Téma: Rychlá bezbolestná sebevražda - návod, postup, tipy, rady, zkušenosti, doporučení

   Ach můj Bože, do čeho jsi to duši dal?

Před měsícem se mi zabil táta, a na rakovinu umřel nejlepší kamarád a teď nedávno pes, opustila mě holka po docela dlouhé době stylem, který nemá obdoby...

Já vím, ale prostě, ja už nechci zažívat tady tohle všechno. Ty stavy bezmoci.

Milý Lukáši, je dobře, že jsi napsal sem. Dobře, nebudu Tě přemlouvat, jsi už rozhodnutý. Jen jsem Ti chtěl říct, že ve velmi podobné situaci jsme my kluci byli všichni a bylo nám stejně blbě jako Tobě. Ale určitě jsme se nesebevraždili. Můžeš se teda zabít, ale pak bylo všechno zbytečný (Tvůj porod, péče o Tebe, školy, atd.) a nebo jako chlap dát hlavu vzhůru a jít dál. Holek je moc a věř, že si ještě holek a sexu užiješ spoooooustu. Takže nevzdávat to

Všechny ty příspěvky jsou pěkný, ale nikdo mi nedokázal odpovědět...

Možná je to tím, že Ti nechceme dát návod, víš? Není účelem tohoto webu ubližovat, ale pomáhat.

Však odpovědí mi pomůžete..Asi ne tak, jak si vy představujete, ale mě ano.

ale jemu pomuze, kdyz chcipne, chapes to?

ty si fakt piča jak mmůžeš o něm mluvit že je lepší kdž chcípne co tu vůbec děláš když tě život netěší?

Ahoj.. Tobe je 17 me je 20 mam tezky zivot musim se starat o celou rodinu a nwm.. jak dal.. tet kvuly nim budu na ulici a jak to mam delat muj zivot je jedno velke sklamani.. Vis nekolikrad jsem slysela ze kdyz jsem se o to pokusila a nepovedlo se mi to protoze neco nechce abych odesla.. Tak mi lidi rikaji.. Ty sis te zivot nedala ty si ho nemuzes brat.. Neni  den abych nad tim nepremyslela jak bych mohla rychle odejit stohoto sveta. Rikam si ze bych byla nejstasnejsi a mela klid... Ale nevime co nas ceka.. A to je to nejhorsi.. Vzdy se mame vsemu postavit celem ale jak?? Kdyz uz nevyme jak dal a nevydime zadne jine vychodisko.. Tak ti nechci kecat do toho ale ver mi skus stim jeste nejakou chvily zit je to moc tezke.. Vim to a toho pocitu se nezbavis nikdy at dosahnes cehoikoliv... Ale vis co se rika za skousku nikdy nic nedas.. Mas furu casu....

moudře napsaný ale samá hrubka....to je strašnýýýýýýýýý
zpátky do školy!!! 
čeština zná písmeno Z (zkoužka, zkus...)
Děkuji 

a co že to je, ta zkoužka?

No tak tě asi pořádně naštvu, stejně: "Neznáme se a nikdy se neuvidíme." 

Stavy bezmoci už nikdy zažívat nebudeš.Protože,když to zpracuješ,posílí tě to natolik,že kdyby se náhodou,což ale nepředpokládám,stalo něco podobného,budeš vědět,že se to dá zvládnout.
Dyť to bije přímo do očí chlape.
Tvůj otec by chtěl.aby sis vzal život?Tvůj kamarád by chtěl,aby sis bral život?Polož si tuhle otázku.
A čím bys jim asi tak pomohl?
Pomůžeš jim tím,že budeš dál pokračovat ve věcech,které oni začli.
A holka?No když ti dala vale,tak to byla čůza,která ti nestojí a ni za odbrknutí.

presne tak... tvuj tata i kamarad by ti nejspis nejradsi poradne nakopali zadek, kdyby videli co tu ted pises... kdybys umrel ty, chtel bys aby si tvuj tata sahnul na zivot? nebo nejlepsi kamarad? dost o tom pochybuji... domaci zvirata (s par vyjimkama jako jsou zelvy) se zkratka dozivaji podstatne kratsiho veku nez lide, kdyz si porizujes psa, pocitas s tim ze ho jednou obrecis... takze zbyva posledni varianta, chces tim "potrestat" tu slecnu, aby videla co zpusobila. odmitam ji soudit, pokud ses napriklad v dusledku predchozich udalosti k ni zacal chovat hnusne, chapu ze to treba neunesla... na druhou stranu, pokud si nasla jineho, pak je to ku.va a tvoje sebevrazda s ni stejne nepohne. co treba tvoje mama (sestra, babicka,...)? umis si predstavit co by to udelalo s ni, kdyby krome tveho otce prisla i o tebe? ty mas ted byt ten nejsilnejsi, ten ktery prevezme roli hlavy rodiny, ne zbabelec, ktery tu ostatni necha a utece nekam, kde si mysli ze mu bude lip. premyslej o tom. osud kazdemu nalozi jen tolik, kolik sam unese. porid si stene, to uz ti ukaze smysl zivota.

Jo, ta holka může být děvka, ale pořád ji miluju a není to jen kvůli ní. Mám jen mamu nikoho víc a ta mě moc ráda stejně nemá, vidí ve mě tatu, kterýho poslední dobou už ráda neměla.

myslim ze to ze te mama nema rada si jen vnucujes a spatne vykladas... s nejvetsi pravdepodobnosti nechce, abys byl stejny jako otec, a kdyz vidi ze se mu v nekterych vecech podobas, vadi ji to - PROTOZE TE MA RADA. takze pokud na tebe krici ve stylu "nenechavej lezet ty spinavy ponozky jen tak na podlaze, presne tohle delal tvuj otec" je to proto ze se te snazi uchranit pred tim, abys byl stejny jako clovek, ktereho nema rada (at uz byl dobry nebo spatny). neni to uplne idealni postup, ale i tvoje mama je jen clovek, ma pravo delat chyby. proste si s ni promluv, rekni ji ze nejsi tvuj otec a ze te mrzi kdyz te s nim srovnava. a porid si to stene. to ti v soucasny dobe pomuze vic nez veskera materska laska sveta.

KDYŽ MÁŠ STAROSTI,OBRAŤ SE TVÁŘÍ KE SLUNCI
A VŠECHNY STÍNY ZŮSTANOU ZA TEBOU.
CO MŮŽE BÝT VE TVÉM ŽIVOTĚ SLUNCE NA TO SI ODPOVĚZ SÁM

to je ale pěkná hovadina. jako se podívám do slunce a vše bude ok, lepší? ani omylem, si spadl z višně. kazdy ma pravo rozhodovat o sve smrti, ci zivote. chce umrit, ale bezbolestne, tak proc ho premlouvate. nekdy je to lesi. jestli ale autor to tu pisu,aby vzbudil soucit, zaslozil by spise prez drzku.

Ne, prostě, ja vím asi jsem sobec, dost velkej, ale nemá to cenu.

tak už chcípni

ahoj vsem jsem uplne na dne ztratil jsem vsechno a ted se rozhoduji jestli skoncit nebo jit dal

Mirku, ozvi se na email elizabeth223@seznam.cz

pokud tedy chceš

Moje babička o takových lidech říkala,život sis nedal nemáš právo si ho ani vzít.Určitě měla pravdu,podívej se kolem sebe kolik lidí si vláčí svůj ,,kříž"života-nejsem věřící a se vztyčenou hlavou postižení nehodami jínými lidmi a jdou dál.Srovnej se zvedni hlavu a jdi taky dál ono to půjde nejdřív možná ztuha ale za čas si řekneš to by byla ale blbost kdybych to udělal,mě to můžeš věřit.Jarda

Pozitivní je, že diskutuješ, že v tom nechceš být sám...máš zdravou mysl a to ostatní? Čas je nejlepší lékař. Život už je takový, že nadělí vedle radosti i fůru problémů. Někdy se opravdu zdá, že to nejde překonat, ale věř, že jde....všecko jde, když člověk chce...a Ty přece CHCEŠ.

