Téma: Manžel hrozný nervák - nadává, ponižuje a je hrubý

K takovýmu chlapovi nejde mít žádnou úctu atd.

Já být tebou bych se sebrala s mimčem a šla pryč, tohle dobře nedopadne, sama vidíš, že se to jeho násilí stupňuje, za chvíli tě začne mlátit, nechci tě strašit, ale je to tak, vem nohy na ramena a utíkej od něho, nenech se ponižovat, už i kvůli mimču.

Máš 27let, máš život před sebou a ty si chceš nechat život proplout s tímhle chlapem? Nikdo Ti ty ztracený roky nevrátí a pak, abys nelitovala ztracenýho času.  

Ještě Ti nadává sprostě? Normální hulvát to je, promiň, že to tak píšu, ale pro tvýho manžela nemám slušná slova.

Seber se a odejdi dokud je čas.

Teprve rok vdaná a už víš koho sis to vzala. Neváhej a uspořádej si život bez něj. Nevěř ani na chvíli, že může být někdy líp, spíš můžeš čekat, že bude ještě hůř. To není názor, to je jistota.

Takový člověk si nezaslouží úctu.. Mosí sa od něj rychle odejít... proč být s člověkem, který Vás ponižuje? To být raději sám! Kdyby si mňa nějaká lidka se jménem Lidka(Ludmila) takto nevážila, tak bych s ní o tom hodil konverzaci, samozřejmě slušnou konverzaci a kdybych viděl, že má tendenci vyprovokovávat hádky, začal bych ihned říkat jazykolam:,, Zle znezaneřáděný " (26x po sobě) A poté bych řekl,, Ten můj popokatepetl je ze všech popokatepetlů, ten nejpopokateplovatější popokatepetl (1,5x po sobě ) => Po 1,5 bych řekl,, Dělám si srandu, nazdar " A v tom rázu bych odešel.

V případě že by jednal/la dutyčný/ná slušně bez škodlivé tendence vyprovokovávat hádky + Omluva, tak bych tomu šanci dal... 1x

!! Každý člověk dělá chyby, každý v jiné míře a občas je někdo prostě hulvát!! Toť můj názor, prosím nelinčujte mě

Ahoj KYTKA NA STOLE. Je hrozné to číst, jelikož se to dost podobá mé situaci. Partner dokaže být okouzlující, ale ve chvíli kvůli maličkosti se tak rozčílí a sám sebe pak vystupňovává k nepříčetnosti. Pak je schopný mi říci cokoli, urážet a i rozbít věci v bytě. Pak ho to mrzí a omluví se a tak to jde stále dokola. A já už jsem z toho slabá. V tvém případě se bojím, že jemu to jen tak nedojde a nezmění se a ty se ho začnes akorát bát a dítě take. Být tebou bych zkusila navštívit nějakou psycholožku a poradit se na postupu. Nebo co hodláš dělat?

odchod, čím dřív, tím líp, ušetříš čas i důstojnost...

   A před svatbou se neprojevoval?  

Kytka na stole bylo první co jsem viděla, když jsem přemýšlela jak se sem podepsat ještě jsem to nikomu nenřekla, jen tady vám, anonymně, a to proto, že se za to všechno stydím, za manžela, za naši situaci. Ani nejlepší kámošce, se kterou si řeknem fakt hodně, jsem to neřekla...

Situace je nyní taková - ráno mě zase naštval - lhaním, to je taky jeho přednost, lže hodně často a mě to strašně ubíjí ty jeho lži, často fantazíruje a pak to není vůbec pravda, nebo něco řekne a vzápětí udělá pravý opak, taky je pěkná slibotechna, bohužel mu nemužu toho moc věřit Dneska ráno mi došla trpělivost a praskly nervy - odešla jsem (k rodičům, těm jsem ještě nic neřekla, jen že jsem je k doktorovi poslala samotný), nechala jsem tam manžela a syna. Měli jsme jet k doktorovi (jen běžná kontrola miminka), a tak museli jet sami, snad to zvládli v pohodě. Od té doby jsem s ním netelefonovala nic!

Jak píšete, bude nejlepší si uspořádat život sama bez něj, najít si byt a nespoléhat se na jeho bydlení, odkud mě stejně už několikrát vyhnal! pak se dušoval jak se to už nestane, omlouvání atd. ale stejně pak to udělal ze vzteku znova. Taky jsem někdy vzteklá, naštvaná atd. ale nikdy bych toho nejmilejšího nevyhnala a nenadávala mu vulgárně. Je to asi fakt obyč. hulvát. A já myslela jakého jsem si vzala skvělého muže je mi z toho do breku, fakt!

Kamčo, tak to máme asi fakt podobný, co s tím děláš ty? máte děti, jste vzití?? taky rozbjí věci, třeba rozbije sklenku s vodou o zeď.... a jak se říká, slepovanej hrnek neslepíš a náš vztah už je tolikrát slepovanej (((

Nevím nevím nevím co dělat.... a co jeho lži? Když se omluvá, tak slibuje, jak spolu budeme trávit víc času, jak si zajdem do kina, do divadla, atd. jak nebude ta pracovat a více se věnovat rodině ale vždycky jsou to jen sliby a skutek utek. Třeba dneska ráno že bychom mohli jít do kina večer (hlídání pro mimčo bychom měli), jak si zajdem na pizzu, jak zítra zajedem do lázní atak. Krásná slova, nicméně planá je těžký žít se slibotechnou... no tak se dívám co je v kině, samozřejmě film s titulkama a manžel že néé, že titulky se mu špatně čtou a na film s titulkama nepujde, a pak že pojede k doktorovi a já bych mohla uvařit mezitím )) takže z kina i z pizzy sejde snad pulhodiny potom co slíbí kino a pizzu )) smát se tomu nebo plakat??? no to ale byla jen taková odbočka, to ani nebylo to co mě ráno naštvalo...

Sakra, sakra, sakta, nešťastnice jsem!!!!! ((

Kytko na stole:vidíš to, slibuje a nic z toho, jemu bych nic nevěřila proto až od něho odejdeš, tak mu prosím tě nevěř planý sliby, bude určitě slibovat hory, doly, aby sis s ním zůstala, ale budou to jen opět lži.

Moc Ti budu držet palce, ať to zvládnete a ty se nemáš za co stydět, stydět by se měl tvůj manžel a to dost, ono se mu to jednou vrátí, ale fakt odejdi od něho s mimčem, klidně si s někým popovídej, komu  důvěřuješ, třeba rodičům.

Nešťastnice nejsi, chce to čas, čas rány zahojí a uvidíš, že jednou potkáš opravdovýho chlapa, který si tě bude vážit, hlavně si nic ty nevyčítej.

Ano, celý život bys poslouchala jen sliby.... a já myslím, že budou stačit i ty, na které Tě bude chtít dostat zpět, až odejdeš. Každopádně bych ale odešla v době, kdy nebude doma, nebo bys ještě mohla poznat jeho pravou tvář vzteku.

Chápu, že nechceš před nikým přiznat, jak to u vás vlastně je, ale oni Tvůj život nežijí a není potřeba nikoho informovat. Rodičům bych o tom ale řekla.

Fantazíruje a vzteká se a slibuje? Zřejmě by si to nemohl dovolit v práci, tam by ho vyhodili, ale doma ano?  

Odejít, jediná možnost. Člověk, který se rozhodl neovládat, by měl žít sám.

Ahoj, píšu po delší době - tak jsem to zkusila vydržet - nejde mi to. už se trápím tak 2 roky. Jeho lhaní, nadávání, bití nepřestalo. je opravdu velkej nervák, vytočí ho klidně blbost, za chvíli na to zapomene a je milej a jak mě miluje…a to půl hodinu před tím mi nadává, že jsem pizda, kráva, lemra atd. atd. Jenže teď máme druhé miminko, tak vubec nevím co dělat, příští týden se máme stěhovat do nového bytečku. do teď jsme bydelli u jeho rodičů.

  Kytko, vůbec si nedokážu představit žít s někým takovým.   Také proč si s takovýmhle chlapem pořizovat druhé děcko. Slova kterýma tě nazývá nemůže z pusy vypustit chlap kterej Tě má rád. Dyk on si tě vůbec neváží a že tě miluje, nééé…s tím bych ho poslala do háje.   Jsi mladá, takhle přece nechceš žít a co děti, chceš aby tohle všechno prožívaly? Myslím, že ani ty si sama sebe nevážíš, když si to necháš líbit.

 Promiň, ale tohle není životní partner. Je to hovado, který by mně nesmělo překročit práh.   (není psychicky nemocný? )   Láska se dává najevo jiným  způsobem než, než on tě ji dokazuje.

Děláš si snad srandu? ! ? Ty s ním ještě jsi????

Nejen, že se dobrovolně necháš týrat (a to domácí násilí už dlouho JE! ), ale ještě si s ním pořídíš DALŠÍ DÍTĚ??? Tak to mi hlava vážně nebere. Tomu se mi nechce věřit.

