Téma: Jsem milenkou ženateho muže - asi se do mě zamiloval, nevím co od toho čeká

Vůbec nemá smysl přemýšlet nad jeho chováním a nad tím, co od toho očekává on. Jednak na to nepřijdeš a i když ti tu může hafo lidí navymýšet hafo spekulací - budou to jen spekulace.

Důležité ale je, jestli chápeš svoje chování a co od toho čekáš ty? Proč jsi s tím začala - a proč v tom pokračuješ?

Přijde mi, že milenky ženatých mužů se dobrovolně vzdávají vlastní vůle, začnou se chovat jak onuce a jen čekají jak poslušný pes, co bude dělat on. Kdy páníček zahvízdá, kdy podrbe za ouškem, kdy vyvenčí, kdy ti dovolí nespat v boudě ale vlézt k němu do postele.

Jasně, jsi asi zamilovaná - ale tak snad máš pořád i nějaký rozum.

Tak ho použij a přeber jsi do koho a čeho jsi se zamilovala.  

Co ti to dává krom sem tam orgasmu a jinak jen nejistoty?  

Fakt to máš zapotřebí?

Nemáš - je jen otázka, kdy ti to dojde…

Jak on se chová a co očekává Ti může být jedno. Popřemýšlej nad tím co chceš a tím se řid. Chceš ho do postele, vyhovuje Ti... dobře, ale nějak závažně s ním komunikovat a ještě mu říkat kdy a kde jsi! ? ! tak to v žádném případě.

Kateřina to říká dobře, nejsi pes

První, co člověka napadne a čeho se i od nás možná bojíš, je konstatování, že je to nemorální a nečestné. Ano, je, ale pevně věřím, že na to přijdeš/ v hloubi duše to víš a nebudu tě šmahem odsuzovat. A to z jednoho prostého důvodu: jsi strašně mlaďounká, pravděpodobě bláznivě zamilovaná a naivní. Ten nejsprostší, je tvůj milenec. Podvádí a lže své ženě, využívá mladou nevinnou dívku pro své ukojení. To je hazlík par excelence.

Podívej, dle mě je pozice milenky svým způsobem ponížující - milenka je zneužívána pro rozkoš, je flastr, ale není rovnocenným partnerem, protože panáček má většinou velice dobře vypočítáno, co má doma za komfort a že by o něj nerad přišel.

Pouč se, vymaň se, odškrtni ho ze sého života a víc se již do role milenky nepouštěj, jednou by ti to svědomí nedarovalo…

Rypoušice: vidíš to příliš černobíle - a v té černobílosti nejsi naivní o nic méně než tazatelka, a z té tvé zjednodušující moralistní pozice je patrná absence větší zkušenosti se vztahy.

Ne vždy je milenka "nevinná dívka", ne vždy je nevěrný mažel "hajzlík par exelence", který má doma "komfort".  

Život může přinést mnoho složitějších situací, třeba takovou, že si mladý člověk do manželství vybere nevhodného partnera a posléze najde někoho, kdo je vhodnější. Milenec nebo milenka tak nakonec mohou být mnohem rovnocennějším partnerem než manžel či manželka se kterým dotyčný třeba zůstává jen z pocitu zodpovědnosti. Je mi jasné, že teoreticky bys ty s tvými zkušenostmi a zjednodušeným pohledem byla s tou situací vypořádána raz dva - ale dost pochybuji, že právě ty by ses s ní dokázala tak lehce vypořádat, kdyby ses do ní dostala v reálu.

Mluvím o situacích, kterých znám ve svém okolí několik, kdy si zadaný člověk s neuspokojivým manželstvím našel vhodnějšího druhého partnera a začalo to jako nevěra. Pro případné škarohlídy mluvím o situacích, kdy je ten druhý vztah dlouhodobý a pevný.

Tím nechci obhajovat nevěru, protože tyhle situace jsou v drtivé menšině oproti těm, kdy milenka ostrouhá a nevěrník má prostě jen roupy, nebo je rozmařilec nebo slaboch.  

A taky tím nechci dávat tazatelce nějakou naději, protože si myslím, že ona ve svém postoji postrádá jednu podstatnou kvalitu, kterou mají ty "úspěšné" milenky - ty totiž vědí co chtějí a nechovají se v tom vztahu jak onuce, co se jen podřizují a hloubají, jaké s nimi asi má milenec záměry, jako by byly nějaké věci. Myslím, že dotyčná dělá chybu.

Ale taky myslím,  Rypoušice, že život není tak černobílý jak to tu prezentuješ - když ho žiješ prakticky a ne si o něm děláš jen teoretické teze.

Mýlíš se - já jsem si velmi dobře vědoma toho, že milenkami a milenci může být různá sorta lidí, do jisté míry jsou třeba i jejich pohntky pochopitelné.

Já byla k tazatelce "přívětivá" proto, protože pokud jí je 20, tak je to naivní tele - a já taky taková byla. S nevěrou mám jisté zkušenosti, ale nechci to tu rozmazávat. (Osobní zkušenost, kdy já byla v roli "flastru", krátký románek, dodnes toho lituji; mé svědomí mi to nedarovalo… pak "mentální" kdy jsem byla emocionálně, naprosto neposatelně vyčerpávána slepou zamilovaností ženatého muže, do kterého jsem i já byla zabouchlá (!! ) … brr. opět mi to svědomí nedarovalo, třebaže se nic nestalo, ale bylo to fakt nepopstelně náročné; to, co z toho člověka směrem ke mně vyzařovalo bylo zdrcující, bylo toho až moc… později mi došlo, že já byla opět jen únikem od pravděpodobně sexuálních problémů…  

V této situaci se mi to jeví tak, jak jsem psala, ale samozřejmě, že se mohu mýlit. Jen se mi zdá, že tady se asi využívá její mladické naivity a nerozvážnosti, proto jsem dále psala o tom mém pohledu na milenky - ne všechny takové jsou, jsou i mrchy, které se v tom vyžívají, nebo jen zoufalý lidé, co tak řeší své problémy atp. To co jsem konkrétně napsala jsem cílila přímo na tazatelku, páč si myslím, že ona právě v takové podružné roli je (ale jen to jen má domněnka)

Já vidím svět v mnoha souvislostech, ale o tom tě nehodlám přesvědčovat.

PS: výčitky svědomí jsou jednou z nejkrutější daní a rozhodně si stojím za tím, že je lepší včas vycouvat, než se z toho stane vnitřní peklo, ale takový sociopaté a manipulátoři atp. , těm svědomí nic neříká. Normálním lidem však většinou ano, takže pokud chce mít tazatelka klid, měla by to včas skončit a poučit se z toho.

Na tom nic moralistického a černobílého nevidím, i když tuším, co se ti tak jeví. Ale víc to komentovat nebudu.

Jaképak tušení, když jsem napsala rovnou, že mi tvůj postoj připadá černobílý.

Já jen nevěřím, že takovéto povýšené radikální moralizování může někomu otevřít oči…

Ale třeba se pletu, přeci jenom jsi jen o pá let starší než ona - i když ji sekýruješ jako bys by ji několikanásobně převyšovala věkem, zkušenostmi i morálkou…

Pro Anonym: Nechapes jeho chovani? Je to jesitny blb, kdyz na akcich musi mit milenku i manzelku. Treba se jedna o sazku a on se jenom vytahuje pred kamarady.  
Kazdopadne te nerespektuje, kdyz te vystavuje takovym situacim. V podstate je mi lito manzelky i tebe.
Dokud budes tuhle hru hrat s nim, on neskonci, jemu to posiluje ego.
Kdyz ho opustis, nebude to trvat dlouho a najde si za tebe nahradu.
Neni o co stat!! Zbytecne si komplikujes zivot.

Mě tě naproti lištičce líto vůbec není a spíš ti přeju, aby ti to dal ještě sežrat. Věděla jsi, že je ženatý a když nějaký ženatý chlap vleze do postele s jinou, tak to o něm něco vypovídá. Oba jste podrazáci a hlavně, prasátka. On určitě spí i se svou manželkou a pak skočí do postele s tebou, fuuuuuuuujjjjjjjjjjjj.  

Taky byla taková, co utěšovala mého muže, nemám pro Vás pochopení… netušila jsem nic kolik let … zkusila jste si to někdy otočit? Jak by Vám bylo v kůži jeho manželky? Jasně většině mužů žena nerozumí- dobré klišé. Třeba to jednou poznáte, nepřeji vám tu bolest…

Uu… holka, to ti nezávidím.  

Byla jsem ve stejné situaci, kde jsem hrála milenku, hračku, občasné uspokojení, říkej si tomu jak chceš.

Na jednu stranu je mi tě líto, protože nechápeš v čem to vlastně seš, ale na druhou mi tě líto není a přeju ti tu bolest, co zažije jeho manželka pokud to zjistí.

Nemám sice nic moc co říkat. Jsem stejně stará jako ty, mladé tele, ale jeden rozdíl tu je.  

Já byla hračkou pro uspokojení už v mých 18ti letech, kdy jsem se na jedné "párty" seznámila a vyspala s chlapem o 10let starším jak já. Byl ženatý, ale to mi řekl až o půl roku později, kdy jsem do něj byla už zamilovaná. Byl to šok, ale já na to kašlala a byla s ním v tomto "vztahu" ještě rok, čili do mých 19ti let. Poté jsem ho viděla na jedné akci s jeho manželkou, kde se s ní líbal a usmívali se na sebe. V té chvíli mi docvaklo, co jsem celý ten rok a něco kazila. Skončila jsem to hned další den.

Tobě radím to samé. Skonči to. Je to hrozný pocit, když si uvědomíš, co děláš…

JA ZASE TOHOHLE MILUJU

CHANDLER BING MATTHEW PERRY