Hodně zvaž svůj plánovaný čin, lidé kteří sem píší mají pravdu. Sebevražda se neodpouští, je to nejhorší provinění vůči univerzu - vesmíru - bohu. Stejně svým problémům neutečeš. Smyslem života je se co nejlépe vypořádat s nesnázemi, které tě v životě potkají. Takže pokud to nepochopíš teď, v dalším životě budeš stát zase před problémy, ze kterých zase budeš chtít utéct sebevraždou, a když to uděláš, bude se to celé opakovat, dokud to prostě nepochopíš. Takže lepší by bylo, překonat to nutkání k sebevraždě už teď a najít si cíl v životě, který ti pomůže tohle období úspěšně překonat. Přečíst si něco o karmě, o tom, že nic se neděje náhodně...
Názvy léků, co tě mohou bezbolestně zabít, ti tady nikdo nenapíše, i když je bude vědět, nebuď naivní.

Hezky se to tady píše, ale když někdo nemá chuť ani sílu žít, tak je to těžké. Má svůj cíl, a za tím jde.

I já už asi 3týdny přemýšlím o sebevraždě. Jakým způsobem a hlavně rychle a bezbolestně. A včera se mi to málem povedlo. Po dvacetiletém spokojeném manželství jsem udělala tu chybu, že jsem byla partnerovi nevěrná. Přišel na to a já si uvědomila jak moc ho vlastně miluji. I když mě nikdy nikam nevzal do divadla, kina, koncert, nechodili jsme moc mezi přátelé. On se najednou chce změnit, píše si s jedním PUDLEM, tak jí říkám já, a já už nevím jak ho mám dostat zpět. Stále říká, že mě má rád, ale už to nejde. Máme spolu 2 kluky, a i přesto se s tímto nedokážu vyrovnat. Vím, že bez něj nedokážu žít, nemyslím materiálně, ale duševně, Jsem s ním prostě jedno tělo. I když se poslední dobou nemůžeme dohodnout vůbec na ničem, tak ho stále miluji. I když jsem mu řekla, že se radši zabiju a on mi odpověděl, tak ať spěchám, že už chce mít ode mě klid. Vždy jsem byla z nás dvou ta silnější, ale tohle dokáže člověka dostat totálně na dno, to mi věřte. Ani bolest, kterou bych způsobila synům, mě od myšlenek na sebevraždu neodvrátila. Napsala jsem dopisy synům, kde jsem je poprosila o odpuštění a jela se v noci projet.Celou dobu jsem si říkala, že už to udělám.  Jezdila jsem tak dlouho, až jsem za volantem usnula. Odneslo to jen auto. Je do šrotu. Naštěstí jsem nikoho nezranila. A můj manžel to nahlásil na policii, prý nebudu ničit společený majetek před rozvodem. Pozor i s těmi rozlučkovými dopisy, to prý vydírám. Takže teď tu už 3hod sedím a čekám, zda to stáhne. A on to ví a deptá mě.

Ale pochopila jsem, že vlastně chci žít. Chci žít pro to nové, a natruc mému skoro ex si teď budu užívat života já. A moje děti. TAK KLUCI NEBLBNĚTE A ZKUSTE TO ZNOVU. VŽDYCKY MŮŽE BÝT HŮŘ NEŽ JE A VŽDYCKY MŮŽE BÝT LÍP NEŽ JE. To víte, že tu teď nad tímhle bulím, ale už budu silnější než on. A taky díky sestřence, která se mě z toho srabu celou dobu snažila dostat. Jenže já ji neposlouchala. Ale už budu

to by mně taky zajímalo,bezbolestná není nikdy,sebevražda je obrácená agrese,vůči sobě,okolí.
Na rovinu,také jsem to prožívala a prožívám,jen si myslím,že je to zbavení se odpovědnosti,za sebe,je to nejlepší řešení?Zřejmě ne.Důvody,proč si vzít život z nespokojenosti,vždyť se může vše obrátit,jak si člověk sám přeje,také uskuteční,to v těžké chvíli posiluje,život je jediný,jiný už nebude,možná by stálo,za to s ním udělat něco jiného,než ho ukončovat násilně a tím se vyhnout vlastnímu tvořivému.
Mně tedy,vždy spolehlivě rozhazovaly a rozhazují emoce,ze vztahů,citového manipulování,trýznění,zneužívání,lidé mi opravdu berou chuť do života,jenže je třeba tento stav napravit,aby se tak nedělo,protože jinak je krásně na světě,právě tím,co všechno mohu,i bez těch parazitujících............je dobré se zamyslet,nad tím,kolikrát by člověk nejraději nebyl,z důvodů rozchodu,či neshody,rozhodně nedoporučuji ukončovat život v afektu,to je fakt škoda,lépe by bylo zpracovat svoje city,pocity,co mně bolí,láska je svoboda,ta pouští a dává...tak hodně štěstí,do života!Poznej sám sebe,to je ostatně obsah života,ne naplnění častokrát pseudocitů,závislosti a vlastnění a prosazovaní své vůle,navzdory a vůči druhým...

Ahoj Luky,chcem napísať pre teba aj ostatných,čo takto zmýšľajú. Pod vlak neskakaj, je malá pravdepodobnosť, že umrieš. Zažila som to keď som bola sprievodkyňa, museli sme ísť s kolegom sa pozrieť na človeka ktorý skočil pod rýchlik z nadjazdu. Prežil to no vlak mu odrezal obe nohy nad kolenami. Bol pri vedomí kričal na nás, že chce umrieť no kolega mu nohy zaviazal remeňami a vzala ho zachránka. Neviem ako dopadol no sposobil hromade ľudí nepríjemnosti.
Píšem ti to preto aby si vzal na vedomie, že o živote a smrti nerozhodujeme my.
Držím palce v živote, bojuj a zo všetkého čo sa teraz deje sa budeš neskor len smiať. 

presne tak... VZDYCKY te nekdo najde, a mrtvola nevypada moc hezky ani kdyz je "vcelku". Takze zpusobis trauma minimalne jednomu dalsimu cloveku, ktery pak bude pekne dlouho (a mozna i cely zivot) usinat s vidinou mladyho, mrtvyho kluka.

A co to brát tak, že smrt je přirozená součást žití, jen se nesmí uspěchat. Jako jsme se narodili, taky tak umřeme. Bohužel nás nikdo na tento přirozený koloběh nepřipravil. Takže ty se budeš muset se ztrátou vyrovnat, i když to bude delší, zvládneš to. Každý v životě někoho ztratí, ale taky spoustu jiných získá. A nebud sobec, koukni se na to očima tvých blízkých, místo aby jsi stál třeba mamce po boku a držel jí v této chvíli, chceš jí způsobit další bolest. To je srabárna.

Dobrý večer.   Můj názor je:  Jdi se někdy podívat do ústavu pro mentálné postižené lidi a budeš vyléčen.  Jsou to lidi,kteří se rvou seživotem od narození a ještě jsem neslyšela,že někto  z nich spáchal sebevraždu,ale trpělivě čekají na všechno co dostanou a jsou vděční za to.že jsou. Jsou to lidi,úpřímný a mají srdíčko na dlaní a přitom tak hodně trpí,ale nestěžuji si.  A ostatní lidí jsou zdraví ,ale neví co se životem.   Zdá ae mi,že by jsi si zasloužíl,něco zlého zažít a pak pochopíš jak se chovat.  Sebevražda? co to je?  vždyt ty už nežiješ,tak co se ptáš.!

Správně nežiju, tak sem nepiš, du si chcípnout do houští.

Tobě není pomoci, jsi stracenej případ. Když to chceš udělat, tak o tom nemluv a udělej to, když jsi takovej sobec vuci lidem, kteří tě milují, tak jsi tim pádem bezcitnej člověk a pokud jsi bezcitnej ty k lidem, kteří tě milují, tak si nezasloužíš nic jiného, než aby k tobě byli taky bezcitní lidé, které máš rád ty, aby jsi poznal, jaké to je, když máš někoho rád a tomu druhýmu je to fuk. Pamatuj si, že pokud nechceš, aby se k tobě milovaný lidi chovali tak jak se ti to nelíbí, tak se tak v první řadě přestan chovat ty k nim. Až přestaneš ubližovat lidem,kteří te mají rádi, tim, že budeš vyhrožovat sebevraždou a budeš tím pádem myslet jen sám na sebe, tak pak teprve můžeš žádat opak od nich vůči tobě. Do té doby se nemůžeš divit, že se ti v tom tvém životě nedaří.

