Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl

Zdravím,  

můj přibeh začíná ve 12 letech přibližně, píšu na mobilu a proto se Omlouvam za hacky a čárky, taktéž chyby a pripadne trhliny v příběhu, nemůžu na mobilu psát vse.  

Ma matka si našla přítele, budeme mu říkat Leo.  

Byl hodný, pozorný a vse co si můžete od dokonalého chlapa prat, jenže to přešlo asi za další 2 roky.  

Babicka byla totiz těžce nemocna, ale mohla se konecne vrátit tomu a byt léčena zde, tak se na to kyvlo a byla u nas doma.  

Toho dne začal babičku Leo psychicky tyrat, aby s ni uz byl konec, vadila mu, protože diky ni jsem byl jak ja, tak i mamka furt v praci, ja tedy na brigádě, na černo.  

On nepracoval, byl líný hovado a babičce jen nadával, namku nakonec mel jen na užití, vaření a uklízení, nic víc.  

Postupne začal psychicky tyrat i me, nepovim vam přesně jak, nikdy ne fyzicky, jen psychicky, nese se to semnou do ted.  

Kdyz uz jsem byl asi za rok jak ja, i babička v háji, začala nám mamka věřit a ptát se Lea, co to ma znamenat, ten namku pred myma očima zbil, videl jsem to a tak jsem zasáhl, dostal jsem ranu taky, pak přestal.  

Šli dny a mamka ho chtěla vyhodit, byl dříve u policie a mel zbraň, vytáhl ji a vyhrožoval nám zabitím, nakonec ji položil, Bracha ji rychle vzal do ručníku a schoval.   On pak vyhrožoval jak skočí z okna a další blbosti, ten den, nebo spis noc nám umřela babička.  

Mamka ani ja jsme doma nemohli být, on furt jen chlastal a nic jiného nedělal, nakonec s pomoci policie odesel

Mam trauma do dnes (26.11.2017).  

Matka si našla jiného přítele a ja přítelkyni.  

Milovali jsme se, vsechno bylo nádherný.

Jednoho dne jsem ji přišel ukázat domu, vse bylo fajn, jakmile odešla, začal nynější přítel, treba El říkat, ze je lehká.   Ja jsem ji tu dobu miloval a tak jsem mu vynadal, protože jsem to slyšel a začala hádka, od te doby me nemá rad.  

Hned druhy den se mamka koupala, ja to nevěděl a vlezl jsem tam, protoze jsem potřeboval vonavku, prece jen je to moje matka, tak jsem pozdravil, vzal si vonavku, navonel a šel ven.  

Najednou mi za par minut volala s pláčem, ze jsem neco pokazil at jdu domu.  

Šel jsem a vyslechl jsem si přednášku, jak se tohle nedělá a El si myslí, ze se svou vlastni matkou spim.  

Pohádali jsme se.   

Par dni na to, jsem šel od své přítelkyně domů pozdě v noci, hodil jsem věci na pracku a ve spodním šel spat.   Napadlo me, ze pak ale mamka bude nadávat, ze neuklizim a tak jsem šel pro veci, hodil na gauc a usnul.  

Rano se probudil, oblikl se a viděl neco divného,   černého.   Vzal jsem to a jak byla tma myslel jsem, ze je to asi hadr, položil jsem to a šel.

Večer sse vrátil a musel za Elem, protoze to nebyl hadr, ale sukne a to jsem ráno za tmy neviděl. Držel sukni a ptal se, co dělá Mamky sukně u me na gauči.   Vysvětlil jsem mu to a on me serval, rekl jsem mu, ze kdyz mi nevěří, at nevěří, ze je to --- a kaslu na nej.  

Začal říkat, ze mu --- jeste nikdy nikdo neřekl a mam se odstěhovat.

Nic jsem si nevzal a šel pryč.  

Kdybych věděl, ze mamku nemiluje, zachoval bych se jinak, mamku ale miloval, jen me nesnášel.  

Asi 4 dny jsem žil venku a živil se tim, co jsem nasel, pak mi zavolali, ze muzu jít zpátky.  

Přítelkyně byla s rodinou pryč, k ni jsem nemohl.  

Nakonec přítelkyně dostala školu někde 300km od našeho mesta, miloval jsem ji, nechtěl jsem ji ztratit a tak změnil školu, vzal půjčku na mamku a jejím souhlasem, ze budu pracovat brigadne a splácet ji to.   to mi už bylo 18.  

Nakonec co jsem pracoval, kupoval ji první poslední, miloval ji srdcem i duši, nikdy na ni nekricel, nemlatil a delal to, co ji na očích videl, ona se kurvila.  

Byl jsem v háji a chtěl se zabit, byl jsem psychicky v háji ze všeho.  

Nakonec jsem šel zpátky domu a nejak se z toho zpamazoval, nevim sam jak poradne.

Preskocim.  

Zamiloval jsem se a stalo se znovu úplně to samé, jen ona nemela nikoho a ja skončil jako kamarád, nakonec si někoho našla, znovu me to zničilo, jelikož jsem ji miloval a doufal v neco, co vim ze uz nikdy nebude.  

Bracha mi vrazil kudlu do zad, ma me jen na peníze Platim mu i 12 tisíc měsíčně a to spim v promrzle místnosti, kde netopim a ani nesvitim, proč a jak psát nebudu, to je na dyl.  

Jsem na nejlevnějším jídle co může být a jeste je ho málo.  

Jel jsem s kamarádem, bourali jsme, ja neřídil, me auto je na odpis a ja jsem ve vesnici uprostřed niceho.  

Je toho mnohem víc, co mam na srdci.  

Zkratka jsem se rozhodl jít do armady.  

Zahodit mobil, zahodit všechno a začít nový život zcela sam.  

Čekám jen na hovor, ze se  mam dostavit do Pardubic k doktorovi, aby rekl ze jsem fyzicky i psychicky v pohodě a kdyz uz mam takhle v prdeli život, muzu pomoct vam ostatním a hlavně sobě se sebou neco udelat

Udělám prvni poslední, abych se tam dostal, tvrdé trenuji, denne se ucim, fyzicky zlepšují.  

Je můj sen chodit ve vojenském, chrání svou vlast, sem tam jít  někam někam misi a dotáhnout to vysoko.  

Držím několik národních rekordu v silových sportech

Avšak kdyz se tam nedostanu můj zivot da se rict skončí, protože uz pak nevim co budu dělat. Možná to ukoncim, protože uz to nebude mit smysl a není nic, pro co bych žil.  

Děkuji za vyslechnutí, nenapsal jse zdaleka vse, protoze mam jen mobil, avšak i to myslim ze stačí.  

Budu denne číst a kdyz to půjde odpovídat na to, co pisetw, jsem tu totiz novy 

Děkuji,   Pepino -20 y. o.