Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami

14.02.2013 15:25
Uživatel: Petr C. N.
Věk:  20

Město: Praha

Odpovědí na téma: 51
Text: 

Už od svého narození jsem měl ze strany rodiny pevné zázemí, moje máma mě zahrnovala maximální rodičovskou péčí, trávila se mnou úplně všechen volný čas a snažila se dělat vše k mé spokojenosti. Ani ve školce jsem být nemusel, vzhledem k tomu že hned vedle bydlí babička s dědou, a nebyla tak chvilka kdy bych byl o samotě. Chodili jsme na výlety, po dobu základní školy na vysvědčení míval nejlepší průměr ze třídy.

 

Vždy jsem byl ale introvert a kromě rodiny si nikdy k nikomu nedokázal vytvořit silnější pouto. V době kdy mi bylo mezi 14-15 roky, mi bratranec ukázal jednu počítačovou online hru. Velmi rychle jsem tomu propadl. Prostřednictvím internetu jsem se začal bavit spíše se staršími dospělými lidmi, se kterými bych v normálním životě nikdy ani neměl příležitost navázat kontakt, všichni moji vrstevníci se kterými jsem se doposud potkával, mi najednou začali připadat jako pitomci. Potom co jsem měl jistotu, že se bez zkoušek dostanu na školu, kterou jsem si vybral, pro mě všechno kromě hry, přestalo existoval. Online jsem býval i 20 hodin denně, z několika desítek tisíc hráčů jsem patřil k pár nejlepším jednotlivcům, z mé přezdívky, pod kterou jsem vystupoval, se v komunitě stal pojem a každý na síti mě znal. Celý ten virtuální svět mě zkrátka naprosto uchvátil, vyhovovalo mi to a měl jsem pocit, že mi nic nechybí.

 

Takto to bylo až do mých 19ti let. Až jsem prostřednictvím oné hry, mezi nespočtem lidí, se kterými jsem přišel za ty roky do kontaktu, náhodou narazil přesně na někoho, koho jsem si celý život přál a postupem času se zamiloval se. Od té chvíle kdy jsem poznal lásku se ve mně něco změnilo, uvědomil jsem si, proč jsem na tomhle světě. Byl jsem nepopsatelně šťastný, prožili jsme spolu pár neuvěřitelně nádherných týdnů… A málokdo si dovede představit jaké to pak je, když se souhrou několika chyb, začne někomu postupně hroutit celý svět. Jak nesmírně to bolí, když někdo, s kým jste společně zažili ty nejkrásnější chvíle v našich životech dělá, jako by se nic z toho nikdy nestalo, jako by to celé nebyla pravda. A ještě do vás kope, uráží vás a vědomě vám ubližuje.

 

To co se stalo, mě totálně psychicky odrovnalo, odešel jsem ze školy a studium nedokončil, jelikož jsem to prostě nebyl schopný zvládnout. Mámě se podařilo přesvědčit mě, abych vyhledal odbornou pomoc a objednal se k doktorovi. Měsíce jsem docházel k psychiatrovi a bral různé prášky, ale bylo to bez výsledku. Nijak mi to nepomáhalo a nic se neměnilo, stavy šíleného smutku a lítosti střídal vztek vůči celému světu a naprostá beznaděj. Několikrát jsem stál na odlehlé vlakové zastávce u kolejí a přemýšlel o sebevraždě.

 

Nakonec jsem si řekl, že se problémům postavím čelem a pokusím se udělat něco pro to, aby bylo líp. Udělal jsem si řidičák, začal chodit cvičit, přihlásil se na kurz angličtiny. Pořídili jsme si psa, čímž se mi zároveň splnilo několik let staré přání. Jenže jak čas utíkal, zjistil jsem, že mě vůbec nic nenaplňuje a nic pro mě nemá žádný smysl. V porovnání s tím co jsem zažil v době zamilovanosti, se mi vše jevilo neskutečně prázdné, nudné a bezvýznamné, v celém dni nebyla minuta, kdy bych nemyslel na svou bývalou lásku. Měl jsem oporu ze strany rodiny a pár přátel z internetu, ale prakticky nikdo to nechápal. "Děláš jako kdyby to byla jediná ryba v rybníku, jsi mladej a podobnejch ještě za život potkáš několik. " … Jenže pro mě se skutečně jednalo o jednoho člověka z tisíců, asi zkrátka vztahy vnímám jinak než většina ostatních lidí mého věku, kdy jde mnohdy jenom o zábavu a sex.

 

Odborník mi nijak nepomohl a já už jsem to prostě dlouhodobě nezvládal. Ačkoliv jsem nikdy vůbec nepil ani nekouřil, k veškerým "omamným látkám" měl vždy bez rozdílu silný odpor, rozhodl jsem se sehnat a vyzkoušet marihuanu. Zjistil jsem, že mi to pomáhá, umožňovalo mi to navodit si veselou náladu a nebo se zhulit tak, že jsem byl úplně mimo, začal jsem kouřit každý den. A po pár měsících pak k lehké droze přidal podstatně silnější kalibr - kokain. Získal jsem přístup k tomu nejkvalitnějšímu „matroši“ (průměrná dávka kokainu co je u nás běžně k sehnání od dealerů na ulicích obsahuje jenom 10 - 30 % drogy, zbytek je domíchaný vším možným) a onen "smrtící bílý prášek" před kterým nás ve škole tolikrát varovali, mi navozoval opravdu krásné pocity, cítil jsem se podobně šťastně jako v době když jsem tehdy prožíval lásku. Nabyl jsem dojmu, že jsem objevil něco úžasného, něco co konečně zaplní prázdnotu v mém srdci.

 

Jenomže koks z hlavy rychle vyprchá a tudíž jsem i rychle zvyšoval dávky. Když už jsem měl před sebou „nádobíčko“ a pytlík s drogou, nedokázal jsem svou touhu ovládnout a dát si jen přiměřeně. Začaly přicházet nepříjemné dojezdy znamenající v mém případě smutek, neklid, podrážděnost, vyčerpání. Soustavně krvácející nos také není nic příjemného. Jednou jsem si jako obvykle rozhodl udělat přes noc dobře „pár lajnama“. Po chvíli jsem z toho pocitu neuvěřitelného blaha nad sebou ztratil kontrolu a začal to do sebe sypat prakticky neustále, přál jsem si, ať to neskončí. Výsledek byl ten, že jsem během krátké chvíle vyšňupal 3 gramy 80%ního kokainu (pro člověka je toxická dávka 1.0 až 1.5 gramu, podle toho kolik váží). Následoval nepředstavitelný stav deprese, a pocit slabosti jako kdybych několik dní nespal. Zdálo se mi, že mi v nosu lezou brouci. Srdce mi bušilo snad desetkrát rychleji, ztrácel jsem vědomí. Začal jsem si myslet, že umřu a brzy si přál, aby se tak stalo… Kromě toho, že mi bývá zle při dojezdech, někdy nastupují psychózy. Stres že se má něco stát, strach že veškerou mou činnost monitoruje kriminálka, pocit že mě půlka lidí v metru pozoruje, pořád se rozhlížím a otáčím. Častokrát se přistihnu, že si nahlas něco říkám pro sebe.

 

Nejhorší ale bylo, když peníze (které jsem sháněl různě, přičemž prací to zrovna nebylo) začaly docházet. Že drogy mě ničí zevnitř jsem si připouštěl, ale zároveň si uvědomoval, že kokain je to jediné co mi umožňuje zažít něco hezkého a připadat si šťastně. Lidi těžko můžou pochopit, že v tomhle stavu a psychickém rozpoložení člověk není schopný naprosto ničeho, že pro něj vůbec nic nemá ani ten nejmenší smysl.

Že říkat mi „hlavně se tomu musíš přestat poddávat, nastup někam na brigádu a mezitím dodělej školu, měl bys místo sezení u počítače pro změnu začít chodit mezi lidi a pokusit se navázat známosti“ - je stejné jako člověkovi co leží v příkopu s přelámanýma nohama říct, ať se přestane litovat, zvedne se a jde to někam rozběhat.

 

Je mi 20 a točím se v bludném kruhu bezmoci a beznaděje. Poslední našetřené peníze mi prolítly nosem. Už nemám koho podvést a obelhat, a nikdo mi nepůjčí ani pár korun. O tom že bych neměl vůli přestat, to není. Život pro mě přestal mít smysl, každý den byl jeden jako druhý, zaplněn jen bezvýznamnými rutinními činnostmi. Bez jakékoliv radosti a čehokoliv pozitivního, vzpomínky mě užíraly, jako když se otevírá rána. Díky koksu a trávě jsem měl umožněno se od toho oprostit - štěstí, radost, dobrá nálada, vše se dá vyvolávat opakovaně i několikrát za den. Tomu už je ale ovšem konec. Mám tu ještě svých posledních několik gramů, abych si mohl zřejmě naposled užít. Pak se o mně pravděpodobně brzy objeví krátký článek v černé kronice.

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 12878x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: muj příběh
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
14.02.2013 15:47 Uživatel: Julie
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

    A co se chce po nás?  

 
14.02.2013 15:59 Uživatel: Petr C. N.
Věk:  20
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Neočekávám tu od nikoho rady nebo snahu o pomoc, jelikož už pro mě řešení neexistuje. Chtěl jsem jenom napsat svuj životní příběh. Že se to většine nebude chtít číst mi je jasné, s komentama typu "chcípni feťáku, jako slabý kus patříš do plynu" počítám.

 
14.02.2013 16:37 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Když budeš chtít a mít vůli, tak i pro Tebe, byť s něčí pomocí, řešení existuje…

 
03.04.2013 23:19 Uživatel: Smolař
Věk:  36

Město:kocourkově

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Kámo jsem na tom dost podobně-jen o nějakých patnáct let mám navrch-a koks-na ten nemám prachy.