Jak se budeš chovat ty k nim a k životu, tak se budou chovat oni k tobě. Takže se přestan litovat a přemýšlet jen nad tím, jak od všech problému zbaběle utéct a místo toho se zkus zamyslet třeba sám nad sebou a nad tím, co by jsi měl udělat pro to, aby měl tvůj život smysl. Nenapadlo tě třeba, že to, že máš stále větší a větší smůlu a problémy v tom tvým životě, je třeba tím, že je někde chyba v tobě a ve tvém přístupu a chování? Ale je to tvůj život a pokud máš pocit, že naše názory jsou špatné a nepravdivé a že nejrozumější názor je jenom ten tvůj, tak si, s prominutím, kurvi život dál, ale pak si nestěžuj, že žiješ, tak jak žiješ.

...a tvá věta "

Správně nežiju, tak sem nepiš, du si chcípnout do houští." jasně ukazuje jakej bezcitnej a zlej člověk jsi. Ty lidi tady to s tebou myslej dobře a chtějí ti pomoci i přesto, že by jsi jim mohl být uplně jedno a ty je místo toho pálkuješ jakoby to byli tví nepřátelé, kteří ti chtějí ubližovat. Abych ti řekla upřímně, tak se moc nedivím tomu, že máš v životě problémy a smůlu, když máš takové jednání vůči lidem a okolí, ale dělej jak sám uznáš za vhodné, pokud máš dojem, že děláš dobře. S tvým životem si dělej co chceš, ale nevylejvej si tvůj vztek na lidi, kteří ti nijak neublížili a neubližují a naopak se tě snaží podpořit a pomoct. Takto akorát opět ukazuješ, jakej jsi zapšklej sobec, kterej je raději nepříjemnej na lidi kolem, místo toho, aby se zamyslel sám nad sebou... Sorry, že ti to píšu takhle otevřeně,ale jsem jen upřímná a když si sem napsal poprvé, tak jsi nemohl očekávat jiné reakce, nebo nějaké litování tě. Začni bojovat a buď na sebe tvrdej, když to umíš k ostatním lidem, tak se to nauč i u sebe....Pamatuj si, že všechno špatný, co se ti v životě přihodí, je vždy pro něco dobrý a pokud si toho v životě zažil už tolik, jak jsi na začátku psal, tak by jsi měl být právě i o to silnější, protože když tě to do ted nezabilo, tak tě to tím pádem posílilo do budoucna. Přesně jak se říká, "co tě nezabije, to tě posílí".A hlavně, kdyby jsi toho zažil v tom tvym životě už tolik jak jsi psal, tak by ses nechoval tak jak se chováš a nejednal tak jak jednáš. Život tě fackuje a bude tě fackovat tak dlouho, dokud si neuvědomíš, co dělaš špatně a nezměníš to ...Tak si raději pořádně nafackuj ty sám za ty nesmysly, které si sem napsal a začni se sebou něco dělat a až pochopíš, že to co jsem ti ted tady napsala, je fakt, kterej je sice nepříjemnej, ale pravdivej a účinnej a až si uvědomíš, že musíš začít v první řadě sám u sebe a až se tak i opravdu stane, tak věř, že pak i ty tvoje problémy se ti začnou zvládat a řešit mnohem líp. Do té doby o tom silně pochybuji. Život už je zkrátka takovej,ale pamatuj, že vše co se ti v životě děje, má vždy svůj důvod ! Píšu ti to z vlastní zkušenosti, jinak bych si nedovolila takhle soudit...

...Jak můžeš trpět pro tátu, pro nejlepšího kamaráda, pro psa, když ti na nich vlastně nezáleží. Když chceš udělat to jsi napsal, tak ti na nich nemohlo záležet, ptotože kdyby ano, uvědomoval by sis, že timhle tvým "řešením" bys jim strašně ublížil a i přesto, že tu už nejsou, věř, že to ještě neznamená, že by si jim tim neublížil a že by jim to bylo jedno. Představ si, že tak jak ted trpíš ty pro jejich ztrátu, tak by trpěli ostatní, kteří tě milují pro strátu tebe, ale to je ti nejspíš jedno. Oni všichni zemřeli aniž by to chtěli, co by dali za to, aby tu mohli být a ty si nevážíš toho, že žiješ....Tím,co se ti stalo sis měl o to spíš uvědomit, jakej je život zázrak a jak je křehkej a o to spíš by jsi měl bejt vděčnej za to, že jsi zdravej a nemusíš trpět tak, jak trpěl treba tvuj kamarád, když vedel,že umře. On trpěl tisíckrát víc, než ty...on chtěl žít. Ty trpíš z lítosti k sobě samému, protože že si o ně prisel... kdo na tom byl hůř? A ted chceš udělat to, co jim bylo osudem nařízeno, aniž by měli na výběr a aniž by si to přáli....ZEMŘÍT. Oni museli zemřít, aniž by to chtěli, i kdyby si sebevíc přáli žít, tak neměli na výběr. Ty na rozdíl od nich na výběr máš. Máš na rozdíl od nich takovej luxus, že si to ani neuvědomuješ a přes to si toho nevážíš a zneužíváš toho.....ale dej si bacha, aby si toho jednou nelitoval... Hraješ si s tim, co by jsi měl brát jako zázrak.... rozhoduješ o tom, na co by jsi neměl mít právo, protože o tom, jestli má někdo žít, nebo ne, rozhoduje jen osud, který už máme všichni předem daný a ne ty.... Co se má stát, to se stane a co se už stalo, to se stalo proto, že se to stát zkrátka mělo a to i přes to, že to zní nespravedlivě a tvrdě....je to bohužel tak ...ale opravdu věř tomu, že to mělo a má svůj důvod a stoprocentně to nebude ten, že tě to má dohnat k  pokusu vzít si život, stoprocentně je to jiný důvod a časem přijdeš na to jakej....a pak vše pochopíš a dojde ti jakej jsi byl tenkrát sobec, když si přemýšlel tak, jak si přemýšlel...
Tak a teď už jdu ale opravdu spát

no to je hovadina

já bych si asi udělal koktejl z prášků na spaní /aspoň 20 a pak vlezl do plně napuštěné vany a tam to naráz vypil, nejspíš bych se pak utopil....neudělám to ale, jsem věřící a tak se bojím, že by mi to Bůh "spočítal", když jsem hodně zoufalý, modlím se, funguje to.

to je hovadina, prasky ti zpusobi akorat krece, takze to rozhodne nei bezbolestna sebevrazda a je tocelkem dlouhy procesa vzdy je tu riziko,ze te nekdo zachrani a ty budes dokonce zivota mrzak  apod.

Sorry vanted, nechce se mi to číst.

Ahoj Luku,promiň že napíšu to co napíšu ale prostě musím.Jak to tady tak čtu,ty se nechceš zabít ale chceš být litovaný.Kdyby jsi se skutečně chtěl zabít,uděláš to hned a nebudeš žádat radu jak na to.Opravdový sebevrah se povětšinou nikde nechlubí s tím co chce udělat a když ano,doufá že ho včas někdo najde.Někdy se to podaří,jindy ne.Věř mi,že nejsi jediný ve svém okolí který má nějaký problém,ať už je jakýkoliv.Já sama se potýkám s řadou problémů (smrt táty,velmi vážné nemoci babičky-v současné době v umělém spánku na jipce,citové problémy,závislost.... je toho víc ale to zde nechci rozepisovat) ale nikdy mě nenapadlo si vzít život.Život je boj,prostě všechno zahojí čas,ten čas může trvat delší dobu ale určitě to nejhorší jednou přejde.Má rada zní : Pokud máš nějakého dobrého přítele,svěř se mu,nebo určitě najdeš ve svém okolí psychologa,dnes to není žádná ostuda.Také jsem uvažovala o návštěvě ale jak jsem již psala,chce to čas.

