Téma: Zamilovaná do gaye - jsem na něj naštvaná ale jeho chyba to samozřejmě není

Ahoj vespolek.
Na konci listopadu 2014 to budou dva roky co jsem se zamilovala do kluka, který nastoupil k nám do práce. Myslím že na to byla láska na první pohled. Jsem metalačka a on krásný metalák - dlouhe tmavě hnědě vlasy oči taky, pohled, ze kterého se mi podlamovala kolena. Jako nějaká puberťačka jsem se rozhodla, že toho mi žádná nevezme a prostě mu začala nadbíhat, aby si mě všiml. Nepoznala jsem na něm vůbec nic, není vykroucený hadry nosi metalácké všimla jsem si, že má podmalované oči, ale to zas mezi metaláky neni nic zvláštniho - stačí kouknout na kapely…Tak jsem to neřešila, protože je to nádherný chlap a ten jeho hlas!
Teď už vím, že když jsem se ho zeptala na rodinu, tak tím, že řekl "má se dobře" myslel toho svého a ne jak jsem si blbě myslela svou rodinu všeobecně. Rok a půl jsem mu nadbíhala a nikoho neposlouchala, abych to vzdala, že mne nechce.
Na jaře 2014 byla akce a on tam taky přišel ja trošku přiopila a nechala se holkama přemluvit, abych mu to řekla rovnou, že s nim chci být, tak jsem za ním šla a řekla že ho miluju a čekala, jak mu tím vyrazím dech a on ho vyrazil mi, tím, že mi řekl, promiň, ale já mám 5 let přítele a vždycky jsem ti dával na jevo, že nic nebude. Já blbá si myslela, že chce abych ho dobyvala.
Kvůli němu jsem odmítla dva kluky, jeden se urazil, což chápu a druhý si našel holku se kterou čeká dítě a já zůstala sama, bez rodiny a hlavně jsem pořád zamilovaná do něj.
Jsem asi hloupá, ale já si myslela, že v naši komunitě gayové nejsou, ale teď vím, že jich asi není nějak moc, ale jsou, většinou to do světa nevytrubují a já se do jednoho zamilovala a vůbec nevím co s tím. Jsem na něj i naštvaná přitom mi rozum říká, že to není jeho chyba, srdce to nějak nechápe, jak se to mohlo stát.