Téma: Jsem zamilovaná do trenéra sebeobrany

 Zaručená, univerzální rada neexistuje. Všechno záleží pouze na Tobě, je to hloupé, ale je to tak. Musíš si poručit a hlavně se poslechnout. Lehko se to říká, hůř provádí. Tímhle si trénuješ vůli a odolnost. Růžové brýle daruj charitě.

Říká se že si ho máš představovat při těch nejhorších činnostech - průjem, drbání se na koulích, a tak... ale nevím, jestli to zabere. Každopádně, mít přítelkyni sice není nemoc, ale člověk který má alespoň nějaké morální hodnoty dá od zadaného chlapa ruce pryč. Ona je to teď sranda, ale všechno se člověku jednou vrátí. Vzhled není problém - žádná žena není ošklivá, jsou jen ženy které o sebe umí více či méně pečovat. Teď bys ho mohla přebrat té slečně a nic by ti nechybělo, ale až bys ty měla někoho, na kom by ti opravdu hrozně moc záleželo, zase by ti ho přebrala jiná. Jsou věci, které by si ženy mezi sebou prostě dělat neměly. Navíc, pokud by se nechal přebrat, nestojí ani za tu námahu - a jakmile by ses mu okoukala, šel by zas za jinou. Snaž se na něj dívat jako na normálního člověka, ne jako na poloboha. A najdi si jiný "idol", na který budeš koukat - nejlépe někoho, na koho doma nečeká slečna s večeří...

  Podle mého není nejhorší průjem a drbání... Ale beru, zošklivit, roztrhat, zapálit, zakopat.

No jestli máš lepší tipy tak sem s nima , mě tak narychlo nenapadlo nic lepšího, a vzhledem k tomu, že jsem to nikdy nepotřebovala, nemám ani zkušenosti s tím co by mi ho fakt znechutilo. Základem je vůbec nezačínat přemejšlet o zadanejch chlapech... Člověk tím ušetří spoustu nepříjemností a starostí nejen sobě, ale i dotyčnému a jeho blízkým...

tak já jsem se to dozvěděla teprve nedavno, že je zadanej ale myslím, že to znechucení pomáhá takže děkuju za rady jo, a abych uvedla věci na pravou míru - i kdybych měla možnost rozvrátit vztah, tak bych to stejně neudělala, nejsem ten typ holky... prostě jsem se jen dostala do úzkých a potřebovala jsem poradit, jak z toho problému ven

  Třeba jak konzumuje suché z nosu..... fuj, ale já jsem citlivka mě stačí když odchrchne a flusne.... bléééé, bych šavlila. (jaktožetadyvnabídcenenízvracejícísmajlík? )

Citlivko...  

Ahoj šťastná nešťastná. Na tvém místě bych asi přestala na tréninky chodit, popřípadě pokud je možnost se přihlásit jinam. Jak se říká "sejde z očí sejde z mysli... "  Sama mám také problém dostat jednoho muže z hlavy ale bohužel já nemohu naše setkání omezit.

Tréninky bych neomezovala... Nečeká s ním dítě, jen se zakoukala... Ani se nedá mluvit o lásce, protože ho jako člověka v podstatě nezná...

  Souhlasím, on jí vleze do hlavy, nečekán, nezván a ona se bude omezovat v trénování.

Ano "JEN" se zakoukala ale pokud mu o své náklonosti neřekne a nechce rozvracet jeho vztah a chce ho dostat z hlavy. Nic jiného šťastné nešťastné nezbyde než přestat na tréninky chodit. To je jen můj názor. Také bych se jím řídila kdybych mohla.

Ahoj, myslím, že názor leenky je nejlepší řešení. Dnes je tolik možností sportování. Záleží jestli budeš mít sílu to udělat... Ale věř, že to pomáhá

Jinak leenko, jsem na tom podobně jako ty, dnes a denně ho potkávám, navíc si myslím, že náklonost je oboustranná a nemůžeme být  spolu. To je teprve velká bolest...