Litovaný jsem byl už dost, jen chci ať to na 100% vyjde a ne, že to nevyjde a já budu mrzák nebo něco tak. ps já doufám, že mě nikdo nenajde a už může admin close a delete topic pls. 

Že se na něj nevykašlete....jak to tady tak čtu, tak Luky chce být jen duležity a jestli ne, tak at se jde treba postavit na hlavu. Muze namn to bejt vsem fuk, když má takový chování. At se jde litovat a shánět jistý zpusob sebezabití a at si to užije, když na tom tak trvá. 6e se tady vubec namáháme, když jsme na konec jeste ty spatný a ty, co si nemohli zažít nikdy horsí veci, než "náš" Luky. Všichni jsme podle něj měly jednodušší život, než měl on , tak at si dělá co uzná za vhodné. Někdo jsme holt tvrdý bojovníci, kteří to nevzdáváme a někdo jsme holt velcí slaboši, kterým není rady ani pomoci a ti at se jdou třeba vycpat, protože co jinýho s nimi???

vanted naprosto s tebou souhlasím,kdyby to totiž skutečně chtěl skončit,netlachá tady o tom už 4 dny a prostě to udělá a je to,třeba skočí pod vlak nebo co já vím.V 17 letech se povětšinou každý teprve hledá ale on se zjevně najít nechce.Nechce pomoci,nechce prostě nic.Nikdo na světě nemá bezbolestný život ale kdyby se měl každý zabíjet,nikdo by na tom světě nezůstal.Je to o rodině,přátelích,známích... ti skuteční přátelé dokážou pomoci už jen třeba tím,že vyslechnou,popřípadě poradí,doprovodí k psychologovi... Je to o tom CHTÍT se z toho dostat rozumnou cestou,sebevražda nikomu nepomůže,možná té osobě která tu sebevraždu plánuje,jenže si už neuvědomuje že svým bezohledným jednáním ublíží nejvíc těm co ho mají rádi...

Přesně tak Bla bla

s tema kecama bezte... vite kam, proste sem dejte neco, jak bych se mohl zabit... nechci umirat dlouho, a aby to bolelo, jestli se to tu nedozvim, tak se predroguju praskama... naprosto ho chapu, a nesnazte se mi to vymluvit

Jdi se léčit,to je jediná rada kterou ti mohu poskytnout !!!

   Šmankote co je toto za generaci?  Já chápu, že se všechno nepodaří, ale tolik toho?  Nebo je něco ve vodě? 

Když nechceč aby tě to bolelo,tak se zabít nechceš.Je to celé maškaráda a ty si šašek.Každej sebevrah by měl mít základní znalosti z anatomie,aby to nesfušoval a bolesti se nebojí.Všechno bolí,to si nevybereš,takže se na to vykašli,seber se a jdi na pivo.Jinak nemám slov jak si pitomej.

mejte se, uz jsem si to nasel jinde na netu... uz mi zbyva koupit jen spravne veci, a je to...

ZPŮSOB SEBEVRAŽDY

vidim, ze dost lidi tady ma stejny problem jako ja, takze, kdyz vam nikdo nechce dat navod, tak  tady mate (mame) zpusob: prumernyho cloveka by melo zabit 21 tabletek paralenu, (ja beru projstotu 10 balicku) a zapit to nejakym tvrdym alkoholem, pak kdo chce bezbolestnou smrt, tak at si vezme prasek na spani, a jde spat... usne, a kdyz bude mit stesti, tak asi tak za 30 minut dostane ve spanku sok, upadne do komatu, a zadusi se zvratky, nebo jazykem, 

informace jsem si zjistoval z internetu, a od 2 studentu mediciny, takze jistota by mela byt 100%

ale nez spachate sebevrazdu, tak pls pockejte aspon mesic, ono to mozna preboli... procital jsem si tady to forum, a nerad uznavam, ze ti, kteri se ti to snazi rozmluvit maji pravdu...

a jeste, ke komentari 16 od vrchu, (psal jarin - 48 let) zivot dal sice buh, ale ja jsem se o nej neprosil... ja verim v boha, a ani tak to nezvladam, i prez to premyslim o sebevrazde...

ideální je umrznutí. tělo se nezohaví a nikoho tím neohrozíš. je ale důležité, aby si se napil hodně alkoholu, čím víc, tím líp(rozšíří se ti cévy a bude to rychlejší) a díky alkoholu usneš a vlastně se už nevzbudíš. musí být al eopravdu velmi silný mráz. -10 alespon, do 10 min. je po všem. bezbolestné, rychlé , účinné. jsem na tom podobně. škoda, že je léto.

jj, taky moznost, tak vlete se otravte paralenem, a vzimne muzete umrznout :D

CO TO ŘÍKÁŠ seš hustej-TY SY TAK NEŠTASTNEJ V 17  TĚ OPRAVDU POTKALO HODNĚ VĚCÍ PO SOBĚ,HODNĚ VĚCÍ SMUTNÝCH -POSRANÝCH-NEZMĚNITELNÝCH. TY JSI SRAB, FAKT -V 17 SE ROZHLÍDNI KOLIK HNOJE JE OKOLO OSTATNÍCH LIDÍ .FAKT HODNĚ.S TIM ALE NEŽIJEŠ JEN TY, ALE TY SES ROZHOD JAKO TI SEBEVRAZI. UMŘI SI -SEŠ DOSPĚLEJ ROZHODNUTÍ UŽ JSOU  NA TOBĚ --UŽ NE MÁMI-NESEŠ ODPOVĚDNOST TY ZA SVŮJ ŽIVOT. HOLKU NEMÁŠ -NO A CO JÁ BYCH S TAKOVÍM SRABEM TAKY NECHTĚLA MÍT NIC SPOLEČNÝHO-CO BYS MOHL JEDNOU PŘEDAT VE VLASTNÍ RODINĚ DĚTIČKAM.TÁTA A MÁMA SI ŽILI TO CO VYTVOŘILI.TO ŽE TÁTA ODEŠEL JE PRAVDA TO ŽE KÁMOŠ UMŘEL JE PRAVDA -ALE TY SEŠ SRAB-NEŘÍKEJ ŽE NEVÍŠ JAK SE ZABÍT-NOKDO TĚ RADIT NEMUSÍ-TAKOVEJ VŮL ZASE NEJSI. ALE SEŠ STRAŠNEJ VŮJ ŠE NEJDEŠ DÁL--JEN TAK SÁM ZA SEBE POMALU- DÁL A DÁL ,PROTOŽE  VŠECHNY SI NÁS TA SMRT STEJNĚ  NAJDE.SME TU A ŽIVOT SI VZÍT TO BYCH NIKDY NEUDĚLALA-a věř taky jsem se dostala na pokraj propastí.ale mam se ráda.co po tobě zustane TY VOLE.-ty nejsi srab-ted seš jen smutnej tak jestli to chceš tak máš na to právo v 17.-skákej traf se mrzni-gdyž nic lepšího neznáš.   papa-zdenka

a ještě maličkost mam  syna v tvém věku a nevim co bych dělala kdybi se mu něco stalo a umřel. Možná  by mě to asi  utrhlo srce tou velkou bolestí z prázdnoty- ale pořád bych nemohla odejít za ním -protože bych tu ty ostatní živí nemohla nechat mám ještě mladšího syna víš- a hodnýho/ druhýho  muže a několik pár známích a všichni  mě někdy taky strašně serou ale to je prostě život-tak ahoj nebo taky  odepiš.

nevis nic, o mi situaci, co se tyce rodicu, tak vim, ze me maji radi, ale nemuzu s nema vydrzet pod jednou strechou... mam jednoho kamarada, kteryho mi mozna bude lito... jinak na nikom jinym mi tolik nezalezi... a najit spravnou smrt, ktera je jista, aby te nezmrzacila, a ani nebolela je tezky najit...

a je mi 18 a ne 17

a taky, jasne jsem tu rekl, ze jestli to za mesic nepreboli, tak potom zacnu vykupovat lekarny... tak se uvidi...

zlebis : Pokud nemůžeš vydržet s rodiči,myslíš že oni mohou vydržet s tebou ? Očividně jsi v pubertě,takže je tvá situace naprosto normální.Pokud ti tolik vadí,je ti 18 jsi zodpovědný sám za sebe,nic ti nebrání v tom se postavit na vlastní nohy,jen si to zkus,vydělat si na živobití,platit nájem,složenky,jídlo... V dnešní době to není jednoduchý ale když máš sílu na to aby jsi si sahal na život,měla by to pro tebe být hračka...

V pátek mi umřela milovaná babička před rokem táta (červenec) a teta (říjen) ale nikdy mě nenapadlo si v tak těžkých chvílích vzít život,protože je tu spousta lidiček včetně zbývající rodiny kteří mě mají rádi a já mám ráda je.Možná mám štěstí na opravdové přátele,rodinu kteří mě v tom nenechají nebo se s těžkými životními situacemi srovnávám lépe než ty co si zde chtějí sahat na život.Pro ty mám jen jedinou radu : BOJUJTE !!! Vše zlé přebolí a každý z nás se bude moci těšit na nový začátky.I ta bolest která se každému z nás zdá nesnesitelná jednou přebolí...

Mohla bych být tvoje máma. ale i když často bych se chtěla taky neprobudit, tak ten život za něco stojí. Skok z mostu je asi tutovej, to už nejde vzít zpět, ale k tomu je potřeba hodně odvahy, myslím, že ji nemáš,a tou sebevraždou jen chceš něco někomu říct, aale ten, nebo spíše ta o to nestojí. Neblbni, hodně holek o Tebe  ještě bude stát, je o nich zatím nevíš. Jinak z vlastní zkušenosti vím, že se rodinným příslušníkům sebevrahů nežije hezky

po smrti uz mi to bude jedno... a jj, mozna mas pravdu, nemam na to, skocit z mostu, mam panicky strach z visek, a proto jsem si nasel ty prasky... a co se tyce tech holek, taky mate pravdu, kvuli ni jsem jich uz hodne odkopl, ale to neni jen kvuli ni, to me jenom dorazilo, dost me deptaji i rodice, a par dalsich veci...

Ahoj Luky, já tě taky nehodlám přemlouvat, ale chci ti říct, že jsem toho za svůj život taky zažila hodně. Kolikrát si člověk myslí, že prožívá nejhorší život ze všech, ale vůbec to není pravda.

Myslíš, že mě někdy napadlo se zabít? Upřímně řečeno - NE. NIKDY, protože věřím, že všechno se v dobrý obrátí. Člověk musí někdy prožít hodně bolesti proto, aby se mohl radovat z maličkostí a děkovat Bohu za to, že vůbec může žít. Člověk to nepochopí, dokud opravdu ta malá radost nepřijde. A jestli nepřijde, no, tak co, budu žít sama, koupím si pár psů a bude mi hej.

Nechci ti ani radit, jakou látkou se zabít, protože mi to přijde upřímně jako kravina. Měl by ses trošku chovat jako chlap, jsi už dost velký na to, abys nic nevzdával. Bolest je veliká, já to vím, ale věř mi, že za hromadou té bolesti je hora štěstí, možná i přijde holka, která tě neudělá šťastným jen na týden, měsíc, ale na celý život. A budeš mít pak rodinu, domácí zvířata ... všechno zase bude hezký.

Co kdybys nejdřív ještě zkusil s tím zabojovat? Zajít za psychologem, promluvit s ním? Za to nic nedáš, pokud to nepomůžeš, budeš mít aspoň pocit, že jsi pro to něco udělal.. a poslední věc: zabít se je strašně sobecký vůči těm, co tady za sebou zanecháš .. Nemyslel si třeba na mamku, co bude dělat, až jí umře i syn? Ne jen manžel?

lukas uz je mrtvi... a mas pravdu, ale uprimne, kdyz nemas cil, kdyz nemas nadeji, nechce se ti bojovat...

ps: nez jit za psichologem, tak ty prasky koupim jeste dneska...

Vy sebevrazi zde jste dobrý-bydlíte většinou ještě doma s Vašima-nepřispíváte -nemakáte -ale už se /někdy sfetovaný /zabít chcete-píšete že máte plno problémů,ale problém mají ti- u koho bydlíte.To vám nedošlo.Vidí jaké máte  problémi a možná i blbé úmysli se zasebevraždit -a to vám řeknu to je pak STRAŠNÝ a na ZABITÍ. A co s tim uděláš ty -umíš jen fnukat a se všeho utíkat a když to nejde tak se zabít. No to je hnus. MYSLÍM ŽE ZDE NEJSTE PSYCHYCKY NEMOCNÍ, JEN MOŽNÁ VYHULENÝ,BLBCI -CO NEVÍ CO V ŽIVOTĚ SE SEBOU DÁL,PROTOŽE NEMÁTE ZKUŠENOSTI a zůstává vám jen strach..   ALE PODOBNĚ ZAČÍNAJÍ VŠICHNI..a je to na Tobě jestli ted bude o jednoho člověka méně -nebo ne.Myslím že v každém je tolik síly, aby mohl žít přinejmenším  jako bezdomovec, když na víc ti lidé nemají.....stratili hrdost být -jít dál-a nebo se rovnou zabít. To je debilní a divné-že,

CO TĚ VEDE  SE ZABÍT A NEHLEDAT ŘEŠENÍ- TO MÁŠ AIDS-VYVRAŽDILI TĚ CELOU RODINU-NEBO SI VYHOŘEL VNITŘNĚ-CO JE HORŠÍ.

to je jedno,

vlastne jj, vyhorel jsem vnitrne... komplet

jo. tak to jo. tak to je tě dost na hovno .Znam to A ZAŽILA . NEVÍM ,JESTLY BYS CHTĚL POSLOUCHAT.ALE CHÁPU TY POCITY .JÁ  DOSTALA SEM SE DO SYTUACE ZE KTERÝ NEŠLO UTÝCT -ODEJÍT s DVOUMA  dětma A TAK.,tj.STEJNĚ STARÝHO SYNA V TVÝCH LETECH. -ZVLÁDLA SEM TO ALE PŘIŠLA SEM O VŠE, TEDA JESTLI CHÁPEŠ VE TVÉM VĚKU PŘIJÍT O VŠE .NASTARTOVALA SEM V JINÝM MĚSTĚ BYDLENÍM, PRÁCÍ .POSTAVILA SE těšce NA VLASTNÍ  NOHY.A TO BYL ZAČÁTEK.DNES SEM ZNOVU VDANÁ- ŽIVOT DE DÁL. A SEM MOC RÁDA.VÝŠ ZA TO ŽE SEM TO DOKÁZALA.RADIT DRUHÝM NEUMIM.SOBĚ ale jo.

Příteli, pokud tě mohu tak nazvat - pokud to chceš udělat, udělej to a je jedno jak - smrt nebolí, to mi věř. Dělal jsem pár let poldu, takže jsem viděl dost lidí umírat, za i podivných okolností. Ale jeden příběh pro tebe mám - seznámil jsem se se ženou, která mne měla ráda a já jí. Byl jsem ženatý a moc mi to neklapalo-byla náročná po finanční i tělesné stránce a já to prostě nezvládal...Zmáčknout spoušť není problém, ale já to nedokázal, uvědomil jsem si slzy v očích staré maminky a "vítězství " bejvalky...dnes je z mé přítelkyně manželka, která díky dětské lékařce a její péči pohřbila 15letého syna, sama se nervově zhroutila a po zanedbané lék. péči přibrala nenávratně cca 30 kg - přesto je to žena, která to nevzdala a mám jí rád. Nedokážeš si představit, jak bolí vzpomínky na kluka, ikdyž nebyl můj vlastní, na pěknou ženu, které se za pár let nenávratně změnila-přesto zůstala faj holka, se kterou stojí za to žít, že si neužiju sexu, ale jen probíráme její zhoršení zdr, stavu a bezmocnost, že nebudeme mít pravděpodobně příští rok na nájem a nás vyhodí na ulici...co víš o životě a problémech? Tak neotravuj a dělej  pokud jsi chlap jak říkáš...a nemáš pro koho žít...

