěli filosofy kolem a nechali je zkoumat ho zbývajícími smysly. Potom slona zase odvedli, filosofům oči rozvázali a rozpoutala se učená debata na téma jak vypadá slon.

Ti, co stáli u nohou tvrdili, že je to mohutný sloup. Ten, co stál pod břichem tvrdil, že je jako obrovský sud, ten co stál u uší, vnímal slona jako pohybující se plachtu a ten u chobotu jako hada, atd. Hádali se velice dlouho a každý měl své poznání, svou pravdu.

Samozřejmě, že vyhráli ti čtyři, kteří tvrdili, že je to mohutný sloup, protože, těch bylo nejvíc podle počtu sloních nohou. Ostatní sklidili posměch a nejvíc ten, který tvrdil, že slon je takový pohyblivý provaz na konci se štětkou.

Z toho plyne poučení happy. Pravda jsou jakési puzzle poznání a ne vždy zapadají přesně do sebe. Neodmítejme proto poznání či názor druhých, možná, že je to ten kousek, který nám chybí.

A teď se pokusím popsat tu svou část slona.


Zkusme vnímat naše tělo jako auťák. Stojí-li auťák před domem, je to mrtvá neživá hmota.

V okamžiku, kdy do něj usedneme a otočíme klíčkem, auťák ožije. Stav a vzhled auťáku záleží na tom, kdo je uvnitř a jak s auťákem zachází. Projevuje se styl jízdy, správné palivo, riskování, údržba a samozřejmě stáří vozu.

Víme, že jsou veteráni, kteří vydrží roky díky lásce a dobré údržbě, ale jsou také rychlé vozy jejichž majitelé je neovládají a často havarují.

A tak si kupují nové a nové, ale se stále stejným výsledkem.
Tímto přirovnáním chci naznačit, že zase tolik nezáleží na auťáku, ale na tom, kdo je uvnitř tj. na řidičovi. S lidským tělem se to má podobně.

Řidič našeho těla se jmenuje mysl a vědomí. Mysl v auťáku zvaném tělo sídlí v hlavě a vědomí tam, kam si každý člověk na světě ukáže když říká Já.

Nikdy neukáže na koleno, loket či hlavu, ale trošku napravo od hrudní kosti. A když jde do tuhého, tak tam i pořádně zabuší já, já, já.
Znamená to, že i problémy našeho těla jdou zevnitř a že stav našeho těla závisí od toho, jak reagujeme při jízdě životem na různé situace. Čili kdo a nebo co nám leží na srdci, v žaludku či v hlavě.

Také to znamená, že míra našeho uzdravení záleží na pochopení a znovuvstřebání někdy i hodně starých událostí.

Uzdravit se = vnitřně se změnit, polepšit se, přijmout situaci a ze srdce odpustit.


 

 

 
13.01.2013 10:18 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 pěkné čtení Rybko.  rose

 
13.01.2013 00:17 Uživatel: Trinity
1429307679_carrie-ann-mos-as-trinity-in-the-matrix-reloaded.jpg
1000-2000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 

alt


1. Vezměte v úvahu, že velká láska a velké skutky zahrnují velké riskování.

2. Když prohrajete, nenechejte si ujít ponaučení proč.

3. Držte se tří R:   

    Respektu vůči sobě.

    Respektu vůči ostatním.

    Responsibility – zodpovědnosti za všechny svoje činy.

4. Pamatujte si, že když nedostanete to, co chcete, je to někdy skvělý zásah štěstí.

5. Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit.

6. Nedovolte, aby malé neshody zranily velké přátelství.

7. Když si uvědomíte, že jste udělali chybu, udělejte okamžitě kroky k její nápravě.

8. Každý den buďte nějaký čas o samotě.

9. Otevřete svoji náruč změně, ale nevzdávejte se při tom svých hodnot.

10. Pamatujte si, že mlčení je někdy ta nejlepší odpověď.

11. Žijte dobrý, čestný život. Až potom zestárnete a budete se dívat zpět, budete se moci těšit  z něho podruhé.