Ahoj Taky jedna Děkuji. Jsem ráda že se najde človíček který se mnou souhlasí. Na platonickou lásku je opravdu nejlepší minimalizovat setkání, né-li úplně přerušit kontakt s dotyčnou osobou. V případě šťastné nešťastné to jde. Může se přihlásit na jiný sport a např. po půl roce se může pokusit vrátit k původnímu sportu, třeba jako doprovod a uvidí jestli to vzplanutí přešlo nebo ne. V některých případech ale ta setkání nelze omezit i kdyby člověk sebevíc chtěl o to je těžší zapomenout. Zvláště pokud dotyčného vídáte téměř denně, mluvíte s ním ale přesto víte že o vás nestojí, to jsou teprve muka. V mém případě o mé náklonosti ví ale o vztah se mnou nestojí, trvá to již tři roky a já se "nemůžu" od něj odpoutat. "Nemůžu" je špatné slovo ale prostě srdce si nedá říct i když rozum ví že je to mezi námi marný. Musel by se asi stát zázrak nebo nevím...

Už jsi sem psala, že?

Zakoukala jsem se do trenéra v kurzu sebeobrany

Avatárek: jo jo, byla jsem to já ale jak jsem již psala, zlepšilo se to - nejspíš to bylo tím, že jsem tam měla kamarádky na které jsem se soustředila více než na trenéra, ale ony už chodit nebudou a proto jsem potřebovala poradit, jak jinak ho dostat z hlavy

leenka: přestat chodit na tréninky... no, v tom by mohl být problém, protože ty tréninky jsou ve škole hned po vyučování a já nemám jindy čas

Šťastná nešťastná, osobně v tom problém nevidím. Buď na něj chceš zapomenout a něco pro to obětuješ tzn. hned po škole nepůjdeš na trénink a půjdeš/pojedeš domů a vyhneš se takto kontaktu s ním. Pokud se nechceš rozloučit s tréninky, budeš se muset smířit že ho budeš vídat pravidelně a doufat že to zakoukání přejde. Mě to nepřešlo ani po třech letech a je to právě tím, že se vídáme dost často. Nebo je tu ještě jedna možnost a to říct mu o své náklonosti a vyčkat jak se zachová on. Nechci ti dělat falešné naděje ale třeba je to oboustranné.

Má přítelkyni. Pokud by to bylo oboustranné, případně by reagoval jako že ok, chce s ní něco mít, je to hajzlik kterej nestojí ani za sebeobranej kopanec. A jak říkám, nečeká s ním dítě, je jí osmnáct. proboha, každá mladá holka občas byla platonicky hotová z nějakýho chlapa ve svym okolí, a rozhodně nešlo o životní tragédii... Pokud by s ní spal, obtěžoval jí, urážel jí - pak by to byl důvod vykašlat se na tréninky. Ale jen proto že se zamilovala do nějaké představy o něm? Já tak v patnácti milovala Orlanda Blooma, a taky jsem v klidu sledovala Pána prstenů V jejím věku je to dnes tenhle, ale když zejtra potká reálného kluka který jí zaujme, na trenéra už si ani nevzpomene... Příliš to dramatizujete a hrotíte... Není to žádné postižení. Nikdy s ním nebude, protože jak píše, má správně postavené hodnoty. Ale dokud nepotká jiného, který by ji zaujal, klidně si ho může představovat po večerech ve sprše, tím nikomu neublíží - ani sobě.

No jo, ale jestli si jej bude představovat příliš intenzivně, tak ublíží té sprše... Ne, vážně, pokud nechceš rozvracet vztahy, tak jej pusť z hlavy... Já to znám, na tréninku je člověk pravidelně, jeho tělo je vytrénované a upocené, spousta možností na tělesný kontakt, hmaty, chvaty, držení... Ale třeba se ti líbí pouze v této sportovní poloze a v reálu by tě takto nezaujal... Odmysli si tohle všechno a uvidíš, že je to chlap, kterých je kolem tebe dost...

ono sejde z oci sejde z mysli nemusi platit vzdycky. bohuzel. ja toho sveho vidam jednou za rok a je mi to houby platne. poradit neumim. jen ze zakoukat se do treneru je prirozene, na to jsou naky teorie.