Já bych řekla,že si tu každého pěkně užíváš ne?

nn, tet jsem na evangelizacni akci... tady se zabit nemuzu, az se vratim domu... (cca3 tydny) takze po tu dobu tu budu jeste otravovat  a ty mas aspon pro co zit, ja ne.

 Myšlenka na sebevraždu je čisté sobecký akt. Kde každý, při teto myšlence, bere jistotu,že je to východisko z nouze? Co když to pak bude ješté horší?!? Ha?

tk kdyz budu mrtvi, tak mi to bude jedno, a nemam nikoho, koho mam tak rad, ze bych to kvuli nemu neudelal...

Tak to udělej a už tady neomrzuj !!! Nechceš normálním způsobem pomoci,tak co s tebou...

ok... tak ahoj, uz sem psat nebudu, od ted presne za3 tydny a 6 hodin

jses jen pubertak co se snazi vynutit si nejakou pozornost... me timhle tedy opravdu nedojmes. kdyz je na tom nekdo opravdu tak spatne, ze sebevrazda je jedine reseni, proste se zabije... ty o tom jen pises a ocekavas litost...

Doporučuji Střelbu , nejlépe Tank . kulomet , raketomet ... ale i pistole postačí ... tutovej výstřel prostudujes anatomii a kalibr kulek vezmes hollow point a deš na to ... Tutovka ... 

VYFUKOVE  ZPLODINY Z VOZU  K TOMU PAR ANTIDEPRESIV A DOBRA LAHEV.

Když  tě život omrzí a stane se ti peklem.
Skoč po hlavě do hajzlu a přiklop se deklem.

Všechno je lepší než smrt.
Můžeš jít kamkoliv, dělat cokoliv.
V momentě kdy si se rozhodl zemřít, dostal si 100% svobodu. Můžeš udělat cokoliv.

Tak to zkus. Dufám že si to pochopil...

sněz asi tak 30 prášků na spaní a až budeš cítit že usínáš tak si na hlavu natáhni igelitový pytlík 

taky si miyslim ze sebevrazda je jen pro  babovky co se nedokazou ani zvednout kdyz jim da zivot pres drzku ono je lepsi sezrat prasky nez se z drinou zvedat a jit dal

Je to pro bábovky, je to pravda. Jejda, jak já jsem vždycky tyhle lidi odsuzovala, neměla jsem pro ně pochopení. Ale....umřel mi před měsícem nečekaně mladší brácha - měl 20 let a najednou se řadím k těm lidem, které jsem tak odsuzovala. Ta bolest je tak velká, tak mě ničí uvnitř, že najednou člověk začne přemýšlet nad tím, jak dlouho to vydrží....A když už si ublížit, tak tak ať je to 100% a nikde opravdu návod není, takže se vlastně ani Lukášovi nedivím.

Před měsícem mi nečekaně umřel mladší brácha. Je to tak velká bolest a tíha, že přemýšlím nad tím, že by mi bylo nejlíp, kdybych odešla za ním. Nedovedu si představit, že s takovou bolestí budu žít třeba do 60let.

  Ta bolest bude slábnout. Teď kdy je to vše čerstvé se to zdá k neunesení, ale čas je nejlepší lékař. Přeji Ti hodně sil.

Povídaly jsme si, smály jsme se spolu, hádaly jsme se, objednávaly jsme si doma pizzu k TV. Bydlely jsme ještě s rodiči - 10 let máme mamku na vozíku, tak jsme se o ní společně staraly a on tu najednou není S kým se mám smát???? Ikdyž jsme se hádaly, tak jsme se spolu zasmály, byl to takový "šašek". Nevím, jestli to zvládnu, od mala jsem byla na vše citlivá a on taky, takže tohle mě úplně ničí. Jsem tady, ptž kdybych odešla, není  nikdo, kdo by se postaral o mamku. To "umím" jen já a brácha. Takže kvůli ní vím, že tu musím ještě být, ale nejradši bych umřela, ať se zbavím té bolesti. Já vím, že to je "normální", že nejsem první ani poslední komu umřel někdo mladý a umřel náhle. S přítelem jsme se poslední dva roky bavily o tom, jak se těšíme na děti atd, atd - máme je naplánované příští rok. Ani myšlenka na děti mi nepomáhá, pořád má pro mě vyšší cenu to, aby tu byl zpátky můj bráška. Ikdyž vím, že sourozenci se v dospělosti od sebe "odloučí" a každý má svého partnera, svou rodinu a se sourozencem se vidí třeba "jen" 3x do roka, pokud od sebe bydlí daleko, ale i tak. Ten pocit, že jsem měla brášku  už ho nemám!!!!! Momentálně vím, že kdybych umřela, ulevilo by se mi. Kvůli mamky to neudělám, ale kdyby mi doktoři řekli, že jsem nějak nemocná, uvítala bych to. Vždycky jsem z něčeho takového měla strach, ale teď by mi to nevadilo, teď dokud nemám děti.

  Najdi si nějaký opěrný bod, člověka, nebo činnost. Nezůstávej sama se svým trápením. Co se stalo už nezměníš, musíš být silná. Smiř se s tím, že i on má svůj klid. Nikdo nevíme co se stane když umřeme, ale nic se neděje bez příčiny.

ahoj také si myslím že vše zvládneš- život je stejně tak krátký -tak si ho nebudem krátit -podívej se okolo kolik krásy a nového  z maličkostí můžeme zažívat. a těch lidiček známích i neznámích jsou jako mi všichni.

Kdyby to šlo, jako v americkém filmu - ještě jeden den s ním, pouhý jeden den a pak ať jde do nebe. Kde je? Jak mu je? Co když někde pláče a chce jít zpět za náma, ale nemůže?

Nám se zabil v květnu kamarád.. Oběsil se.. Nikomu o tom neřekl, jen nechal dopis na rozloučenou a našel ho jeho vlastní otec.. Všichni strašně trpěli a všichni trpí když si na něj vzpomeneme, bylo to úplně zbytečné.. Prej nenáviděl svoje tělo protože měl 165 cm, jinak ho všichni měli rádi a měl i doma supr zázemí.. Nikdo to nechápe.. To chceš, aby všichni kolem tebe trpěli? Tohle prostě není řešení..

Neudělám to, ani teď nemůžu. 10 let se starám o mamku na vozíku a kdybych odešla i já, tak už není nikdo, kdo by se o ní postaral. Dělaly jsme to jen my dva. Ale kdyby tu mamka nebyla, možná by to byla volba, abych se zbavila toho, co se uvnitř mě děje. Bude mi chybět celý život a jsem dost stará na to, abych pochopila, že za rok, za pět let, deset let, to už bude bolet jinak. Bude, ale ne tak šíleně. Momentálně to bolí tak, že mě to uvnitř požírá, proto jsem psala, že odchod z tohoto světa by bylo vysvobození. Mám spoustu dobrých kamarádek, vím, že bych jim ublížila, ale já sama bych se zbavila toho, co mě teď užírá a je to tak silné, že nebýt té mamky, která mě potřebuje, tak kdoví, možná bych si něco udělala a šla za bráškou a byla s ním denně, tak jak jsem byla zvyklá doteď. Nevím, co je po smrti, nevím, jestli bychom se potkaly.

pokud tu jeste jsi a porad to planuješ udelat mužem to udelat spolu taky to planuju

Luke, kamarát, to radšej zabi tu čúzu, čo ťa tak hnusne opustila... 

Jediná smrt která je 100% bezbolestná a 100% účinná je nadýchat se oxidu uhelnatého. Je to bezbarvý plyn bez zápachu, takže když se ho nadýcháte nic neucítíte ani vám nebude nevolno ani nic podobnýho, prostě upadnete do bezvědomí a udusíte se z nedostatku kyslíku. 