12. Milující atmosféra ve vaší domácnosti je základem vašeho života.

13. Při neshodě s vašimi milovanými, řešte pouze přítomnou situaci. Nevynášejte na světlo minulost.

14. Sdílejte svoje poznatky. Je to způsob, jak dosáhnout nesmrtelnosti.

15. Buďte jemní k Zemi.

16. Jednou do roka se vypravte někam, kde jste nikdy před tím nebyli.

17. Pamatujte si, že nejlepší vztah je ten, ve kterém vaše vzájemná láska je větší, než vaše vzájemné potřeby.

18. Posuzujte svůj úspěch tím, čeho jste se museli vzdát, aby jste ho dosáhli.

19. Přistupujte k lásce a vaření s hravou bezstarostnou odevzdaností.




 
13.01.2013 10:24 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Děkuji Trinity. Také pěkné.  rose

 
13.01.2013 10:12 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 My sa vznášame na hladine.

Mocný kráľ povedal raz starému kňazovi: „Hovoríš, že človek, ktorý sto rokov páchal zlo a pred smrťou poprosí Boha o odpustenie, sa znova narodí v nebi. Ale ak niekto spácha iba jeden zločin a neoľutuje ho, skončí v pekle. Je to spravodlivé? Sto zločinov je ľahších ako jeden? “

Starý kňaz na to povedal: „Keď vezmeš takýto malý kamienok a položíš ho na hladinu jazera, potopí sa, alebo ostane na hladine? “

„Potopí sa, “ povedal kráľ.

„A keď zoberieš sto veľkých kameňov a vložíš ich do člna a postrčíš ho do stredu jazera, potopia sa, alebo ostanú na hladine? “

„Ostanú na hladine, “povedal kráľ.

„Tak teda sto kameňov s člnom je ľahších ako jeden kamienok? “

Kráľ nevedel, čo má na to povedať. A tak mu to starý kňaz vysvetlil: „Kráľ, tak je to aj s ľuďmi. Človek, aj keď mnoho hreší, a spolieha sa na Boha, nespadne do pekla. Kým človek, ktorý sa prehreší čo len jeden raz a neprosí o Božie milosrdenstvo, bude zatratený. “

(zdroj: Poučné príbehy. )

 
20.01.2013 09:58 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 V obchodě.

(Bruno Ferrero)

Jednomu chlapci se zdálo, že se ocitl ve velkém obchodě. Za pultem jako prodavač stál

anděl.
"Co tu prodáváte? " zeptal se kluk.
"Všechno, co si přeješ, " odpověděl krátce anděl.
Chlapec začal vypočítávat svá přání.
"Přál bych si, aby skončily všechny války na světě, aby byla všude spravedlnost, abychom byli snášenliví a velkodušní k cizincům, aby bylo v rodinách víc lásky, aby měli všichni práci, abychom v církvi měli k sobě blíž a…
"Anděl ho přerušil: "Je mi líto, chlapče. Ty jsi mě špatně pochopil. My neprodáváme plody, my prodáváme jenom semena. " 

Jedno Ježíšovo podobenství začíná takto: "Království Boží je jako dobré semeno, které člověk zasel na svém poli…" Semínko je vždycky začátek. Malý, téměř zanedbatelný začátek. Bůh sám přišel na zemi jako semínko, jako částečka, jako malý výhonek. Semínko, to je zázrak. I ohromný strom vyroste z úplně malého semínka. Tvoje duše je zahrada, do které jsou zasety velké hodnoty.  Necháš je vyrůst?

