Studenti medicíny mají přednášku o rozmnožování.
Přednášející: "Například, takový býk zvládne tento akt i 30 krát za den."
Studentka z první řady:  " 30 krát? ! ? …
Prosím Vás můžete to zopakovat, aby to slyšeli i v poslední řadě? "
Přednášející zopakuje hlasitěji: " Býk zvládne tento akt i 30 krát za den."
Z poslední řady se ozve student:" Prosím Vás a to ho připouštějí vždy na tu stejnou samici? "
Přednášející:" Ne, ne samozřejmě vždy na jinou."
Z poslední řady:" A prosím Vás mohl by jste to zopakovat, aby to bylo slyšet i v první řadě? "

______________________________

Fitnes tehdy a dnes

PŘEKLAD: UKLIDNI SE, DRŽÍM HO!

nemas ten obrazek ve vetsim formatu?

Až teď to čtu - ne, ve větším formátu obrázek nemám.

PŘEKLAD: JMENUJI FE FTEFAN.

 Pravidla pro výchovu psa ________________________________________________________________   

1) Pes nesmí do domu.
2) Dobře, pes smí do domu, ale jen do vyhrazených prostor.
3) Pes smí do všech pokojů, ale nesmí se dotýkat nábytku.
4) Pes smí jenom ke starému nábytku.
5) Tak jo, pes smí na nábytek, ale nesmí spát s lidmi v posteli.
6) OK, pes smí do postele, ale jenom když mu to dovolíte.
7) Pes smí do postele, kdy si vzpomene, ale nesmí pod pokrývku.
8) Pes smí pod pokrývku, když je pozván.
9) Pes smí spát pod pokrývkou každou noc.
10) Lidé se musí psa dovolit, když s ním chtějí pod pokrývku.
11) V noci smí být s člověkem pod pokrývkou jen jeden pes.
12) Dobrá, tak tedy dva psi, ale nikdy víc.
13) No…

jeste ze tyhle pravidla nedodrzujem

bych spal na zemi

pes ma byt venku a u nas to tak je i kdyz bylo - 33C, i kdyz je fakt ze maji topeni v boude takze tam maji jak v obyvaku

ON: "Konečně, už jsem se nemohl dočkat! "

ONA: "Já odjíždím."

ON: "To nemyslíš vážně! "

ONA: "Byl jsi mi věrný? "

ON: "Samozřejmě, na každém kroku."

ONA: "Nezahýbal jsi mi? "

ON: "Šílíš? ! "

ONA: "Tak tedy zůstanu."

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!    PŘEČTI POZPÁTKU   !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště.

Do města na příslušné úřady půjde liška, ta je dost fikaná, všechna potřebná potvrzení povolení rychle vyřídí, řekla si zvířátka.

A tak tedy liška šla. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se liška vrací se stáhnutým ocasem a celá zničená říká - 35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.

Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: 35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.

Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách, nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: Já bych to zkusil vyřídit!

Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit. Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města.

Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává se všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem a pod.

Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.

"Velmi jednoduše "- říká osel.   "Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák…." 

____________________

Proč jsem propustil sekretářku

________________________________________________________________

Před dvěma týdny jsem měl čtyřicáté narozeniny, ale zdálo se, že si toho
nikdo nevšiml. Myslel jsem si, že mi třeba manželka po snídani  poblahopřeje
a možná mě překvapí malým dárečkem, ale neřekla mi ani:"Ahoj miláčku! " Své
naděje jsem vkládal do dětí, ale ty snědly snídani, aniž by mi cokoli  řekly.

Když jsem odjížděl do práce, cítil jsem se opuštěný a nedoceněný. Ale
jakmile jsem vstoupil do kanceláře, tak mi sekretářka popřála vše nejlepší a
hned jsem se cítil lépe - alespoň někdo si na mě vzpomněl. Pracoval jsem
do dvou odpoledne, když se otevřely dveře a moje sekretářka se zeptala:

"Dnes je tak hezký den, vy máte narozeniny… Nepůjdeme na oběd? "
Ochotně jsem souhlasil, neboť to byla nejmilejší věc, kterou jsem slyšel
od  rána. Šli jsme do skvělé restaurace, najedli se a v příjemné atmosféře
vypili skleničku vína. Když jsme se vraceli, tak se sekretářka zeptala:

"Musíme se vracet do kanceláře? Dnes je tak krásně! "
"Nemusíme se vlastně vůbec vracet."
"Nezajdeme ke mně? "

Souhlasil jsem. U ní doma jsme si dali sklenku koňaku, dobře si popovídali
a  má sekretářka v nejlepším navrhla:

"Máte něco proti tomu, abych se šla do ložnice převléci do něčeho
pohodlnějšího? "

"Jen běžte! " Moc rád jsem souhlasil.

