Téma: Rozpoznáte pomluvu?

Závist. Co jiného? Jo ještě mě napadla ziskuchtivost a nekalé praktiky vedoucí k sebeprospěchu. A nepřejícnost - což nemusí být stejné jako závist.  

   Myslíš nepřejícnost jako strach z vlastního neúspěchu?

Ne, myslel jsem, že ten člověk nepřeje druhému úspěch ale sám o něj nemá zájem. Asi to  vypadá divně, ale i takové typy lidí jsou. Sami by to dělat nechtěli, radši se válí u TV nebo v hospodě, ale stejně pomluví, že bůhví co tam vlastně děláš a bůhví co je za tím vším schované atd.

Juli.

Ptáš se jaký chrakter - mizerný.

Co ho k tomu vede - závist, popř. neumění s nikým komunikovat, snaha zviditelnit se a nebo jenom nuda.

A pomluvu - pomluvu poznáš, vždyť se týká Tebe nebo někoho koho Ty osobně znáš.

Lepší otázka by byla jak se bránit, To by zajímalo i mne.

Jak se bránit? Neposlouchat pomluvy

Lidi budou pomlouvat pořád. Ze závisti, z nízkého sebevědomí, z pomsty, je toho myslím dost.

Pokud to člověka nějak razantně nepoškozuje, je lepší to prostě ignorovat, nezabývat se tím. A pokud se to týká někoho blízkého, utěšit jej a přesvědčit, že si to o něm nemyslíte.

   Voslíku, třeba právě ignorace vede k té nenávisti a plodí další nesmysly.

No jo, to je možný, ale co s tím chceš dělat?

Já bych ale spíš řekla, že když někdo vidí, že se to míjí účinkem, přestane.

   Taky sem si říkala, ale nefunguje to.

  Hříbečku bránit, ne. To by byl boj s větrným mlýnem.

Kdyby ti, co o mně špatně mluví, věděli, co si o nich myslím, pomluvili by mě ještě víc.

Sacha Guitry

  Tak to si ani netroufám domyslet. Vtipný citát.

pomluvy a šest faktů o nich

V podstatě, když někdo o někom mluví špatně a zkresluje fakta, tak hlavně mluví sám o sobě a řeší svůj vlastní problém.

Proto Julie, když takového člověka potkáš, tak ho v duchu polituj a jdi dál svým životem.

Nepravdy mohou mít i odůvodnitelné důvody, např. takzvaná milosrdná lež těžce nemocnému. I když si myslím, že lze s nemocným hovořit pozitivně a povzbudivě a přitom se nedopouštět lži.

  Taky si myslím, že má problém. Díky.

Jo, a pak je tu taky případ, kdy jde o člověka který je domýšlivý, vztahovačný, a psychicky jinde a ať určití lidé řeknou bo udělají cokoliv, ten dotyčný si to vezme jako urážku nebo pomluvu na sebe a pak z toho dělá drama  

pomluva, tedy šíření nepravdy o druhém může míít haldu důvodů, podstatné je PROČ vůbec NĚCO šíří. Normální je v obecné rovině nešířit. POkud se to děje, může to být buď špatná intepretace signálů, které dotyčný vysílá nebo potřeba dorovnat své sebevědomí alespoň na úroveň pomlouvaného. Platí, že čím větší blbce udělám z těch okolo, tím bude moje vlastní blbost, alespoň v mých očích menší. Potom je otázka, zda jde skutečně o pomluvu a jakou. Někdy změníte obecně přijaté postupy, nemusíte se dopustit ničeho špatného a i tak o vás budou říkat nepěkné věci, protože nevidí "za oponu". ZA mnoha pomluvami stojí domněnky… za dalšími může tát závist či nepřejícnost, ovšem i fakt, že "moje morálka" je ta jediná pravá, ale pocit, že mě pomlouvají může vzniknout i tehdy, když lidé pojmnují něco, co objektivně je, sama o tom vím a vadí mi, že si toho všiml i nikdo jiný, může to být vztahovačnost, může to být jen jiný názor… já si myslím, že jsem dáma na úrovni, soused mě má za fiflenu a pomluva je na světě… já mám ráda živé barvy a společnost, soused ve mě vidí "holku od kolotoče", já pracuju v noci, proto spím délee a soused, který vstává ráo do fabriky ve mě bidí línou paničku, co nic nedělá (protože mě nikdy nic dělat neviděl)… babo rď. Obrana proti takovému chování, je-li v mezích, je ingorce, pokud přesahuje mez a poškozue mé dobré jméno a ohrožuje třeba mou živnost je právní cesta, rozhodně ne diskuze a přesvědčování dotyčného, že nejsem "líná kurva od kolotoče" jak se snaží namluvit všem okolo, ale" spořádáná veselá a pracovitá ženská" to mívá obvykle zcela opačný efekt.