 
01.03.2013 23:43 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 

 

           Holčička s modrýma očima a pejsek

Pamatuješ si to? Asi ne, to si asi pamatovat nemůžeš. Byl jsi malinký hlupoučký, mé plyšové štěňátko nadšené mnou, nadšené vlnícím se mraveništěm, nadšené koulejícím se jablkem, nadšené celým světem.
I já byla malá, víš? Smutná vystrašená nedůvěřivá holka, s velkýma modrýma očima a zlatavými vlasy sepnutými do dvou srandovních culíků.
A naše první setkání? Stála jsem vyjeveně na ulici po dalším z mnoha návratů z nemocnic a proti mně můj táta. Hýbala se mu kapsa. Svou velkou rukou do ní sáhl a vytáhl Tebe, mé malé štěstí a položil Tě, hopkající kuličku s černýma očkama a mokrým studeným čenichem na trávu. Rozběhl jsi se ke mně, sevřela jsem Tě v náručí a prvně cítila lechtavý štěněčí dech svého nejlepšího přítele. Nejlepšího přítele na spoustu dlouhých let. Byla jsem sice malá, ale ne tak malá, aby tento čas nezůstal uložen v mých vzpomínkách.
Ani si nemyslím, že by se mě mohl mít tak rád, jako já Tebe. Nikdy sis neuvědomil tu vzácnost okamžiku, když jsi za mnou ráno vyskočil do postele a olízal mi celou tvář a dlaně a uši a já se k Tobě přitulila a přitiskla tak silně, jak k nikomu nikdy před tím. Jak na videonahrávce jsou v mé duši uloženy obrazy Tvé rozesmáté psí tváře běžící rozkvetlou letní loukou, otisky pacek vtisknutých do čerstvě napadaných sněhových peřin. Jak dnes si pamatuji hebkost Tvé srsti a bezednou hloubku Tvých věrných očí.

Byl jsi všude, kde jsem byla já. Vše v mém životě začínalo slovem "můj pes". Mé kroky směly jen tam, kudy prošly Tvé packy, mé srdce se otevřelo jen těm, jež jsi i Ty přijal za své přátele. Mé myšlenky a starost a obavy a nadšení a radost se vždy upínaly k Tvému jménu.

První dětská obava o zdraví a bezpečí někoho jiného. První pocit hrdé odpovědnosti. První pocit z toho, že se svět jiných netočí kolem mě, nýbrž můj kolem Tebe.
A pak jsem musela odejít. Velká dospělá panička, vyučená životem, zbavena strachu a nejistoty vylétla z rodného hnízda a opustila Tvou misku, Tvůj pelíšek, opustila jsem Tebe.
Né, nikdy bych Tě nemohla zavrhnout. Byl jsi mi jediným důvodem proč se vracet domů, domů pro svého psa, který byl stejně věrný a oddaný jako dřív. Ukázala jsem Ti svůj nový svět, líbil se Ti a všichni Tě měli rádi, ale vždy jsi musel zpět a mě se strašně stýskalo. Byli jsme spolu tak strašně málo. Chyběl jsi mi a smutek mě sžíral, vracela bych se za Tebou vždy a odkudkoliv.
A pak jednoho dne jsi mi nepřišel naproti. Strašně jsem se bála, protože jsi to nikdy před tím neudělal. Ležel jsi v křesle. Stála jsem proti Tobě s mobilním telefonem v jedné ruce, klíčky od auta v druhé, panička obestřená divným pachem luxusních parfémů, v drahém obleku, se složkou lejster v podpaží. Mladá, odhodlaná a sebevědomá.
Ležel jsi tam, Ty můj pes. Starý unavený a klidným moudrým pohledem jsi si mě prohlížel, jen ťukání ocasu o sedačku mi bylo znamením, že mě zase rád vidíš. Zvedl jsi hlavu a vzduchem mi posílal vlahé psí polibky. Vše jsem pustila a běžela Tě obejmout. Znovu jsi mi lízal celou tvář jak tenkrát ráno na posteli. Jen ty culíčky tu chyběly a Tvá štěněčí neutěšenost. Znovu jsem Tě svírala v náručí a schovávala si tvář do tvé srsti, jako nejlepšího úkrytu před ostatním světem.
Byl to náš poslední společný den.
Toho večera jsem odevzdala Tvůj osud do rukou pána v bílém s červeným diplomem a malou injekcí v rukou. Držela jsem Tě zase v náručí stejně jak tenkrát, když jsi opustil tátovu kapsu a rozběhl se ke mě. Jen už mi teď Tvé tělo neodpovídalo. Ani ocásek mi nedal znát, že jsi tu ještě se mnou. Jen ztišující dech a poslední ozvy tlukotu srdce, prozrazovaly, že tu jsi ještě se mnou. Ale to už si Ty nepamatuješ. Tohle už né.

