Téma: Jak může žena udělat muži radost

Chceš slušnou verzi nebo sprostší verzi?  

Koukám, že sme my chlapi "všicki" stejní

 obojí

Já jsem přes jídlo, takže dobré jídlo chlapa vždycky potěší. Láska prochází žaludkem.

Každý chlap to může mít jinak - vidíš Méďa níže - tomu dáš výpravčí čepici, plácačku a píšťalku a je nadšený. A taky každy by chtěl to, co se mu nedostává nebo nedostávalo. Třeba začít první milování, aby začla žena a ne futr chlap.
Mě by potěšil i nějaký společný výlet.

A ta druhá stránka. Zkus si najít něco na netu - je toho tam spousta, co se tak líbí chlapům a co ty neděláš třeba - konkrétně je těžko radit, nevím, jak to máte.   Ale i třeba z obyčejné ruční práce se dá vykouzlit neskutečný zážitek.... (bez podpory pusiny)  
A dívej se i na to, co píšou ženy, co se jejím chlapům líbilo... Neříkali jste si s tím Tvým, co by se mu líbilo? Na co se dívá? Všímáš si jak reaguje v určitých situacích?

Ruční práce bez podpory pusiny.. ? To jako myslíš, že by mi partnerka ukazovala, jak se plete a nevysvětlila by mi, co je hladce a obrace.. ? Tak to bych už vůbec nevěděl, o čem pletení je a jsem si naprosto jistý, že bych z toho u vytržení zrovna nebyl...

Já jsem si vždycky přál vláčky s velkým nádražím a žádná partnerka mi tohle nekoupila... Asi se mylně domnívaly, že toužím po orálním sexu...  

Olíznout mašinku bys nemohl?

Tak to já ti dodatečně udělám, Méďo, radost...tedy alespoň doufám, že tě to potěší..... kluci si s vláčky už nehrají, tak alespoň někomu jinému poslouží k radosti......

Když si nemůžeš sáhnout  Medvěde, aspoň se pokochej

Můj přítel (27 let) je úžasný fotograf, i když amatérský, vytvořil několik moc krásných fotek, za které by se i profík nemusel stydět. Má čich na investice a uchovatele hodnoty, pod stromeček jsem mu koupila poštovní známky EXPO 2010 protože jednou říkal, že by si je přál. Má rád dobré jídlo, je to velice praktický člověk. Je vysoký asi 176 cm, velice pohledný, charismatický, modré oči, tmavé vlasy se sklonem k předčasnému šedivění. Říká, že v životě vždy počítá s tou horší variantou. Má rád černý čaj s mlékem, dobrou kávu, cereálie k snídani, umí vařit i pomoct v domácnosti, umí pohladit. Je velice trpělivý, ale myslím si, že jestli se jednou opravdu naštve, tak něco může i letět z okna. Zatím se to nestalo )))) Mluví anglicky a domluví se polsky. Má rád, když vypadám spokojeně a nevymýšlím. Je orientovaný na domov, ten je pro něj důležitý, není to žádný větroplach. Když něco slíbí, snaží se to dodržet. Často má teplé ruce a celkově z jeho těla vyzařuje teplo, je hřejivý. Umí leccos opravit, dá si s tím práci tak, aby to bylo udělané opravdu kvalitně. Za tu dobu, co jsme spolu, jsem vypozorovala, že si myslí, že žena by se hlavně měla chovat jako žena (a ne jako chlap převlečený v sukni), a prostě by opravdovou ženou měla být. Má rád zvířata, ale doma by je mít nechtěl (hlavně ne psa). V milování je citlivý ale zároveň umí , poslouchá moje přání, co že bych asi tak chtěla )))) takový opravdový muž. Pracuje jako jako IT v jedné automobilce.

Tak v tom případě mu uděláš největší radost tím, že v něj budeš věřit, páč je to bůh... V horším případě pan Božský ze seriálu Sex ve městě...

to je nejaka reklama na chlapa ne?

No jasně a od teď máte být všici taky takový  

Je vidět, že jste s partnerem spokojená a že dělá vše k Vaší radosti. Víte, bude nejlepší, když se ho sama zeptáte, co by mu udělalo největší radost. Asi jste spolu krátkou dobu, když to nevíte ještě sama. Vám se zdá nespokojený? Zdá se Vám, že mu k radosti něco chybí? Nebo se ptáte jen tak? Tak trošku víc pozorujte svého partnera a určitě na něco originálního přijdete. Mně napadají jen obyčejné věci, jako úsměv, milé slovo, pusa, něco dobrého k jídlu a tak.