Jen věz že nejsi sám-je takových plno!!

Drž se fakt to ode mne zní blbě když se probouzím s myšlenkou na to jak už to utnout…

 
05.04.2015 14:40 Uživatel: Schizofrenik
Věk:  15
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

S tím článkem jsem se stotožnil. Charakterem jsem totéž co ty, až na to že do trávy mě namočil kamarád. Teď, v mých 15 letech, jsem začal brát pervitin. Po zhruba 5 dávkách mi to neskutečně rozvinulo mé dosavadní poruchy (Schizofrenie). Mám bordel v hlavě, slyším své myšlenky, povídám si sám se sebou a NIC (ani drogy) mi nenavodí pocit štěstí. Nikomu to nepřeju, ale zároveň bych ignorantům přál ať pochopí, jaké to je. Na 80% si myslím, že ses vážně zabil, i já o tom uvažuji a to velmi vážně. Ale pokud jsi to zvládl a vykopal ses z těch obrovských sraček, zanech tady vzkaz. Prosím.

 
14.02.2013 16:54 Uživatel: Taj3
Věk:  30
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Ahoj, asi budu nepříjemná až zlá, ale cítím to tak a musí to ven. Je Ti dvacet, což je mládí a pořád, alespoň, já jsem to tak u sebe cítila, určitá nezodpovědnost ke svému životu. To, že jsi se léčil s nemocnou duší a na to jsi si pak dal jointa a pak ještě lajnu je strašně nezodpovědný. Píšeš, že jsi ztratil smysl života, že Tě nebaví, že nevíš proč žít. Laskavě si ještě jednou přečti to, co jsi tu napsal a zamysli se nad tím. Tvůj postoj k životu je tak trochu mimo. Píšeš, že ona osoba Tě udělala šťastným, posléze, Tě psychiatr a ani prášky neudělaly šťastným, tak jak jsi čekal a nakonec Tě udělaly šťastným jen drogy. Sakra chlape, dyť Ty tu píšeš pořád jen o pomocných životních berličkách! Začni žít sám, nečekej, že Tě bude " Život " bavit sám a že na Tebe celá ty staletí čekal. Přijmi odpovědnost sám za svůj život. Nikdo Tě nechytí za ruku a životem neprovede, aby jsi ho prošel bez větších ran a bolestí, proto je ten život někdy tak těžkej. Koukej vyndat rypák z toho fetu, vzchop se, přestaň se sebelítostí a se sobectvím. Takovejch krásnejch věcí na Tebe ještě čeká … ale chápu, tohle je nepřenosný, to musíš pochopit sám.

 
14.02.2013 19:39 Uživatel: Beu_Pet
Věk:  32

Město:Hradec Králové

WeeMee-net.jpg
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Tak jsi se tu vypsal a co? Budeš s tím něco dělat nebo se budeš jen litovat a obviňovat ostatní, že se o Tebe nestarají?  

Když si tak stěžuješ jak je všechno špatné, proč nezvedneš pozadí a něco s tím neuděláš?  

Je mi jasné, že to není jednoduché, tím spíš když jsi rozmazlenej spratek. Ale nikdo jiný než Ty s Tvým životem nic neudělá, nezm ění ho, ani ho nenapraví

 

 
14.02.2013 20:23 Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město:Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Administrátoři mi, doufám, odpustí, ale - jsi idiot!

   Jsi mladej, rodina se o tebe starala, měl jsi veškeré zázemí a podporu, každej tvůj prd byl pozlacenej, protože jsi chtěl a všichni by ti snesli modré z nebe. A ty jsi rozmazlený blbeček, který zabije 5 let svého života na netu, najde si tam nějakou virtuální lásku a když to nedopadne, dá se na fet. Je toto normální? Kde je nějaká zodpovědnost? Nějakej vděk tvé rodině a okolí? !

    Naši mi v podstatě zničili život, když mi bylo 11 a od 17 žiju sama. Bývalej byl takovej budižkničemu jako ty a jen seděl u počítače, bez práce, bez jakéhokoliv snu, a nechával se živit od mladší přítelkyně a bylo mu to jedno a nijak mi to nevracel. Rozešli jsme se pro mě docela brutálním způsobem. Je to skoro 3 roky a pořád si to nesu a ochromuje mě to. Nechybí mi, ale prošla jsem procesem, který zničil všechny mé zásady, cílevědomost… Teď je pro mě život taky peklo. Nemám peníze, škola, o které jsem celý život snila mi nejde, mám deprese, nový vztah taky není úplně 100%. A jediný můj kamarád, jediný, kdo při mě celou dobu stál a povzbuzuje mě, můj kůň Árčí, kterého jsem si vypiplala od jeho narození, je nevyléčitelně nemocný a to málo peněz co mám dávám na pokusy o jeho léčbu, aby tu mohl být co nejdéle s co nejkvalitnějším životem. Ruku na srdce, na klinice koní moc nestojí o takové "ořechy za pár šupů", takže ta péče taky není úplně to ono. Je to na hovno. Rodina nefunguje, mám jediného kamaráda, který má žárlivou přítelkyni, takže se moc nemám ani komu svěřit. A víš co? Žiju a tím vším se brodím a protloukám dál. A víš co ještě? Jsou lidé, kteří jsou na tom daleko daleko hůř. Projdi si články na tomto webu, rozhlédni se kolem sebe. Kolik lidí je nemocných, jsou bez domova, rodina se na ně vykašlala, přišli o děti.

     A ty měls všechno. Rodinu, školu, zázemí a jistoty…a poděláš si to. Ne, nebudu tě litovat. Dostal ses do toho sám protože ty sám se lituješ. Já si část svých problémů taky způsobila sama, ale snažím se je postupně řešit. A jde to, když se člověk snaží. Jen těžko a tomu se ty asi nedovedeš postavit, že bys jednou měl něco sám… Na jednu stranu máme s bráchou výhodu, že naše rodina stojí v podstatě za starou bačkoru - umíme se o sebe starat. A umíme se za sebe prát.

    Já na psychoterapii chodila. Protože se snažím z depresí dostat a chtěla jsem něčí pomoc. Bohužel už nemám peníze na další sezení a celkem mi chybí, ale musím pracovat s tím, co je a co mi psychoterapeut řekl. Kdybys tenkrát chtěl, pomohl by ti, ne mávnutím kouzelnou hůlkou - musíš si tím projít sám a sám se postavit svým problémům. Nevyřeší to za tebe ani on, ani rodiče a už vůbec ne drogy.

    Zklamals rodiče, zklamals všechny a co ty na to? Zabiju se. Se*re pes, nic jim nedlužím. Jen je to zas něco, čemu by ses musel postavit a to neumíš, tak se radši zfetuješ.

    Zasloužil bys pár facek, aby ses probral. Co by jiní dali za tvůj život? Nemocné děty nebo ty v dětských domovech? A ty jsi to všechno takhle promrhal.  

    Přestaň myslet na sebe a vyhledej pomoc. Podělals to, tak to koukej napravit, ať tvoji rodiče jednou můžou v klidu odejít s tím, že jejich láska a podpora vychovala slušného člověka a ne smažku která skončí na ulici.

 
15.10.2013 22:18 Uživatel: SonicX
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Celkem nuda, to je fakt lepší si to hodit.

 
14.02.2013 21:32 Uživatel: lentilka
Věk:  30
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Milý Petře,

některé komentáře zde jsou sice drsné, ale kus pravdy v sobě mají… opravdu by ses měl přestat litovat a začít svou situaci řešit. Ví někdo z Tvého okolí, rodiny, že sis vypěstoval závislost na kokainu? Co kdyby ses jim svěřil a začal tím, že se toho svinstva zkusíš zbavit?

A zkus myslet taky na ostatní, nejen na sebe. Vždyť častou motivací i malých dětí je udělat radost rodičům. Zkus něco udělat pro druhé, nemusí to být rodina, ale třeba nějaká dobrovolnická práce. třeba opravdu uvidíš, že někteří jsou na tom hůž než ty a začneš si vážit života.

Jinak chápu, že ztráta lásky je bolestná, taky jsem to zažila, pamatuju si na období, kdy jsem v jednom kuse brečela. ale čas zahojí všechny rány. a ty, abys zalepil jeden problém, na něj nabalíš další…

 
15.02.2013 08:58 Uživatel: MitsCa
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Hele, první krok k nápravě jsi udělal - uvědomuješ si, že sis dosud ničil život a ne jen sobě ale i ostatním. To je dobrý začátek.

Ale chce to víc, hlavně Ty se musíš zvednout sám (na ženskou se vyser, velké zklamání jsme zažili všichni) a druzí musí poznat, že do toho šlapeš, že jdeš do sebe a rodina a praví přátelé se od Tebe nedvrátí, pokud toto uvidí opět Ti natánou časem pomocnou ruku.

Pokud však nebudeš chtít, budeš vracet k tomu svinstvu, tak to cos tu napsal bylo jen pokrytectví.

 

Takže hlavu vzhůru a seber se!

 
15.02.2013 10:22 Uživatel: Barča
1564813088_lvice.jpg
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Přece sám víš, že je jen jediná cesta, jak ven. Nenamlouvej sobě ani jiným, že to není o vůli.   Nečekáš, že na Zpovědnici, nebo tady se dozvíš něco jiného, než sám víš, že ne?