Tam už jsem stála totiž sama. Vystrašená, ubrečená holka s modrýma očima…

Kliknutím fotografii zvětšíte.

 
 
02.03.2013 00:04 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Pěkné Rybko.  

 
07.03.2013 23:23 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Rybko, Plutíku,  už máme prázdné ruce i pelíšek. Pavla

 
07.03.2013 23:40 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Pavli, stalo se něco s vaším pejskem?    To by mi bylo moc líto  …

 
09.03.2013 09:27 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

To mi je líto, Pavlo.  

 

 
09.03.2013 19:35 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Je to tak, milí přátelé, náš Pupíček už je ve psím nebíčku. Pavla

 
02.03.2013 14:31 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

alt

 
09.03.2013 16:15 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 

Před mnoha lety mi jistá ani ne třicetiletá žena vyprávěla příběh o své matce. Když od této ženy odjeli z návštěvy rodiče, telefonoval večer její otec a sdělil jí velmi špatnou zprávu. „Řekl mi, že když letadlo začalo klesat na přistání, matka dostala infarkt. O dva dny později jsem tak sama nastoupila do letadla, abych letěla na pohřeb. “

Vyprávěla, že to byl dlouhý a smutný let. Dívala se z okna na krajinu, která pod ní ubíhala, a přemýšlela o tom, jak asi matka prožívala své poslední okamžiky na tomto světě. Byla se svým životem spokojená? Umírala s pocitem uspokojení, nebo s pocitem lítosti? Bála se, nebo cítila pokoj? Věděla, jak moc ji druzí milovali? Mnohokrát se jí oči zalily slzami, když se snažila popadnout dech.

Když přistála, jela rovnou do pohřebního domu. Byly zrovna návštěvní hodiny a v místnosti bylo mnoho lidí, kteří hráli v životě matky nějakou roli. Její matka byla muslimka, nicméně místnost byla plná lidí nejrůznějších vyznání a nejrůznější barvy pleti. Místnost byla naplněna láskou. Jelikož dcera žila již dlouho v jiném městě, mnoho lidí neznala a stále se ptala otce, kdo je kdo.

V koutě seděla jakási osamělá žena. Dcera se ptala otce, kdo to je, otec to ale nevěděl. Pak se ptala některých matčiných nejbližších přátel, ale brzy zjistila, že onu cizí ženu nezná patrně nikdo. Přišla tedy za ní, posadila se vedle ní a řekla: „Jsem nejmladší dcera. Všichni jsme si říkali, že nevíme, kdo vlastně jste. Proto mě zajímá, jak jste poznala mou matku. “