Odešla do ložnice….
a po pár minutách vyšla s narozeninovým dortem se zapálenými svíčkami.
Nesla ho spolu s mou manželkou a dětmi. Za nimi šla tchýně s tchánem, moje

matka a můj šéf s ostatními spolupracovníky. Všichni společně zpívali

narozeninovou písničku.

 …seděl jsem na gauči…. a na sobě jsem měl jen ponožky…

Hádají se 3 generálové, kdo má statečnější vojíny.

První zavolá vojína a říká: "Vojíne, vylezte na ten sloup a skočte dolů na ten betonový blok." Vojín: "Ano pane! " skočí, rozseká se.

Druhý zavolá vojína a říká: "Vojíne, vylezte na ten sloup, skočte dolu a cestou udělejte salto." Vojín: "Ano pane! " skočí, rozseká se.

Třetí zavolá vojína a říká: "Vojíne, vemte batoh cihel, vylezte na ten sloup, skočte dolů a cestou udělejte salto."

Vojín: "Tak na to se vám pane vykašlu! " Generál: "Vidíte? Tak tomu říkám odvaha."

 Proč žijeme tak dlouho?  ________________________________________________________________   

První den Bůh stvořil krávu a řekl:
"Musíš jít na pole a po celý den budeš v úmorném vedru pracovat, mít mladé a dávat mléko člověku. Dám ti na to 60 let života."
Kráva odpověděla:
"Takový tvrdý život je moc dlouhý. Nech mě žít jen dvacet let, zbývajících čtyřicet ti vrátím." A Bůh souhlasil.

Druhý den Bůh stvořil psa a řekl:
"Budeš celý den sedět u dveří domu tvého pána a štěkat na každého, kdo půjde kolem. Dám ti na to 20 let života."
Pes odvětil:
"Štěkat na každého dvacet let je moc těžký úděl. Dej mi jen deset let a těch zbývajících deset ti vrátím."
A Bůh souhlasil.

Třetí den Bůh stvořil opici a řekl:
"Bav člověka, dělej hloupé věci a donuť lidi se smát. Máš na to 20 let života."
Opice byla proti:
"Dvacet let mám ze sebe dělat blázna? Ani náhodou. Pes ti vrátil deset let, já ti je vrátím také." A Bůh souhlasil.

Čtvrtého dne Bůh stvořil člověka a řekl:
"Spi, jez, hraj si, miluj se a užívej si života. Nedělej nic, jen se bav. Dám ti na to 20 let života." Člověk vykřikl:
"Cože, jen dvacet let? Ne, ne, to nejde. Podívej, Bože, uděláme to takhle. Kráva ti vrátila čtyřicet let, pes deset a opice taky deset. S mými dvaceti to dělá osmdesát let. Souhlasíš? "
Bůh souhlasil.

Od té doby člověk prvních dvacet let spí, jí, hraje si, miluje se, užívá si života a o nic se nestará.

Dalších čtyřicet let dře jako vůl, aby uživil svoji rodinu.
Pak deset let ze sebe dělá šaška pro pobavení svých vnoučat.
A posledních deset let je to starý mrzout, který štěká po všech lidech okolo.

Američan hovoří:
"Já mám takovou ženu, že když si sedne na koně má nohy až po zem. Ne že by byl
kůň takový malý, Ale takové krásné, dlouhé nohy má"
Francouz hovoří:
"Když já obepnu moje prsty okolo pasu mojí ženy, prsty se mi dotknou.
Ne, že bych měl takové velké ruce, ale taky takový útlý pas má moje žena."
A cikán hovoří:
"Moja žena má taký zadok, že keď jej po ňom plesnem, ešte keď prídem z
roboty, sa trasie. Nie že by mala taky velký zadok, ale já tak skoro prídem
z roboty".

,

                                   RECEPT V NĚMECKÉM PŘEKLADĚ OD FUNESE

 Chyba v e-mailu ________________________________________________________________   

Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma.

Manželka potřebovala v zaměstnání dokončit ještě nějaký úkol, a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den.

Manžel po příletu do Miami v hotelu zjistil, že má ve svém apartmá k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail.

Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl a e-mail tak odeslal na špatnou adresu.

Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu zesnulého manžela.

Její choť byl po mnoho let významný činitel a tudíž přišlo velké množství kondolencí včetně i e-mailem.

Vdova se rozhodla poštu přečíst a už po přečtení prvního e-mailu hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi. Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti, uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač.