Spousta z nás si prošla nebo prochází obdobím, kdy jsme si mysleli, že horší to už být nemůže, a ono je třeba ještě hůř. Ale o tom je život, osud, nabývání zkušeností, poznání, poučení atd. 
Také bych mohla dlouze vyprávět a mohl by z toho být seriál o skutečném životě na nejrůznější témata. Proto mě tento web, nejdříve pro konktrétní radu, po té, po seznámení se s ním celým jako takovým, oslovil. 
Po posledním příspvěvku k tomuto tématu, které je zbytečné komentovat, protože názor na příspěvky těch, kdo se rozhodli pro sebevraždu (nebo o ní uvažují) a těch, kteří se snaží pomoci, si každý udělá sám, mě spíš napadá jiná otázka. Pokud zde, na tomto webu, někdo oznámí svůj úmysl o sebevraždě, chce konrétní návod - radu jak na to, a dokonce sem někteří i konrétní návod - radu napíší, či si navrhují udělat to společně, zda-li to již není za hranicí a je v pořádku se "jen snažit pomoci názorem, zkušeností, radou?", i když i to může být někdy cenné?
Mě osobně se povolení zveřejnění konkrétních návodů k tomuto tématu vůbec nelíbí. Je to můj názor.
 

 nemáš se  rád -a,nanávidíš se.
Pokukud to chceš jinak je to zase jen na tobě něco s tim udělat.
A radit nemá moc cenu ,protože každýho těší něco jinýho ,má jinou povahu a potkává se s jinými  různými  lidmi.NA SVĚTĚ JE MILIARDI LIDÍ KTEŘÍ SI MOHOU TAKY POPLAKAT, NIKDO JE NESLYŠÍ,je to vždycky na každým jestli najde nějaký smysl.....

ahoj vím očem mluvíš a chápu tě , taky mám chut spáchat sebevraždu ale jsem slaboch a bojím se že zemně bude mrzák . já si mislím že vlak je jistej .

A důvod, proč by kvůli tomu že ty jsi slaboch měl mít strojvedoucí a xy dalších lidí doživotní trauma? Sebevrazi jsou v 99% případů prostě jen strašně sobecký lidi - to jedno procento jsou lidi kteří umírají a trpí - a tam to není sebevražda, ale jakési urychlení.

BTW, když už se chcete zabíjet (stejně o tom jen píšete a chcete být litováni), naplánujte si to laskavě tak, aby se z vás alespoň daly použít orgány pro lidi, kteří by si přáli žít, a nemají takové štěstí jako vy. Mě už tohle téma fakt nebaví.

před 2 lety mě umřel děda, minulej týden druhej děda oba na rakovinu neskutečný bolesti atd. moje nejlepší kamarádka má rakovinu a je na tom dost špatně a jak by chtěla žít... takhle byste měli trpět vy všichni co tady melete bláboly o sebevraždě, dastat rakovinu, trpět a pak by se vám možná rozsvítilo!!!! zabit se kvůli holce, kvůli tomu, že  mám problémy bože kdo je dneska nemá a kdyby se měl každej zabíjet to by teda vypadalo!!!! život je boj tak makejte!

AMEN :)

Nebo se ti podaří tu sebevraždu zpackat a pak kolem tebe budou lítat lékaři, sestřičky, budeš nemohoucí, stát tě bude dotovat, v nemocnici ti budou utírat zadek, protože ty sám to nedokážeš a pak skončíš v ústavu jako totální troska. A jelikož budeš mít trvalé následky, tak si tu nepovedenou sebevraždu vyžereš do konce. Tohle jsou dobré vyhlídky.

dnes mám také šílenou náladu a tak ani nevím proč hledám na netu různé články o depresích a sebevraždách....narazila jsem i na tvůj článek, sama mám dvě dcery v tvém věku a představa že by na něco takového jen pomyslely mě děsí.Před pár lety můj bratr ve věku 27 let spáchal sebevraždu oběšením.Od té doby se mi změnil úplně život.Někdy si sním jako povídám a moje oblíbená věta je:Bráško zničil jsi mi život!
Nechtěj prosím toto udělat svýn blízkým!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Život je boj a tak bojuj! 

Hele  lidi já bych taky rád rychlou a bezbolestnou smrt ale člověk nemůže mít všechno že? :D
Já jsem jsi taky zkurvil život už v 6 třídě dneska taky a už nechci žít tak kdo ví o nějaký rychlí  ale nemusí být bezbolestná hlavně ať je rychlá já vás všechny chápu proč chcete umřít ale dokud nezažijete to co já tak mne nepřemlouvejte a není to kuli škole ale kuli všemu rodiče mam pitomí furt mne mlátěj npř: minule jen za to že jsem si nalil šťávu se sodovkou tak mne asi chápete dík.

Pokud tě šikanují rodiče tak volej na linku bezpečí je bezplatná a nevolej po smrti. Zrovna včera jsem pochovala blízkého člověka a je to strašné.... chtěl tolik žít. Já když čtu tyhle vaše nářky tak je mi zle, jsou přece místa, kde se dá o pomoc obrátit. Tak už toho nechej a volej kam máš.

Proč zrovna mojestarosti musí vyhledat lidi co se chtějí zavraždit .... Tady se lidem pomáhá, aby jim bylo pohoženo ne naopak.

Jste kurva jeblí zabíjet se kvůli holce/chlapovi???? Těch je na světě spoustu!!! Dají se nahradit vždy. Spousta lidí by za vaší situaci dala nevím co. Já milovala svůj život, je mi 20 let a trpím nemocemi o kterých se mi ani nesnělo. S nima začal být můj život katastrofa, ale musím to tu trpět, protože jsem velký slaboch na to, abych to skončila sama. Narozdíl od vás, já s tím bojovat nemůžu, vy jo, tak přestaňte vymýšlet kraviny a myslete na druhé, co by za to dali kdyby je "jen" odkopl přítel!!!

Uživatel: Sebevražda - kde bydlíš?. Máš nějáké telefoní číslo, Skype, apod... já jsem v podobné situaci.

Také jsem v podobné situaci a nevím jak dál. Sotva jsem se narodila a otec nás s mamkou opustil. Kdyby jsme nemeli babičku tak jsme skončili asi na ulici. Byla jsem pořád sama. Ze školky mě vyzvedávaly nějaké neznámé "tety" nebo kdo se zrovna našel. Jelikož je máma zdravotní sestra a chodívala na noční, takže už jako malá jsem každou noc usínala sama. Viděla jsem mámu jak se trápí a nevěděla jsem co mám dělat. Začala jsem se počůrávat a trvalo to asi do mých 12 let. Mezitím máma prostřídala asi 10 chlapů a s každým vydržela maximálne půl roku. Buďto neměli rádi mě a nebo se jim nelíbilo že je mamka pracovně vytížená. Bylo to hrozné mít každou chvíli nového tátu. Ten předposlední ji bil, takže třeba v půlce noci mě máma vzbudila že ocud musíme pryč. Teď s tím poslením je už alespon 8 let ale také to není růžové. Pořád má na mě připomínky a srovnává mě se svou vlastní dcerou, poád jen slyším v čem jsem špatná ale nic pozitivního.Ale zvykla jsem si na něj. Nedávno jsme se dozvěděli že má rakovinu a zbývají mu asi 2 roky.Takže si nedokážu představit co máma pak bude dělat. A aby toho nebylo málo tak se se semnou nedávno rozešel po roce a půl přítel, strašným zpusobem. Od té doby každý den zvracím a zhubla jsem 8kg. Teď se podívejte co vlastně mám já??? NIC

 Kristýno, až si najdeš práci, osamostatníš se, hledej si vlastní bydlení !! Ikdyby to měl být podnájem. Zařiď si svůj život. Maminku měj ráda, podporuj, ale v žádném případě se nenech zatahovat do jejich problémů. Nenarodila jses proto, aby jsi žila životem někoho jiného, ale život svůj. Nějakej blbeček ti nakecal /současný přítel tvé mamči/ že jsi k ničemu... Proč myslíš, že tohle dělá? No protože má problém sám se sebou. Proto si ho vylévá ubližováním druhým. Takže se mu to vrátilo ve formě rakoviny....

Ptáš se, co máš vlastně ty? No přece sama sebe !!! To ti ještě nikdo neřekl? Až si tohle uvědomíš, potkáš bezva mužského, který tě už teď hledá.....

 Tak do toho !!