 
15.02.2013 11:38 Uživatel: Listicka
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Mily Petre, precetla jsem si tvuj pribeh i vsechny odpovedi. Dostal jsi tedy pekne kapky! Nevim, jestli ti to pomuze otevrit oci. Odborny poradce by s tebou asi zachazel vic v rukavickach ale smeroval by ke stejnemu cili - aby ses vzchopil a vzal rozum do hrsti.
Podle tveho stylu psani je videt, ze jsi vysoce inteligentni a citlivy kluk. Mozna ze byla chyba, ze te rodina vychovavala ve sklenene kouli a ze ses nenaucil resit zivotni situace. Lide v tve situaci to sice neradi slysi, ale je to skutecne tak: co te nezabije, to te posili.
Kdyz me po 14 letech manzelstvi opustil muz a ja zustala sama s malym ditetem v cizine, bez prace a nejiste budoucnsoti, taky se mi zhroutil svet. Tenkrat mi nejlepsi kamaradka rekla, ze je to sice tezke, ale ze vsechno spatne je k necemu dobre. Tenkrat jsem ji vycitala, jak muze byt tak kruta. Az po par letech jsem pochopila, ze mela pravdu.
Ty neses zodpovednost jenom za sebe, nemas zadne zavazky, nemusis nikoho zivit, je jen na tobe, jak si svuj zivot zaridis. Na tvem miste bych vyrazila uplne jinym smerem, nez tim, kterym ses ubiral doposud.
Kdyz si vzivote zvolime cestu, prave ta hrbolata vede vetsinou k uspechu. Snaz se uplatnit svoji inteligenci, najit si zajimave zamestnani nebo skolu. Hlavne se bav se svymi vrstevniky a ne s PC.
Drzim ti palce a doufam, ze to pomalymi krucky zvladnes!

 
15.02.2013 13:01 Uživatel: samča
100-500
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Kdyby každý fetoval kvůli nenaplněné lásce nebo odmítnutí, tak nás tu moc není. Když jsem viděla, jak lidé, kteří fetují, končí, ani mě nenapadlo to zkusit. Najdi si zájem, něco, co tě baví a dělej to. Třeba nějaký bojový sport nebo fitko a choď mezi mladé lidi a poznávej je venku. A najdi si nějakou práci nebo brigádu. Ne nadarmo se říká, že práce léčí. Hodně štěstí!

 
15.02.2013 13:31 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Tvůj příběh jsem si přečetl již včera večer a přemýšlel, zdali mám sem napsat. Jaký konec dáš svému příběhu, závisí jen a jen na tobě. Na tvém vlastním rozhodnutí. Hlavní problém tkví v tom, že se potřebuješ zbavit závislosti na drogách. Pak budeš svět vidět úplně jinak. Doporučuji odvykací léčení a nejlepší je najít nějakou komunitu, kde se lidi drogově závislí léčí. Je to běh na dlouhou trať, kterou když zvládneš, budeš sám na sebe hrdý. Podotýkám, že se musíš rozhodnout sám a dobrovolně. Tvoje rodina, ti v tom zajisté ráda pomůže, když jim předložíš toto tvé rozhodnutí. Přeji hodně úspěchu a mnoho dobrých rozhodnutí v životě.

Volba. (Bruno Ferrero)

Jeden člověk se neustále cítil zavalený životními problémy a postěžoval si na ně jednomu slavnému duchovnímu mistrovi. "Už to nevydržím! Takový život se nedá snést! "

Mistr vzal hrst popela a vhodil ho do sklenice s vodou, která stála na stole.
"To je tvoje trápení, " a ukázal na sklenici.
Všechna voda ve sklenici se popelem zakalila a byla špinavá. Mistr sklenici vylil. Potom znovu nabral hrst popela, ukázal ji muži a vyhodil ji z okna do moře.
Popel se v okamžiku rozptýlil a moře bylo stejné jako dřív.

"Vidíš? " řekl mistr. "Každý den se musíš sám rozhodnout, jestli budeš sklenicí vody nebo mořem. "

 
25.02.2013 20:49 Uživatel: Lucinda
Věk:  19

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Ahoj. Ráda bych to s tebou probrala. Řeším podobnou situaci. Všimla jsem si, že bydlíš v Praze, nezajdem někdy ven a probrali by jsme to?  

 
10.03.2013 07:48 Uživatel: Ma.
0-100
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Ahoj, no to tě teda život zahnal pěkně do kouta, trochu jsi mu v tom zahánění pomohl ale neodvažoval bych si ti to vyčítat. Nikdo neví jak bude jednou v životě na nějakou těžkou životní situaci reagovat. Jasně každej má nějaký problémy a někdo větší někdo menší, ale každej má něco co je pro něj těžký. Jenomže rozdíl jsou problémy a rozdíl je skutečná achillova pata a tu má každej ale né vždycky mu jí život odhalí. Víš do takovej 12, 13 let byl můj život ráj, a neměnil bych, ale pak se to strhlo. Rozvod rodičů, stěhování, šikana ve škole kdy jsem se každej druhej den musel rvát a dodnes mám jizvy nejen na duši ale skutečné na těle, vyrůstání bez přátel, nějakou dobu jsem žil na ulici a abych nesmrděl pral si hadry ve Vltavě, pak jsem chodil do práce v noci a do školy ve dne a spal někdy mezitím a bombónek nakonec skončil jsem půl roku v ruským vězení než našli skutečnýho pachatele, . atd atd prostě žůžo. Nepamatuju si že bych kvůli tomu někdy brečel, nebo se litoval a  dostal jsem se ze všeho sám a dneska jsem jednatel v jedné sice malé ale docela slušné firmě. Jenomže moje achillova pata je stejná, nešťastná láska. A třičtvrtě roku se kvůli tomu propadám. A dnes mi různí lidé říkají vzmuž se, nebuď slaboch, měj pevnou vůli, pro jedno kvítí slunce nesvítí, . kecy kecy kecy samý kydy. Mají to pro mě obrovské štěstí, že se z lásky třeba dvě neděle trápí pak se oklepou a jdu životem dál, ale dost možná že v lochu by se už druhý den oběsili na prostěradle. Do té doby než jsem se do téhle nešťastné lásky dostal já taky jsem si říkal no sebevražda nad tou bych neuvažoval, nebo každý problém má svoje řešení…A po tomhle "zážitku" vidím všechno jinak. Nejsi žádný idiot, nebo slaboch, jsi prostě je člověk zasaženej na nejcitlivějším místě. Jsi na to sám, v tom  ti nikdo nepomůže ale bojuj o svůj holej život co se zvládneš. Nenech svoje nepřátele tančit na svojím hrobě. Sám víš čím by jsi měl začít, někde se zkusit léčit, udělej to, přes to nejde vlak. Nenech se zviklat nějaka řečma o zopovědnosti a neodpovědnosti k životu a mládí a že toho ještě v životě zažiješ, bla bla bla…ostatní v tvé kůží by byli taky v háji, hlavně bojuj, chlape bojuj.      

 
18.03.2013 13:54 Uživatel: Petr C.N.
Věk:  20

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Lidi mi řikaji ať do sebe přestanu sypat fet a konečně se sebou začnu něco dělat. Věřim že to myslí dobře, může jim na mě záležet a nebo jim bejt líto mojí rodiny. Ale mnozí z nich ani nemají vůli na to přestat s cigaretama.

Někdo v určitých směrech převyšuje většinu lidí ze svého okolí, ale na určitých místech je naopak ve stejné míře zranitelný. Někdo v kritickou chvíli zpanikaří - a v očích člověka se silnou psychikou co by za stejného scénáře dokázal zachovat chladnou hlavu, je za hysterou čůzu. Někdo, když se na něj na ulici seběhne parta výrostků a pokusí se ho okrást, se dokáže ubránit - jiný je za stejného scénáře zmlácen do bezvědomí a pro nabouchanýho borce je za podělanou bábovku… Někdo je po rozpadlém vztahu smutný několik večerů a za pár týdnů už má někoho jiného. Někdo ztratí chuť do života a zlomí ho to natolik, že je po určité době ochotný sáhnout téměr po čemkoliv, co mu může vrátit štěstí, radost a lepší náladu - a je pak za rozmazleného spratka kterej si neumí vážit toho co má.

Já si zpočátku říkal, že si jen občas zpříjemním večer, a to co mě natolik psychicky odrovnalo, si vynahradím. Že po třičtvrtě roce kdy jsem se jen nepřetržitě trápil v depresích, několikrát chtěl skončit se životem a neviděl vůbec žádnou budoucnost, se budu cítit hezky. Jenže velice rychle jsem si uvědomil že s kokainem může jakejkoliv obyčejnej den, patřit mezi ty uplně nejlepší v životě. Cítil jsem se jako bych vylezl na Mount Everest, jako kdybych dal rozhodující gól na mistrovství světa ve fotbale. A všechno viděl růzovými brýlemi, přesně jako když jsem byl tehdy zamilovanej.

Peněz se v tom už utopilo šíleně, vícekrát se stalo, že jsem si v pátek dopoledne přinesl pytlík s 5 gramama za 10 000 a v neděli večer už nic neměl. V době kdy jsem tu sepisoval svuj příběh jsem myslel, že už jsem všechny možné zdroje vyčerpal, že už je konec. Začal jsem se připravovat na to, že umřu. Jezdil jsem si pak po žíle hrotem injekce se smrtelnou dávkou heroinu. Ale nedokázal jsem přitlačit a zmáčknout, myšlenka že bych ještě mohl zažít tu kouzelnou nádheru co kokain nabízí, mě přemohla. Nakonec jsem na způsob jak ještě nějaké peníze sehnat přišel. Ten kdo bere kokain, je jako noční motýl fascinovaný světlem. Přitahuje ho to stále víc a on to nemůže zastavit. Není to fyzické, je to v jeho hlavě. Už jenom ta chvíle kdy si vezmu pytlík s koksem, naberu to na lžičku, vysypu na tácek a udělám si kartou lajny, ve mně vyvolá pocit obrovského sebeuspokojení. A to co následuje pak, je neskutečné, uplně se po šňupnutí rozklepu štěstím a blahem.

 

Jenomže ta chvíle kdy peníze už fakt nebude kde čerpat přijde brzo a za předpokladu že bych měl dál životem pokračovat, bych měl pouze dvě možnosti - střádat to po korunách, jednou za čas "rozbít prasátko" a koupit si jeden gram a nebo se dál točit v tomhle bludnym kruhu a čekat jestli se to samo nějak nezmění.

