Téma: Narcistická porucha osobnosti - jak s ní žít a přežít?

Ne, nejdelší příspěvek jsi nepřidala, zato jeho obsah je v několika podstatných věcech na pováženou. Mám pocit, že Ti vůbec nedochází vážnost situace, ve které jsi. Píšeš, že: "… ale jde mi i o okoli, obcasna italie kdy syn ji nijdy nebyl pritomen, na to si dava pozor, presto v okoli vyvolava vzruseni a mam obavy z nejakeho udani ci tak."

Můžu mít tedy zatím otázku, to je vše, z čeho máš obavy?

Neni to jedina ma obava, samozrejme myslim i na to jak to muze vypadat do budoucna. Mozna jsem to spatne podala, ale jde mi predevsim o spokojeny zivot meho syna a me samotne. Sama si uvedomuji, ze nejlepsi by bylo odejit, ale za prve moje naivita me porad nuti davat sance, protoze nektere veci nejdou zmenit hned a je k tomu potreba velka motivace a hodne prace, za druhe si rikam, ze v dnesni dobe kazdej hned odchazi a pak jak maji byt vztahy vazne a trvale. Ale asi je opravdu nesmysl doufat ve zmenu. Diky

Pokud byl někdo odsouzen 3x a nestačilo mu to, pravděpodobnost, že se změní v člověka, v ktereho doufáš, se blíží nule.  

Děkuji Ti za odpověď a já Ti napíšu, upřímně, co si vše o Tvé situaci myslím:

1) Soužití s tímto přítelem Ti nepřineslo a nepřinese nic dobrého, je můj názor.

2) ) Máš syna, tomu je 6 let, nebrala jsi drogy 5 let, tedy ještě cca 1 rok v životě Tvého syna ano a nyní jsi do toho spadla opět. Můj názor? Nemá-li člověk děti, a chce-li si ničit svůj život = jeho věc, má zodpovědnost pouze sám za sebe. Ale podle mého názoru drogy do života dítěte nepatří, myslím tím, když je bere rodič dítěte či strejda, atd. Pokud Ti na synovi opravdu záleží, není Tvoje tolerance vůči drogám na místě - ani u Tvého přítele, ani u Tebe. Již nejsi zodpovědná sama za sebe, ale hlavně za syna.

3) Sama máš drogovou zkušenost a zvládla jsi se jí zbavit - to ne každý zvládne, ovšem díky tomuto vztahu však do ní padáš opět. Moje rada = nedělej to, zakaž si to, dokud je čas! Ty máš šanci na normální život, i Tvůj syn = neber Vám ji.  

4) Tvůj přítel podle mě šanci nemá. Respektive šanci má každý, ale to by musel sám chtít na sobě tvrdě makat a hlavně, poučit se z minulých chyb. On se nepoučil - opakovaně krade, čeká ho soud s nemalým trestem, zbavil se sice závislosti na heroinu, ale pro změnu je na perníku, navíc užívaném injekčně, lže Ti, podvádí Tě, bije Tě atd. Učí Tvého syna např. úctě k Tobě, ale sám jí vůči Tobě nemá. Takže kdyby to myslel vážně, přestane brát drogy a bude se léčit.

5) Máš zkušenosti s drogami. Nevím jak dlouhé a s jakými. Ale i tak musíš sama dobře vědět, co drogy s člověkem dělají = mění člověka a to zásadně = psychicky i fyzicky, neboť ovlivňují činnost a funkci mozku, zejména, jde-li o užívání nějaký rok. Proto je Tvůj přítel náladový, někdy v pohodě a jindy hrubý, drzý atd. Prostě je to něco za něco - na chvíli je po nich líp, ale pak si stejně vyberou svoji daň, kromě psychické a fyzické např. i společenskou = šanci na normální život, šanci vychovávat své děti atd. Normálním životem nemám na mysli to, že člověk musí žít jako ovce a nebýt svůj = mít své názory a mít svůj životní styl. S drogami však normálně žít nejde, to samé s opakovanými krádežemi. To Ti musí, nebo mělo by být jasné a není to o tom, že by ostatní lidé byli zlí nebo závistiví.

6) Můj názor je, že tento vztah by jsi měla ukončit - kvůli sobě a hlavně kvůli Tvému synovi, neboť jak sama říkáš, táhne Tě ke dnu, na všechno kašleš a koníčky máš už jen jako povinnost. A to je špatně, hodně špatně. Rozhodnutí je samozřejmě na Tobě, ale dávat šanci tomuto člověku a čekat v nejistotě roky, jestli se napraví, je v Tvém případě nesmysl. Ty už jsi ze dna dávno vstala, máš syna, měla by jsi tedy hledat přítele a kamaráda svému synovi v jiných vodách. Ty se potřebuješ posunout ve svém životě dál, ne se nechat zbytečně opět tahat ke dnu.

7) S tím souvisí i to, že sama potřebuješ ještě na sobě pracovat a vyřešit v sobě své problémy a bloky, které máš dlouhodobě nevyřešené. To však vedle tohoto člověka nelze a nepůjde. Na to potřebuješ mít klid, čas, prostor, případně odbornou pomoc, když by Ti to samotné nešlo. Ale měla by jsi to řešit, protože také není v pořádku to, co všechno si od tohoto přítele necháš líbit + to, že si myslíš, že pár facek je lepších, než psychická šikana. Ne není, obojí není v pořádku a obojí by jsi si neměla nechat líbit, ani teď, ani nikdy jindy. Sama píšeš, že Tvými životními hodnotami je upřímnost, láska a úcta. Tak je od svých partnerů vyžaduj a neslevuj z nich, jinak si Tě žádný nebude nikdy vážit a stále budeš ta ponižovaná.

To je zatím to nejdůležitější, co jsem Ti chtěla napsat. Můžeš to přijmout a nemusíš. To je na Tobě. Ale můžeš se nad tím slespoň minimálně zamyslet, když budeš chtít 

Jeste jednou dekuji za radu a odpoved, rozhodne se nad tim zamyslim! Ohledne drog jsem nikdy poradne nechapala, jak se z lidi mohou stat bezcharakterni, bezcitni lidi… Presto, ze vim, ze hodne cloveka ovlivni, nikdy me osobne nevzaly cit a touhu po lasce, naopak spis me delaji jeste vic touzici mit po boku cloveka, kteremu reknu vse, s kterym si budem bok po boku ve vsem jak v tom nejlepsim, tak v tom nejhorsim. Mozna to bude tim, ze jsem se nikdy neodvazila nitrozilni aplikaci. Presto, ze to pro me vubec neni jednoduche, citim cim dal vetsi nutnost tenhle vztah ukoncit, ale presne jak pises ani ja nejsem uplne vyrovnana a v urcitych vecech nerozumim sama sobe, proto to nedokazu hned. Ale cim dal vic si uvedomuji, ze budoucnost to nema nebo ma, ale dost desivou!! Nejspis bych skoncila jako totalni fetacka troska, ponizovana a zneuzivana svym milovanym, a co hlavne kdovi jestli bych casem neprisla o vse co jsem do ted ziskala a o svem synovi radsi ani nemluvim, nechci si to radeji ani predstavit! Rikam si, ze vse ma svuj smysl a nic se nedeje nahodou, snad i z tohohle jednou pochopim nejaky zamer a pochopim v cem to byla dobra zkusenost. Mozna uz i trochu tusim, uz od mala jsem totiz citila, ze tak uplne nezapadam mezi kolektiv. Ikdyz jsem mela spoustu kamaradu, presto jsem se citila v jakesi bubline, vzdalena od nich… A vzdy se ve me praly dve osobnosti. Jedna touzila po zivote co nejvic v souladu s prirodou, daleko od lidi, druha prahla po zivote na dne, uz od cca treti tridy jsem hltala vsechny mozne informace o drogach a jejich ucinku na psychiku atd. Mozna snad proto ted prozivam co prozivam, mam moznost vyzkouset si oboji a vybrat si svou cestu, protoze pred peti lety to bylo vicemene jen o me. Ted je to vic opravdove. Moc dekuji, mozna ani netusite jak mi pomahate otevrit oci. Diky!

Pises, ze uz v detstvi byl rozmazlenej hajzlik. Asi se na tom vubec nic nezmenilo, akorat ze ted uz je dospely hajzl!! Copak jsi tak povrchni, ze se nechas zlakat hezkou tvarickou? Zalezi ti vic na tom, co rekne okoli, nez jakym vzorem bude pro tveho syna?
Promin, ale pokud ocekavas uprimnost, lasku a uctu, tak jsi u nej na uplne spatne adrese!!
Sama pises, ze jsi na nem asi zavisla. Pokud jsi zvladla zavislot na drogach, zvladnes i tuhle!! Jenom to musis chtit!! On te stahne az na uplne dno!! Probud se!!

Detstvi mel taky vselijake, tata zavreny a sam zil tim spatnym zpusobem, maminka pracujici, ale nemela cas, vychovala ho ulice. Urcite si nemyslim, ze bych byla povrchni, presto je dulezita i fyzicka pritazlivost, ale neni preci jediny hezky chlap. Okoli si prave tuka na celo kam se ritim a nebo mi dodava odvahu, ze neni spatnej a ze si zaslouzi sanci na normalni zivot, ale nesmi brat… A co se tyka meho syna o nej mi jde predevsim, mozna muj prispevek vyzni v nejakych bodech jinak nez bylo mysleno. K synovi se chova hezky, paradoxne tim jak si hraji a komunikuji uci ho presne to jak si to i ja predstavuji, aby nebyl mamanek a zaroven, aby nebyl zly, uci ho ucte ke me, dodrzovani slibu, lasce k prirode na cem mi velmi zalezi, syn mi nedavno rekl, ze tatu uz nepotrebuje, protoze ma strejdu… A o to je to horsi. Nechapu to, nerozumim tomu. Byvaly dny bez niceho a v tech dnech to bylo naprosto uzasny, bez hadek, s usmevem. Hodne spatne to zacalo byt az v momente kdy mluvil s pravniky kvuli soudu, ktery nejspis v blizke dobe probehne. A jinak s tim dnem, take toho se obavam. Sice si verim, ze i presto se zvladnu odrazit, mam totiz tu nejvetsi motivaci- sveho syna, ale… Paradoxne mi otevrel oci ve spouste mych nedostatku, ktere jsem si neuvedomovala, prave treba ohledne meho syna. Dekuju za reakci.

