Téma: Nemysleme na Vánoce jen na své blízké

To bychom ani nemuseli tak daleko....co zveřejnit číslo účtu ústavu, o kterém tu psal kdysi Medvěd?

Tím že pošle někdo peníze např. do Afriky pomůže mnohem více lidem. Nepochybuju, že kojenecké ústavy mají málo peněz, ale děti v Africe nemají např. jídlo, pitnou vodu a jen část z nich mají možnost školní docházky.

Viz Veselka.

   Já jsem skeptik a UNICEFU nevěřím. Raději organizace menšího kalibru.

Jsem také skeptik, nicméně i tam občas přispěji... Vykupuji si svoji hříšnou duši...

Například?

Já nad tím taky uvažuju, sem tam něco hodím na slepecké pejsky, ale jsem spíš pro koupení přímo nějaké věci danému postiženému.
Je jich hodně, ale ještě jsem nekoukal nikde na "nějaký seznam".  

Poměrně nerada přispívám na takové projekty...neříkám, že to stejně občas neudělám.... , ale zkrátka když to hodně zjednoduším:

tak cca 3/4 jdou na aparát okolo a ten zbytek je dle mého dost málo

afrika apod. země mají mnoho problémů a většinu z nich způsobili země, které se rozhodli pomáhat

lidé v naší zemi mají mnoho problémů a přestože si nemyslím, že je správné otočit se k ostatním zády, tak si myslím, že by se nejprve měli řešit naše problémy

vadí mi ta mediální masáž a působení na citlivá místa zvlášť teď o vánocích

Takže celkově mnohem radši pomůžu konkrétnímu člověku, ono taky vše není jen o penězích, jsou i jiné formy pomoci a mnohdy cenější.

Mimo to mnoho z nás má třeba příbuzné, kterým se zvlášť nedaří nebo zkrátka blízké... radši pomůžu jim nebo opuštěným zvířatům. Připadá mi to smysluplnější.

3/4? Chjo. Njn, tak to ani nemá cenu.

Souhlasím s Veselkou. Jinak já jsem zatím nikam nepřispívala a přispívat nebudu. A to ze dvou důvodů:
1) za dobu trvalé celodenní péče o manžela jsem ušetřila státu tolik peněz, o kterých se jim ani nezdálo. V nemocnici se sestry střídají - denní, noční, některé mají na starosti léky, převazy, odběry atd. , jiné hygienu a podávání stravy, uklízí uklizečka, pere prádelna, vaří jídelna atd. Já musela být všechno v jedné osobě. A co za to od státu mám? Jen to, že doba péče se mi sice do důchodu počítá, ale žádný příjem = tedy tu tobu nebude z čeho vypočítat. Ano, stát za mě platil VZP. Nestěžuji si, jen konstatuji, pro manžela jsem to udělala ráda a udělala bych to znovu. Nikam bych ho nedala, ani jiného blízkého - četli jsme jak to někde chodí.
2) teď s tím co mám sotva vystačím, takže ani nemůžu. A běhám jenom po doktorech, protože jsem před tím na to neměla čas, přetáhla jsem se fyzicky i psychicky - nikdo (stát) mi nepomohl a 15 let péče je dlouhá doba. Poslední 2 roky jsem vstávala i v noci. Takže já už jsem charita sama o sobě.
Nicméně až si to budu moci dovolit tak ano, ale opět ne velkým organizacím, ale adresně a opravdu potřebným lidem nebo zvířatům. Tak to cítím já.

Já, jsem pravidelným přispěvatelem Unicefu. Posílám peníze přes organizaci, jejíž bezvýhradně věřím. Vím, že poslané peníze splní účel na, které jsou určeny. Dělám to rád, a z láskou. Říkám! Dáš, pak i dostaneš. To platí i v běžném životě. Rád pomůžu, kde je to potřeba.