   Dík, osobně si myslím, že nejsem tak zajímavá aby se se mnou někdo zdržoval. Chápu, že není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.   Přesvědčovat nikoho nehodlám, každý si musí udělat svůj názor. Totální ignorace taky nepomáhá, myslela jsem žít a nechat žít, ale potvora mele a mele.

     Tak tento citát o pomluvách mi mluví z duše…

    Také mám oblíbený:

     Cokoliv řekneš o mně, nevypovídá nic o tom, jaký jsem já, ale jen to, jaký jsi Ty sám.

Velmi pěkný citát Rybko a pravdivý.  

Ahoj Julie, souhlasím s tebou ignorování pomlouvače nezastaví. Ten mele a mele a má z toho prospěch. Prostě, bez práce.  Jediný účinný postup je chránit si energii tím, že se zasměješ s ostatními lidmi. Prostě zaměřit se duševně na jiná témata. Lidé pomluvám věří a šíří je dál. Pomlouvač ze své činnosti má zisk. Především se snaží mít moc a sám sebe  sociálně posílit. Prostě chce mít silnou pozici ve skupině. Pokud je pomluva zaměřená proti tobě, vůbec o ní sama nemluv a neposiluj zájem lidí tímto směrem. Také pomáhá klidné popření pokud budeš dotázána. Jenže ono už jen to dotazování lidí, kteří si chtějí učinit jasno je vyčerpávající. Takže, smát se, smát se a smát se a myslet na svou imunitu.

Tak mě ještě napadlo, rozpoznáte pomluvu je dobrý dotaz… ale přiznáte alespoň sobě, když to pomluvva není, když je to vlastně pravda (byť se Vám nelíbí…)

No a takhle se ty pomluvy šíří…

jak? Co je tedy vlastně pomluva… já žiju v představě, že je to šíření nepravdy.   Další věc je samozřejmě, nakolik je etické nebo neetické vůbec sdílet veřejně jakékoli informace o druhých (v principu není) ale dotaz zněl "roponáte pomluvu" aa já se ptám "přiznáte si pravdu"?

Nu můžu-li za sebe a upřímně, přiznám si pravdu, v klidu a v rozjímání, ano,  ale to nic nemění na tom jak pomluva zraňuje. Tady jde totiž o soukromí, které pomlouvač přetřásá. Jenže k čemu ti je když si přiznáš pravdu? A co je to vlastně pravda, že? Na každém šprochu pravdy trochu? To je zavádějící. Nikdo není dokonalý a tak by bylo dobré se zeptat: Dokáže si ten kdo pomlouvá uklidit před svým vlastním prahem? Asi nechce, že, to není v okruhu jeho zaměření pozornosti,  soudím já.

     Možná všechno dohromady, třeba chce být zajímavá, závidí, nebo ji vadí ignorace, co my víme… Jsem ráda, že to není pouze můj názor. Každopádně já skutečnost dokážu, dokáže ona pravdivost svého tvrzení?

Pomluva poškozuje člověka. Jak má dokázat dotyčný, že je to pomluva. Co s člověkem, který poškozuje vaše jméno, pověst, prácí. Jak dokázat, že je to pomluva.   Když se dokáže,    že je to pomluva jak očistit své jméno. Když to trvá dlouho a poškozený ze všeho onemocní, jak se bránit. Vlaďka