Téma: Úsměvný příběh z Vánoc na který rád vzpomínám

To už tu bylo, ne?   Možná ne s úsměvnými příběhy, ale ty vzpomínky ano a navíc byly/jsou úsměvné
Ale klidně dám ctrl c a ctrl v.  


http://www.mojestarosti.cz/poradna/svatky/vanoce/vase-vzpominky-na-vanoce-vesele-i-smutne.html

   Vyprávěl mi můj děda. Když mu bylo asi deset let a šel před vánoci ke zpovědi, tak si poplet desatero. Chtěl říci : hřešil jsem proti desateru 2, 3, 7  a místo toho řekl : 2, 3, 6. Přičemž p. farář zbrunátněl a zděšeně řekl : a prosímtě kde?   A můj děda, který myslel to sousedovo ovoce, říká u Novotných na zahradě a byl jsem dvakrát.....   Pro neznalé 6-nesesmilníš   a   7-nepokradeš.

No moje tchýně baví celou rodinu tím, že si často plete o Vánocích letopočty, takže jsme dárky v roce 2010 dostali podle ní na rok 2011 

Ten můj vánoční nebo spíše povánoční příběh byl  úsměvný  až později, kdy už se na něj vzpomínalo, ale v čase, kdy probíhal.to byl spíše horor..... Jednou po vánocích, když jsme se chystali odstrojovat stromeček a děti byly ještě o něco mladší, manžel pronesl osudnou větu : "Tak si ještě naposledy zaprskáme " a začal rozvěšovat prskavky a chystal se je zapálit...dětičky tomu s radostí přihlížely. Když jsem mu to rozmlouvala, co všechno se může stát, tak mi bylo řečeno, že jsem jako ta " Černá kronika " z filmu  "Ať žjjí duchové".... V příští chvilce byl stromeček v jednom ohni, já s pokřikem : " Hoříííííí " letěla pro vodu do koupelny, mezi tím dal ale manžel synovi rozkaz, aby otevřel dveře od balkonu a v příští chvíli už běžel s hořícím stromkem přes celou dlouhou chodbu jako s pochodní a šťastně se ho zbavil shozením dolů na dvorek, kde celý okamžitě shořel.... Odnesly to opět záclony, tak jako v mém příběhu z dětství, ale tentokrát bylo  zničené i linoleum na chodbě.... tak jsem se tam alespoň konečně dočkala nového... , po kterém jsem už delší čas toužila. Pro děcka to samozřejmě bylo vzrůšo a dobrodružství a všichni tři se pak nejvíce bavili tím, jak jsem v tom šoku běžela do koupelny pro vodu, když přece vím, že kyblíky a lavory máme úplně jinde....jestli jsem tu vodu prý chtěla nosit v dlaních....

Vánoční dárek pro tchýni. – Příběh, na který rád vzpomínám.

Byl štědrý den, venku krásně sněžilo a manželka vařila sváteční večeři. Já jsem dostal za úkol zabalit dárky a pak je zanést, k našim rodičům. K balení dárku mně dala manželka téměř stejné krabičky, vánoční papír a zlaté stuhy. Dárky jsem zabalil a zavezl. Po večeři si ještě voláme, popřejeme veselé vánoce a ptáme se na spokojenost dárků.

Tchýně poděkovala za dárek a začala se moc smát. Její dárek od nás, se taky prý velice líbil i mému tchánovy. Prý kdy to opět roztočíme miláčku. Co se vlastně stalo. Omylem jsem dal tchýni dárek, který byl určen pro mé zlatíčko. V balíku byla zabalena červená saténová noční košilka na ramínka s krajkou a přiložen lístek, kde bylo napsáno: „Miláčku! Dnes to opět roztočíme, jako v té zkušební kabince, vloni před svátky. “ Dárek pro moji manželku byl na posteli na později. Utíkal jsem do ložnice, otevřel dárek, a na mně se usmívaly strakaté papuče, které vypadaly jako dvě roztomilé koťátka. V přiloženém lístku bylo napsáno: „Milá maminko! Ať se Vám v nich doma, dobře pobývá. “

Dodnes tchýně vyzvídá, co se dělo v zkušební kabince.  

Nevím proč, ale při čtení se mi taky něco vybavilo. Nebyl to vánoční dárek, ale..... Byla jsem před vánoci ve Španělsku a koupila jsem pro nás i rodinu pití na Silvestra. Piňacoladu. Každou jsem dala zvlášť do igelitky. Jednu z nich dala extchýni našeho syna. Šla uvařit kafe,   když v tom přišla a povídá.... Ty jedna...ani sis nevšimla, co čeho jsi mi tu flašku dala, že? A smííích...já na ni koukám, zmatená.... Tak mi přinesla tu tašku a otočila ji nápisem ke mě.. EROSKI... to už jsem se ale rozesmála i já.... byl to totiž obyčejný název obchodního domu, ne shopu, jak si myslela původně ona