Téma: Miluji ženatého kamaráda

Můj názor na to je, že pokud ho miluješ, tak by si radši měla s ním ten kontakt utnout. Jsi vdaná, on ženatý, dokonce s 2 měsíčním děckem, přece mu nechceš rozbít rodinu, nebo tu svoji. Tudíž být Tebou bych ten kontakt utnula, však sejde z očí, sejde z mysli.  

Přátelství mezi mužem a ženou může fungovat v tom případě, pokud není jeden z nich do toho druhého zamilovaný, což Ty zamilovaná jsi a nebude to dělat dobrotu.

Já vím, asi to bude opravdu nejlepší pro všechny.

Chováš se jako puberťačka, chceš rozbít svojí i jeho rodinu?  

Co kdyby se tak zachoval Tvůj muž?  Čekáš na e-mal? Věnuj se raději svému muži a rodině.

Když  se neumíš ovládat, tak nepožívéj alkohol! Chudák manžel.

Jenže Ty nechceš být jenom kámoška. Ty čekáš na hezké maily a navíc jsi všem ukázala, že Ti jde o víc, než jen o kamarádství. Kamarád měl naštěstí dost rozumu, vyhazoval Tě z pokoje, když jsi místo u manžela, chtěla spát u něj. Pokud kamarádovi ten rozum vydrží, tak předpokládám, že Ti buď už nenapíše, nebo Ti vysvětlí, že jsou hranice, za které on nejde, ale které jsi Ty překročila. Nemůžeš být kamarádka s mužem, pokud neumíš udržet emoce a chemii na uzdě.

Takže myslíte že jsem si to u něj celé posr. a? Že jsem se mu tímhle zprotivila?

Nejde o to, jestli si to u něho zkazila a zprotivila, tady jde o to, že jste oba dva zadaný, tudíž by si spíš měla zaměřit na vztah s manželem, není to vůči manželovi fér, už bylo docela přes čáru, že si chtěla jít spát ke kamarádovi, ale naštěstí se kamarád zachoval správně a je evidentní, že on o zálety nestojí.

Tak určitě.

SarkaNovo, když si představím, že bych byla ten kamarád, tak ano, mě by jsi tím odradila a pokazila i to kamarádství, protože už bych věděla, že nedokážeš být jen kamarádka a ještě k tomu veřejně.

Děkuji za podporu, teď je mi ještě hůře, než mi bylo. Poradíte mi aspoň co teď mám dělat? jak to mezi námi zas vrátit do starých kolejí? Moc děkuji

Navarila sis to sama a ted si to musis sama snist.

    Uz to nedas do kupy, ani se o to nesnaz. Snaz se vyjasnit a urovnat si vse s manzelem. Z obou dvou jsi udelala voly a trochu se divim, ze ti manzel byl ochoten odpustit. Tim spis prestan premtslet o "kamaradovi" a vrat se nohama na zem a do sveho vztahu. A mozna zvaz ze bys prestala pit - to cos popsala mi tezce pripomina 15ti letou holku.

    Ale tobe ocividne vic lezi na srdci vztah s kamaradem nez s manzelem. Jenze to co ty po kamaradovi chces neni pratelstvi.

Co máš dělat? Na kamaráda zapomeň  a věnuj se manželovi, odpustil Ti to, tak si toho važ, na tom večírku mu muselo být trapně a asi to pro něho nebylo lehké.

Že jsem tak smělá, co přesně jsou ty "staré koleje"? Ten stav, kdy děláš z manžela vola a flirtuješ s kamarádem, který má doma ženu a malé děti? Buď si to hodně rychle srovnej v hlavě, s kamarádem ukonči veškerou důvěrnější komunikaci a "vrať" se k manželovi, a nebo manžela opusť, pokud s ním jsi opravdu tak nespokojená. Ale kamaráda mít nebudeš, jednoduše proto, že on o tebe nestojí, a z jeho strany to končí u těch srandiček. A věř tomu že snaha rozbít mu rodinu by ti rozhodně štěstí nepřinesla.

Jenže co dělat, pokud ve vztahu nejsem spokojená? A fakt si vážím víc kamaráda než manžela????

Tak rozbiješ i rodinu kamaráda?  

Pokud nejsi v manželství spokojená a nemáš snahu, chuť a vůli s tím něco udělat, myslím pro zlepšení manželství, pak buď ale k manželovi upřímná, aby věděl na čem je. Evidentně o Tebe stojí a má Tě rád, když Ti tu ostudu odpustil, tak si taky zaslouží jednání narovinu.

Ještě technická poznámka, téma jsi založila jako registrovaná SarkaNovo, mohla by jsi psát pod tím samým nickem?  

Ty si kamaráda nevážíš víc, akorát je to něco, co nemáš a co o tebe nemá zájem a proto to sebe víc chceš. Opravdu je třeba rozlišovat emoce, což se mi zdá, že moc nedovedeš.

   Na kamaráda zapomeň. Měl zájem o přátelství, které jsi rozbila a už ho nepsravíš - pokud v kamarádství mezi mužem a ženou někdo překročí tu mez a udělá náznak, kamarádství prostě zruší a už nebude jako dřív. Nejsi první ani poslední žena co své emoce neudržela a nedokáže proto s mužem kamarádit. To, co cítíš je chtíč a touha poznat nepoznané.

   Pokud jsi nebyla ve vztahu šťastná před setkáním s "kamarádem", řekni to manželovi a odejdi. Pokud jsi nešťastná poslední 3/4 roku, dej si pár facek, manželovi se omluv a dej mu najevo, že si vážíš jeho velkorysosti, že tě po tvém úletu ještě bere jako manželku.

Fascinuje mě, jak jsou v těchto diskuzich všichni se vším vždy rychle hotoví. Zkuste se občas pro změnu vžít do situace někoho jiného a přestaňte přemýšlet ve stereotypech…mrcha/hloupá ženská, chudák manžel a kamarád, co si chce jen bez závazků užít. Život není černobílý a každý je jiný.  

Šárko a tobě bych poradila jen to, abys si přestala sypat popel na hlavu. Nic se tím nespraví. Opravdu každý chybuje. Manželovi to vynahraď, nebylo to k němu fér. I když ho už třeba nemiluješ, jestli je to dobrej chlap, tak tohle si nezaslouží.  Když už nic víc, muselo to pro něj být ponižující. A kamarád? Věřím, že tě to trápí…ale ani on v tom není nevinně. Dej tomu čas a ujasni si, co vlastně chceš. Jestli tě má rád, rychle na tu záležitost zapomene. Ale s něčím víc bych z jeho strany nepočítala, především kvůli tomu miminku. Kdyby byl s tebou, pravděpodobně by přišel o nějaký delší kontakt s ním.

Drž se a mysli na sebe. Je to tvůj život a tvá rozhodnutí.  

Buď upřímná k sobě i k lidem, které máš ráda, jen tak si dneska člověk zachová trochu důstojnosti. Chovat se podle toho, co se od člověka očekává, není žádné hrdinství, spíš naopak. Ale nic nebolí víc než když v tom člověk zůstane nakonec sám. Když příjdeš o to, co jsi měla i o to, co jsi chtěla.

chápu asi jak secítíš, když se šlověk zamiluje tak asi se mu zatemní mysl je ti sním krásně a toužíš sním být. ale pokud má rodinu a dokonce malé miminko a je štastnej tak bych to pomalu ukončila bude to bolet, ale dpo delší době tobude ještě horší. věř mi. řekni si měla sem ho blízko ale nemůžu ho vlastnit. uchovej si vzpomínky …