Milá Kristínka,
aj ja som toho názoru, že by si sa mala čo najskor osamostatniť a žiť svoj vlastný život.
Určite spoznáš lásku v inej forme ako si bola zvyknutá. Chce to len trocha risknúť a žiť sama.
Také primitívne starosti už skor dospelých a zakomplexovaných ľudí ti budu len smiešne. Nehľadaj hneď priateľa,  musíš sa naučiť sama. Ty si ten najdoležitejší človek pre teba.
Ak sa dostaneš cez to, potom uvidíš, že všetko pojde ĽAHŠIE A AJ TVOJA MAMA SA BUDE NA TEBA POZERAŤ INÁČ.
Držím palce . 

Jste hkupaci  tedy vetsinou obcas jsou tu i normalni lidi ale urcite se to netyka tech dementu co se divaji jake i...y.. kdo pise a jake s...z... je jedno jak kdo pise tu demente co se divas  nato jesltli maji prispevky hrubky ci nikoliv, na hrubky v psani se divaji jen dementi normalni lidi to nezajma ale obsah...jeslti vis demente o co jde...kdyz se chce nekdo zabit tak mu poradte jak na to a jestli to nevite tak nepremlouvejte-kdyz je uz rozhodnuty je to jeho vule a jeho pravo.Ti co maji vetsi problemy nez ten co se chce zabit mluvim k vam...mate problemy???tak nebudte slabosi a reste je a nerikejte mu ze mate vetsi nezli on sam, jen vy si myslite ze mate vetsi problemy nez nekdo jiny, vy nejste stred sveta tak nerikejte nekomu jak se ma chovat kdyz sami nemate rozum.Kazdy si mysli ze ten jeho problem je nejhorsi tak se neserte do jinych svymi dementnimi kecy a radeji udelejte to co po vas zada a nepiste debilovuny jak je Vam a jak jste na tom Vy spatne...on je na tom spatne a nepotrebuje slyset VAS DEMENTY co si mysli ze jsou na tom hur...LUKE doufam ze jsi uz tam co jsi chtel byt a mas se dobre jnak bych ti pordil ale je to uz 3 mesice a asi sis poradil sam ....Dementi ani se nepokousejte reagovat na me psani nemate nato jste jen dementi pa...

Najdi si význam slova "dement", oprav si věk na svůj skutečný, a pak to zkus znovu. Díky.

mus:jo mam skype

Na tuhle diskuzi mě přivedlo to samé jako Lukyho. A i když asi na to nebudu mít dost odvahy, zamyslete se nad tím, co vlastně život obnáší. 
Celý život buďto studuješ nebo makáš, aby si vůbec měl z čeho žít a pak co? Bud se ani důchodu nedožiješ a nebo si budeš užívat klidu a odpočinku když už nebudeš vlastně moct a jen čekáš na smrt. A teď ještě do toho tvý milovaní odcházejí, lásku nenacházíš, máš třeba mizernou práci, co tě nebaví, kamarádů taky pomálu... Co tě má vlastně na tom životě těšit? Dyt je to jenom hnusný stereotyp a můj názor je... Že těch pár radostí (protože někdo to štěstí holt nemá), co někoho potká, za to mordování se celý svůj život ani trošku nestojí.

A teď mě třeba ukamenujte.

Bublanino, přečti si co tě čeká po smrti, resp. po tom, co si ten život vezmeš.  Budeš ho žít znovu, tentýž .

A kde je Tvoje snaha, aby ten život za něco stál? To čekáš s rukama v klíně, až co Ti život přinese? To bys pak mohla taky napsat, že na smrt "čekáš" od narození a je to. Je to Tvůj život a je jen na Tobě, kolik vyvineš úsilí, aby za něco stál.

Každý má život takový, jaký si ho udělá. Ano, je nefér že každý máme jiné "startovací pozice". Někteří se narodí v srdci Evropy, kde vzdělání mají zadarmo a při troše snahy si mohou zařídit pohodlný život. Někdo jiný se zase narodí bůhví kde v rozvojové zemi, celé dětství musí makat aby měl co do pusy, a na školu nemá ani pomyšlení, protože ta je jen pro bohaté a vyvolené. Ale víš co? Nikdy jsem neslyšela nikoho z těch kdo začínali opravdu od nuly stěžovat si na svůj život, nebo že by se dokonce chtěli zabíjet. Když člověk musí o svůj život bojovat, dokáže si ho pak totiž vážit. Máš pocit že tvůj život je k ničemu? No tak mu dej význam! Někdo vidí smysl svého života v tom že vychová ze svých dětí slušné lidi, jiný zas pokud se dostane ve svém oboru co nejblíže vrcholu, a další když udělá pro svět něco dobrého. Každý jsme jiný. Když je tvůj život tak zbytečný, proč ho neuděláš potřebným? Proč nezačneš pomáhat v dětském domově, nezačneš se starat o někoho kdo neměl moc štěstí (třeba i o obyčejného voříška z útulku), proč neodjedeš někam, kde budeš užitečná? Je to jen lenost, nic víc. Ale pokud jsi líná být k něčemu dobrá, nestěžuj si že máš zbytečný a promarněný život... Nikdo tě nenutí žít obyčejný, nudný a zbytečný život...

Je zvláštní, že ten co přežil hrůzu války, KT, tak ten si života váží. A přitom takoví lidé ztratili moc a nedivila bych se, že zrovna oni žít nechtějí. 
Ale tady, když máte všeho plnou zadnici, cpe se vám horem dolem, tak tady fňukáte. Nic jste si nezažili a kafráte. 
Je to vždy jen na nás, jak si ten život nastavíme a prožijeme.  

Protože lidi si neváží toho co získali snadno. Když bude někdo dlouho tvrdě dřít a vydělá si milion, pečlivě zváží, za co ho utratí. Když ho vyhraje v loterii, rozhází to za první blobosti co ho napadnou. Když dostane kluk sporťáka od rodičů, bude s ním v klidu jezdit jak s tankem. Když si sám našetří na otřískanou starou škodovku, bude hystericky dbát na to, aby na ní nebylo zrnko prachu. Většina lidí bere život jako samozřejmost, jako něco co má každý, nedalo jim žádnou práci získat ho a také si ho udržet, proto si ho nevážej.  A každému takovému by prospělo ocitnout se v stuaci, kdy budou bojovat o holý život, aby jim došlo, že nic lepšího a dražšího už nikdy mít nebudou... Nebo aspoň vidět na vlastní oči lidi, kteří mají jen ten život, a zuby nehty se ho odmítají vzdát. Máme totálně zvrácené hodnoty, a bohužel to že se celý život honíme za blbostma nám dochází až když už je pozdě...

Pročetl jsem to tu všechno, ne proto, že by to bylo bylo poučné a zajimave. Překvapuje mě, kolik je tu " radcu". V naprosté většině nevite vubec o čem mluvíte! Pokud jste se nikdy nedostali do podobné situace, nemůžete to pochopit. Ja se již rozhodl odejit sám z tohoto světa, ale bohužel to neni tak jednoduché. 3 pokusy a pořád jsem tady. První prášky-nespolehlivé, snědl jsem mnohem víc než jak tady radil včetně alkoholu, jen jsem zbytek noci zvracel a dva dny mi bylo špatně. Není nic co by mě mohlo odradit, mam strach jen z dalšího neuspěšného pokusu. Kyanid bude asi spolehlivý , jen kde ho vzít. Pišu to jen proto, že plně chápu ty co chtěji taky sami odejit a neodsuzuju je. Neměli by jste ani vy, pokud jste nezažili beznaděj a nechuť dál žít.

 Pane JJ, kde berete tu jistotu, že my všichni máme růžové životy, miliony na kontě a vše na co sáhneme se nám daří? Já mám pocit, že vy o životě, o tom skutečném životě na vzdory svému věku nevíte vůbec nic. Neznám člověka, který by neměl nějaký problém.... A možná právě ti dobří lidé, kteří se tady snaží ostatním  trochu pomoci mají mnohem větší starosti a potíže. Jen na rozdíl od těch, kteří se tak lehce vzdávají mají tolik odvahy a osobní disciplíny, že se nad ně dokáží nadnést. Život je veliký dar, a my všichni se učíme s tím darem zacházet...