Téma: Rodiče zajímá jen prospěch ve škole, jak se mám a cítím je jim jedno

Kamarade, takhle vypadaj normalni rodice
Ne, delam si srandu, ale mela jsem na gymplu stejny pocity. Neverim tomu, ze by rodice nemeli zajem, protoze jinak by se nezajimali ani o skolu. Vis, ono je to tezky. Muj pocit je ten, ze oni si mysli, ze ty nemas zajem si s nima povidat, tak se snazi omezit komunikaci na minimum a z teb dostat to, co vedet potrebuji. Ale zaptame se jinak: Kdy ses jich naposledy zeptal ty, jak se maj, jak bylo v praci? Nekdy to zkus, treba rict jim co se stalo ve skole mimo uceni...
Kdyz chces jit ven, tak treba rekni: "Mami, na zejtra uz mam vsechno hotovy, muzu jit ven?" 
Moji rodice vzdycky rikaly, ze pravni skola, pak zabava. Je fakt, ze ja jsem desne lina, takze jsem se nikdy poradne neucila, ale pokud jsi v tomhle lepsi nez ja, tak neverim, ze bys mel problemy: Prijd ze skoly, priprav se a pripadne nauc na dalsi den a pak zacni hrat na pocitaci. Kdyz prijde rodic do pokoje, pokracuj. Kdyz se zepta, rekni, ze uz mas vsechno na zitra nauceny a pripraveny. Pokud te dalsi den nedko nevyrazi od zkouseni s kouli, tak ti to zacne prochazet:) 
A co se tyce mluveni doma, pokud si s rodicema povidat chces, tak zacni sam... "Ahoj mami, vis, co jsem dneska slysel?"
Ver mi, ze budou radi, kdyz s nimi budes mluvit a rikat jim, co ti vadi a co je naopak fajn. Ale on je rozdil mezi: "Ja vas stejne nezajimam, vas zajima akorat moje skola" a "Bylo by fajn, kdybyme si obcas doma povidali i o necem jinym nez o moji skole, co vy na to?"
 
Takze zkracene:Mluvit mluvit mluvit. Rodice neumi cist myslenky. Rekni jim, co ti vadi(neustale debaty o skole), co bys chtel(chodit ven, pocitac), a co jsi ochotny za to na oplatku nabidnout(stihnu se naucit, splnim skolni povinnosti)...
Zkus to a treba to vyjde!
Drzim palce a napis, jestli jsi to zkousel a jak to dopadlo:)

Je mi Tě líto. Na jednu stranu to s Tebou rodiče myslí dobře, ale na druhou stranu je to jakási mánie "hlavně aby měl dobré známky". Musí myslet na to, že jsi maldý A CHCEŠ I ŽÍT, nejen se učit. Mládí je jen jedno. To už pak nedoženeš. Bude Ti 18, snad to časem bude lepší.

Ahoj, mám stejný problém. Ale myslím si, že rodiče to s námi myslí dobře.

Měla jsem to také uplně stejně a také mě to mrzelo. Prostě rodiče jsou někdy v tomhle jiní než my. Já jsem si z toho odnesla to, že se ke svým dětem nebudu takto chovat a budou mě zajímat i jejich problémy Já jich měla hromadu a dodnes to rodičům nedokážu odpustit, že je to nezajímalo... že nějakou pubertu nebrali v potaz... jen škola a povinnosti...

Nebuď smutný, za rok ti bude 18 a pak už můžeš odjet na kolej a tam být free - vysoká škola je to nejlepší, co existuje ) Spousta volna, kamarádu a hlavně SVOBODA!