Téma: dTest databáze nebezpečných výrobků

Jodpropynyl butylkarbamát miluju. Bez něj si neumím ani představit život

Přece nebudeš takový sobec, abys ho nedopřál i svému dítěti, že 

Ještě jsi zapoměl :  Jodpropynyl butylkarbamát

a co dneska zavadne neni?

zrovna dneska kdyz sem pouzival sprej na povolovani sroubu tak sem na nem cetl ze je velice nebezpecny, ale mozna ze kdybych se ho napil tak je to to stejne jako si dat sunku z nasich poctivych supermarketu

Je to děsivé - hlavně je mi zle z lidí, kteří výrobek deklarují jako "Natural" "Delux" a podobné hovadiny a přitom vědí, že to dítěti může ublížit. Jsou to dobytci a přijít mi někdo takový do ruky, přál by si, aby se nenarodil.

     Bohužel je to tak ale všude. Mám určitá kritéria na nákup jakéhokoliv zboží, podle kterých jedu i když mě nákup vyjde o několik desítek i stovek korun dráž. Vím, že cena neodpovídá kvalitě, ale ze svého nákupního repertoáru jsem naprosto vyloučila Polsko a veškeré výrobky z něj. A z těch zbylých vybírám podle obsahu nebo podle chuti. Jsem čím dál vděčnější (ač na střední jsem samozřejmě měla plnou hubu keců) za dva roky předmětu Hygieny a technologie potravin. Předmět vedla bývalá soudní znalkyně a posuzovatelka s 30 letou praxí a když nic jiného, dala nám aspoň základy, jak se orientovat v dnešním světě plném chemikálií.

    Kosmetiku (asi i z těchto důvodů moc nepoužívám) a když ano, kupuji ji od solidních velkých firem (nevím, jestli takové jsou), ale mám lepší pocit, když kupuju výrobek se značkou, kterou používají tisíce lidí a nic jim po tom nebylo.

      Nedávno jsem řešila veliké dilema a to dětské šampóny. Samozřejmě o takových věcech nemám ani ponětí, ale potřebovala jsem vykoupat ježuru a potkany a na ně používám jen dětskou kosmetiku Bylo mi blbé jít se ptát prodavačky, aby mi pro mé svěřence něco doporučila, tak jsem vybrala sama, a koukám (k mě úlěvě), že jsem se netrefila do žádné položky v těch seznamech. Nebo to tam aspoň zatím není.

     I když ani klukům, ani bodlináčovi po tom nic nebylo, tak snad je výrobek víceméně neškodný.

   Ale už jsem jednou přemýšlela, cože vlastně budu na své děti používat - asi se vrátím k bavlněným plínám a věcem, co používaly naše mámy a babičky

No jo, to je trend dneška. Peníze, peníze, peníze. Nikoho nezajímá zdraví druhých jde jen o peníze. Každý musí začít sám u sebe. Pokud prodavačka omývá zkažené maso octovou vodou, aby "odzelenalo" a ohrožuje tak spoluobčany kvůli zisku nebo kadeřnice používá lak, který koupí za pětku u vietnamců a vy pak máte alergickou reakci na látky, které tady už dávno žádné spreje nemají, soused topí plasty a jinými lahůdkami, aby neplatil víc za dřevo, do jogurtů se dává guma guar s dioxiny z Číny - no ohledně potravin z Číny, to je jedna samotná kapitola - používají dosud DDT a přesto nenajdete obyčejné fazole na trhu jiné než ty z Číny, protože proč? Ha, peníze…Vypěstovat naše by bylo jaksi dražší, tj. míň prodeje, míň zisku. To samý s oblečením. Výrobci dováželi nejdřív svoje materiály, barvy, atd. do Číny a tam to je ušili. Obchodník ušetřil. Ale protože s jídlem roste chuť, jak ušetřit ještě víc? Když jim zadají, že to mají vyrobit všechno z jejich materiálu, jejich barev, atd. No a protože cesta z Číny je dlouhá a moli hladoví, napouští se to neskutečným množstvím chemikálií, včetně formaldehydu atd. Źe je půlka z toho v Evropě zakázaná je vůbec nezajímá. No dalo by se pokračovat dlouho…Vzpomeňte si na to třeba až sami uděláte něco, čím pro svůj zisk ohrozíte zdraví druhého. A může to být zdánlivá "maličkost", třeba že jako kuchař použijete do jídla plesnivý eidam ( však co, chuť nezměněná po rozpečení, barva stejná a ušetříme…). JJ, začněme každý u sebe. Jiná možnost není. Protože jinak přijde doba, kdy se opravdu bude člověk bát člověka…

S těmi dioxiny a DDt z Číny trochu přeháníš. Bohužel je jimi kontaminovaná celá Země a shodou okolností jsou nejvíce ohroženy severní státy, které nikdy nic podobného nepoužívali. Tyto látky mají hodně nízkou biodegradabilitu a i přesto, že už jsou 30 lety ve většině zemí zakázány, prostředí je stále zamořeno původními "kouzelnými" pesticidy, které se používali po tunách.

     Povoleny jsou jako prevence malárie - plošně se jimi hubí komáři a jejich vývojová stádia v zemích postižených malárií. Po těchto lidech úplně nemůžeme chtít, aby umírali na malarii, aby "naše evropské zadečky" byly v bezpečí. A většina z nich nemá ani páru o luxusu jménem eidam,   natož aby ho vyhodili protože je plesnivý…

      U sebe můžeme začít tak možná tím, že se vrátíme na vesnice, každý si koupíme kousek políčka, jednu kravku, jedno prase, pár slépek a králíků a budem si hospodařit na svém. Ty hnusy, co se přidávají do potravin jsou tam jen kvůli nám. Komu by se chtělo obden do obchodu pro nové mléko, radši si koupíme mléko v krabici s trvanlivostí klidně i rok či dva, to samé mouka chleba. A maso? To je vůbec dost drahá sranda na vyhození, když se k nám skoro všechno dováží. Všichni se vztekali, jak je maso drahé, až většina našich chovů zanikla (EU s radosgtí přihlížela a ještě tomu napomohla). Až zmizí poslední naše chovy, budeme si teprve rvát vlasy, jak na nás okolní státy vydělávají.

    Ano, chyba je v nás, obchodníci jen sledují tlak vyvíjený na nízkou cenu. Ruku na srdce, kolik lidí tady si kupuje České (většinou) dražší výrobky? Vejce z českých chovů se slepicemi na podestýlce nebo z obohacených klecí, máslo, jogurty a mléko z českých mlékáren? To polské nebo "tesco quality" je o několik korun levnější a bohužel vídám v ostatních košících většinou tyto výrobky.

   Udělali jsme si to sami a ač si to mnozí z nás uvědomují a snaží se to napravit, myslím, že už j pozdě. Stále moc zabedněnců si myslí, že maso roste na stromech a vejce vyrábí stroje a přijde jim to drahé. Tedy neříkám, že drahé není, ale na druhou stranu vím, jak to - bohužel - vypadá v chovech, kam jde jen malá část z peněz získaných z prodeje živočišných produktů.

    Je to hnus, ale máme, "co jsme chtěli" - kdo si dnes chce špinit ručky v chlívě a ničit záda na poli…?

Je to hnus. Moje babička mi podělanou prdýlku utírala hadrou na podlahu a můj roztomilý dětský obličej hadrou na nádobí a vyrostl jsem ve zdraví. Raději tohle, než všudepřítomnou chemii.