mojra.cz

Téma: Bojím se, že se v návalu žárlivosti rozejdu s přítelkyní a pak toho budu litovat

04.12.2013 15:07
Uživatel: Micka
Věk:  19
Odpovědí na téma: 3
Text: 

Dobrý den, mám hodně podobný problém, jaký už tu byl (http://www.mojestarosti.cz/poradna/vztahy-manzelstvi-rodina/novy-vztah/muj-prvni-vazny-vztah-nevim-jestli-ji-miluji.html).

 

S mou přítelkyní su zhruba stejně dlouho jako ten kluk, co psal ten problém.  

 

S přítelkyní sme něco málo přes 9 měsíců, ze začátku šlo všechno v pohodě (nepohádali sme se asi 6 měsíců, potom sem přišel, že si psala s bejvalým a jeden kluk se jí snažil sbalit, kvuli tomuto sme se pohádali). Tedka asi před měsícem mi ale den ze dne přišlo, že se mi přestala líbit, další den sem mi zase líbila. Stejné to bylo aji jak sem se na ni těšil, jeden den sem se nemohl dočkat a jak sem ji uviděl tak se domně navalilo štěstí, druhý den to bylo jak kdybyhc prostě přišel a skoro nic. Z tohoto sem se začal obávat, že se něco děje a nevěděl sem jestli ji ještě chci nebo ne (popravdě to vyvrcholilo potom, co sme se pohádali, je sttrašně žárlivá, ale chápu ji, hlavně z minulosti, její mamka podváděla jejího tatku a potom ji podvedl její bývalý, tak se nám tu její žárlivost pomohlo vypudit. Potom sem si promluvil s kamarádkou a ona mi řekla, že to zažila taky, že chodila 6 měsíců s jedním klukem a viděli se každý den (jako my) a jednou se na něho tešila a když ho uviděla cítila štěstí a druhej den když ho uviděla tak si řikala jako kdyby otázku "proč sněm vubec chodím? " (že jí přišlo že se jí nelíbí a že jak kdyby měla už tu jistotu, že prostě ví že ho uvidí další den a další den že senetěšila tak moc. Řekla mi že je to prostě úplně normální toto, že to zpraví prostě když se budeme míň vídat, že se na sebe budeme aspoň těšit. Potom sem měl podobný pocity jako ten kluk předemnou, akorát to sem nějak ignoroval, protože sem věděl, že sní chcu být, tak sem jí o tomto taky řekl, ikdyž semtam mě to, že se mi nelíbí (že mi to přijde) a že mi někdy nechybí, ty myšlenky nějak nahnalo do hlavy. Na to mi řekla, že několik lidí co zná to mají taky, že to je vlastně nějaká doba kdy ten člověk přemýšlí, jestli s tím člověkem chce dál trávit svůj čas a chodit sním, že se to potom časem zpraví, že to spolu maj už od roku společnýho života tak 2-3 ročně a jsou spolu už skoro 4 roky. Tak sem to zkusil úplně ignorovat a dát na její rady (vídali sme se míň a opravdu sme se na sebe víc těšili), ano povedlo se alt týden sem na to nemyslel, kdy přítelkyně udělala zase žárliveckou scénu (v tu dobu mi sní bylo krásně). Potom sme ten vztah úplně změnili, chodili sme víc na výlety, projít se, do restaurací. Během těchto posledních dvou týdnů sem přišel na to, že ji asi strašně miluju. Prostě sem začal strašně žárlit (dříve sme prošli přes nuda pláž a nevadilo mě to - ted se podívá na nějakýho jinýho borca na fotce, kde jde vidět penis a už žárlím, žárlím skoro na všechny kluky s kterýma se baví, chodí ven- nedávám to najevo, protože každej chlap žárlí když jde jeho přítelkyně někam ven s nějakým klukem). Potom sem na ni čekal a pořád sledoval všechny cesty jestli už náhodou nejde a strašně sem se na ni těšil, až sem jí uviděl začal sem se prostě strašně usmívat šel sem pomali k ní, ale zničeho nic sem se prostě musel rozběhnout abych u ní byl dřív a přitom mi normálně začli týct slzy a poslední dobou mi tečou ty slzy pořád, když su snou. Druhý den to stejný, byli sme na večeři a když sem byl u ní, tak sem cítil prostě strašný štěstí. Všechno na nás spadlo zase až teďka, kdy sem šel s kamarádkou na kofolu a přítelkyně se začla bát a udělala mi zase scénu, od té doby to zase začalo…hlavně mě to strašně trápí. dokonce když mám tu špatnou náladu nedokážu rozeznat pocity v hlavě, mám jich tam hrozně moc. Už nevím co chci já nebo co chce moje hlava nebo jak to mám nazvat. Tedka sem totiž za ní jel na chvilku (10 minut) a všechny problémy šli stranou, hodně se mi líbila a zase sem se musel usmívat.  

 

 


 

Moje myšlenky v hlavě : bojím se toho, že se sní rozejdu a budu toho litovat (vím, že budu, protože sem nikdy nikoho neměl rád a přijde mi, že ty moje nálady jsou jenom z těch nepříjemností. navíc, vživotě nikdy takovýho nenajdu a vím, že je to na 100% pravda)

Myslím, na to, co by dělala, až by se semnou rozešla (že by se šla vyspat s jiným klukem, že by okamžitě si našla někoho jinýho, s kým by jí bylo líp, že by na mě vživotě už nepromluvila a akorát by mě všude pomlouvala a že by potom všude začla říkat jakej su ***** a že by se hned na slučáku vyspala s někým a) to sou zase moje negativní zkušenosti, který mám v hlavě a mám znich strach, protože vím, jak to bylo u mejch partnerek.