 Tak to bych musel napsat román, protože moje zlatíčko mi dělá radost pořád. Nemusí dělat žádné další věci, jenom ať zůstane sama sebou. Nebudu to tady popisovat, aby mi kolegové nezačali lézt do zelí.  

To není Chlap, to je asi Bůh.

Napiš aspoň malililnký kousek negativa, jinak ti nejde poradit.

Asi jste spolu velmi krátce.

Boha do toho nepleťme! Všichi máme svoje mouchy.

Můj přítel třeba dost zabředává do materiálních věcí, s čímž já mám problém, protože to je jakoby ani neexistovaly moje pocity a to co já chci. Např. když jsem si chtěla postěžovat na svoji práci, že jo. takže to radši ať nevymýšlím, vždyť mám dobré peníze.

Materialista ve vztahu neni ta nejlepsi vlastnost, mozna uz to citis sama, pokud se to toci u nej okolo penez, tak materialista bude i s tebou tocit. Nenapadne, ale jiste. Chces mu udelat radost? Tak mu navrhni kompromis o spolecnem ziti? Ne jen ty davej.

Jsme spolu rok. Nevím, zda to je podle Vás krátce. Krátce je tak dva měsíce? Nebo je krátce pět let?

Rok je krátce. Skutečné to začne být až po 2 letech.

To nechci říct, že to musí být vždy k horšímu, ale chci tím říctm,, že se to bude blížit skutečnému.

  Růžové brýle, jsou na vztahu to nejlepší. Protože až prdnou skla, tak nic není jako dřív. Jo a pana dokonalého mít nemůžeš, protože ho mám já!  

Milé dámy a páni, tož já netvrdím, že mám pana dokonalého. Ale je to krásnej a chytrej muž Já si samozřejmě uvědomuju i ty stinné stránky. Např. se mi zdá malinko úzkostlivý, prostě to je to, že vždy počítá s tou horší variantou, myslím si, že by bylo fajn, kdyby někdy bral život s větší lehkostí. Např. hraje doma rádio, já začnu trsat, a on mě jen z povzdálí pozoruje. Není dobré, když se člověk bere moc vážně. Ale což, každý jsme nějaký.

Myslím, že muži, jako je ten tvůj, udělá radost, když budeš žena, která tak i působí (jak sama píšeš ) a ještě k tomu sebevědomá a úspešná. Pokud je on takový, bude mu hladit jeho "pánské ego", že má schopnou a samostatnou přítelkyni, kterou se může pochlubit a nemusí se za ní stydět

Když bych viděla, že mu na mě záleží, že vymyslel něco, jak mě překvapit a potěšit.... já mu nedávno poslala polibek po internetu, který mu přišel do mailu.... navíc soutěžím o víkend v Paříži  Jen takové malé milé spestření všedních dnů... (www.poslipolibek.cz/?amb)

jenom sem to zahledl v tematech a prvni me napadlo PUSOU ale to sem sem asi nehodi

Jde o to, jak to myslíte Když mu pošle pusu, rozhodně nic nezkazí 

Když bych viděla že mu na mě záleží, KattS. To je právě o tom. Si myslím. To je věčný problém. Když on mě ne, tak pro já jemu, že jo.

Já tomu svému miláčkovi taky často vymýšlím kdejakou malou radost,  často dokonce ani nemám zpětnou vazbu. Ale chybějící zpětnou vazbu se mi daří úspěšně přehlížet.

Účelem je milovanému vykouzlit úsměv na tváři On pro mě dělá zase jiné věci. V tom jsem se ztotožnila s názorem Lucy  

Jasně deliris, chápu. Taky jsem ráda, že můj chlap občas aspoň něco přinese, nejradši mám ty nečekané radosti... nemusí být ani hmotné, stačí když mi něco milého řekne nebo se mě zastane. To hned člověku zvedne náladu. Myslím, že paušálně všechny ženy jsou ochotny svému drahému obětovat více a zahrnovat ho drobnými dárky. Muži jsou spíše na méněčetná leč mnohdy velkolepá gesta... já volala pošli polibek právě z překvapivých důvodů, jinak jsem povětšinou k internetovým soutěžím laksní, tato kampaň mě však nadchla.... určitě to potěšilo. Závěrem bych ráda řekla, že bych někdy byla ráda, kdyby něco můj muž vymyslel něco podobného pro mne.... snad se dočkám

 Tak bych Ti to přála, ale můj když mi volá a říká: Mám pro Tebe překvapení. Začínám se bát a tiká mi v oku...

Dockas Katts, dockas.

Tak to já mám trošku zase trošku jiný problém. My si nevoláme. Vidíme se prakticky jen o víkendu, kdy si popovídáme a tak, jenže ten celý týden je pro mě strašně dlouhá doba. Prakticky celý týden o něm skoro nic nevím, užírá mě to, potkáme se jen v posteli a dáme si pusu. Já už se dokonce přistihnu, jak začínám mít různé myšlenky. Co asi dělá a tak.

Nějak nám to v poslední době nefunguje.

Počátek problému bude někde tam, že já jsem se mu chtěla s něčím svěřit, vykecat se. Sdělila jsem mu svých pár problémů, on to pochopil, jakože to na něj chci hodit, že po něm chci, aby to za mě vyřešil. Je to chlap a oni neví, že ženský se hlavně potřebují vykecat a postěžovat si. Vzal to jako útok, a začal říkat: Ale to neřeš, to je taková hloupost. Jenže pro mě to není hloupost!

Nevědomně ho za to trestám, a podle toho pak ten náš vztah vypadá.

Jojo, deliris svatá pravda. Nechápu to, ale přijde mi, že chlapovi stačí, že je se svou partnerkou společně v jednom baráku... Prostě přijde z práce, zahraje na klavír, jde se učit, pak se najíme, kouknem na zprávy a jdem spát. Když zmíním, že bych byla ráda, aby se mi věnoval, řekne mi, že se mi přece věnuje, že je semnou celý večer doma, že by mohl někam chodit a tak...

    A to už se mi povedlo mu alespoň vysvětlit, že to co mu říkám není kritika ani útok, ale čistě mé pocity. Většinou mi ale také řekne, že to jsou kraviny, ať se radši učím. Já se pořád snažím mu věci říkat, protože jak sama říkáš, pak ho za to trestáš. Jenže když to vezmeš kolem a kolem, co máme dělat - když upozorníš na něco s čím si nespokojená a dostaneš odpověď, že je to hloupost a nic se nezmění, tak jsi prostě nespokojená a tak se taky logicky chováš. Pokud se člověk nepřetvařuje, což by stejně nikam nevedlo.

   Nevím no, s bývalým to bylo to samé v bledě modrém - jemu stačilo, že jsme spolu v bytě. On si nepotřeboval povídat nebo se přitulit... Tak pořád uvažuju, jestli jsem já "divná" a moc náročná na pozornost nebo jestli nám ti princové, co na bílých koních zpívali serenády pod okny své milé, opravdu zlenivěli a vymizeli

  Tak podle mého jsou hlavně strašně nevyzrálí a citově prázdní. Když jsem chodila se stejně starým klukem bylo to to samé, prostě byl jinde duševně. Ale s manželem problém nemám, dokážeme mluvit hodiny, třeba když jedeme na dovolenou tak začnem u mé rodiny a postupujeme k jeho, potom propereme kolegy v práci a zakončíme to kamarády. Tam se pořád někdo rozvádí a zase žení/vdává, takže do Chorvatska máme vystaráno. Myslím si že je dobře když partner sedne pocitově, naslouchá, pořeší, řekne svůj názor..... Komunikace a na ní si trvat, myslím že se to dá naučit i to, mít chlapa na své straně a být pro něj nepostradatelnou, ale né každý se dá. Oni se bojí ztráty osobnosti a co by tomu řekli klucííí.....

Jo, holky, jenomže v mém případě, když mu chci něco říct, a dostane se mi takové reakce, že je to blbost, že to nemám řešit, že co si stěžuju, tak k tomu původnímu, co mě trápí, se ještě přidá to, že mě můj milý nechce poslouchat.

A co by tomu řekli klucííí  

   A uráží se?   Tak Ti jsou nejhorší. Normálně bych mu to ale řekla, rozebrala jak stavebnici. A ťuťu-ňuňu za odměnu, buď trošku mrška, chlap si nesmí být jistý ničím, udělej zemětřesení, znejisti ho. Ukaž mu nějakého kamaráda Kamila a navykládej mu, že se s ním dobře povídá, že jste na stejně vlně, posloucháte stejnou muziku atd.... 3x do hodiny řekni: Kamil povídal, Kamil udělal, Kamil.......   Princátko možná vybuchne, ale aspoň si to vyříkáte.

Jsou to prostě chlapi. Serenády nám zpívat nemusí, ale když se chci vykecat, tak potlačit snahu mi dávat rady a řešit moje problémy, ale prostě sedět, mlčet, třeba mě vzít kolem ramen, a chviličku pozorně poslouchat, to je problém. Když reagují tak, že to je blbost, bude za tím zřejmě to, že si s mým problémem neví rady.

Jejda, jako bys tu byla s námi... Julie, ty máš zřejmě štěstí, že máš "upovídaného" chlapa. Já mám tichého posluchače, který mě sice vyslechne, ale buď mi k tomu nemá co říct nebo, jako u deliris, mě odbyde tím, že řeším hlouposti. Vůbec nebere v úvahu, že pro mě to není hloupost a proto to řeším...

   Vím, že je to hodně o věku, ale minulý týden oslavil 30 a není to jen kalendářní věk. Je to schopný, dospělý a rozumný muž. Ale opravdu mi někdy přijde, že se bojí o ztrátu své osobnosti před "klukama". Doma máme malého plyšového Soba a gumovou Kačku (Sobovu kamrádku ) Ve vaně máme druhou, velkou Kachnu, v koupelně dva malé potkany (dva malé Zlotřilce) se kterými se chodí ňuňat, ale před kamarády to jde stranou a jsou to zase jen potkani (ale pozor-alespoň jsou "naši" a ne jen moji). Posledně jsem mu volala do práce a nedostala jsem úplně uspokojivou odpověď na můj dotaz, tak mě to trochu namíchlo. Obratem mi přišla sms, že musím chápat, že je v práci mezi kolegy a nemůže se tam semnou nějak vybavovat. Samozřejmě jsem po něm nechtěla slyšet, že mě milašenkuje a posílá mi pusinečky na čumáčíček a takové ptákoviny, ale není nám 15, aby se styděl za oslovení "zlato" nebo něco na ten způsob i před kolegy.... Myslím, že by na to "klucíííí"-kolegové-neřekli vůbec nic

     Innes, laťka tu je - když jsme doma a něco se mi povede, nemůže si vynacvhálit, jakou má šikovnou přítelkyni. Neříkám, že je v jeho věku "odepsaný", ale už taky není nejmladší aby každý měsíc měl jinou. A myslím, že si je hodně dobře vědom mé "ceny". Nechci se vytahovat nebo něco, ale už jen soudě podle mých spolužaček by těžko hledal holku "mých kvalit" v mém věku. Stejně tak si jsem ale já vědoma jeho kvalit a nerada bych udělala zemětřesení a nějak to přepískla. Přecejen jsem ještě mladá a sem tam nějakou tu přítelovu toleranci vyčerpám na nějaký můj úlet (samozřejmě ne nevěru. Spíš úlety typu neudělaných zkoušek z důvodu lajdáctví nebo, že si občas nedám pozor na pusu... ). Přijde mi, že jsou prostě pohodlní. Když jsme spolu loni jeli do Vídně na naše první pořádné rande mohl se přetrhnout, aby přijel co nejdřív a odjel co nepozději. Další den mi hned psal, že neví, jak jsem to udělala, ale že mě nemůže dostat z hlavy... Neuplynula půlhodina, aby mi nenapsal nějaký takový "sladký nesmysl". Jenže uplynul měsíc, dva a smsek bylo méně atd.... To už asi všichni znají. Chlapi nejsou citově oploštělí nebo něco (asi někteří ano, ale většiny se to určitě netýká), jsou spíš líní a pohodlní.

     Zdá se mi, že to je výsada až starších mužů, kteří přestanou hledět na to, co řeknou "klucííí" a přestanou se "stydět" za to, že mají úžasnou ženu a chtějí, aby to všichni věděli... Nevím, jestli stydět je to správné slovo, ale snad si to všichni pamatujeme ze základky, kdy bylo přísně tajné a příšerně trapné, že někdo někoho miluje Někdy se mi zdá, že klukům tohle období zůstává o něco déle - sice v redukované formě, ale stejně. Sice mě před kamarády obejme a pusu mi dá, ale je to něco jiného než doma... Prostě jsou tam klucííí...

Chce te mit dokonalou, jako je on sam? To neni vztah - ale kamaradstvi, bych rekla. Prestan se trapit-nasad latku a zacni ho sokovat, ze jsi uzasnejsi.

Je pravda, že moc chlapů asi emoce zrovna nesděluje.... taky se s tím trochu potýkám, já mám potřebu to řešit, on ne... Komunikace, jak vidím i hodně kolem sebe, je alfou a omegou každého vztahu, když budete hrát hru: " problém neexistuje" tak se prostě sám od sebe nevyřeší a zůstane ve vás. Také je dobrý lék  na vztah někam na víkend vypadnout a tam si třeba promluvit v uvolněnější atmosféře, já to mám odzkoušené.... změna prostředí někdy udělá divy