Promiň, ale nevím, co jiného na to napsat.

Ano, druhé děťátko bylo asi trochu neuvážené… ale máme ho, miluju ho a nedám mu to nikdy znát. Musím teď pořešit toho manžela - jsem nešťastná, nemůžu jíst, pít, nic nedělám, nemám do ničeho chuť. Starám se jen o mimčo. To druhé dvouleté má teď manžel, šla jsem se uklidnit k rodičům - řekla jsem jim, že ten dvouletý je nemocný tak nechci aby nakazil mimčo. Zatím jim o tom nechci říkat, chci ještě vyzkoušet ten byt jak to tam bude klapat a podle toho uvidíme… bydlení u tchýně bylo taky častokrát důvodem hádek (manžel je tak trošku ještě navíc mamánek si myslím), takže uvidíme co se změní s novým bytem… když tam budem sami…

Jo přestala jsem si asi sebe sama vážit, nízké sebevědomí…a to jsem před manželem vůbec nepociťovala, cítila jsem se hezká, milá, vtipná, prostě normální holka…co jsem s manželem - narušil mi sebevědomí - třeba zrovna včera mi řekl při hádce, že vypadám v ksichtě jako chlap a proto se mnou nechce šukat! Takto doslova! (tohle slyšela i jeho matka), hodně hnuských poznámek má jak na moje tělo tak i jinak - např. už do proodnice mi v tel. řekl, ať tam poberu hodně rozumu, že při prvním mimi jsem toho moc nepobrala, včera jsem zas špatně nastavila teplotu na ohříváčku na mlíčko malýmu, cítím se kvůli němu jako totálně neschopná matka! Vyčte mi že já jsem nic nesehnala pro děti - skoro všechno (něco jsem i koupila) máme od JEHO sester, jako oblečení, kolíbku atd. (každá má 2 větší děti), od mých sourozenců nic (nemají děti, ještě studují), tohle už mi to několikrát vyčetl, že jsme všechno podělili od JEHO rodiny. Dává mi to strašně sežrat. Pak mám pocit, že jsem neschopná, že nezvládám být matka a to je hrozný pocit.

Nebo předevčírem jsem byla s mimčem vzhuru do 3 do rána, poplakával, nechtěl spinkat. Ráno tedy odpočívám v posteli a on že tady ležím jak lemra! - pak se tedy omluvil a že to nemyslel zle, že tím chtěl říct, ať se jdu nasnídat ) )

On se často omluví, že to tak nemyslel, ale šrám na duši mi to nechá. teď ho vidím jako nerváka, sprostýho chlapa, co nejde pro ránu daleko (včera mě dokonce bouchl před jeho matkou), taky je lhář, lže strašně často, nevěřím mu už snad ani dobrou noc. Snad stokrát se stalo, že něco řekl a nebylo tomu tak bez závažného důvodu, říká něco jen aby mi zalepil hubu jak se říká, slibuje a neplní sliby, hodněkrát mě podrazil…Jak mám takového člověka milovat a být šťatná?

A to jsem napsala jen auktuální nadávky a ponižování, jenže ono se to opakuje velmi často už tak 2 roky jestli nevyjde ani ten byt, tak nevím…

Kytko, Ty vážně STÁLE nevidíš a nechápeš co se děje a že ten člověk se k lepšímu nikdy NEZMĚNÍ??? Když to nechceš a neřešíš kvůli sobě, proč v tom necháváš žít i Tvoje děti a ještě navíc, místo jednoho nešťastného dítěte klidně přivedeš na svět do takového vztahu druhé? Jak ty děti k tomu přijdou? Myslíš, že jsou hluché a slepé, nic nevycítí a nevnímají? To jim chceš dopřát do života takovýhle sprostý a tyranizující otcovský vzor? Kytko = MÁMO, Tobě a Tvým dětem takové prostředí ubližuje!!! Chápeš to???

Teď jsme spolu mluvili po tel. , on i ten dvouletý se za chvíli zastaví. Řekla jsem mu, že s ním potřebuju mluvit, že problémy se musí řešit. On mě vytočí už jen tím, jak dělá že se nic nestalo, že máme sehnaný bydlení a máme miminko, takže že on žádný problémy nevidí, že to já mám jen furt nějaký problémy.