 

Právě když mám tuto náladu a začne mi chybět třeba strašným způsobem, tak bych to nerozeznal do těch jinejch pocitů, uvědomím si to, až se to uklidní a jenom myslím na nu jak bych ju postisal kdyby tu u mě byla.

 

Když mám tu náladu, tak mě aji trápí, že se mi líbijou jiný holky (přijde mi prostě jak kdyby se mi líbili víc, asi aji líbijou, ale ta moje má krásný charakter…a né, že by se mi nelíbila, spíš naopak)

 


 

Je to moje čtvrtá holka, první vztah, kterej za něco stojí, řešíme spolu všechno, o všem se dokážeme bavit, není minuta, kdyby by jeden z nás něco neříkal, dokážeme se bavit úplně o všem. a hlavně je úplně roztomilá a jiná než jiný holky.  S nikým mi nikdy nebylo líp. Ty holky před ní byli tak na 2 měsíce max.  

PS: mě je 19, jí je 15 (vzhledově vypadá na 18 a řekl bych, že názorama, myšlením atd je daleko vyspělejší než já v 19 letech. hlavně se strašně snaží, všechno mezi náma urovnat)

 

Poprosím o rady jak z tohoto vybruslit a co to je (co to znamená). nechci jenom jen tak odhodit člověka, se kterým sem strávil 9 měsíců a sem kterým sem zažil krásný chvilky, jenom kvuli tomudle a potom toho litovat, i když je to jenom nějaká menší " krize" ve vztahu. Nejsu ten typ člověka, kterej jenom kvuli sebemenší blbosti se rozejde s tou holkou a když mám normální náladu a jsu sní, tak bych si sní dokázal představit život až do smrti.

 

PS: většinou sme se hádali (přehnaně žárlila) když měla krámy a ty měla tedka právě měsíc v kuse, protože měla nepravidelný měsíčky… navíc ona je strašnej pesimista a já taky. optimisticky akorát myslím, když jde o ni (nedokázal

PS: doufám, že budou jenom pozitivní názory … 

 

Děkuji za reakce a za pomoc

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 1304x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Nerozumím si
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
04.12.2013 20:31 Uživatel: Barča
1564813088_lvice.jpg
Téma: Bojím se, že se v návalu žárlivosti rozejdu s přítelkyní a pak toho budu litovat
Text uživatele: 

Dej tomu čas. S váma oběma cloumají hormony zamilovanosti, to všechno se jednou vytříbí a uvidí se, jestli tento vztah má budoucnost.

 
04.12.2013 22:38 Uživatel: Micka
Téma: Bojím se, že se v návalu žárlivosti rozejdu s přítelkyní a pak toho budu litovat
Text uživatele: 

Barča : Já někdy cítím lásku až moc a když říkám až moc tak až moc (řekl bych, že sem se do ní zamiloval nedávno. zničeho nic sem začal strašně žárlit a bát se o ni. NAPŘ. dneska byla na soudě, pořád sem jí musel volat jak to dopadlo a měl sem strach jak to pro ni dopadne). Popravdě, vím, že tento vztah má budoucnout, jenom sem očekával, že někdo bude mět nějakou radu, jak se toho zbavit, protože su s ní štastný Pomohlo by to nejen mě, ale i další osobě (její kámošce, které to tedka dělá taky) Já si sem jistý, že sní chci být. problém je ten, že mi to "něco" kazí. a klidně si sní dokážu představit zbytek života. popravdě, chci sní představit zbytek života nikoho takovýho sem vživotě nepoznal. sme úplně stejní, ve všem si rozumíme

 

Díky za názor, můj je podobnej (hlavně na to nemyslet a zbytečně to nehrotit)

 
17.12.2013 16:03 Uživatel: Micka
Věk:  19
0-100
Téma: Bojím se, že se v návalu žárlivosti rozejdu s přítelkyní a pak toho budu litovat
Text uživatele: 

Tedka byl vztah úplně úžasný po dobu 12 dní, těšil sem se na ni, pokaždé, co sem ji viděl sem se usmíval a nemohl ani promluvit, když sem sní byl tak se mi chtělo štěstím brečet. hodněkrát sem to ani neudržel. potom v pátek přišla zase její špatná nálada, na co jsem už alergickej. a zase sem začal myslet na všechno negativní zase to pokračuje. nevíte někdo jakej je to naznák? jestli je to jenom zkrz to, že už tu její náladu nemůžu vystát? přišlo mi, že sem se do ní zamiloval až moc… akorát se bojím budoucnosti a bojím se vztahu (od rodičů sem neměl dostatek lásky - snaží se, ale jak kdybych měl prostě v sobě kamen a nepocituji to, vím, že mě mají rádi, ale prostě to není to co bych čekal) Nechtěl bych se sní rozejít, je to nejlepší co mě kdy potkalo a chcu se z toho dostat ven. takže co by ste mi poradili? jak se toho mám zbavit? a co by to teoreticky mohlo znamenat? já už na to sám nemám. díky

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Bojím se, že se v návalu žárlivosti rozejdu s přítelkyní a pak toho budu litovat
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Statistiky

Nové odpovědi dnes: 1
Nová témata dnes: 0
Dneska bylo odpovězeno na: 1 Téma
Počet témat celkem: 15740
Počet odpovědí celkem: 171433
Počet registrovaných: 4659 uživatelů
Nejčtenější za 7 dní: Obtěžuje mě ve škole úchyl
Nejkomentovanější za 7 dní: Obtěžuje mě ve škole úchyl
Nejvíce navrhované na smazání

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny