Téma: Sociální prázdnota a myšlenka na sebevraždu

Možná si to neuvědomuješ, ale už to, že si sem napsal, udělas první krok k řešení své situace. Ani nevíš, kolik lidí v tvém věku má takové pocity, ale všichni na to nemají, aby se svěřili. Ty jsi to udělal, je to sice anonymně, ale já to vidím jako úspěch. Myslím si, že si musíš vážit sám sebe, to je to nejdůležitější a uvidíš, že ti to okolí bude vracet. Pokud si skeptický a pesimistický, je to vidět a potom ta zpětná vazba od okolí je taky taková. Máš nějaké koníčky nebo děláš něco, co tě baví? Možná zaměstnat svou mysl něčím jiným, než utápět se v sebelítosti. Držím ti pěsti.                                                                                                                                                     

Milý Sade,

z toho co jsi napsal cítím, že jsi hodně sám a ve tvém životě chybí láska, objetí, štěstí a ty nevíš jaký smysl tvůj život má. Já tě neznám, nevím co tě skutečně trápí a proč vidíš smrt jako vysvobození. Chci ti jen napsat, že život je dar, dar kterého bychom si měli vážit. Zkus se kolem sebe rozhlédnout, možná nejsi tak sám jak si momentálně myslíš. Možná je ve tvé blízkosti někdo, kdo ti může pomoci najít ve tvém životě smysl. A co třeba nějaké tvé zájmy, nemáš chuť něco nového vyzkoušet, myslím třeba nějaký sport, turistiku, cokoliv co tvůj život zpestří a tebe udělá šťastnějším. Skvělým terapeutem a přítelem může být třeba i pes, kterému můžeš svěřit svá trápení a který tě bude mít rád. Prostě zkus se na svůj život podívat z té lepší stránky a nauč se mít rád. Mít rád sám sebe je někdy těžké, ale věřím, že to dokážeš a svůj úsměv světu ukážeš. Přeju ti ať co nejdříve najdeš ten správný směr k šťastnějšímu životu.

Zní to velmi, velmi literárně.   netuším, co je za tím, ale pravda je taková, že nikdo zvenku se člověku o smysl jeho vlastního života nepostará, hledat se musí uvnitř, skrze sebe jít k druhým a ne naopak… škola vnímaná jako otravná… zváštní, že mladému člověku přijde zdroj informací jako otrava… kamarádi a společnost jako otrava… volný čas jako zlom a průšvih. cítíš prázdno a připadáš si, že se o tebe nikdo nezajímá? a o koho se zajímáš Ty, nakolikjdeš vstříc tomu, co bych rád…?

S Tvým úsudkem hned v první větě plně souhlasím. Nemyslím, že tu dotyčný hledá pomoc.

Mily smutny muzi,

nevim, proc te zivot nebavi, nevim proc jsi tak depresivni. Pokud jsi ale cely tento text, naprosto bezchybny a svym zpusobem strhujici, napsal sam, mas velike nadani. Napln sveho zivota muzes najit okamzite, kdyz uplatnis svoje literarni vlohy. Budes psat pro lidi, lide budou reagovat, budou ti psat,  budes mit zname, kamarady a i slibnou karieru. Takze hlavu vzhuru!!

Promiň, příspěvek jsem četla jen do půlky. Asi takhle - působíš na mě jako takový ten novodobý "budižkničemu". Otravná škola? Radši bys pracoval někde 12 hodin u pásu nebo na nočních? Proč odpoledne vztek a smutek? Vysedáváš někde po lavičkách s cigárem nebo jak?

    Sakra seber se! Máš život před sebou tak si ho neposer!!!! Proč nejdeš někam s kámošema? Nebo i sám? Přestaň se litovat a přemýšlet o hloupostech a vyraž do fitka, zapiš se do nějakého sportovního kroužku, ať se dostaneš mezi lidi. Baví tě malovat, choď malovat, sednout si do přírody, vyčistit si hlavu… Jak můžeš sedět doma, nic nedělat a naříkat si, jak tě to všechno štve a že se zabiješ. Nejdřív trochu bojuj a nečekej, že ti život přinese všechno na zlatém podnose.

    Ještě před 1000 lety takoví jako ty umírali hlady protože byli líní se sebrat a jít si ulovit toho jelena… Tak se seber a jdi něco dělat a bude líp…uvidíš. Třeba zrovna sport je návykovej

Vyprdni se v 18ti na sebevraždu. Jestli se cítíš být sociálně odřízlej, zajdi na facebook, napiš kámošům ať si jdou zahrát kulečník nebo zajeď s někým na lyže. Sebevražda skoro bez důvodu je kravina. Nevážíš si života, který jsi dostal, myslím si. Co by za to dali lidi, kteří jsou těžce nemocní, nebo třeba rodič, který ztratil dítě. To jsou lidi, kteří by mohli sáhnout k definitivnímu řešení. Ale promiň, u Tebe mi to trošku připadá, že se nudíš a tak nevíš co by - tak třeba sebevražda.  

Omlouvám se Tobě i ostatním za svou otevřenost. Tento typ témat mi nevadí, ale vadí mi, když se jen tak plýtvá životem, který jsme dostali od rodičů - a možná od Boha (? ).

Mě to už celé natolik nebaví, že jsem si byl koupit autolano, (to pevnější, snad se pak neroztrhne). A když mě ještě jednou něco naštve v tomhle světě, tak v noci vylezu na jeden z těch billboardů, které jsou u cesty, tam jsi to lano uvážu kolem krku a skočím. Už jsem s touhle myšlenkou naprosto smíření, vždy jsem si říkal, že bude líp, bude líp, …  no nebylo, a tak už nemám vůli a ani sílu pokračovat. Věřím, že budu pár lidem chybět, avšak ten můj odchod beru jako vyslobození od všech těch neustálích problémů, neštestí a trápení.

Nééé, žádná sebevražda… Někdy stačí strašně málo a život člověka zase nabere smysl…Nenech se o tu šanci připravit!

Našla jsem na netu stránku. Její úvod opravdu stojí za to si pročíst: httpxxxxxxxx

Líbí se mi na ní ty přirovnání k tomu, že život je například jako zamestnání - když mi nevyhovuje, můžu dát klidně výpověď. No a mě to nebaví, takže dávám "výpověď".

Pročti jsi úvodní stránku na:

xxxxxxxx to ti pomůže

ahoj,

zaprvé nechápu, co se Ti přihodilo, že se cítíš tak, jak se cítíš. Buď rád, že máš volná odpoledne, tak si něco naplánuj- jdi třeba do kina, nebo na výlet, rozhodně není dobré sedět doma sám a topit se v depresích. Plus se mi líbí tvůj sloh, takže bych být tebou uvažovala nás psaním

kiki