Na monitoru pak četl následující:

Komu: Mé milované ženušce
Předmět: Jsem na místě
Datum: 18.1.2006

Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a já ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla ta moje.

Tvůj milující manžel

P. S. : Tady dole je opravdu horko.

Teda Rybičko, Ty jsi pěkná násoska…

  To nejsem já…to je strejda   Já jsem daleko menší rybička a piju jen čistou vodu …

Tepu. Ty jsi kopretinka?

(Méďo…kdyby něco, tak to je o jiným medvědovi. )

Zajíc si koupí kolo a projíždí se na louce.

Potka medvěda.
"Kde jsi vzal peníze na kolo, zajíci? " ptá se medvěd.
"Kdybys medvěde nechlastal a šetřil měl bys taky kolo! "
Za čas se zase potkají a zajíc má motorku.
"Kde jsi vzal na motorku?? "
"Kdybys nechlastal měl bys taky motorku! "
Za nějakej čas se zajíc projíždí na pasece v novym autě a hledá medvěda aby se mu pochlubil, ale nemůže ho najít. Najednou uslyší nějakej hukot. Podívá se nahoru a von to medvěd ve vrtulníku!
"Kde jsi prosimtě vzal na vrtulník! ? "
"Stačilo jen vrátit prázdný lahve! "

:

 Deník řidičky ________________________________________________________________   

5. leden

A je to, mám řidičák! Konečně můžu řídit auto a nemusím poslouchat
instruktora:
"Tady je zákaz vjezdu! ", "Jedete v protisměru! ", "Pozor na tu starou dámu!
Brzděte! Brzděte! " a podobně.  Nevím, jak jsem to mohla ty dva roky vydržet!

8. leden
Autoškola zorganizovala party na oslavu mého odchodu. Přišli všichni instruktoři. Jeden se mi svěřil, že se za mě šel pomodlit, druhý měl slzy v očích a všichni společně tvrdili, že se při této příležitosti opijí. Bylo to velmi příjemné, ale myslím si, že až taková oslava byla trochu přehnaná.

12. leden
Koupila jsem si auto. Musela jsem ho však nechat v prodejně, aby vyměnili
zadní nárazník. Při odchodu jsem totiž namísto jedničky zařadila zpátečku.
To bude tím, že jsem už týden neseděla za volantem.

14. leden
Konečně mám svoje auto. Při odchodu z parkoviště jsem byla tak šťastná, že
jsem se rozhodla udělat si výlet. Ostatní řidiči měli stejný nápad. Jezdili
za mnou a troubili jak na svatbě. Nechtěla jsem být nepříjemná, tak jsem se
připojila k jejich hře a zpomalila z 10 na 5 km/h. Všem se to moc líbilo
a troubili ještě víc.

22. leden

Mám úžasné sousedy. Vyrobili tabulku s velkým nápisem: POZOR PŘI PARKOVÁNÍ!
Bílou barvou pro mě vyznačili velký box na stání a zakázali dětem hrát si
venku, kde parkuji. Všechno proto, aby mě moc neznervózňovali. Je to velmi
milé…
 
31. leden

Všichni řidiči na mě troubí a dělají různá gesta. Je to milé, ale trošku
nebezpečné. Když mi jeden chtěl cosi říct, nevěděla jsem, kde najít čudlík
na otevření okna. Když jsem ho hledala, tak jsem do někoho narazila. Naštěstí jsem jela svojí výletní rychlostí 10 km/h.

19.  únor

Město je velmi špatně osvětlené. Dnes jsem jela poprvé autem v noci a
celou dobu jsem musela mít zapnutá dálková světla, abych lépe viděla.
Ostatní řidiči si mysleli to samé. Když mě spatřili, také si zapnuli dálková světla a troubili. Je to trochu nebezpečné. A takhle troubit by už neměli, ruší lidi.

26. únor

Dnes jsem měla nehodu. Nedařilo se mi odbočit z kruhového objezdu. Bylo na něm totiž moc aut nechci přehánět, ale byli tam přinejmenším čtyři).  
Jezdila jsem pořád dokola, držela se středu. Čekala jsem na svojí příležitost, do té doby, než jsem se unavila a narazila do pomníku ve středu objezdu. Myslím si, že by měli omezit dopravu na kruhovým objezdu na jedno auto.

3. březen

Pronásleduje mne neštěstí. Když jsem vyjížděla z garáže, omylem jsem si
spletla brzdu s plynem. Narazila jsem do auta přede mnou a rozbila mu celý
pravý bok. Auto náhodou řídil instruktor autoškoly, který mi dal řidičák. Dobrý člověk, o tom netřeba pochybovat. Trvala jsem na tom, že je to moje chyba, ale on jen velmi slušně opakoval: "Bože, odpusť mi! Bože, odpusť mi! ".