Včera jsem si po dlouhé době, chvíli psal se svym bývalym miláčkem. Za několik dní to bude přesně rok, co jsem to vše naplno prožíval. Tak jsem zase vzpomínal a nedokázal nebrečet. Fakt, ten duševní stav čisté lásky … to se nedá popsat slovy … to je krásnější, silnější a intenzivnější než jakejkoliv koks.

Jo, jsem asociální feťák se základnim vzdělánim, vim to. A je mi to jedno. Myslim že jsem měl život hezkej a svoje si už užil, umřít můžu kdykoliv.

 
05.04.2013 02:04 Uživatel: rybierr
Věk:  20
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

tuten pribeh znam moc dobre mam ho hodne podobnej az na to ze jsem nezacal brat drogy protoze uz jsem je plnokrat zkousel a vim ze s nima se dokazu smat ale vim ze kdyz me drogy z lasky dostanou ven uz  se jich ale nikdy nezavim vim jak na tom jsi ale sahnul jsi spatne pro drogy to byla blbost mel ses radsi trapit vis kazdej ti tady pise ze jsi este mladej ze ti je 20 let ale pokid jsi opravdu miloval srdcem coz se zda ze ano tak te tu nikdo nemuze pochopit ze ve 20ti letech muzes milovaz nekoho natolik ze kdyz to skoncilo tak chces umrit znam to…a prozivam si to ted uz pul roku se snazim zacit zit normalni zivot a najit lasku ale pokazdy kdyz si najdu holku nemuzu ji dat ani pusu nemuzu se ji podivat ani do oci a nakonec to konci po 2-3 dnech zajmalo by me jak dlouho to bude este trvat

 
05.04.2013 09:10 Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město:Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Nikdo tady nepsal, že ve 20ti letech je člověk "malý" na lásku. Nakonec mnoho našich rodičů už ve 20 byli v manželství a čekali nás…

    Ale život je takový. Je o ztrátách, se kterými se musíme umět vyrovnávat protože budou stále přcházet. A hlavně budeme riskovat čím dál víc.

    Vím jaké to je, já si svůj rozchod s bývalým (byli jsme spolu od mých  16 a rok jsme spolu i bydleli), porovnala a uložila do krabičky "uzavřených" až v létě po 2 letech. Trváto dlouho, bolí to, člověk má strach… Ale nemůže se z toho hroutit. Už jen proto ne, že bývalý partner je zdravý a žije. Mnohem horší je situace, kdy partner zemře. Rozchod je výsledek činů a chování obou partnerů, takže si za něj většinou můžeme i trochu sami (ať jsme ho vyvolali my nebo druhý partner). V případě smrti na výběr nemáme. Takže se můžeš utěšovat, že ta, kterou jsi miloval, je živá a zdravá a nejspíš i šťastná, což s Tebou nebyla. Vím, že to člověku moc nepřidá (ale třeba já vím, že můj bývalý je stále bez partnerky a práce a na počítači je závilý ještě víc…a docela mě to někdy trápí), ale pravá láska by měla umět i toto - nechat odejít, když dotyčný jde za lepším.

     To, že jste (jsme) mladá znamená jen to, že máme život před sebou a málo zkušeností. Ta opravdu pravá láska může přijít až ve 30, 50… A pokud ze sebe uděláte ve 20 smažky, nejspíš toho věku ani nedožijete natož aby se pak našel někdo, kdo vás bude milovat (ne kvůli drogám, ale opravdu milovat).

    Drogy ani alkohol ani jiné destruktivní chování nejsou řešení. Člověk musí sebrat sílu, pochopit co se stalo, poučit se a jít dál, také za lepším.

   A hlavně, člověk s odstupem času vnímá vztahy jinak a většinou zjistí, že to nebylo ono. Jak jsem psala, bývalý byl závislý na počítači a jeho ambice končili v nějaké jeho púitomé hře. Kvůli němu jsem já opouštěla své sny-abych se mu přiblížila, což se mi nikdy nepovedlo (měl ve hrách postavičky s mými jmény a žil s nimi). Zato jsem ale opustila mnoho svých zájmů a přátel. Ale pořád jsem si myslel, že je to ten pravý a opravdová láska. Současný přítel mě donutil začít ve škole (o které jsem celý život snila) makat a prospívat, učí se semnou, podporuje mě, jak se dá. Máme společné zájmy, ambice, bere mě na výlety. A hlavně - bere mě, jaká jsem a se vším všudy. Nemusím kvůli němu nic opouštět. Už teď ale vím, že vztah není ideální, tak uvidím "co z toho vyleze". Ale rozhodně se  pak nedám na drogy, abych si zničila svůj život. Ničeho tim nedosáhnu, je to hloupá reakce.

    Radši si s čistou hlavou vše projdu, co a proč se stalo a případně si z toho vezmu ponaučení pro další vztah, který bude zase o něco lepší.

 
09.04.2013 01:01 Uživatel: Ma.
0-100
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Opravdu ti závidím, že dovedeš být v tomhle takhle silná. Jasně že máš pravdu, ale v realitě to bohužel vůbec neumím uplatnit. Přál bych si na tom být jako ty a umět to takhle zvládnout. Ale mě to prostě nejde. Nenávidím život a nenávidím za to sebe. Tenhle stav má jedinou výhodu, člověk se přestane bát smrti, nemocí nebo úrazů, ale tenhle pocit nebojení se ničeho bych s chutí vyměnil za svůj předchozí klid v životě, vratil zpatky čas a raději vůbec dotyčnou osobu nepotkal. Jdu k doktorovi, kež by pomohlo alespon to, po roce trápení už by byl nejvyšší čas.

 
09.04.2013 20:17 Uživatel: Lucy
Věk:  23

Město:Město, Tobě sto, kapitánovi dvě stě

Clipboard01.jpg
1000-2000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

No vidíš, jsi na dobré cestě - držím Ti palce, aby to šlo co nejrychleji a terapie pomohla.

    Mně nic jiného nezbylo než sebe a život zase začít mít ráda. Tři roky jsem se chovala dost sebedestruktivně - ani ne tak po fyzické stránce jako po psychické. A teď na to tvrdě dojíždím. Bude to ještě dlouho trvat, než se vrátím tam, kde jsem byla před tím vším, ale tohle už jsem se naučila.

   Sem tam přemýšlím a snažím se na nepovedený vztah nahlížezt jako na zkušenost, která mě posunula dál a obrnila. Nikdy nevíš, co se stane a vždycky může být hůř a je mnohem lepší, když Tě život na takové situace připraví postupně…

      S tou nenáviostí k sobě a svému životu neblázni - strašně si tím škodíš. Je dobré nebát se smrti - jednou přijít musí a to nezměníme, ale ldyž už tady ten čas mám a nevím kolik, chci si ho užít a rozumně ho naplnit. Jsme mladí a to jediné nás už v život nepotká. Chceš se opravdu jednou v životě zastavit, otočit a zjistit, že jsi svá nejkrásnější léta strávil sebenenávistí a trápením se pro někoho, kdo za to očividně nestál?

     Myslím na Tebe. Drž se a u doktora vydrž…bude lépe. Jednou určitě

 
10.04.2013 05:37 Uživatel: Petr C.N.
Věk:  20

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Já umřít vlastní rukou nechci, ale přijde mi že to dřív nebo pozdějc nemůže dopadnout jinak … Ta situace ve který jsem neni problém co by se dal napravit jako třeba dluhy nebo nedokončené vzdělání, ani trápení, co by časem přebolelo … Život mě prostě před rokem touhle dobou přestal bavit a naprosto vše ztratilo smysl, od té doby mám pocit že ze dne na den jenom přežívám, ta prázdnota a bezvýchodnost je neskutečná. K doktorovi jsem chodil a prášky na deprese žral, k ničemu. Psychologa jsem nehledal, jelikož důvěrně jsem si mohl promluvi s přáteli na netu a nezaujatý názor si vyslechnout od blízkých lidí, a na rady jako "když na tebe padne úzkost, udělej dvacet dřepů a třikrát zakukej", fakt nevěřim. Pak mezi koncem léta a začátkem podzimu, když už jsem si připustil že se v tom vztahu nic k lepšímu nezmění, to byla právě ta chvíle kdy jsem si řekl, že se sebou něco udělám, že jestli chci bejt ještě někdy šťastnej a spokojenej, tak nemůžu sedět doma a truchlit. Jak jsem psal, chodil jsem posilovat, věnoval se pejskovi kterého jsem si přál už od dětství a udělal si řidičák. Jenže jak jsem měl zkoušku za sebou, všechno po několika dnech zase bylo v původních kolejích… Někdo se holt na svého partnera tak upne, že v případě pozdějšího rozchodu se už nikdy plně nevzpamatuje, a neni pochyb o tom, že je to vážnym životnim handicapem.

 

Nevěděl jsem už absolutně co dál, tak jsem si sehnal "trávu" a začal hulit. Ze začátku jsem z toho byl nadšenej, v hlavně jsem si řikal "tak já jsem chodil takovou dobu k psychoušovi kterej mi zkoušel bůhvíkolik prášků a stejně to nemělo o moc silnější efekt než kdybych polykal bonbóny - přitom stačí pokouřit a jsem v pohodě během chvilky" … Jo, byl jsem sice na krátkej v čas v pohodě a nejen to, měl jsem mnohdy dost dobrou náladu, ale ten stav vždycky přibližně po dvou hodinách vyprchal a ta "hnusná" realita tu byla zpátky. Časem jsem začínal mít pomalu výčitky, kolik peněz v tom zbytečně končí, do toho soustavně poslouchat jak je zasmrděnej celej byt … (Zároveň jednoznačně nesouhlasím s tím že marihuana je předstupeň závislosti na tvrdejch drogách, je to stejně absurdní jako o člověkovi co si po náročnym dnu v práci zajde na pár piv, tvrdit, že je v počáteční fázi alkoholismu. ) Zase jsem obrazně řečeno, stál nad propastí. A opět se připravoval na sebevraždou a viděl to jako reálné východisko, doopravdy jsem počítal s tim že ještě udělám pár věcí a konec. Ale pak mě právě čekalo něco o čem jsem neměl ani šajnu… měl jsem doma večeři, kokainovou lajnu.