Konino, umíš si představit nerovnoměrné jho?

Co se stane, když zapřáhneš k vozu koně a kozu? Je to rovnoměrné jho? Není.

V takovém zapřažení vždy jeden více táhne a druhý se veze.

A tak je to v manželství, svůj k svému. Nejlepší pravděpodobnost pro fungující vztah, potažmo manželství bude, když vyjdou oba dva z podobných a fungujících rodin.

Tuto radu jsem našla v jedné moudré, staré knize.

Konino, sanci na lepsi zivot si zaslouzi kazdy. Jenze tvuj pritel te bohuzel podvadi a ponizuje, navic lze. Je hezke, ze si rozumi s tvym synem.
Myslim si, ze na prevychovu je pozde, hlavne by ji musel chtit on. Podle toho, co pises, jsi submisivni osoba a on toho vyuziva. V podstate u vas funguje vzajemna zavislost. Takovych vztahu je hodne.  
Je to jenom na tobe, co  vsechno od partnera ocekavas a co si vsechno nechas libit.
Kzdopadne je od tebe moc hezke, ze se svemu synovi davas tolik lasky a myslis na jeho budoucnost.
Co se tyce vztahu, to si budes muset rozhodnout sama.
Mne osobne, kdyby chlap podvadel, poslu ho ke vsem certum a nebudu se ohlizet na jeho dobre vlastnosti. Ten tvuj je navic jeste zlodej, takze si spocitej, jaka budoucnost te s nim ceka.
Preji ti hodne sily!!

Me vyhovuje kdyz je chlap, jak to popsat? Trochu drsnejsi? Ale zaroven verny a uprimny. Rozhodne mi neni vubec prijemna ta nejistota jestli podvadi nebo ne, je to pro me velice neprijemne! Jenze nemam jistotu o nevere. I presto tenhle vztah zrejme nema dobrou budoucnost a nezbyde mi nic jineho nez sebrat vsechnu silu a odejit. Stale me ale neopousti pocit, ze je to osudove. Rada bych se zeptala jak byla myslena ta vzajemna zavislost?

Upřímně řečeno, Tvůj syn má strašnou smůlu. Na matku. Zasluhoval by si nějakou rozumnou, chytrou a inteligentní. Opravdu musíš mít sex s takovým odpadem? Nemohla bys vydržet bez sexu aspon půl roku a viděla jsi by si sama, že život je o ničem jiném. Nechci Tě podcenovat, ale pokud máš drogovou minulost a namluvíš si tohle, tak už k tomu nemám co říci. Rozum nikomu nikdo nenaleje do hlavy. Mozek je třeba používat. Proto ho máš, tím spíše když máš děcko.

Díky i za tento názor, přesto, že mi přijde trochu mimo mísu. Pises Rozume o sexu, ale to z mé strany není to nejdůležitější. Ohledně sexu mi jde především o věrnost. Nevím z čeho usuzujes že neumím být půl roku bez sexu? Před tímto vztahem jsem byla rok sama bez sexu. Vím že rozhodně nejsem dokonalou matkou ale tvůj názor je dost přehnaný. Rozum mám. Bohužel i city a nařízenou psychiku. Ale asi nebudu sama vid? Můj názor je že tvá reakce je zaujatá a ovlivněna nějakou tvou osobní pastí

Konino, tou vzajemnou zavislosti myslim to, ze  vam obema vztah vyhovuje. Ty ho milujes i s jeho chybami, podrizujes se mu, jsi mu vdecna za vztah k synovi, tolerujes mu jeho neveru a lzi, pripadne i agresivitu. On vyuziva tve submisivity, vyhovuje mu, ze mu odpoustis jeho spatne stranky, ze chapes jeho zavislost na drogach, protoze s nimi sama mas zkusenosti.  Kdyz ti namluvi, jaky je chudak, snazis se ho pochopit a omlouvat. Tobe naopak jeho nadrazenost vyhovuje a verim tomu, ze i kdyby ses s nim rozesla, najdes si podobneho chlapa. Stejne tak, jako on si najde holku podobneho charakteru.
Otazkou je, co od zivota clovek ocekava.
Nekolik lidi tady vyjadrilo svuj nazor ale tu cestu  si musis zvolit ty sama.