Téma: Po měsíční pauze ve vztahu je pasivní - hrozí rozchod?

Ahoj všem, mám problém, který mě teď hodně trápí.

Už je to skoro měsíc, kdy mi můj partner řekl, že by chtěl měsíční pauzu. Nejsme v tomto vztahu dlouho, necelý rok, ale natolik jsem se do něj zamilovala, že se s tím prostě neumím smířit. Vůbec se mi neozývá, já jsem mu napsala nějakou SMS, odpověděl jen jednou a dost odtažitě.

Každý mi radí, abych po tom měsíci byla iniciativní já a prostě mu napsala (zavolala), že chci vědět, jak se rozhodl. Ale já se toho bojím (ano, to je to správné slovo), bojím se odpovědi. Bojím se, že řekne, že je to konec, i když už to tak trošku cítím, že to tak stejně dopadne, ale pořád se s tím nechci smířit.

Jeho důvod byl, že bych s ním nebyla šťastná. Jak může za mne takhle rozhodovat? Do té doby jsme neměli žádnou vážnější krizi, občas jsme se trošku "štěkli", ale myslím, že v normálu. Ale milovali jsme se, aspoň mi to říkal, a já tomu věřila. Neumím si to vysvětlit...

Je pravda, že to, že jsme každý jiný, mi říkal už od začátku vztahu, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Říkala jsem si, že je to tím, že jsme oba tak trošku nejistí díky našim předešlým vztahům, a že to chce čas. A teď jsme v situaci, kdy jsem ze všeho zmatená, opakuji si pořád dokola všechny náznaky, které proběhly dřív, a kterým jsem možná nedávala moc velkou váhu, ale stejně nejsem schopná přijít na to, co se stalo tak závažného, aby mi dal "pauzu" a nyní se mi ani neozýval. Mám tomu dát čas? Nemám tlačit na to, že už měsíc uplynul? Nebo naopak mám chtít vysvětlení? A chtít slyšet jeho verdikt (bohužel takhle si přijdu, jako u soudu, kdy čekám na vyhlášení mého rozsudku)? Mám si zachovat svojí hrdost (to mi momentálně vůbec nejde) a jít dál bez vysvětlení, bez ničeho?

Moc otázek, které jsou možná jen řečnické. Nevím, co chci slyšet. Jsem frustrovaná, zmatená, ponížená... Budu ráda, když na můj příspěvěk někdo z Vás odpoví. Snad má někdo podobnou zkušenost. Hrozně se trápím. Všechno ale přebolí. Doufám...