Téma: Krize středního věku - jak se z toho nezbláznit?

  Pluto ti určitě dobře poradí.

Možná si nic takového nepřipuštět, aby si (někteří) nevsugerovali, že jim třeba najednou něco "chybí"…

Ale s tím ranním vstáváním máš pravdu, natož mít za sebou 16 operací (zatím, za 1/4 roku další "do sbírky"), kdy tolik zásahů do těla prostě udělá svý, že si občas připadám - hlavně před změnou počasí, jako by mi bylo snad 70. Ale zas když je to odamala, beru to tak, jak to je, s tím nic nenadělám.

Prsa si teda rozhodně nepořídím, i kdybych na to měla, jsem se svými 3-kami spokojená. větší bych vážně tahat nechtěla (auu, ta záda. ! ).

A pokud si, Méďo, nenecháš třeba nabarvit vlasy na zeleno a neoblečeš se jako 17-ti letý (ale kolobku si klidně pořiď! ), tak je vše  v pořádku, ne? S Medvědicí máte jeden ve druhém oporu  a to je základ pro všechny neduhy, krize, pochyby…ve dvou se to prostě vždy lépe táhne.

pěstovat si nějaké hoby, koníčky a v nich se realizovat. To je to jediné, co Ti pomůže úspěšně přežít krizi středního věku. Já to tak dělám a je to, jako bych se znovu"nadechla" a začala žít.

 Vždycky jsem slýchávala počkej po čtyřicítce … pak zas počkej po padesátce  … teď slýchám počkej rok dva před důchodem …   Vstávám o hodinu dřív, než musím, se svým tělem žiju v souladu a pokud jde o náhled na okolí, bylo tu dřív než já a bude tu i po mně …

Každý úsek života má svoje a pokud to nejsou nemoci, pak není důvod se zbláznit. Naopak, asi bych se zbláznila, kdybych se měla znovu prodírat mládím s ideály a pohledem na život bez těch zkušeností, které mám, nebo jsem zaznamenala. Stačí se začíst na MS …

Můj recept je asi snad nejlépe zaměstnat se tak, aby na krizi člověk neměl čas. Jak je čas přemýšlet, přijde bilancování co člověk nestihl a možná už ani nestihne a depka ťuká na dveře… Najít si něco nového, co by se člověk naučil nebo v čem by se mohl realizovat, taky není na škodu, ale nemusí to být hned nová ženská. Ale je fajn nějak vybočit z dosavadního stereotypu, to taky člověka občerství.

Nějaká rada? Nepřemýšlet nad blbostma, nějakou krizí a něčím se zaměstnat. Co třeba nějaký koníček, něco, co Tě baví, můžeš se třeba něco nového naučit, co třeba nějaký nový jazyk, prostě coko-li, určitě na něco příjdeš, můžeš si třeba splnit nějaký sen nebo více cestovat, poznat zajímavá místa…

A jsi si Medvěde jist, že jde o krizi středního věku? Není to třeba o tom, že Valašské království v Praze nejde zakořenit? Říká se, že člověk si zvykne i na šibenici, ovšem jedna věc je, co se říká a druhá se o to pokusit. Možná, že kdyby Tvoje tlapky dostaly šanci k návratu na staré dobré pěšinky a nechaly za sebou tvrdou pražskou dlažbu, nevzniklo by ani tohle téma.

Možná jsi na to kápla.

Medvěde! To chce makat, makat a nemyslet na píč…ny. Pak zjistíš, že nic takovýho neexistuje.

Krize středního věku.

Dal jsem si otázku: Co to je?

Je to stav vnitřní nepohody? Pokles duševního zdraví a štěstí? Bilancování nad tím, co jsem doposud dosáhl, a něco nesplnilo mé očekávání? Cítím nejistotu, strach, nespokojenost, úbytek sil? Trápí mě stereotyp v životě? Nejsem v kondici jako za mládí? Děti už nás nepotřebují? Ztráta smyslu života? Nemám se z čeho těšit? Nemiluji? Jako důsledek toho duševního stavu pak zákonitě přijdou nemoci!

Co s tím. Pro každého existuje jiné řešení, jak se vypořádat a tedy jak překonat jakoukoli krizi v životě, pokud už připustí, aby vůbec vznikla. Především, člověk musí vědět, co chce a co dál očekává od svého života. Mít své sny, přání a plány do budoucna. Stanovit si do budoucna positivní cíle a s nimi denně pracovat, měnit je, měnit pořadí cílů, ale mít je stále před očima. Napsat si sešit cílů, nebo tabulky, nebo nástěnku cílů, cokoliv, jen nerezignovat. Neustále se motivovat a inspirovat. Věnovat se svým koníčkům, rodině a přátelům. Více se starat o sebe a své zdraví. Najít si čas relaxovat a číst dobré knížky.

Někdy se musí udělat i radikální změna, která se týče například naší práce, manželství a bydlení, což vyřeší třeba i krizi středního věku, ale nedoporučuji mít předem strach a obavy.

Jo, a aby se člověk nezbláznil, a v zdraví přežil krizi středního věku, doporučuji všelék: ŽENŠEŇ.

Nebo chodit aspoň na ryby.

?

Přemýšlel jsem nad tím před spaním a ráno a napadlo mě, jestli u Tebe nezačíná nějaká andropauza. Chlapi co ji mají se často cítí podobně jako Ty. Až to přijde na mě, asi půjdu k urologovi nebo endokrinologovi, ať mi dá trochu svýho testosterónu

• Mužský přechod, andopauza - příznaky, projevy, symptomy

To si zabil, starý. Testosteron bych mohl prodávat po kýblech na kšeft.

Tak pak asi psychika - odloučení od rodiny, možná takové nějaké celkové zklamání ze všeho a tak. Nevím, spíš asi víš Ty.

To mám já poslední dobou (od včerejška).  

Ahoj Medo. Takže půjdeme asi na pivko. Za měsíc jsem v zlaté Praze.  Dáme pivko.  

Pojedem všichni rozveselit Medvěda a bude z toho takový před sraz MS