Téma: Zakoukaná do kluka - jak poznám, že se mu líbím?

Zdá se, že jste na tom stejně. Ale říkat mu to nemusíš. On to taky ví 

Jo hned mu to řekni Tady to co píšeš je velký důkaz, že k tobě něco cítí. Tím nemyslím zrovna ty fotky, protože jedna moje známá mi lajkovala co se dalo a byla to jen dobrá dlouholetá kamarádka, ale třeba ten upřený pohled, takže kdybyses mu nelíbila myslíš, že by se na tebe pořád díval? Takže hlavu vzhůru slečno a i kdyby to byla jen shoda náhod tak co. Život jde dál, ne?

To sice ano, pozval mě na výlet, ale moc mi od sebe sám nepíše, tak ale potom  nevím… Ale ty pohled y tam jsou.

No vidíš Ještě pár takových pohledů a můžes si být stoprocentně jistá, že se mu líbíš a na ten výlet s ním běž a nevymlouvej se já myslím, že je jedno kdo komu píše první. Konec konců, možná je mu trapnè. Zkus se ho zeptat jesli příště napíše první on, co ty na to?

To sice ano, ale když jsme se střetli pohledem, a řekl takový co je a usmál se, že jsem seděla na trávě, tak stál asi 5 metrů ode mě a jak říkám, nějakou chvilku tam stál a díval se na mě, já radši jsem klopila oči jinam, ale vím to, vždyť jsem se na něho také podívala… Pak si sedl vedle mě a povídali jsme si. Ale když jsem šla třeba za ním, tak se vždycky otočil, jestli jdu… Ale stejně se bojím, že si to jenom všechno namlouvám a on to vidí všechno kamarádsky. Ale to lajkování všeho co tam dám, tak potom nevím no…

Protože podle mého názoru kdybych se mu aspoň i trošku líbila, napsal by mi i ze zvědavosti sám, nemyslíte?

Jo a ještě jsem chtěla říct jednu věc, když mu vždycky něco říkám, tak kýve hlavou jako že ne a směje se, nevím jako to mám vysvětlit, no zkrátka jako kdyby si myslel že říkám hlouposti…

Ajéje, tady je někdo pořádně zamilovanej Vidím to na bušení srdce, horko, zvláštní stud a motýly v bříšku A to nejen z tvé strany! To tvoje uhýbání je vše říkající, jenže jsou i tací, kteří se naopak dívají o to víc. Až přesahují normální dobu pohledu do očí. A mají v něm žár a něco zvláštního.

On je asi taky zabouchlej a i ty úsměvy, nemusí si myslet, že seš pitomá. Naopak, i při zamilovanosti se člověk blbě tlemí.  

Využij toho výletu, tam se možná dovíš víc, než momentálníma spekulacema

Svěřila jsem se mámě a ta mi řekla, jestli si to jenom všechno jenom nenamlouvám a on se chce jenom kamarádit… Už tak kvůli ní ztrácím sebevědomí…

Aléé prosimti moc to hrotíš, chápu, to je puberta

Podívej, prostě s ním jeď na ten výlet, může se tam leccos prolomit. no a nebo  budeš mít jen- hezký vzpomínky, v uvozovkách,,,,,,,,,,, prostě zažiješ příjemný pocity, při nejhroším… když se to nijak nezmění, tak budeš chvíli mimo, ale pak si uvědomíš, že i to mělo význam, že i tak to bylo hezký a stálo to za to!

Maminka mže miít pravdu, ale taky nemusí. To neví nikdo, natož ty.

rozumím. , že by ti podpora bodla, ale ale maminka to nemyslí ve zlým, prostě ti řekla další možnost, kvůli tomu se nemusíš kácet, jak prastrarej strom-