Téma: Přátelé s výhodami, ona vdaná, on ženatý, oba s dětmi - žít dál paralerní vztahy nebo něco změnit?

Ano, žít dál paralelní vztahy. Žijeme jen jednou, berme od života vše, co nám nabízí.

 Zjistit o společném fungování více informací. A až pak dělat rozhodnutí.  

Já si myslím, že se moc nebránili. Upřednostnili sobecky sebe před dětmi a manžely.

Přesné a výstižné. Ukojení vlastního ega před závazky a povinnostmi souvisejícími s výchovou dětí.

No, tak můj názor na tahle kamarádství/přátelství s výhodami je ten, že je to pouhá jednoduchá a zbabělá náhražka či řešení za vztah (partnerský/manželský) s určitými nevýhodami, tedy vztah, ve kterém něco nefunguje, protože je to jednodušší a v dnešní době "in". Jinak můj názor je i ten, že i když mi život nabízí všemožné hlouposti, neznamená to, že je musím bezmyšlenkovitě vyzkoušet či od života brát.  

Neřekl bych, že je to jednoduší. A neřekl bych, že je to in.

Nevěra zde byla vždy, jen dnes žijeme v informačním věku a proto o ní více víme. Na druhou stranu, lidé to berou na lehčí váhu, ale důsledky jsou stejně destruktivní jako kdysi.

Tím ale neříkám, že nevěru schvaluji, to vůbec ne. Jen když už do toho spadli, je lepší to chvíli vydržet takhle než se rozvádět. Ono časem si možná uvědomí, že to co mají doma má větší hodnotu.  

Ale je to in a je to jednodušší. Já nepopírám, že nevěra dříve nebyla, ale ne v takovém měřítku, ne tak snadno a bez boje za svůj vztah či manželství. A vůbec to není o tom, že dnes žijeme v informačním věku, lépe řečeno době, a proto o ní více víme, nýbrž o tom, že žijeme v konzumní době = tzn. proč spravovat rozbité, když si můžu opatřit nové. To platí nejen ve vztazích, ale i obecně vůbec. Vždyť nás v tom smyslu dnes a denně masírují veškerá média počínaje o tzv. celebritách a okolím, ve kterém žijeme, konče + spousta lidí tomu bezmyšlenkovitě podléhá jako ovce, protože to je trend téhle doby, protože to je in, protože to je snažší. Už jsem to tu psala, často se ve vztazích někteří chovají jak ke spotřebnímu zboží = změní se jeho kvalita a vlastnosti, tak šup, vyměním ho za jiné. Jenže na vztahy se žádná doživotní záruka nevztahuje = o ty se musí pečovat. A právě proto, že žijeme i v informační době, tak když sám/sama nevím, jak na to, tak hledám info, knihy, rady, kozultace atd. - samozřejmě pokud chci. Jenže ono se dnes chce mnohem méně. Když to hodně zjednoduším, tak se vztahy je to podobné jako se zdravím. Takové reklamy např. : "Bolí vás tohle nebo máte potíže s tím a tím = kupte si v lékárně to a to." Desítky přípravků na jednu a tutéž potíž nejlépe od několika různých firem. Ale žádná reklama neřekne: "Bolí vás tohle nebo máte potíže s tím a tím = zamyslete se nad tím proč, hledejte info o tom, kde by mohla být příčina a tu se snažte vlastním úsílím odstranit např. změnou životosprávy, životního stylu atd." A takových příkladů by se dalo uvádět xxx. Všechny však mají stejný závěr = konzumní doba a negramotnost ve všech směrech (o tom jsem tu již také psala i v souvislosti se vztahy), byť právě žijeme i v informační době. Proč? Protože je to trend, in a jednodušší. Ale co nechápu ještě více je ten neskutečný morální úpadek a absence svědomí = jak můžu pak přijít domů a klidně se dívat partnerovi/ce do očí, či dokonce dětem a dělat jakoby nic = žít dvojí život…

Myslim, ze odsoudit nekoho takto rychle, je velmi snadne. Vzdyt nikomu neublizuji, rodiny tim netrpi. Jedini oni se trapi a nevi, jak z toho ven. Ale srdci preci nelze porucit. Pokud rozvody nepadaji v uvahu nejspis kvuli detem, tak jedine zit takto dal. Casem bude snad rozchod snazsi, ale to vam nikdo nezaruci. Neni nic spatneho na tom, ze clovek dokaze i po letech vzplanout a zamilovat se zase jako poprve.

S tím ubližováním to není tak jednoznačné. Jakmile se to provalí, tak tomu partnerovi ublíží hodně. Člověk se může znovu zamilovat, ale měl by mít dost odvahy a morálky to řešit. Aby se partner mohl svobodně rozhodnout a nebylo s ním jen manipulováno. Řešit to jako shauwn je zbabělost.

Mně to přijde jako zrada vůči jejich manželům/manželkám. Bez ohledu na to, že o tom zatím nevědí. Zkrátka to ale tak je. Dospělý člověk by si měl racionálně uvědomovat, že prostě to, co je nové, ja něčím záhadné, tajemné… Čímž u někoho snadno vznikne zamilovanost. Zde pasuje i rčení o zakázaném ovoci. Nelíbí se mi vaše názory, že nedělají nic špatně a že srdci nelze poručit. Ano, pravda, srdci nelze poručit, ale na to měli myslet dřív, když si vybírali životního partnera. Teď ten nový milenecký vztah přerostl docela jednoduše proto, že mu to umožnli, dali mu k tomu čas, prostor, příležitosti, energii, myšlenky…

shauwn, pověž nám. Teď, když už máš tuhle zkušenost, jaký je Tvůj názor na případnou nevěru Tvého manžela?

Myslím, že když by bylo všechno doma ok, bylo by nevěrných lidí mnohem méně. Pokud je partner doma citlivý, empatický, vše sedí, klape, jak ve vztahu, tak i v posteli, tak si myslím, že je nevěra v podstatě málo častá. Většina nevěrným něco chybí, neříkám, že všem, ale je jich hodně.  Tím netvrdím, že je nevěra či paralerní vztah ono "vhodné či dobré" řešení, spíš, že je asi důležité znát hodně detailů a koukat na to individuálně a ne globálně. Přijde mi, že většina lidí vždycky buď vše odsoudí, nebo s tím naopak souhlasí. Málokdo se na věci dívá z toho konkrétního úhlu a snaží se vcítit do těch lidí.

Díky za Vaše názory. Děkuji především Borůvce76 jejíž odpověď byla uklidňující, že aspoň někdo to dokáže pochopit a ne pouze šmahem odsoudit.  Dlouhodobě to asi opravdu nepůjde,  ale momentálně netuším, jak to budeme řešit. Dva rozvody by byly nejsnazší, už jsme to probírali, ale váháme kvůli dětem. Abych odpověděla QAdamovi na otázku ohledně názoru na nevěru manželu, tak říkám, ano, pochopila bych to a tolerovala. Pokud je láska na první pohled hřích, myslím taková, kdy od první chvíle oba víte, že tohle je to pravé a není to jen o sexu,  pak oba dobrovolně skončíme v pekle.

Neboj, žádné peklo není. Je to, které si uděláme sami.

Podle mě je to nefér, a buď by měli vztah ukončit, nebo se rozvést.