Žena odpověděla: „Je mi líto, ale já jsem vaši matku neznala. “ Dcera byla trochu zmatená a ptala se: „Tak proč jste přišla? “ Žena zvolna odpověděla: „Před mnoha lety jsem procházela velmi těžkým životním obdobím. Jednoho dne mi bylo tak zle, že jsem přemýšlela o sebevraždě. Jela jsem autobusem do města a sedla jsem si vedle ženy, jež četla nějakou knihu. Když jsme byli asi v polovině cesty, položila knihu do klína a podívala se na mě. “ Žena pokračovala: „Řekla mi: „Zdá se, že si potřebujete popovídat“. Nevím, čím to bylo, ale byla tak laskavá a otevřená, že jsem se jí svěřila s tím, co prožívám a o čem uvažuji. Když jsem dojela domů, rozhodla jsem se na základě tohoto setkání jinak. A toto mé rozhodnutí změnilo nejen můj vlastní život, ale i život mnoha dalších lidí. “ „Ale jak to souvisí s mou matkou? “ ptala se dcera. „Toho dne jsem byla tak zabraná do svých problémů, že jsem se té ženě nepředstavila a ani jsem se nezeptala na její jméno. Nicméně přede dvěma dny jsem viděla v novinách její fotografii. Dneska jsem sem přišla, přestože jsem ani nevěděla, jak se vaše matka jmenovala, ani jsem ji nijak neznala. Nicméně dvacet minut, které jsem s ní strávila, mi zachránily život. “

Dcera zesnulé matky se rozplakala. Později mi řekla, že právě v tu chvíli jí došlo, že její matka tak vlastně prožila celý život. Chodila po světě s láskou a s laskavostí, kterou dávala manželovi, dětem, mnoha svým přátelům, ale i cizí ženě, kterou náhodně potkala. To vše způsobilo, že byla sama velice šťastná. Její dcera nyní chápala, že takto mohla ovlivnit druhé způsobem, o němž se nikdy nedozvěděla. „V životě mé matky šlo o lásku. Přinášela štěstí druhým a přitom ho sama nalézala. "

Začala jsem se modlit: "Bože, kéž mohu žít také tak. Jsem si vědoma, že vše, co děláme, má vliv na všechno ostatní. Kdykoli se rozhodneme milovat – ať už vlastní děti, nebo zcela cizího člověka – měníme budoucnost. “

(Zpracováno podle knihy Johna Izza - Pět tajemství, která musíte objevit dříve, než zemřete.

 

 
11.03.2013 12:46 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Možná to je případné k tvému příběhu, Rybko.

alt

PŘIVÍTEJTE VŠE…,  co dnes vstupuje do vašeho světa, i když jste to neplánovali nebo Vám to připadá nevítané.
Jestliže se to objeví, přivítejte to.
Nebojujte proti tomu.
Místo toho poděkujte, že to přišlo. Jakmile to uděláte, budete schopni vyrovnat se s jakoukoli zkušeností zcela novým, odlišným způsobem.
KDYŽ NĚCO ODCHÁZÍ…,  nebraňte tomu. Nechte to odejít, poděkujte za společně strávený čas a dejte mu k odchodu prostor bez pocitů viny, zármutku nebo obav.
To je velký dar.
Jakmile nastane čas, aby něco odešlo, tehdy to odejít musí.
Respektujte to.
Nemůžete změnit přirozený cyklus a rytmus života.
Když si uvědomíte, že to, co k Vám přichází, je jen dočasné, že život je neustálý tok, odvrátíte od sebe mnoho strachu i bolesti.

 
12.03.2013 21:25 Uživatel: Rybka
539188_316716321756941_829215329_n.jpg
5000-6000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

 

 

                                                              MODLITBA ZA LÁSKU

 

Z knihy Čtyři dohody - Don Miguel Ruiz
Podělíme se společně o krásný sen - sen, který si zamilujete tak, že jej budete chtít mít navždy. V tomto snu jsme uprostřed krásného, teplého a slunečného dne. Slyšíme ptáky, vítr a říčku. Jdeme k říčce. Na břehu sedí v meditaci starý muž a my vidíme, že z jeho hlavy vyzařuje krásné pestrobarevné světlo. Snažíme se ho nerušit, ale on vytuší naši přítomnost a otevře oči. Jsou plné lásky a má široký úsměv. Zeptáme se ho, jak je možné, že je schopen vyzařovat takové krásné světlo. Požádáme ho, zda by nás to nenaučil. Odpoví nám, že před mnoha a mnoha lety položil stejnou otázku svému učiteli.

