Téma: Manželka opakovaně nevěrá s kamarádem - má vztah ještě šanci? (máte spolu dítě)

Text uživatele: 

  Celé šanci to má, když se snaží oba. Tím myslím manžele. Radit Ti moc nemůžu, protože v otázce nevěry jsem dost radikální, takže já bych vzala manžela něčím po hlavě a nebo vzala dítě a odešla. Ale spíš obojí. Myslím, že by jsi měl myslet sám na sebe, zanedbávání jídla se mi nelíbí, protože se ten stres podepíše hlavně na Tobě. Což je paradox, oni si užijí a účet pošlou Tobě. Očekávané miminko ber s rezervou, sice za to nemůže, ale asi to navlíkli úmyslně. Matko dobrotivá, co to je za babu, že čeká dítě "nevím s kým" a vesele si užívá dál. Některé věci jsou nad můj rámec chápání. A to všechno dámy a pánové, pro pár píchání......

Text uživatele: 

Já nevím, co mě to napadlo, ale první, co mi přišlo na mysl, byl potrat. Ta situace je pro psychiku tak náročná, že žádná rada nemůže problém vyřešit. Není to jen nějaká nevěra, která časem vyšumí, ale je tu nenarozené dítě, které bude připomínat denně pochybnost a dokonce na to možná to nevinné dítě bude i doplácet. Být touhle ženou, a milovat svého muže, litovat poklesku....viz první věta. Jakkoli bolestné to je. Já vím, budu tu odsuzována pro svůj názor, ale takhle to prostě v mé mysli je. Nemohla bych ani žít s vědomím, že nevím, s kým dítě čekám. 

Na druhou stranu, Futuramo, proč jsi neřešil její nezájem o sex s Tebou, když jinde o něj evidentně zájem měla? Takže podíl na své situaci máš taky a ne malý. Za 16 let nevědět, co preferuje, to je smutné...

Text uživatele: 

Já bych se jen zeptala, jestli je Tvá manželka jasnovidka...nějak...no zkrátka jak může vědět čí to je....

Jinak se k tomu vyjadřovat nebudu, Julča to už to napsala za mě;)... a Barča také:).

Text uživatele: 

Nemusí být jasnovidka, možná má na tu dobu opravdu čisté svědomí, ale tu už jde o to dítě....nedůvěra v paternitě, popřípadě test....to jsou tak nedůstojné a pro spokojený život zlé věci, že bych raději volila, jak jsem popsala. Pokud by mi teda záleželo na manželovi a na tom tříletém prckovi, který to samozřejmě odnese taky. Myslím atmosféru v rodině, kde otec pochybuje o druhém sourozenci.

Text uživatele: 

  Tak pochopím, že ujela jednou, ale 4X a to ještě asi není všechno. Navíc nepodívat se do očí, nelitovat a nesnažit se o manželovo odpuštění o něčem svědčí.

Text uživatele: 

Julie, to jsem málo a špatmě popsal - po té co jsem ji postavil před to že to vím, začalo slzavé údolí, omlouvání a litování a slíbování.

Veselko - jednak to bere nějak podle ovulace, my jsme to druhé dítě chtěli, druhak prý to dělali s ochranou.

Barčo - já vím ...

Text uživatele: 

Barčo, já se snažil - a před manželstvím jsem měl celkem dost partnerek. Paadoxně od začátku tohoto vztahu jsem všeho nechal a řídil se heslem že pro chvilku potěšení nezničím dlouhodobý vztah.

A co se týče zjištění otcovství - to nebude takový problém, v 15-tem týdnu ji chce doktor stejně poslat na odběr plodové vody a z toho se to pozná - test DNA.

Jenže co když to bude "kamarádovo"?

Text uživatele: 

Opravdu bys unesl tu tíži na celý život, že vychováváš cizí dítě? Podle toho si odpověz sám, nebo Tvoje žena spíš. Tady radit si netroufám a snad to ani nejde.

Text uživatele: 

  Ne to nejde, my tady neznáme všechny ty okolnosti a na nevěru není univerzální rada. My můžeme říct jen svůj názor a nastínit co Tě čeká, když se rozhodneš odpustit a nebo rozejít. Pokud toho lituje a má dobrou vůli, asi bych si dala čas na rozmyšlenou, jednak vychladneš a druhak získáš čas. Je to moc zamotaný, chaotický, nevěra, dítě, atd. Dej si pauzu, pořádně se napapej, vyspinkej, nebo to trápení utop v rumu a ono to půjde. Něco si sedne, něco odpadne a co zůstane, uvidíš sám. Hodně štěstí.

