Téma: Přítel mě ignoruje, chybí mi obejmutí a něha - co s tím?

Mezilidské vztahy jsou složité, natožpak partnerské. Jediné co bych Vám k tomuto mohl poradit je to, aby jste se obrnila trpělivostí a také pochopením pro stávající partnerovo chování. Bylo by vhodné zjistit od jaké doby se k Vám takto chová.  Upozorňuji předem, že muži nemají rádi hysterické výstupy žen, takže je vhodné během těchto hovorů zůstat nad věcí tedy být v klidu a pomalu a hlavně nenápadně sondovat co se děje.     

Dobře děkuji,  už to chvíli trvá,  a historická už z toho jsem,  protože když se s pólu bavíme,  vůbec neodpovídá na téma,  zajímavé je,  že s kamarády si rozumí a se mnou ne když se snažím něco vyřešit,  trvá to dobré cca 2-3 dny a pak opět to samé,  děkuji. Moc…

Bohužel se k sobě nehodíte. Dle popisu usuzuji, že vztah vyhasnul již dávno.  

Co bývá první věc, kterou od tebe slyší: a) ráno b) když přijde z práce?

Kdy naposled jsi ho přivítala s úsměvem a v dobré náladě, a aniž by se něco řešilo?

No ráno je pro mě hrozný takže sem ošklivá a když pride z práce tak ho hned přivítam polibkem a s úsměvem,  ale on spíš nic,  sedne a mlčí. A takhle to je furt,  přijde mi že mluvím jen já . Jen dcery si všímá…  

Nu, tak tím, že by doma tedy poslouchal jen požadavky a výčitky to tedy nebude, pokud na něj umíš být milá - tak není třeba jen přetažený z práce?

Co vůbec dělá, když přijde domů? Sedí mlčí a pak jde spát? Nebo co?

Máte šanci si udělat třeba hezký den nebo večer bez dcery? Sehnat hlídání a vyrazit si spolu třeba do kina nebo mezi kamarády?

Jak moc jsi se po porodu změnila vnějškově? Nepřibrala jsi moc? Nechodíš doma jen v teplácích s vyvalenými špekáčky?

PS: Berani jsou umínění, ale flegmatici ne.

Ale on je flegmatik,  celá jeho rodina,  na vše zapomene,  vše mu musím 20 krát opakovat,  já sem na něj milá furt,  jenže on to nevidí a říká že nejsem,  a mezi kamarády chodíme dost běžné,  do kina chodíme,  když jsou peníze,  jezdíme do Prahy a tak. A od porodu jsem jasně přibrala,  ale má postava není problém,  mám 64 kg a nějaký špek mám na břiše,  odneslo to nejvíce břicho. Strie hrůza ani cvičení nepomáhá,  doktor radil leda operaci,  která při mých zdrav. Problémech zatím nešla, a navíc já postavu neřeším jim pravidelně. Přítel mi říká že tlustá nejsem a i když vidím pár špeku chodím v dlouhém tričku ale stahují tilkem a většinou mikinu,  sem chudokrevna a je mi furt zima,  postava roli nehraje určitě,  když sem tlustá tak mi vždy řekne ať se podívám na svou rodinu,  že sem z nich nejhubenejsi,  spíš si myslím že tam hraje roli něco jiného a nevím co, jedině co vím že ho štve že se nervuju a pak se hned du opít… Že bych neměla tak pít - on moc nepije. Když pride z práce řekne ahoj pak se nají pak si většinou hraje z dcerou a pak si lehne,  ale že by sám od sebe mi dal pusu nebo mě obejmoul to vůbec. chodí z práce jak kdy jezdí s tahacem.

Mno a z čeho se nervuješ tak, že se kvůli tomu opíjíš?

Mně moc nejde dohromady to, že když přijde z práce, je tam usměvavá žena, dáte si pusu, najíte se, pohrajete s dítětem - máte čas i bežně se povyrazit s kamarády, ani kino pro vás není vzácnost -  a najednou jsi vynervovaná a opíjíš se.

Nemáš poporodní deprese?

… prostě nechápu, jak zvládneš být zároveň "furt milá" - a zároveň vynervovaná, že ani nemůžeš normálně fungovat a chlastáš.

Obojí naráz totiž nejde.  

A jde mi o to, jestli ty tvoje nervy jsou příčina nebo následek toho, že on tě zasklívá.

Zatím to je dost nejasné.

Nemůže mít milenku?

Uvažovali jste o partnerské poradně?

To určitě ne.  Jestli mám nervy,  tak to ještě z rodiny. Jsem vynervovana,  protože jeho rodina a má… nechce svatbu,  protože nechce aby tam byla má matka a já zas jeho,  a to že mě ignoruje,  to nestačí? Že si příďu jak jen záležitost do postele a kolikrát ani to. Že nikoho nemám a tak čekám že aspoň jeho ale jeho odpovědi na vše jsou,  nevím,  asi,  to je jedno,  sám nic neřekne,  to je normální,  že se mnou nekomunikuje?  

Ou, to je husté,

ne, nemůže být flegmatik a nemluva jen tak, od přírody, za tím něco je. Promiň, Tvoje příspěvky jsou zmatené, trošku jsem se v tom ztratila…

Tvoje milé chování, pak zas pití, jeho apatie, matka, svatba… Páté přes deváté, nechceš nám v tom udělat trošku pořádek, pokud stojíš o radu? Dáme hlavy dohromady??