Téma: Jezdím se sestrou na dovolenou - manželovi to vadí

A kam Tě bere manžel?  

Na manžela se vykašli, nehádej se s ním, buď na něho příjemná a ať si skáče třeba metr vysoko. Nejsi žádné domácí zviřátko potřebuješ i odpočinek a trochu si užívat. Nebo z Tebe za pár let bude (omlouvám se! ) nervní, zdegenerovaná hysterka zralá na odvoz do blázince.  

Dobrý den paní Dájo

Vy nechápete jeho reakce a já nechápu, proč jste se přímo nezeptala, jaký důvod ty jeho reakce mají . Nebo jste se  ptala? Osobně bych viděla, že je mu svým způsobem líto, nebo možná závidí, že Vy jedete na krásnou dovolenou a on bude doma. Předpokládám, že společně nikam nejezdíte. Manželství Vám nefunguje, proč? Není to škoda? Vždyť život je tak krátký... Léta plynou a za nějakou dobu Vám oběma pomalu přestanou sloužit nožky, budou bolet, budete více unavení a na to cestování už nebude tolik síly.. Ne, že bych Vám to přála, to ne! Ovšem, tohle je zkrátka realita, před kterou nikdo z nás neuteče... Pak se budete spoléhat jeden na druhého, pomáhat si navzájem, podporovat se v dobrém i zlém. Budete partneři, protože teď už nějak nejste... Nebylo by lepší "vykouřit" spolu dýmku míru a užívat si spolu hezké chvíle, ještě nyní, kdy jste ještě oba čupr lidi a jste schopni na ty dovolené jezdit společně? A o vánocích se sestrou.

Nefunguje mezi Vámi komunikace? Proč? Možná jste to již zkusila, možná ne> proč si s manželem jednou nesednete jako dospělí lidé a nepromluvíte si na rovinu, co jednomu na druhém vadí, co se naopak líbí, co by podle jednoho ten druhý měl vylepšit, změnit. Nežijete spolu ideálně- dojít k místu, kdy se to změnilo, muselo to mít příčinu. Partnerství je o velké toleranci. Nebo po společné domluvě zkusit manželskou poradnu, ikdyž chápu, že některé muže je těžké přesvědčit k její návštěvě. Vždyť žít v neustálém stresu (ano, je to stres, ikdyž člověk si to leckdy ani neuvědomí), to je jen trápení, ne život. Domov je vaše jistota a měla by tam vládnout harmonie, alespoň v přijatelných mezích.

Možná mi řeknete, že tohle všechno jste již zkoušeli- každopádně, já z Vás ten pocit nemám. Promluvte si při vhodné chvíli s manželem.

Hezký den Vám přeji

Dájo, na první pohled jednoduché - dárek od sestry, jeďte (jezděte) a užívejte si to... v tomhle bodě bch nic neměnila. otázka je, co s VAším partnerem - manželem... jedna věc je jistá, on se necítí dobře, jedna k toho titulu, že Vám asi nemůže nabídnout to, co sestra. Pochopitelně - důchod dnes na žádné velké radovánky typu zahraničních dovolených postavený není. Pak tam asi bude asi krom toho pocitu vlastní "nedostačivosti" i závist... obyčejná. lidská, kdo by nechtěl k moři, že   ale i ta vztahová - máte se sestrou dobrý vztah, ona pro vás obětuje částku, kterou by si mohla užít, s manželem tak dobrý vztah nemáte (a vůbec vás nepodezřívám, že by to bylo v materiálních statcích)  Na Rozdíl od indiánky si nejsem jistá, jestli se lze ve 63 vracet do bodu zlomu, zda ho lze najít, protože chybky se načítají popstupně. Možná, pokud věc nechcete řešit radikálně, bylo by vhodné "uzavřít dohodu o neútočení"  láska jako zamlada už z toho nejspíš nebude a pokud vám manžel vyhrožuje rozvodem, skuste probrat modelovou situaci - každý bude bydlet sám - kde, každý se bude živit za své - za co? každý si bude obstarávat sám sebe - jak on bude vařit a prát a uklízet a vy zatloukat hřebíky, vyměňovat pojistky a já nevím co ještě (o je jen příklad, netuším, jak to máte doma poskládané) jak vám bude, když si nebudete moci vypomoct - budete to zvládat sami - oba... ?   Víte, málokdo, kdo vyhrožuje domýšlí věci do konce, bývá to projev návalu emocí. Pakt o neútočení zahrnuje vlastně dohodu o roli každého z vás - ten bude vařit, ten uklízet a ten obstará tohle... ten bude platit to a ten tamto... společné je toto a toto, odrtud už je to soukromí každého. PAk budete mít cosi společného a nějakou míru soukromí - třeba volbu kdy a za co pojedete na dovolenou... a každému může být jedno, zda to zaplatil dotyčný z našetřeného nebo to dostal darem. To, co váš manžel předvádí je výraz jeho slabosti nebo možná bezradosti nad ztrátou své pozice. V jakém stavu je váš vztah můžete posoudit jen vy dva, ale žádný vztah by neměl končit ztrátou osobní svobody, výhrůžkami, vydíráním a závistí vůči pohodě partnera. Pokud žárlí na sestru, možná byste mohli / a třeba ijezdíte) jet někam společně s manželem, existují relativně levné zájezdy v rámci Evropy, třeba jen jedno nebo dvoudenní, lze se podívat, odpočinout, poznat, sdílet, zažít... i to může pomoci a řekněme jednou za dva tři měsíce jistě lze najít třeba tisícikorunu na takový pokus o záchranu. Případně předpokládám, že máte děti a mohly by to k Vám směrovat jako dárek - společný, třeba i vánocům, výročí,   velikonocům, co já vím, jké zvyklosti v rodině máte ))))

Manželovo ego to prostě neunese, že vám například něco takového nedá on... A že pak on sedí doma na zadku. Takhle to vidí, jednoduché jako facka. Měl by ale být schopen kvůli Vám tyto pocity zvládnout a přát Vám pěkně prožitý čas na dovolené.

   Mě by zajímalo, co dostane od švagrové na Vánoce pan manžel..... Tak chápu, že je to sestra a chce strávit nějaký čas s rodinou, nebo její částí. Manžel by měl být tolerantnější a víc Vám přát.

Ech, to by se asi manžel divil, kdybyste jednou na jeho nabídku na žádost o rozvod kývla Straší straší, jen aby se mu to jednou nevymstilo.