Text uživatele: 

Děkuju, jen kdyby to bylo tak snadný. Ale prakticky mi nic jiného nezbývá ...

Text uživatele: 

Šel bych od toho a to hned.

Text uživatele: 

Když se v rodině objeví vždycky nějaký přítel, tak to většinou špatně skončí.

Text uživatele: 

Já osobně bych takové ponížení jako je test DNA nikdy nepřekousla. A je to v té dané situaci jedno, zda to požaduje manžel nebo manželka. Jde jen o to, aby se dodal důkaz toho, zda náhodou v ten den byl otcem ten správný - potažmo manžel. To, že se x večerů před a x večerů po manželka někde veselí s "kamarádem" je jakoby omluveno. Neumím si představit, jak po tom může taková rodina fungovat. To pak manželka řekna: "no vidíš, že je to tvoje, sem ti říkala, že ten večer jsi to byl ty"?!  Mám sama 2 malinké děti a bohužel už i trpkou zkušenost s nevěrou z manželovi strany, proto píšu možná tak tvrdě, ale já bych šanci nedala. Jenže uznávám, že s pohledu matky bych do budoucna měla děti u sebe já. Z pozice muže nevím, jak bych se smiřovala, že by moje děti vychovával "nějaký strejda"

Text uživatele: 

Já bych jako matka nemohla žít s pocitem, že nevím, čí to dítě je. Už i kvůli tomu, že nedejbože se něco stane a ono nebude manželovo. Pak i přesto , že mi vše odpustil a rány se zacelily, pak se to znovu ta bolest projeví tím, že vychovával kukaččí mládě. Mimo jiné. 
Takže tady bych asi se nespoléhala na to, že je jeho či jeho, ale řešila bych to nekompromisně.
A snažila bych se jako ženská o znovuzharmonizování vztahu a zapracovat časem na mimču pouze s manželem, ať žádné testy DNA nejsou nutné.
Protože to mrně by mi stejně vždy připomínalo můj prohřešek a viselo by to v rodině jako Damoklův meč.
Ale je čistě na Tobě, jestli máš v sobě tolik odhodlání a vůle, že to přijmeš tak jak to je. Jen mne zajímá, co se bude dít, když testy potvrdí to, že nejsi otec? V 15 týdnu už je pozdě cokoli řešit. 

Text uživatele: 

   Já bych tedy na potrat nešla, být v její kůži tak si to vyžeru dodna. I za cenu, že mi manžel neodpustí a budu mít poklesek na očích do konce života. Což je celkem ještě dobrý konec. Ono se totiž může stát, že se dítě narodí postižené a to teprve prověří matku. Já moc na bibli nejsem, ale je tam napsané, že za hříchy otců budou platit děti. Protože děti nám leží na srdci a svědomí a zahýbat je špatné.

Text uživatele: 

No to je právě to co nevím a netuším. Test DNA je krutá věc, ale je velká šance že to bude ok a je to vyřešený - tedy alespoň tato otázka. Když se do toho nepůjde a bude nejistota - jak mám zvládnout byt s manželkou u porodu, přijímat gratulace tatínkovi - a přitom pořád pochybovat? No a když to nebude OK? Já nevím, fakt ne. Nikdy jsem v takové situaci být nechtěl a nikomu to nepřeju.

Text uživatele: 

Nekompromisne mas na mysli co??

Nejsem zastance bezduvodnych potratu.

Ono predstava, ze bych z pozice manzela mel dite, ktere by mi kazdy den, pokazde kdyz na nej pomyslim, kdyz jej uvidim pripominalo neco co me hodne bolelo a pripominalo mi tu nejistotu zdali je opravdu moje me desi.

Proto si myslim, je lepsi jit na testy, zjistit a podle toho se zaridit. Kdyz bude moje ok jedem dale, kdyz moje nebude musim si rozmyslet, jestli jej prijmu za sve, ale pak se k tomu malemu i tak chovat, to male za to nemuze a bylo by skoda vylejvat si zlost na tom mrneti.

A harmonizovat vztah s manzelem. Vis kdyz uz do te nevery sla a tolikrat a umyslne a umyslne i lhala, pro me to znamena, ze neco nefunguje jak by melo. Je v pradku to lamat pres koleno?

Ciste teoreticky jako zena, dokazala by jsi davat do kupy neco s muzem, kterej ti jako muz neimponuje? ktereho si nevazis prave proto, ze je "mekota" ?