Možná mám poporodní blues nebo jak se tomu říká… tak jsem náladová. jenže my tyto problémy máme už 2 roky, to nebude jen asi jen tím poporodním blues… Nechce nikdy nic řešit. včera jsem ještě byla pizda, předevčírem lemra, kráva, bouchnul mě až jsem spadla na zem, páč jsem zakopla, jak jsem se snažila tomu uniknout. A on mi řekne že nemáme problémy!!! Taky mi včera zase LHAL, a lhaní opravdu nesnáším na něm ze všeho nejvíc. chjo

Nový byt - nová naděje … ale na co?

Na to, že Ti řekne možná ještě víc, než už řekl, ale teď bude moct prásknout dveřmi a zmizet za maminkou … a třeba se vrátit za tři dny … Super, budeš mít klid? … Děti budou koukat na vystresovanou ubrečenou maminku, která sebou trhne pokaždé, když se ozve zvuk připomínající otáčení klíčů v zámku. Ty budeš mít co jsi chtěla, ale ty děti určitě ne.

Kytko na stole, a co tví rodiče, jak bydlí daleko? Přece není možné, aby celou dobu nic nevypozorovali. Svěř se jim, třeba si s ním tvůj táta promluví a nějakou mu vrazí, aby se vzpamatoval, nebo si promluví s jeho tátou, přece nenechá ubližovat své vdané dceři? To udělej, jako první, uvidíš reakci. Pavla

Ježišikriste, holka, je to vůbec pravda tohle? Ty pořád a pořád dokola jen píšeš, jak Ti ubližuje, ale nic s tím už měsíce neděláš! Proboha, ty děti to opravdu vnímají a jak tu holky psaly - strašný příklad pro ně! Koho myslíš - zůstat v tomhle "vztahu", že si najdou? Stejné zmetky. právě proto, že to budou vidět doma a považovat tohle (?? ! ) za "normální!! Už chápeš?? TOHLE že by jsi jim opravdu chtěla udělat??

Byt, palác nebo pastouška - to jep řece úplně jedno, když máš takového h****a (promiň)! Tady jde přece o jeho chování! Ať budete bydlet tam či tam, on se NEZMĚNÍ!

Jsi případ, řekla bych, té oběti, přirovnávané k žábě, hozené studené do vody (možná to znáš) - když ji hodíš do studené a k varu uvádíš postupně (to dělá on Tobě), tak si skoro nevšimneš, že jsi tou obětí a ještě sama sebe považuješ za nemožnou. Takže být to opak=hodit Tě do horké, lekla by ses a vycouvala HNED! Jenže…nevím, nevím, holka, jestli nejsi spíš ten druhý případ=žes to věděla a viděla už když jsi s ním do vztahu šla/sis ho brala (jestli jste teda svoji, teď se mi to nechce hledat, ale to teď ani není podstatné), což mi vážně hlava v tom případě nevezme, i kdybych se sebelíp snažila.

Jediné řešení (a to jsi měla udělat už DÁVNO, natož si s někým takovým ještě pořídit další dítě) je:

*začít "odklánět" prachy - dle svých možností (vím, není to jednoduché pro ženu na MD)

*co nejdřív si sehnat nějaké bydlení, i kdyby to mělo být v azyláku (obětem DN snad vyhoví co nejdřív)

*začít si i domlouvat - samozřejmě TAJNĚ, partičku lidí, která jeden den, až bude chlap v práci, naběhne do vašeho obydlí a pomůžou Ti během nějaké té hoďky Tě naložit i s dětmi a veškeré Vaše věci + i ty, co bys postupně, ale nenápadně, stačila s předstihem sbalit a uložit někam nebo k někomu, kde by je nenašel a PRYČ!!!

Jestli budeš dál pořád dokola psát jen to, co Ti vyvádí, místo, aby ses zeptala, kam se obrátit, pak budeš zřejmě považována vážně za stracený případ…sorry.

No pravděpodobně je na to zvyklý z domova, že se takto vyjadřuje. Je hrozně těžké odějít, když tam máš dítě. Jsou okamžiky, kdy si každý položí otázku, jestli si takto představoval život, život, který máš jen jeden a možná by ses jinde měla o dost líp. Jen si musíš uvědomit, že pokud odejdeš, nedá ti asi žádný peníze z toho domu, je psán na něj, silně pochybuji, že kdyby ses rozhodla jít a ještě s dítětem že bude laskavý. Takže si polož otázku jestli by ti třeba půl roku nevadilo byt bez jistoty, než by se vše vyřešilo. Ale myslím si, že bys měla jít pryč.  

Nastavit mu hranice.  

Zatím žádné nemá, a v domácím teritoriu si dovolí cokoli.  

Ale jak mít k někomu takovému úctu. jak bys mohla? On ji k tobě nemá.