 

Vim přesně, že po čtvrtym nebo pátym gramovu … jsem se už z nešťastné lásky, rozpadlýho vztahem s někym na koho jsem doposud celý život čekal, mých chyb které vedly k tomu, že jsem třičtvrtě roku byl doslova jako tělo bez duše… prostě přestal trápit. Uvědomil jsem si, že si doslovně řečeno, můžu koupit štěstí za peníze. Ten stav rauše co nastává po "tahu" spočívajícího v mnoha lajnách za sebou … to je prostě neskutečné … Ale ve své podstatě se to "duševně" podobá tomu, když člověk prožívá tu skutečnou čistou lásku - všechno je neuvěřitelně nádherný a on má pocit, že už nemůže být šťastnější.

 

Ale když to mám po soudit objektivně, tak podobně obrovsky silné pocity radosti, štěstí, nadšení, lásky, kvuli kterýmu ten koks beru, jsem v životě nejednou zažil v podnětu na skutečnou událost, a pak nepřetržitě zažíval v ten krátký čas zamilovanosti, přesně před rokem touhle dobou. Ale to jsou chvíle co už se opakovat nebudou, měsíce jsem se mnohokrát za něčim usilovně hnal, roky v něco věřil a doufal … a přitom stačí pytlík toho sněhově bílýho prášku. Prostě mi to přijde svym způsobem uplně dokonalý, že k tomu abych měl jeden z nejlepších dnů vůbec a připadal si tak jako v těch krátkých chvílích co mi život za celých 20 let přinesl jen párkrát - od toho mě dělí jenom několik tisíc korun, co stačí dealerovi zaplatit.

 

Zkoušel jsem potom i další drogy co nestojí tak moc, třeba pervitin nebo extázi, ale bylo to (pro mě) jenom o tom momentálnim stavu, nikoliv o zážitku a pocitu, a následná daň za to že jsem si něco takovýho vzal, v podobě "vedlejších účinků" a stavu po vystřízlivění, byla taková, že už mě nelákalo jít do toho v brzký době znova. V tom právě spočívá zákeřnost a návyková povaha kokainu, neni na něm absolutně nic špatnýho. Poslední dny už jsou zase v rytmu toho kolotoče, tentokrát kde sehnat další peníze. Nejsem na tom závislej tak jako kuřák na cigaretách, s vědomím že tu pak toho budu mít hromadu a užiju si svoje, bych toho dokázal nechat klidně měsíce. Nebejt nešťastnej, mít určitej smysl a umět se radovat ze života, neměl bych potřebu to brát.

 
10.04.2013 08:36 Uživatel: Taj3
Věk:  30
srnka2.jpg
0-100
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Nepodceňuj psychloga a terapii. Vypovídat se a svěřit se se starostmi blízkým přátelům a kamarádůj je moc fajn věc a je dobře, že okolo sebe máš takový lidi.

Psycholog Tě vyslechne a může Ti pomoct nálezt cestu pryč z těch všech hnusnejch stavů, který prožíváš. Bude mít zkušenost s lidmi, který na tom byli podobně jako Ty a pomalu ( opravdu to nebude hned a je to delší cesta ke štěstí, než si šňupnout ) Ti pomůže najít směr.

Jest-li s tím chceš opravdu něco dělat, pak je nejvyšší čas.

 
10.04.2013 16:07 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Můj názor je ten, že Ti máma poskytla maximální péči a dělala vše k Tvé spokojenosti, až Ti tím vlastně v konečném důsledku spíše ublížila. Život není jen růžový a o tom dostat vše nač si vzpomeneš, ale i o tom naučit se vyrovnávat se s nejrůznějšími životními situacemi a překážkami (nejen růžovými) a o umění sám udělat něco proto, aby sis odměnu - výhody zasloužil, něčeho dosáhl a byl spokojený. Jenže jsi už dospělý, zodpovědný sám za sebe, svá rozhodnutí včetně toho, jak se svým životem naložíš.

"Nebejt nešťastnej, mít určitej smysl a umět se radovat ze života, neměl bych potřebu to brát. " Ne, jen tím omlouváš svoji závislost, svoji berličku, svoji neschopnost a mít vůli s tím opravdu něco udělat  = protože je to jednodušší než se naučit radovat se z maličkostí a najít si svůj smysl života.  "Nejsem na tom závislej tak jako kuřák na cigaretách, s vědomím že tu pak toho budu mít hromadu a užiju si svoje, bych toho dokázal nechat klidně i měsíce. " Blbost = po tolika měsících a užívaném množství. Jen tím opět popíráš svoji drogovou závislost psychickou (dlouhodobé užívání kokainu vede k výrazné psychické závislosti). Nejen uvědomění si, ale současně i přiznání si, že mám problém a konkrétně jaký, je prvním krokem. Druhým je řešit ho - odborně se léčit, třetí - vydržet odborníky doporučovanou dobu léčby, čtvrtý - po návratu z léčení odolat a nespadnout do toho znovu. "Psychologa jsem nehledal, jelikož důvěrně jsem si mohl promluvit s přáteli na netu…" Chyba. Přátelé nejsou odborníci, psycholog není jen na důvěrné povídání, ale pomáhá najít příčinu problémů a navrhuje možnosti léčby - terapie. U Tebe jsem přesvědčená o tom, že příčina není pouze v nešťastné lásce, ale někde daleko hlouběji - v dětství.

Pokud by jsi chtěl svůj problém = závislost si opravdu uvědomit, pojmenovat a řešit, dobrá komunita je tahle: Pastor Bonus = psychoterapeutická komunita pro léčbu drogově závislých, která jako jediná používá formu psychoterapie, která neodstraňuje pouze projevy drog. závislosti, ale odstraňuje především její příčiny. Další info viz. odkaz.

 
10.04.2013 17:14 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Nebo se tady v tom psaní - podrobném líčení situací a pocitů pro nás tak trochu i vyžíváš?

Proč jsou "Tvoje" slova: …Ten kdo bere kokain, je jako noční motýl fascinovaný světlem. Přitahuje ho to stále víc a on to nemůže zastavit. Není to fyzické, je to v jeho hlavě…opsaná z příspěvku Marilyn z tohoto blogu z 26.12.2006?

alt

 

 
10.04.2013 17:32 Uživatel: Petr C.N.
Věk:  20

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Neopisoval jsem nic z žádného blogu, citoval jsem jeden krátký text z odborné publikace http://www.drogy.cz/kokain/kap-co-je-kokain.html jelikož mi to přišlo zkrátka naprosto výstižné. Ale jo, taky jsem už nejednou slyšel že jsem masochista, že není možné aby kvuli 1 osobě krátkodobé známosti, jsem byl rok uplně na dně a ještě začal kvuli tomu fetovat, když jsem byl celej život v uplný pohodě …

 
10.04.2013 18:13 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

No a v té brožurce (o které mluvíš), která je součástí protidrogové preventivní kampaně občanského sdružení Řekni NE drogám - řekni ANO životu je na straně 19 to samé = příspěvek Marilyn, o kterém píši a který jsem vložila jako přílohu ve svém příspěvku výše a ze kterého jsi tedy opisoval - podle Tebe citoval. Takže si sám hledáš nějaké info. A dál? Ty to vidíš jak? Budeš s tím něco dělat, nebo jen hledat důvody, proč to nejde? Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.

 
11.04.2013 09:07 Uživatel: voslík
1000-2000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Zdravím tě,

přečetla jsem si celý tvůj příspěvek a napadá mě jedna věc - problém se smyslem života už jsi měl v době, kdy jsi začal hrát tu onlinovku. Snažíš se zoufale něčím svůj život naplnit, ale pořád nemůžeš najít, co by to jako mělo být.

Napřed to bylo hraní hry, potom přišla osoba, která tě upoutala, líbila se ti, bylo to s ní fajn. A ona se ti stala novou náplní života, protože sám sis smysl najít nedokázal. Netvrdím, žes ji nemiloval, ale upnul ses na ni, protože ona ti dávala ten smysl. A nedokázal jsi ji pustit. Takže když odešla, zůstala ti v hlavě jako závislost. Stejně jak ta počítačová hra. Hledal jsi teda něco dalšího, co ti naplní život a našel jsi drogy.

Já tě neodsuzuju, vím, že život je těžkej. Ale co vlastně teď děláš? Jedeš si na koksu, když máš peníze, který si nějakým způsobem ukradneš nebo vypůjčíš. A když peníze nemáš, přemýšlíš, jak je získat, abys měl zase tu svou pohodu. Nejsi hloupej, protože vyjadřovat se umíš dobře. Tudíž ti muselo několikrát dojít, že tohle je prostě blbost, to co děláš. Jsou lidi, kterým život nadělil větší sra*ky než tobě. Co člověk, který v mládí ochrne a musí si máknout, aby se mohl apoň trochu hýbat a sám se o sebe postarat, kde bere tu sílu? Musí ji najít sám v sobě, pokud mu pomůže rodina a přátelé, pak má neskutečný štěstí, ale tu největší a nejpodstatnější část musí udělat sám - najít sílu, odvahu a smysl.