Babka …

Zastaví Audi s exprezidentem Havlem na kraji vesnice před starším domkem.

Z auta vystoupí řidič a babce, která sedí na zápraží, říká:

Babičko, tam v autě sedí bývalý prezident Havel a má zažívací problémy, pusťte ho k Vám na záchod.

Tak to opravdu nepustím, ať si jde srát do kopřiv, odpoví nahněvaně babka.

Ale babi, zkouší znovu řidič, vždyť je to sám Havel, proč byste ho nepustila?

Proto, já ho pustím, dozví se to starosta, ten mi ze záchodu udělá pamětní síň tradic a do těch kopřiv budu chodit srát já …

,

Hovorí hygienik  gazdovi v Terchovej.

„Vážený pane, nie je možné, aby ste aj naďalej mali chliev tak blízko domu, hrozí tu nebezpečenstvo infekcie.

A gazda hovorí: Ale pán mudr. hygienik, my už to takto máme tridsať rokov a ešte žiadne prasa nikdy neochorelo.

 Terchovec  prichádza domov  z roboty z automobilky s pochmúrnou náladou. Kabát odhadzuje do kúta, svoju manželku ani nepozdraví, večeru je s nechuťou. Jeho žena mu chce zlepšiť náladu, pritúli sa k nemu a zašepká. „Drahý, som tehotná. “ 

„No do riti, . aj Ty. ?? ! “

Volá sprostý Viktorko do Terchovského rádia,, Kravské Rozhlady,, :
„Pred chvíľkou som našiel pri krčme peňaženku, bolo v nej asi 2 tisíc eur, 2 300 dolárov a okolo 4 000 českých korún. Dokonca je tu napísaná aj adresa: Peter Novák,  Černyševského 14, Bratislava.

Prosím Vás, zahrajte mu nejakú peknú  veselú pesničku…“

,

Ambiciózní manažer se po dlouhé době rozhodl jet na dovolenou na Karibské ostrovy. Během plavby přišel hurikán a celou loď smetl do moře, jen on jediný se zachránil a ocitl se sám na opuštěném ostrově
Čtyři měsíce jedl jen kokosové ořechy a spal na pláži a žádostivě se díval na moře, kdy se objeví nějaká loď. Jednoho dne zpozoroval, jak se po ostrovní říčce blíží malý člun s nádhernou ženou.
"Kdo jsi? Jak jsi se sem dostala? "
"Byla jsem na té samé lodi jako ty a ztroskotala jsem na opačné části ostrova.
"No to si měla štěstí, že se ti zachránil člun."
"Nezachránil, ten jsem si vyrobila."
"Prosím? "
"No, vždyť je tu všude okolo bambus a třtina…"
"Ale kde jsi vzala nářadí? ! "
"Z kamenů jsem si vyrobila nástroje a použila jsem je i na stavbu chatky.
"A ty spíš kde? "
"Celé 4 měsíce na pláži, " zahanbeně přiznal manažer.
"Tak pojď ke mně na návštěvu…"
Doplaví se k její chatce a žena říká: "V prvním patře máš holicí strojek a i sprchu…"
Manažer je úplne hotový, už se na nic neptá, vyběhne do patra a tam je holicí strojek z nabroušené kosti nějakého zvířete a říká si:
"Tato žena je neuvěřitelná. Co bude dál? "
Sejde dolů a tam už ho čeká žena, v ruce láhev vína, na sobě jen nějaký ten fíkový list…
Přitulí se k němu a říká: "Jsme už tak dlouho pryč od domova… a celý ten čas jsi byl tak sám. Jsem si jistá, že je něco, co bys právě teď chtěl dělat…něco, co jsi nedělal už dlouhé měsíce…"  

Manažer nevěří vlastním uším a povídá: "Chceš mi říct, že si odsud můžu zkontrolovat e-maily? " " />   

 

 

Zavolal jsem na Linku důvěry Islámského centra, že mám sebevražedné myšlenky. Všichni byli velice nadšení a ptali se, zdali umím řídit letadlo.

                                          Nová módní trička pro ženy a dívky mužů závislých

                                                                        na PC.

                                                                              … no nekup to….

V tématu byl bohužel překročen maximální počet reakcí (100 ks) a téma tak může být zátěží pro server. Z toho důvodu bylo zamčeno a není možné psát nové reakce.

V případě zájmu prosím vytvořte nové téma.

Děkuji za pochopení.