Starý muž začne vyprávět svůj příběh: "Můj učitel si otevřel hruď, vyňal srdce a z něho vycházel krásný plamen. Pak otevřel moji hruď, otevřel mé srdce a vložil do něho malý plamínek. Vložil mi srdce zpět do hrudi a jakmile bylo opět uvnitř, pocítil jsem nesmírnou lásku, protože plamínek, který mi vložil do srdce, byla jeho vlastní láska.

Tento plamínek se rozhoříval v mém srdci stále víc, až se z něho stal obrovský oheň - oheň, který nepálí, ale očišťuje vše, čeho se dotkne. A tento oheň zasáhl všechny buňky mého těla, které mě začaly milovat. Splynul jsem v jednotě se svým tělem, ale má láska neustále vzrůstala. Ten oheň se dotýkal každé emoce v mé mysli a všechny tyto emoce se proměnily v silnou a intenzívní lásku. Miloval jsem naprosto a bezpodmínečně.

Ale oheň stále hořel a já se musel o svou lásku podělit. Rozhodl jsem se, že vložím kousek své lásky do každého stromu, a stromy mě začaly rovněž milovat. Byl jsem zajedno se stromy, ale mou lásku to nezastavilo a ona rostla dále. Vložil jsem kousek lásky do každé květiny, do trávy, do země, a ty mne začaly všechny milovat a já byl s nimi zajedno. Má láska rostla víc a víc a miloval jsem všechna zvířata na světě. Zareagovala na mojí lásku a milovala mne též a byli jsme zajedno. Má láska však rostla stále dál.

Vložil jsem kousek své lásky do každého krystalu, do každého kamene v zemi, do prachu, do kovů, a všechno mne též začalo milovat a já začal být zajedno se zemí. Pak jsem se rozhodl vložit svou lásku do vody, do oceánů, řek, deště i sněhu. A voda mne též začala milovat a byli jsme zajedno. Ale má láska nepřestávala růst. Rozhodl jsem se, že ji předám vzduchu, větru. Pociťoval jsem silné spojení se zemí, s oceány, s přírodou a má láska rostla dál.

Obrátil jsem hlavu k obloze, ke slunci a hvězdám a vložil kousek své lásky do každé hvězdy, do měsíce i slunce a všechny mne začaly milovat. Byl jsem zajedno s měsícem, sluncem a hvězdami, a má láska rostla dál. A tak jsem vložil kousek své lásky do každého člověka a byl jsem zajedno s veškerým lidstvem. Kamkoliv jdu, kohokoliv potkám, spatřím v jeho očích sám sebe, protože jsem díky lásce součástí všeho. "

A pak ten starý muž otevřel svou hruď, vyňal srdce s krásným vnitřním plamenem a vložil ten plamen do našeho srdce. A teď ona láska roste v našem nitru. Nyní jsme zajedno s větrem, vodou, hvězdami, s veškerou přírodou, se všemi zvířaty a lidmi. Cítíme teplo a světlo, které vyzařuje plamen v našem srdci.
Z hlavy nám vyzařuje krásné pestrobarevné světlo a my už také vyzařujeme lásku.





 

 