Hele mala poznamecka, tyhle veci beru z pozice pozorovatele, kterej zije v nejakem prostredi, jsem mladsiho vydani, ale v mnoha vecech vzhlizim ke starsim.Pochazim z rodiny kde jiste veci funguji a nevychazim z uzasu, kdyz pak zjistim, co vsechno jsou si lidi schopni provest...

Text uživatele: 

Na testu urcteni, jestli jsi otec ty nebo ne bych trval. Ona ti lhala, ted se snazi zachranit teple hnizdecko domova, pac tebe ma na zabezpeceni a milence na ukojeni.

To jestli je to ponizujici si mela ona rozmyslet, nez do neceho takoveho sla...

Az budes vedet, muzes se rozhodnout, jestli cizi dite zivit budes a prijmes je za sve, aniz by jsi pote ale mu daval najevo, ze neni tve, protoze pokud by se neco takoveho melo dit, radeji pryc od nej, to by uskodilo tobe ale i tomu malemu.

Zarazi me fakt, ze nesoulad v sexu jste moc neresili, kdyz jinde muze a s tebou ne... a pak kdyz to zjistis reagujes takhle...

Tak jak to popisujes tak mi prijde, ze si te nevazi jako chlapa a to je duvod, proc si dovolila tohle udelat, kdyby si te vazila, pristupovala by k tomu tak jako ty, proste pro chvilku uvolneni prece neznicim dlouhodobej vztah...

Text uživatele: 

Děkuju, přemýšlíš přesně stejně tak jak se mi to honí v hlavě ...

Text uživatele: 

Vis ja preju lidem a fandim kteri jsou spolu dlouho, je mi jasne ze nic neni jednoduche a obcas to zaskripe, ale opravdu nenavidim kdyz si lide delaji umyslne zle. Proto je muj prizpevek mozna trochu ostrejsi.

Ja vlastne ani nevim jak bych se zachoval v tve situaci a popravde dost se bojim toho, ze se to muze stat i me.

Ale vim jiste, je potreba se k tomu postavit celem. Ty treba ano, treba to i prekousnes, ale pokud ona uvidi, ze ji to proslo hladne, myslis, ze casem az se oklepe a vody se uklidni, ze ji to zase nebude lakat? Potreba jasne stanovit pravidla.......

Text uživatele: 

Ne, napsals to dobře.

Nejvíc mi pomohly 2 věci - zašel jsem za právníkem, známe se dlouho - zeptat se co znamená rozvod. Ten mi řekl ať neblbnu, po hodině kdy poslouchal mý nářky se mi najdenou podíval zpříma do očí a řekl mi "ale tohle přece dříve nebo později potká každýho" - po chvilce mi došlo co mi řekl - ty tady bečíš a mně se to přece stalo taky ... Popravdě tohle jsem trochu potřeboval slyšet.

Ta druhá věc- zašel jsem na hřbitov za tátou a jak si tak tam dumám, došlo mi že kolem mně leží spousta lidí, co v životě řešili spoustu pro ně v dané situaci důležitých problémů - no a co z nich mají teď?

Pravidla jsme si stanovili. Musíme se změnit oba, ono fakt - i když se to těžko přiznává - k tomu byl nějaký důvod. Takže já se ty důvody z mé strany pokusím odstranit. A pokud se to bude opakovat, nebude to už pro mně mít smysl - prostě udělám upgrade, myslím si že jsem v postavení že by to neměl být problém. Jen ta dcera mně bude mrzet, máme spolu krásný vztah.

Text uživatele: 

a jak to teda ted bude? budou testy?

a jeste dovol otazku, kdyz nad tim zpetne premyslis, davala ti nejak najevo, ze je nespokojena treba prave v sexu? mel jsi moznost to poznat driv? at uz jsi to treba nevidel, nebo nedokazal vyhovet, byla tu snaha z jeji strany situaci resit doma pred tim, nez ji zacala resit venku?

Preju hodne stesti a hlavne sil

Jak jsem nekde cetl, bez zenskych to nejde a s zenskejma je to nestesti......

Proste bez nich jsme trosky, diky nim jsme lepsi nebo se snazime byt lepsi, zpevaci, basnici, konstrukteri, architekti, lekari, ale i milenci, manzele a lidi, ale zaroven diky nim jsme dost casto nestastni pac jejich naroky jsou nekdy temer neprekonatelne.

Mam zeny rad ale je potreba si davat bacha, aby je clovek nestavel na piedestal....

Text uživatele: 

Tak ohledně našich vysokých nároků na muže jste mně fakt pobavil. Je to spíš opačně. Vy máte vysoké nároky na ženské. V čem? Chcete abysme byly pořád mladé! A když už nejsme to co to bývalo, podvádíte nás s mladejma nánama, nebo nám dáváte najevo, že už v 39rokách nejsme pro vás žádané. A to jste kolikrát starší než my vy frájové. A to nemám jenom od sebe.

Text uživatele: 

Nekompromisně jsem myslela potrat. Prostě tohle by patřilo minulosti. Protože pokud by se ukázalo, že dítě je manžela, bylo by to fajn, ale pokud ne, tak co pak. On by vychovával cizí dítě, každý den bychom to měli na očích, to moje provinění a bůh ví, jak by to poznamenalo naši budoucnost, druhá možnost je ta, že by to nedal a bez otce by zůstaly obě  děti. Takže proto bych byla nekompromisní.

Tady tvůj právník ti řekl správnou věc. Potkat to může kohokoli a ono to potká téměř každého, bohužel, či bohudík, jen se to neprovalí. Za svůj život jsem potkala mnoho mužů, kterým to v manželství funguje, přesto by se nebránili flirtu, ale hlavně opatrně, aby se doma na nic nepřišlo.
 Jediná komplikace je to nenarozený mrně. Ty musíš vědět a ujasnit si, jestli jsi schopný jej vychovávat a přijmout je za své, pokud by  tomu tak nebylo. Dát mu lásku jako táta. Protože ono za nic nemůže. Pokud tohle nejsi schopen udělat, promluv si s manželkou o možnosti, kterou jsem nastínila. Protože 15 týden už je pozdě na řešení a v tom případě kvůli "blbosti" přijdeš o rodinu .Tou blbostí myslím neuváženou nevěru.
A fakt je ten, že v životě tě může potkat mnohem více horších věcí než je ta co se stala. 

Kdo jsi bez viny... Dáš ruku do ohně za sebe? Že tobě by se to stát nemohlo? Že by se ti zalíbila jiná žena? Odpověz si upřímně. 





 

Text uživatele: 

Hm, to se Vám nedivím, že hubnete. Toto by asi fakt na duši bolelo každého muže Je mi Vás líto.

Text uživatele: Shodou okolnosti nyni resim stejny problem. Spolecny kamarad, manzelky vetsi. Byl jsem rad, ze prisla na jine myslenky, protoze mela pred rokem urcitou psychickou krizi. Vnutil jsem ji at si udela cas na sebe- je pekna zenska- chodi na nehty, vlasy atd. Do hospudky jsme chodili spolu. Ja jeste ob tyden na mariasek a pak sli jeste spolu zaparit. Poznala syna svoji kamaradky asi o 13 let mladsiho. Povidali si o vsem moznem a ana byla spokojena. Domu jsme sli vzdy spolu. Pak jsem ji- ja. Idiot - jeste kolikrat, kdyz jsem sel ma karty sam rekl at mu zavola a jdou zatim na pokec a ja pak prijdu. Chvilku vse fungovalo a ja blahove nic netusil. Pak se trosku zmenilo jeji chovani- chlap to proste pozna- navic lidi zacali nejak divne koukat. Tak jsem zacal neduverovat a udelal kontrolu. Inflagranty to nebylo, ale vim ze byla u nej doma nekolikrat. Postupne jsem ji to rekl a nakonec minule na tvrdo... Ze vse vim. Zatloukala, ale ja mel argumenty. Rekl jsem ji na tvrdo ze jestli ji neco nekam tahne at jde. Ja to napul neumim. Pry ho nepotrebuje a byl to jen kamarad. Rekli jsme si vse a nyni se snazime komunikovat o vsem... Taky jsem ji rekl - nejsem zadny svatousek, ze zakopnuti je clovek schopen vstrebat, ale to nic vlastne nevi. Ona mne ublizila fyzicky, pres to jsem schopen se dostat, ale rana na srdicku - moje duvera, tolerance jsou pryc. Ted ji vlastne hlidam a chci se sam presvedcit ze v tom nebylo nic jineho. Tezka pozice, ale snazim se. Mam ji stale rad. Deti dospele a zivot bychom si mohli v ramci moznosti uzivat.pokud ale zjistim ze to trva, byt jen kontakt. Jsem pripraven na radikalni rez. Delam vse naplno a ani o lasku se nechci delit.. Takze taky drzim palce...

Text uživatele: 

Ahoj jak dopadly testy???

Text uživatele: 

Vyser se naňu!!!