Říkáš, že ti psychoterapeut nepomohl - to je klidně možný, ale závisí to na dovu faktorech - musíte si sednout, musíš najít někoho, kdo ti bude sympatický a budeš k němu mít důvěru. A druhá věc, ta nejdůležitější - musíš sám chtít. Musíš převzít zodpovědnost za svůj život a říct si: "Jdu do toho. " To za tebe neudělá psychoterapeut, rodiče, tvoje holka nebo bejvalka ani tví kamarádi nebo internetoví známí, to je prostě tvoje rozhodnutí! Zatím se jen vymlouváš, že to nejde protože tohle a tamto a jak je to těžký. Jo, je to těžký, ale to přece není důvod k tomu se na to vykašlat. Já vím, je jednoduší říct si jsem nicka, póvl, hnus a odpadek - od těch se nic nečeká, takže můžou po*rat cokoli a nikdo se nediví. Jenže pokud se člověk o něco pokusí a řekne, že na to má, pak se bojí, že to nemusí vyjít a bude zklamanej a lidi kolem něj jím budou opovrhovat. Jestli se chceš celej život bát a chovat se jak malý děcko, na všechno mít výmluvu a cpát do sebe koks, tak prosím, je to jen a jen tvoje volba. Jenže je jasný, že nad tím přemýšlíš, jinak bys sem nepsal. Sílu a odvahu musíš najít sám a já vím, že to stojí za to. Máš za sebou rodiče, co víc bys chtěl? Můžeš jít na odvykačku, jsi inteligentní, najdi si místo, které se ti bude líbi a jdi do toho. Máš dobrej sloh, tak klidně piš. Povídky nebo kratičký příběhy, básničky - já nevím co tě baví, ale něco snad jo nebo tě to aspoň bavilo dřív nebo tě to bavit začne. Existuje spousta amatérských literárních serverů třeba www.libres.cz nebo www.liter.cz a další. Nějak to ze sebe dostaň sportem, psaním, hudbou, kreslením a nejlíp prostě prací. Někdy člověk na začátku musí prostě jen přijmout, že chvíli mu bude dávat smysl života třeba práce, pak najde jiné věci, co ho baví. Sklidní se a začne aspoň normálně uvažovat. Najdi si řád, bez něho jsi ztracenej. Život je hned za rohem, tak si s ním pořád nehraj na schovku.

Petře, posloucháš vůbec co ti lidi říkají? Máš šanci, máš možnosti, jsi mladej, není ti ani trochu trapný, že jinde na světě musí lidi pít otrávenou vodu, protože prostě nemají na výběr a ty se tady dobrovolně ničíš. Možná řekneš, že nechceš, že sis to nevybral a je ti to jedno, ale vsadím se, že kdyby ses narodil jinde, kde to tak super není, jedno ti to určitě nebude. Život si opravdu určuješ sám a šancí máš nespočet.

 
17.04.2013 16:38 Uživatel: Petr C.N.
Věk:  20

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Skoro každej má s člověkem co začal brát drogy spojenýho někoho, kdo se pohyboval v pochybnym kolektivu, kámoš mu řekl něco ve smyslu "dej si, budeš frajer" a on neodolal / někoho kdo se chtěl lišit a vzbouřit se / kdo z nudy nebo zvědavosti experimentoval a zalíbilo se mu to / toho kdo neměl žádné zázemí v rodině … Na mě nespadá ani jednoho, v období puberty jsem si akorát loknul piva a cigaretu prvně vyzkoušel v 19 letech. A tak si někteří myslí že jsem idiot co se sám ničí, tragéd co se vyžívá ve vlastní sebelítosti.

 

Já to vim, že jsou na tom lidi nesrovnatelně hůř a pro příklady nemusím chodit do Afriky. V našem baráku bydlí kluk stejně starej jako já, sportoval, holky na něj letěly. Když byl na školnim zájezdu, skočil šipku do vody kde byla mělčina. Od té chvíle je na vozíku a nemůže téměr ani hýbat rukama. Máma byla mnoho let ve vězení jelikož jeho tátu nechala zavraždit kvuli prachum, děda se kterym bydlel už po smrti, má akorát starou "nemohoucí" babičku a ošetřovatele. A taky nějak žije… Ano, ale jen pro to že nemá na výběr a nic jinýho než přijmout krutou realitu mu nezbývá. Teď už se dostal v rámci možností do duševní pohody, spolupracuje a chodí do školy. Ale kdyby ještě nedávno měl možnost rychlé a bezbolestné smrti, jsem si jistý že by se tak rozhodl i kdyby měl měsíce čas na rozmyšlenou… Vše je to jen o psychice a vůli, o tom umět se vypořádat i s nešťastnými událostmi a jít dál. Ale to zkrátka musí být v hlavě, není to bohužel nic co by se dalo natrénovat v tělocvičně nebo knihovně ani nikde jinde, prostě člověk na to buď má nebo nemá…

 

Každopádně, já a má bývalá láska jsme si dnes psali a opravdu jsem zůstal překvapený.
______________________

[11:37:17] xxx píše: nechtěl by ses vysrat na kokain a začít šetřit na další server?
[11:37:22] xxx píše: mohli bysme do toho jít spolu
[11:37:49] xxx píše: a sehnat nějaký lidi

[11:43:29] xxx píše: skonči s tím kokainem dokud je to ještě možný
[11:43:41] xxx píše: a radši pojď zase hrát
[11:44:03] xxx píše: do začátu dalšího kola máš 4 měsíce na to aby ses dal do pohody a něco vymyslel

[11:46:04] xxx píše: stejně pocitu když bys konečně vyhrál by se nic nevyrovnalo
[11:46:11] xxx píše: a kokain tě do roka zničí
[11:46:25] xxx píše: slib mi že se na něj vysereš

[11:58:33] xxx píše: už ten kokain fakt neber
[11:58:34] xxx píše: prosímtě
[11:59:30] xxx píše: už stačilo
[11:59:41] xxx píše: vyzkoušel si to všechno super
[11:59:51] xxx píše: a teďka je čas aby se legenda vrátila na scénu

[13:18:46] Petr píše: a ty myslíš že by to mohlo fungovat? vycházet spolu a bejt v kamarádskym vztahu?
[13:18:58] xxx píše: jj
[13:19:06] xxx píše: myslíš že se dokážeš dostat do formy?
[13:19:09] xxx píše: po roce
[13:20:14] Petr píše: já jenom, že navzájem jsme si dost ublížili … teda nemůžu mluvit za tebe, ale za mě to tak bohužel je
[13:20:36] xxx píše: hrát spolu snad můžem
______________________

 

Sice nikoho nemá, ale že by se náš původní vztah mohl obnovit považuju za nemožné, pociťuju už akorát smutek a lítost. A mám strach abych se zase tak blbě neuplnul, neuvěřitelně mě po tom co se vztah rozpadnul ta jednostranná láska ničila a sžírala, nemoct se už vidět, obejmout, políbit… Ale ať chci nebo ne, nějaké pouto tam prostě pořád cítím. A ta hra mi chybí a stýská se mi po ni nejen z nostalogie, kromě dokonalé zábavy to pro mě byl způsob seberealizace, komunikace s lidma a navazování známostí. Svym způsobem se nesnášim za to jakej jsem, za svou přecitlivělost a nutnou potřebu naplnit život určitým smyslem. Běžnej kluk / chlap začne chodit s jakoukoliv holkou co je hezká a milá, v případě že to nevyjde ji pošle do hajzlu, štve ho to na krátkou chvíli a nemá problém si v dohledné době najít jinou. Večer si zahraje střílečku nebo pustí televizi, v pátek si zajde s kamarádama do klubu a nic přehnaně neřeší. A mě přijde, že já jsem naprostym opakem. Každopádně prozatím se s tím kokainm pokusím nechat a peníze, co případně seženu, si budu dávat stranou, zustanem spolu v kontaktu a uvidí se, jak to bude dál.

 
25.04.2013 05:57 Uživatel: Petr C.N.
Věk:  20

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
 
11.05.2013 14:16 Uživatel: TheTerka
Věk:  23
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Ja si take prosla svym, kdyz jsem se dozvedela ze kluk se kterym jsem byla pres 2 roky ve vztahu me podvadi a bezne mi lze do oci, uplne me to aejmulo a sla jsem psychicky do haje. Nestastna laska {i kdyz to zni spatne, ale nevim jak jinak to nazvat} dokaze zpusobit nesmirnou psychickou bolest, horsi uz je snad jenom kdyz vam nekdo blizky nahle umre. Asi mesic jsem jenom brecela a nebyla schopna nic delat. Pak mi holka co byla uz regulerni smazka nabidla pervitin. Byla jsem fakt na dne a tak jsem neodolala a vzala si. Ted to povazuju co za nejhorsi rozhodnuti co jsem kdy v zivote udelala, clovek do toho spadne ani nevi jak, netrva to dlouho a zacne mit na kroceno do hrobu a nebo do kriminalu. Nakonec me z toho vytahli rodice a kamaradi kteri m nezavrhli a naopak podali pomocnou ruku. Ted uz jsem nastesti nekolik mesicu cista a v relativni pohode. Lidi, nema smysl hazardovat a riskovat ze si nenavratne znicite zivot fetem kvuli nekomu kdo za to nestoji!!!!!!!

 
25.05.2013 07:09 Uživatel: Petr C.N.
Věk:  20

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Když jsem tu psal poslední příspěvek z 17.04. , tak jsem koks neměl asi 6-7 týdnů, protože jsem prostě nedokázal dát dohromady dost peněz, a zaháněl to hulenim + tabletama extáze. Kokain mi dost chyběl, ale ani jednou jsem nezažil žádný stav, že bych si nutně potřeboval "teď hned" šňupnout.

 

Pak když jsem dostal tu nabídku, že by jsme spolu mohli zase hrát hru jejíž prostřednictvím jsme se poznali a sblížili, tak jsem to bral jako skvělou motivaci. Řikal jsem si, že když už jsem to vydržel takovouhle, na moje poměry dlouhou dobu… Tak že to nějak vydržím těch pár měsíců do startu, pak budeme spolu hrát - a nebudu na ten fet myslet, oprášim starý známosti, navážu nová přátelství a třeba i poznám lidi se kterýma se budu moct vídat a potkávat v reálnym světě… A pak už mi koks snad ani chybět nebude, a budu si moct začít dávat život do pořádku.

