Téma: Manželovi vadí psi (boxeři) v domě - jak ho přesvědčit?

Máš na mysli tohle "malé telátko"?  

pes patri ven

Ano, máme tyto dvě telátka Nemyslím si, že pes, natož krátkosrstý, patří ven. Boxer je pes milující svou rodinu, venku se trápí. Ví to každý, kdo o tomto plemeni něco ví…

Souhlasím s Tebou, ale co vím, na tohle se názory lidí různí. Někteří vlastní psa a někteří žijí se svým psem či psy. Já osobně jsem zastáncem druhého názoru. Ve chvíli, kdy si pořídíme štěně, potřebuje se s námi zžít jako se svojí novou "smečkou", potřebuje kontakt a potřebuje vědět, že ho smečka přijala a jelikož člověk nežije jen na zahradě, je tím samozřejmě myšleno i tam, kde člověk žije. Pro mě také je pes člen rodiny a nevidím jediný důvod, proč by s námi - se svojí rodinou či smečkou nemohl žít. Je to živý tvor jako dítě, tomu také neodpíráme kontakt s matkou. My máme doma 2 psy a 4 kočky a mohou žít i s námi + na zahradě. Jeden je krátkosrstý jako ten Váš (jen jiná rasa) a Ti v zimě opravdu celodenně nemají být venku. A psi (i kočky) nejsou hloupá zvířata, časem rozumí i mluvenému slovu, ne jen povelům, takže je příjemné a pozitivní obohacení dne si s nimi i "pokecat"  Alespoň naši domácí mazlíčci jsou velmi komunikativní.

Ja bych si je tedy brala domu, jsou to clenove rodiny. Navic boxeri nejsou hlidaci psi a v zivote jsem zadneho v boude nevidela!! Pres den muzou behat venku, ale na noc bych je brala domu.
Muz asi hodne zarli.

No, Tvůj muž je celkem dost mimo. Názor, že automaticky pes patří ven je hodně omezený. Nicméně nejspíš bude mít jiné kvality pro které Ti stojí tohle za to, tak ještě zapracovat na tomhle.

Co se týká zvířat, tak se mnou osobně je to velmi těžké. Dokážu přejít a akceptovat spoustu věcí, ale ne pokud jde o zvířata.

Někdy je to trochu boj, ale pokud jde o partnerský vztah, když to neubližuje, je na místě ustoupit, pokud je to pro partnera tak důležité.

Můj muž má spoustu nedostatků, stejně jako já, ale taky je dost chlap, aby se svobodně rozhodl mi vyhovět, pokud jde pro mě o zásadní věc.

Tak Ti asi moc neporadím, protože zbabělce s nízkým egem, který si tak nevěří, aby žárlil na zvířata a není chlap pro kterého je spokojená partnerka na prvním místě (podotýkám, že ta spokojenost nesmí ubližovat, to je jasné) bych vedle sebe nesnesla.

Veselka, Listicka: děkuju za rady. Ano, můj muž je pro mě velmi důležitý, problém však je, že poslední dobou jsem, když to hodně blbě řeknu, ráda, když je pryč a je doma klid. Když má noční, nemám hrůzu z toho, že ho pes v noci zbudí, že potřebuje ven. Venčím je já. Přitom když má dobrou náladu, říká mi - jen si je tam vem, vždyt já nejsem žádnej tyran. Jenže pak je nálada špatná a je zle. Já to takto do budoucna nechci. Chtěla bych, aby děti v budoucnu byli s pejsky v kontaktu, aby si na sebe zvykli. To půjde v boudě těžko. Nevím, jak to řešit, kazí nám to vztah, hlavně tedy z mé strany. Pro něj jsou to jen psi, i když je má rád, pro mě ale znamenají víc, jsou to člení rodiny…