 
29.06.2014 08:56 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

Příběh Studentky 

"Na jedné americké univerzitě se mezi studenty vyskytla 87-letá žena jménem Rose s cílem splnit si svůj životní sen - vystudovat.  
Během prvního semestru si svým kouzlem získala kompletně všechny studenty a to tak, že byla požádána, aby při zahajování fotbalové sezóny pronesla řeč. Byla nejprve uvedena a krásně oblečena vystoupala na pódium. Došla k řečnickému pultu a samou nervozitou upustila kartičky s textem. Jemně se usmála, natáhla se k mikrofonu a pronesla: "Omlouvám se, jsem tak nervózní. Namísto piva jsem tam na posilněnou hodila whisky a asi mi nějak dodala moc kuráže. Asi už to neposkládám tak, jak jsem chtěla, takže vám jen řeknu to, co vím.  
Nepřestáváme v životě hrát, protože bychom byli příliš staří. Stárneme, protože přestáváme hrát. Přitom jsou pouze čtyři věci, díky kterým zůstáváme mladí. Musíte být šťastní a úspěšní. Musíte se smát a hledat něco veselého v každičkém dni. Musíte snít a to pořádně. Když ztratíte své sny, zemřete. Kolem nás je tolik mrtvých lidí a oni to přitom ani nevědí. Je obří rozdíl mezí stárnutím a dospíváním. Pokud je vám 19 a strávíte rok ležením v posteli, zestárnete na 20. Mně je 87, a když si na rok lehnu do postele, bude mi 88. Jak tedy vidíte, každý umí stárnout. Na to není potřeba žádného talentu či schopností. To, na co už talent a schopnosti potřebujete, je dospívání. Hledání příležitostí ve změnách a to bez výčitek.
Staří lidé většinou nelitují toho, co udělali, nýbrž toho, co neudělali. Pouze ti, kteří litují promarněného života, se bojí smrti." Týden poté, co Rose dostudovala, zemřela. Na její pohřeb dorazilo 2,000 studentů, kteří přišli vzdát poctu výjimečné ženě, která je naučila, že nikdy není příliš pozdě na to, splnit si své sny.  
Stárnutí je nevyhnutelné, ale dospívání a osobní růst, to je naše volba. Žijeme na základě toho, co je nám dáno do vínku, ale opravdový život si tvoříme sami naší volbou, snahou a přesvědčením! "

alt

 
29.06.2014 12:40 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Text uživatele: 

NOEMOVA MOUDROST

Všecko, co v životě potřebuješ vědět,  tě naučí příběh o Noemově arše.

alt

1.    Nezmeškej svou loď.

2.    Pamatuj, všichni jsme na jedné lodi.

3.    Dělej si plány do budoucnosti. Když Noe stavěl svoji bárku, ještě vůbec nepršelo.

4.     Udržuj se v kondičce. Až budeš mít 60, možná tě někdo požádá,  aby si vykonal něco velikého.

5.    Nestarej se o ty, co tě kritizují. Dělej to, co děláš rád.

6.    Tvé plány ať vždy míří do výšek.

7.    V zájmu bezpečnosti cestuj vždy ve dvojici.

8.     Rychlost není vždy důležitá. I slimák se veze na téže lodi  jako panter.

9.   Když si v stresu, vznášej se trošku.

10.   Pamatuj: archu postavili laici, Titanic však odborníci.

11.  To nic, že je bouřka, když je Bůh s tebou, nakonec se vždy objeví duha.

 

 

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Příběhy na neděli - poučné, veselé a k zamyšlení - 3. díl
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Napište číslici šestnáct:

10 nejnovějších témat v kategorii:

Téma
Odpovědí Otevřeno Datum přidání
(Autor)
Pro Medvěda 3 2830x
Sanitka parkuje na místě vyhrazeném pro invalidy 1 2070x
Nepovedé ombré - kolik bude stát oprava? 1 1689x
Proč jsou češi neposlušní k nařízením 3 1578x
Renos - něco o mně, můj život nezadaného, nenávist k zadaným 69 3498x
Rypoušička není Rypoušice!!! 4 1544x
Jak zapadnout do kolektivu - rady 28 2198x
Zastání před trestem 1 1732x
Dotazník k bakalářské práci zaměřený na skupiny rizikových osob na trhu práce 1 2135x
Jak odstranit téma z webu MojeStarosti.cz - postup, návod, informace 3 2352x
Zobrazit všechna témata v této kategorii

Hlavní nabídka

Nejčtenější témata za rok

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny