Téma: Láska a přitažlivost k člověku se kterým bych nemohla být

Ano setkal. Měl jsem podobný vztah, ale ze začátku to bylo v pohodě až potom se něco změnilo (nevím tedy co), ale bylo to už jiné. Někdy i chvilky ticha přitom jsem jí měl tak pořád strašně rád možná i víc než předtím a vlastně pořád to trvá

Ahoj, aj ja som stretla takého človeka anie raz, no vždy zvíťazil rozum, no srdce sa chvíľku chvelo. S pribúdajúcim vekom sa to stávalo menej a menej. Človiečik na spoločný život musí byť aspoň trocha moja krvná skupina, vyplatilo sa mi počkať na toho pravého, čauko.

Pravě, že u mě to trvá už strašně dlouho...fakt roky. Když ho nevidím, vždycky se to uklidní, pak se ale někde po dlouhé době střetnem a je to všechno zpátky...Mám i přítele se kterým si rozumím, neumím si to vysvětlit, přitom ten druhý mi jako člověk vůbec nesedí, ale stejně se mi z něj pokaždé klepou kolena

jo to znám zrovna včera jsem jí náhodou viděl s jejím bývalým a trhalo mi to srdce jak jsem ji uviděl

jo, přesně.. to už se mi taky párkrát stalo..ach jo, tak aspoň že je nás víc

tak ty seš na tom aspon líp, když máš přítele, tak na něj snáž a rychleji zase zapomeneš

když to právě tomu vztahu s přítelem moc neprospívá, je docela blbý že když jsem s ním, myslín na někoho jinýho.. Časem se to vždycky zase srovná, ale sama nechápu, že dokážu pořád takhle blbnout

aha a on to tvůj přítel ví nebo tuší? . No já taky pořád nechápu proč musim na ní neustále myslet co asi dělá apod a přitom je to už taky nákej měsíc.Taky blbnu někdy mam i stavy jako by mi už nechyběla a zapomněl na ní  a někdy mám pocit úplnýho opaku až mi je z toho do breku.Chtěěl bych docela vědět kdy už to skončí a budu mít konečně prázdou hlavu  

Nee..myslím, že netuší. No asi tě moc neuklidním, ale já s tím mám problém už tak 10 let..a pořád s tímhle jedním člověkem. Začlo to už v pubertě a pak se to táhlo střídavě ještě pár let po škole a tak, když jsme se vídali..Pak jsem ho roky neviděla a byl klid, už jsem i myslela, že jsem to opravdu vypustila z hlavy. Najednou jsem se zas střetli nedávno a všechno to je zpátky a úplně stejně jako předtím..

Já myslím, že asi nikdy člověk úplně nezapomene, že to tam prostě vždycky bude někde v hloubi dřímat. Jediná rada je asi se s nima prostě nevidět a najít si někoho kdo nám připadá opravdu lepší.. , ale zatím jsem taky to štěstí asi neměla

páni až tak dlouho? no jestli to budu mít taky takhle 10 let tak teda nevim . Někdo už tady psal, že sejde z očí sejde z mysli, ale myslím, že u někoho to neplatí jako u mě například . Malej problém je v tom, že my jsme spolu chodili na střední do třídy, takže jak se konají různé maturitáky a sešlosti se třídou, tak to se tam asi uvidíme vždycky, to bych tam jedině nemohl chodit na ty akce.Je to prostě složitý tyhle city. A ty si ho nějak nekontaktovala? Třeba je to osud jak se říká a je to dáno

Tak to je asi stejnej případ s tou SŠ.. ty slučaky a akce časem vymizely, takže pak jsme se nevideli dobu a bylo vše dobrý. Až zas letos byl jeden...haha.. Tak nějak v kontaktu jsme a asi i on ví co cítím, ale je mezi námi obrovská vzdálenost, jak zeměpisná tak i právě to, že dneska jsme už každý v úplně jiným levlu a vlastně nikdy jsme si neměli ani moc co říct a společnýho co dělat.. No nějakej osud to bude, ale asi s nějakým skrytým významem

no je to hodně zvláštní cítit k někomu něco co trvá tak dlouho a je to tak silný pouto, který nejde ani "vypnout" a přitom si s tím člověkem vůbec nerozumíš, ale přitom to tak je. S tím nic asi neuděláme nejlepší bude prostě na to nemyslet ačkoliv je to těžký

 Feromony asi ne, spíš pomatení smyslů.

 kdyby to bylo pomatení smyslů, tak by to za nějaký čas přestalo né. Za to feromony ty budou vždycky u samého člověka stejný tudíž napořád.Je to ale jen můj názor