Téma: Cítím od manželky zlobu, nesnášenlivost a nenávist vůči mě

No, moc okolností jsi nenapsal, spíše jen základní skutečnosti či informace. Ale upřímně, já zatím z Tvého psaní cítím celkem chlad a jakousi úřednost ve vyjadřování a popisování, proto jsem na začátku napsala, že jsi napsal spíše jen základní skutečnosti - jako když se píše úřední dopis.  

Chtělo by to se rozepsat trochu konkrétněji. Třeba, proč tedy s manželkou jsi a máš s ní rodinu, když její vztah k Tobě nebyl nikdy příliš vřelý?

Vztah nebyl příliš vřelý ve smyslu byl těžce průměrný. A proč jsem si ji bral? (To je celkem zábavná otázka). První roky byly celkem harmonické, měli jsme celkem stejné zájmy, byly jsme si dost blízcí. A ve 32, kdy jsme se poznali,  jsem byl už dost "vyskákaný" na to, abych hledal i rozumem. Faktem je, že s přibývajícími dětmi a ubývajícími společnými zájmy harmonie ubývá. Nutno říct, že děti jsou šťastné a až na vyjímky se před nimi nic neodehrává.  

A jak jsem psal, situace je vyhrocená poslední měsíce, tedy když kluk chodí do školky, máme obědy z jídelny, druhé dítě hlídávají často prarodiče, aby žena mohla jezdit občas do práce.

Myslím si, že si mě neváží (a věřte, že nejsem žádný budižničema).

Manželka jela stereotyp, nyní může do práce a je jiná organizace času v rodině. To napětí stereotypu se  projevilo, nyní, když nejhorší je za vámi. Je to krok ze změny do změny. Až se opět zaběhne nový režim a to je, děti do školy, do školky, žena do práce, Vy do práce, režim se psem, tak bude zase klid, jen to chvíli trvá než na nový systém najedete a navyknete si.  

Jinak si myslím, že pokud byla manželka s dětmi 6 let doma na tzv. "mateřské dovolené" (ona to opravdu není žádná dovolená), tak už z toho může být vyčerpaná a unavená a mohlo by se to zlepšit tím, že začala znovu chodit do práce - mezi jiné lidi, kde přijde i na jiné myšlenky. Dala bych tedy manželce nějaký čas (dostatek času), než se všechno zajede do nových a pro ní pestřejších kolejí. Také je otázka, co jsou to zástupné problémy. Ty je můžeš ze svého úhlu pohledu vidět jako zástupné, manželka zase ze svého úhlu pohledu jako podstatné. A s tím psem - já vím, že je to určitá starost, ale zase Vám celé rodině přinese i spoustu radosti a pro děti je fajn, když se mohou pomazlit a potěšit s domácím mazlíčkem a naučit se o něj pečovat a starat se. Také to může být součást Vašich společných aktivit, třeba když s ním půjdete všichni společně na procházku, do přírody a tak - může to být jedna z možností, která Vás sblíží. Ale pozor, zvíře vycítí, když ho někdo nechce.

Vysledujte z čeho je nervozní. Na mateřské to mohlo být tím, že bylo dlouho doma. Věčný kolotoč uklízení, vaření, žehlení-z toho jsem byla taky "na palicu". Viděla jsem kolem sebe jenom práci, co se musí udělat, psala jsem manželovi seznamy co má udělat- také to se mnou neměl lehký. Jenže já se na to neudělaný musela celý den dívat. Když nastoupila do práce-může to být obava, že ji nezvládne, nové prostředí, noví lidé-vztahy jsou teď určitě komplikovanější a drsnější, než dříve. K tomu má doma určitě druhou směnu, úkoly s dětmi, problém bývá s dětmi ráno, kdy nechtějí vstávat k tomu časový pres aby se dostala včas do práce. Brrrrr už bych to nechtěla zažívat. Takže bych Vám poradila, buďte k ní ohleduplný než si zvykne na nový režim a hlavně ji vytáhněte někam ven na výlet, procházku aby přišla na jiné myšlenky. Věnujte jí víc pozornosti, třeba jí kupte kytku. I když je nálada na bodu mrazu, kytkou nic nepokazíte.

"Ponorka" a premestruační syndrom? Nemůže být?

Danik, tak jak jste dopadli po letech? Můžu se zeptat?