Téma: Rodičům jsem ukradená, přemýšlím nad sebevraždou

Linka důvěry, sebevražda. Vždy je řešení.

Tam se volala několikrát nemůžu jim své příběhy mlít pořád dokola nebudu u nich zablbce.. opakovat jim furt něco samého..

A u nějakého prychiatra jsi byla? Ono, ne všechno vyřeší jenom linka důvěry. Někdy je potřeba brát třeba i po přechodnou dobu nějaké léky. To bys nevěřila jak léky mohou na depresi pomoct. Sám jsem si to před pár týdny uvědomil, když jsem si zapomněl léky na depresi vzít a večer mi bylo pak fakt moc mizerně. Takže rozhodně doporučuju navštívit nějakého prychiatra a uvidíš, že ti pomůže.

Vím, že to tady zní kontraproduktivně, ale jsem zastáncem pravdy. Nemám rád mazání medu kolem pusy. To co tu píšeš, Filbare, znamená, že ses deprese nezbavil, ale navíc jsi závislý na práškách a poznáš to kdykoliv na ně zapomeneš. Pravděpodobně se to bude zhoršovat. Znám mnoho lidí s psychickými chorobami, všichni berou nějaká antidepresiva a nikdo z nich se necítí dobře. To je realita dnešní doby. Přibývá jich rychle. Pravděpodobně je budou brát do smrti. Neznám člověka, který by se chemií vyléčil z úzkostí či depresí. Pokud to někdo tvrdí, zvláště psychiatři, nevěřím tomu.

Sám jsem se takto léčil 3 roky, byl jsem hospitalizován na psychiatrické léčebně a stal se závislým na Argofanu. Nikam to nevedlo. Kdybych neobjevil níže uvedené stránky a další podobné, kdy jsem pochopil proč může deprese vznikat z metabolické příčiny, mám deprese a obsedantně kompulzivní poruchu dodnes. Ale už 2 roky mám pokoj, pokud neudělám chybu ve stravování (jo jo, vánoce.. ).

http://uzkost-deprese. webnode. cz/

V tomto případě by ještě možná pomohlo dát přes hubu rodičům Masenach, aby se vzpamatovali. Já jsem taky neměl moc radostné dětsví.

Krizové centrum, psychiatrická pohotovost (pokud ji v městě máte), nechat se hospitalizovat v PL, zavolat kamarádce, poprosit o pomoc komu věříš, cokoliv udělat je lepší, než čekat, až Tě sebevražedné puzení přejde.

Volej o pomoc.

Myslím na Tebe...

116 111 - Linka bezpečí

stránky Linky bezpečí

Odkud jsi, masenach, z jakého města?

Z jihoičeského kraje

u čekého Krumlova

Jaký obor nebo typ školy studuješ masenach?

Jsem trochu zmatená. Kdo se z vás dvou neumí bavit a tancovat? Tobě to při těch depresích a  a skoro dokonaných pokusech o sebevraždu ještě jde? Mohla bys nám přesněji popsat stav tvé deprese? A jak se projevuje nezájem tvých rodičů?

vím určitě, že východisko ti může dát Ježíš, který o tebe má zájem a cce, abyste se stali přáteli. Podívej se na pc, urřitě bude někde poblíž křesťanské společenství, kde tě rádi přijmou a pomohou ti najít východisko! Bůh je živý, jen čeká, až se k Němu obrátíš!!!

dnesni jezis ma akorat zajem o to aby cirkevni restituce dopadly v jeho prospech

dnesni cirkve nejsou o nicem jinem nez o penezich

Předpokládám, že Jaroslava měla na mysli živého Ježíše skrze minoritní křesťanské společenství, nebo ještě lépe živého Ježíše bez prostředníka. Dobrá rada.

Katolické církvi jde opravdu jen o peníze, manipulace lidským vědomím, spojovat se se státem, změnit původní Boží zákon, nastrkat mezi člověka a Boha faráře, panenku Marii, hromadu svatých; dříve vybírat odpustky, upalovat protestanty (nevrátí se to? ). To je moderní pohanství.

masenach- v jedné mé odpovědi na tvé téma jsem měla snahu dát ti adresu na články, které by ti dozajista mohly pomoct, a to v mnoha tvých problémech. Dalo mi dost práce je najít. A nestálo ti to ani za to, abys alespoň projevila minimální zájem..

Ty o žádnou pomoc nestojíš!!!

jak projevila minimální zájem já tady nepíšu kam jsem se dívala a kam ne.. a na nějaký odkazy jsem se dívala jen nepíšu na co.. nedívám se jsem deně.. abych řekla pravdu.. tak  tu ani deně nejsem... M.

S takovým přístupem ke zdejším lidem bych Ti poradila jiný web. Třeba Zpovědnice.cz Tady se lidi zodpovědně snaží pomoct těm, co to potřebují, ne náladovým slečinkám, kterým  nestojí za slušnost a poděkování. Nepočítám sebe, protože mně to došlo a taky jsem to dala najevo.

Někdy pomoc potřebují i náladoví lidé, kteří nemůžou za to, jak je rodiče (ne)vychovali. Někdy možná netřeba pomáhat. Někdy možná stačí jen trpělivost.

Hezky napsáno, ovšem pokud by to nebyla reakce na můj názor, kde jsi vytrhl náladovost z kontextu.

Sebevražda není řešení:/ Také jsem neměla krásné dětství a byla jsem rodičům ukradená. Začala jsem brát drogy abych utekla před realitou. Naštěstí mě ale pomohla kamarádka a zavedla mě za její mamkou která je psycholožka. Zpočátku jsem se bála se jí svěřit. Nakoc jsem to ale udělala a jsem šťastná že se mám zase ráda a navíc mám ráda i okolní svět. Dnes mám přítele se kterým jsem šťastná a veřím že ty jednou budeš taky)) zkus vyhledat odbornou pomoc například na téhle internetové adrese