 

Ale pak najednou o 2-3 týdny později jsem prostě začínal cítít, že mi začíná bejt psychicky dost mizerně, neustále se z něčeho stresuju a prožívám těžko popsatelný strach, jsem hysterickej a nepříjemnej, že mě jakákoliv maličkost děsně rozhodí a vynervuje … a že, což pro mě bylo jednoznačně nejhorší, se mi pořád vracejí a vybavují špatné vzpomínky, něco "vevnitř" mě neustále sžírá … A to mě donutilo, ne zrovna morálním způsobem, prostě peníze sehnat a koks si koupit.

 

Dal jsem si pár malých lajn a měl pocit, že tohle je to nejkrásnější a nejúžasnější, co kdy v životě můžu zažít. Následně rychle spotřeboval zbytek … a ještě ten den, si obstaral další várku. Takže v tom jedu dál. Každopádně… závislost na kokainu - ten pojem možná zní děsivě, někdo si pod tím může představovat prožívání pekla na zemi. Ale s utrpením které jsem zažíval minulý rok, je to absolutně nesrovnatelné, a to nijak nepřeháním.

 

Když jsem třeba jenom 2-3 dny nepřišel do kontaktu s miláčkem, tak jsem z toho byl uplně šílenej, prožíval nesnesitelnej pocit prázdnoty, smutku, zoufalství, beznaděje. Od mojí lásky, od osoby kterou jsem nade vše miloval a která pro mě tou dobou byla celým světem… jsem každou chvíli "musel" tolerovat hnusné urážky, snášet bezohledné vědomné cílené trápení a ubližování, bylo se mnou jednáno důř než s děvkou, když jsem upřímně poprosil o něco, co bylo naprostou maličkostí a mně by to obrovsky psychicky ulevilo, odpovědí byl výsměch a další urážky… "Musel", jelikož jsem se prostě nedokázal odpoutat, rozloučit se/poslat do hajzlu, zapomenout a jít dál. Bylo to mnohem silnější než cokoliv, co jsem kdy zažil - i než kokain. A bylo by pro mě o dost snazší se teď smířit s tím že si už nikdy nezašňupám - než minulý rok touhle dobou přijmout skutečnost, že někoho koho jsem tak miloval, zmizí navždy z mýho života.

 

Každopádně o tom, že v době kdy ještě naše city byly oboustranné, jsem se choval doopravdy špatně - není žádný pochyb. Proto to taky skončilo. Ale vážně jsme neuvěřitelně miloval, i když tomu moje chování neodpovídalo.

Ale mimo jiné jsem si tak uvědomil, že od nějakých 14 let, se muj život nepřetržitě odehrává ve lži a iluzi. Napřed virtuální svět, pak slepá láska, teď drogy. Poslední dny mi párkrát přišla na mysl myšlenka o tom, že bych se obrátil na nějaký středisko pro závislý nebo vyhledal odborníka(psychologa) přes fet. Jenže já s tím nezačal z rozmaru nebo zvědavosti ani jsem se k tomu náhodou nepřipletl, drogy samy o sobě, u mě problém nejsou. Právě naopak, koks je jediné co mě posledních několik měsíců udržuje při životě.

Vyměnil jsem si pár emailů s chlápkem co to bral roky ve velkym a stejně jako já, začal v doposud nejtěžších životních chvílích. Dovolím si kopírovat část, která je nejpodstatnější a zároveň ne nijak soukromá:

 

"" Já měl koks rád od začátku, ale naprosto jsem do něj spadl a zruinoval rodinu, projel 1.2 milionu celkem za drogy (ale hlavně za kokain) po rozchodu s holkou po 4 letech a úmrtí nejmilejší babičky 2 měsíce na to … Tenkrát jsem postupně zkusil všechno, co jsem znal. Všechny možnosti, všechny odborníky, všechny léky, spoustu drog, kombinace léků a drog, drog a léků … Nic pořádně nepomáhalo a pokud ano, tak jen pár týdnů … Pak jsem si všiml, že kokain zabírá naprosto bezpečně a dokonale. Že absolutně nehrozí deprese, pláč, stesk, lítost, sebevýčitky, nic. Koks mi tenkrát ukázal, že dokáže být nejen úžasným bavičem, ale i dokonalým pomocníkem pro zahnání trápení a smutku. A to byla chvíle, kdy jsem do něj skutečně zafičel a byl ochoten mu obětovat cokoliv, i vlastní důstojnost a lidskost, jen aby bylo na pár gramů a zase chvíli klid a pokoj v hlavě. ""

 

Prostě i kdybych se od toho teď dokázal odpoutat a pak přišla další situace která by mě poslala ke dnu (což by nepochybně dříve či později přišla, však o tom život je), tak bych si drogu s největší pravděpodobností zase dal a následně do toho opět spadnul. Jsem zkrátka slaboch, neumim čelit problému, žít v realnym světě … a kokain je ten nejlepší lék na psychickou bolest jakej si dokážu představit.

 
16.10.2013 19:37 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Po delší době se vracím k tomuto tématu, protože jsem našel další reakce.

Téma má název: Můj příběh – nešťastnou lásku jsem nahradil drogami.

Zde je moje reakce na příspěvek ze dne 15. 02. 2013

Tvůj příběh jsem si přečetl již včera večer a přemýšlel, zdali mám sem napsat. Jaký konec dáš svému příběhu, závisí jen a jen na tobě. Na tvém vlastním rozhodnutí. Hlavní problém tkví v tom, že se potřebuješ zbavit závislosti na drogách. Pak budeš svět vidět úplně jinak. Doporučuji odvykací léčení a nejlepší je najít nějakou komunitu, kde se lidi drogově závislí léčí. Je to běh na dlouhou trať, kterou když zvládneš, budeš sám na sebe hrdý. Podotýkám, že se musíš rozhodnout sám a dobrovolně. Tvoje rodina, ti v tom zajisté ráda pomůže, když jim předložíš toto tvé rozhodnutí. Přeji hodně úspěchu a mnoho dobrých rozhodnutí v životě.

Volba. (Bruno Ferrero)

Jeden člověk se neustále cítil zavalený životními problémy a postěžoval si na ně jednomu slavnému duchovnímu mistrovi. "Už to nevydržím! Takový život se nedá snést! "

Mistr vzal hrst popela a vhodil ho do sklenice s vodou, která stála na stole.  
"To je tvoje trápení, " a ukázal na sklenici.
 
Všechna voda ve sklenici se popelem zakalila a byla špinavá. Mistr sklenici vylil. Potom znovu nabral hrst popela, ukázal ji muži a vyhodil ji z okna do moře.
 
Popel se v okamžiku rozptýlil a moře bylo stejné jako dřív.

"Vidíš? " řekl mistr.  "Každý den se musíš sám rozhodnout, jestli budeš sklenicí vody nebo mořem. "

Drogy jsou velmi závažné téma a problém dnešní společnosti.

Pořád jsem měl nutkání zadat téma o závislosti na drogách, jako jsou například marihuana a pervitin a jak s tím skoncovat. Jak být opět šťastný, radovat se ze života a hlavně mít čistou hlavu. Co poradit rodičům, kteří mají problém s dětmi závislými na drogách. V názvu tématu zní, že pisatel nešťastnou lásku nahradil drogami. Moje odpověď pisateli na název tématu je, že je to pouhá výmluva.

Svým příspěvkem chci něco napsat o své vlastní zkušenosti. Dlouho jsem bloumal, zdali se vám můžu svěřit, hlavně stálým pisatelům. Pak jsem usoudil, že se nemám za co stydět.

Můj syn také jistou dobu užíval drogy, jako byly marihuana a pervitin. Nebylo to lehké období a ze začátku jsme si to, my rodiče, nechtěli připouštět, protože pracoval, a zpočátku jsme neviděli jeho změnu. Došlo k tomu, že pro jeho záchranu, nemocného člověka, jsme udělali zásadní rozhodnutí. Radím to všem rodičům!!! Je to velmi těžké rozhodnutí. Musíte, své dítě, pokud je máte rádi, aby se zbavilo závislosti na drogách, nechat je padnut na dno. Co to znamená? Změnit svojí opičí lásku na lásku!

Člověk, který droguje, pokud má kde bydlet, má co jíst, možnost něco zpeněžit z vaší domácnosti, NIKDY S TÍM NEPŘESTANE!!!

Ptáte se, co s tím milí rodiče? Jednoduché řešení. Nahradit opičí lásku a své dítě vyhodit z pohodlí domova, odstavit jej od peněz, jídla a bydlení. Cílem je, aby se zkusil se svou závislostí starat sám o sebe a měl na vybranou: buď se budeš léčit, nebo se starej sám o sebe ale někde jinde ne doma. Opakuji, že je to opravdu velmi těžké a radikální rozhodnutí.

Můj syn se vyléčil pobytem v perfektní komunitě, kterou jsme mu našli, kde se mu líbilo a vrátil se jako vyměněný. Neustále jsme ho navštěvovali a podporovali.

Dnes již pár roků má své plány a cíle, má skvělé děvče a nemá již žádné problémy se závislostí. Jeho děvče zná jeho minulé problémy a její rodina jej přijala.

 

Jme rádi, že to náš syn zvládnul a my  ním.

 
18.10.2013 22:52 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Pluto, díky za zkušenost se synem, jistě někomu pomůže. A díky za odvahu, že jsi tady tento příběh z rodiny napsal. Jsme jen lidé a přihodí se nám podobné věci a to nás sbližuje, je to tak lepší než se přetvařovat. Jsem moc ráda, že se to u vás v rodině synovi podařilo zvládnout. Seš rozumný chlap a zasloužíš si harmonickou rodinu. Pavla

 

 
28.12.2013 08:25 Uživatel: vvv
Věk:  90
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Autor prispevku je momentalne v celostatnim patrani.

 
30.12.2013 22:05 Uživatel: Pluto
1482619599_pluto13.gif
7000-8000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

A v jakém pátraní.   ww 90let babičko?

 
02.01.2014 18:55 Uživatel: vvv
Věk:  90
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Pohresovane osoby.

 
02.01.2014 01:06 Uživatel: Aka Nerf
Věk:  19
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Peter, Peter. osobne Ťa nepoznám, max cez internet, keď som proti Tebe  bojoval na traviane, nakoľko som patril tiež vždy medzi Top hráčov cz / sk scény. Tvoj príbeh som si prečítal a zanechal vo mne smútok. Ja mám 19 rokov, pracujem, mám vlastnú firmu, dve autá, jeden šporťák, štvorkolku, motorku atď. Mám sa čím zabaváť, . narozdiel od Teba. , vieš ja som mal 21 ročné dievča, ktoré som nasťahoval k nám po mesiaci a celý som bol zaláskovaný. Podviedla ma. , a s dotyčným sme si rozbíjali autá, nechávali,, odkazy,, … Atd, ale nakoľko moja partia bola silnejšia, tak ma podržali. Presne viem, čo cítiš. . moja láska sa vlastne premenila na nenávisť atď. tento príspevok píšem len kvôli Tebe Califax … Lebo ty nie si hlúpy, nakoľko si niečo dokázal v traviane a na to tiež treba akési IQ … čo by na Teba povedali členovia HAF! . , keby Ťa teraz videli … Ps. nikdy som nehral s Tebou, ale proti Tebe. No dnes sa karta obracia. A kludne by som sa postavil na Tvoju stranu, Marek.  

 
07.01.2014 20:52 Uživatel: vvv
Věk:  90
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Autor prispevku byl nalezen mrtvy. Tim tento pribeh konci.  

 
03.12.2014 04:31 Uživatel: majk
Věk:  35
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Doufám, že smrtí autora jeho příběh nekončí, doufám že už je někde na lepším místě. Asi jsem jeden z mála, co tenhle příběh pochopil a jestli autor článku vidí tyhle komentáře, tak mu děkuju za to, že se nebál svůj příběh sdílet. A vy co jste ve svých komentářích radili a machrovali o 106, aniž byste zažili, co je to závislost na droze, styďte se! Je vidět že hlavně v tomhle tématu nejvíc mluví většinou ten, kdo toho nejmíň ví.   Buen voyage, ať už jsi kdekoli, doufám že se tam máš líp než my tady dole… na názory povrchních žvanilů se vyser, pro mě jsi borec!

 

 
03.12.2014 19:22 Uživatel: Barča
1564813088_lvice.jpg
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

… Už nemám koho podvést a obelhat, a nikdo mi nepůjčí ani pár korun …

Je to borec možná pro ty, kdo nebyli obelháni, nebo podvedeni.   A v žádném případě pro své rodiče, babičku s dědou …

Jestli je tobě 35, tak se spíše ty styď, žes to tu vůbec přiznal.

 
03.12.2014 20:33 Uživatel: Mint
Věk:  16
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Toho kluka sem pres internet znal a jaksi k nemu "vzhlizel". az ted jsem zjistil, co ve skutecnosti byl. myslej jsem, ze byl hrac se spokojenym zivotem, protoze tak pusobil. ale byla to nula. pribeh me fakt dostal a je tezke ho soudit, ale je to tak. musim souhlasit s barcou. je ho skoda a mrzi me, co se mu stalo, ale nazyvat ho borcem.

 
03.12.2014 21:45 Uživatel: Hříbeček
Věk:  68
1374524401_002.JPG
3000-4000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Ty majku máš velké štěstí, že zde jsi anonymní. Blbeček, který spadne do drog není nic jiného než slaboch, který nezná co plnohodnotný život bez obezliček je. To, že Ty zde píšeš, že mi jsme jen povrchní žvanilové a on, že je borec, to vypovídá o Tvé omezenosti a pitomosti. Normální člověk, který žije plnohodnotný život NIKDY NEMŮŽE SPADNOUT NA DNO MEZI FEŤÁKY. Což Ty ve své tuposti a omezenosti asi nikdy nepochopíš. Normální, zdravý člověk si váží svého života, což Ty asi né. Dle Tvé reakce soudím, že jsi též obyčejná zasr,,,, smažka, která nic jiného neumí a to že ostatní soudíš jen podle svého nemorálního kreditu o Tobě říká víc než Ty sám dokážeš pochopit.

 
03.06.2016 23:13 Uživatel: jarin220
Věk:  20
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Myslím na tebe Califaxi, moc mě vzalo to co se ti stalo a chápu tvojí volbu ikdyž víš že byla špatná, doufám že se máš lépe než zde.  odpočívej v pokoji

 
30.10.2018 21:46 Uživatel: Stínokočka
Věk:  25
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Někdy si na tebe vzpomenu Califaxi. Jako na kluka, co dělal ve škole všechno perfektně, akorát se s nikým moc nebavil. Když jsem se to dozvěděla, byla jsem překvapená. A taky mě překvapilo, kolik kolem tebe bylo pokrytců, kteří se s tebou nikdy nebavili, a když se to stalo - jako by byli pyšní na to, že tě znali. Lidi tady jsou zvláštní a život někdy nesnesitelně těžkej. Je mi líto, že jsi vzdal naději na další lásku, nenarazíš na ni sice na každém rohu, ale počkat na ni, střízlivý - to se vyplatí. Protože láska existuje a není jediná. Jen je jí málo. Tohle bych ti řekla, kdybych snad někdy měla příležitost. Snad se máš dobře na druhém břehu.

 
10.11.2018 09:01 Uživatel: travian
Věk:  45

Město:SK

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Smutny pribeh. Po Petrovi ostalo par videi a vela spomienok. V traviane je to legenda. Keby svoju energiu presunul niekde inde dokazal by asi aj tam velke veci, len to asi nejako nevidel ze sa to da.

 

Zivot nekonci v 20, a ako sa hovori nieje vsetkym dnom koniec neviete co vam prinesie ake radosti a starosti, preto je tak jedinecny a preto ma cenu v nom bojovat.  

 

Prajem vsetkym vela sil do dalsieho zivota.

 

 

 
10.11.2018 12:08 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

A co se tedy Petrovi stalo? Nakonec to tehdy přeci jen ukončil sám?

Vím, že byl v prosinci 2013 v pátrání policie, měl u sebe pravděpodobně legálně drženou zbraň a byl ve špatném psychickém rozpoložení…

 
10.11.2018 13:24 Uživatel: Rypoušice
Věk:  27
2000-3000
Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Pokud jsem dobře pochopila, tak se zastřelil. Najdi si Petr Califax a vyjede ti pár věcí, i FB, kde je "vzpomínáme na tebe"…

Přečetla jsem tento příběh tuhle jedním dechem, ten konec je velice smutný, na druhou stranu ale neměl pisatel vůli, dál se věnoval drogám a neřešil své depresivní stavy. Těžko radit člověku, co nemá vůli. Ale nechci ho soudit, už je někde jinde a snad mu je líp.

Sama jsem v pubertě chtěla fetovat a píchnout si zlatou. Uf uf, ještě, že jsem s tím nezačala…

 
17.11.2023 00:31 Uživatel: cagej
Věk:  33

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Dnes (16.11.2023) som na toto tu narazil…

Na Califaxa si spomínam z rokov 2010-2013? O ňom sa vždy hovorilo, že dealuje drogy aby mal na boosty v Traviane (kupovanie goldov), bol tým dosť posedlý… Inak som sa s ním v online svete stretol mnohokrát, písali sme, volali sme. Možno aj niekde telefón mám / mal som. Robil som mu dokonca na jednom serveri zástup v rámci účtu. Mne prišiel normálny, zápalený hrou, aj keď svojsky, bol to rok 2011 alebo 2012…
Posledné info je, že potom čo sa stratil tak naozaj spáchal samovraždu, potvrdila to jeho priateľka, ktorá tiež hrala Travian. Info už sa ale nedá nájsť ofiko nikde.  

 

RIP

 
17.11.2023 01:01 Uživatel: cagej
Věk:  33

Město:Praha

Téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Text uživatele: 

Inak pre zaujímavosť, keďže s Califaxom sme sa bavili… bol veľmi inteligentný človek, ako je možné vidieť, vždy v online svete písal s diakritikou, čo nebývalo zvykom, skoro rarita. Boli ľudia, ktorých uznával aj v Traviane. A vtedy bol fajn, ale voči ostatným bol arogantný. Toľko k tomu.


Za mňa - domrdala ho tá hra, čo tu aj poukázal…

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Můj příběh - nešťastnou lásku jsem nahradil drogami
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Napište číslici šestnáct:

10 nejnovějších témat v kategorii:

Téma
Odpovědí Otevřeno Datum přidání
(Autor)
Co teď... 3 1906x
Morbidní sebevrahové a momo posedlost 9 1978x
život o ničem 3 2060x
Asi jsem homosexuál, předávkoval jsem se, ale neumřel jsem 5 2631x
Jsem zničená, smutná, naštvatná - už nemůžu dál a chce se mi brečet 4 2720x
Sám ve 24 letech - vyřeší to sebevražda? 6 2625x
Jsem Harry - co vy na to? 6 2170x
Klidná bezbolestná sebevražda - postup, jak na to? 17 7796x
Nemám důvod žít, ani pro koho žít 22 8324x
Rakovina tlustého střeva s metastázami ve 23 letech - sebevražda 11 3525x
Zobrazit všechna témata v této kategorii

Hlavní nabídka

Nejčtenější témata za rok

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny