Téma: Učitel informatiky na SŠ mě sexuálně přitahuje - mám ho zkusit svést?

Ahoj,

dlouho jsem váhala, jestli o tom vůbec napsat. Sama nevím proč, vlastně se (zatím) nic strašného nestalo a neděje, měla jsem spíš strach z toho, jak to tu přijmete. No nic, k věci. Je mi 17 let a jsem studentkou druhého ročníku střední školy. Jsem normální holka, žádná supermodelka, ale řekla bych, že jsem celkem hezká. Nejsem ani génius, ani hlupák, prostě průměrně inteligentní, akorát s trochu výraznějším humanitním zaměřením a nadáním. Ale kvůli tomu sem nepíšu, to jen proto, abyste si mě lépe představily a dokázaly vsadit do mé situace. Stala se mi podobná věc, jaká se stává asi většině dívek na střední škole - zakoukala jsem se do svého profesora. Jenže - nejsem si jistá, jestli jsem do něj vyloženě zamilovaná, to asi ne, spíš mě prostě jen sexuálně přitahuje. Učí informatiku, je mu tak kolem čtyřicítky, není to žádný abnormální krasavec, prostě celkem obyčejný, průměrný chlap, za to je ale zatraceně charismatický. Učí nás pouze v jeden den a máme spolu dvě hodiny za sebou. Spolužačkám jsem se se svým „problémem" nesvěřila, protože jej nemají rády. Pravděpodobně to bude tím, jaké dělá rozdíly mezi nimi a mnou. Právě v tom to vězí. Nedělá mi sice návrhy, ale zájem z jeho strany je očividný. Pokukuje po mně při hodinách, toleruje mi mé chování (občas jsem na něj trochu drzá, protože vím, že mu to nevadí a zároveň mě baví ho popichovat - nesuďte mě za to). Často po mně chce, abych mu třeba pro něco došla nebo udělala něco podobného, zřejmě jen proto, abych se před ním prošla, protože to po nikom jiném nevyžaduje. Myslím, že do něj nejsem zamilovaná, vždy mám ale srdce v krku a cítím takové mírné záchvěvy vzrušení. Otázkou je, co dělat. Vím, že bych se to měla snažit potlačovat, jenže to by se musel snažit i on, protože sama asi nemám tolik vůle. Zároveň mám ale chuť zariskovat a zkusit na něj něco víc. Stoprocentně vím, že není zadaný, takže v tom by nebyl problém, ale vztah studentky s profesorem má prostě ten punc zakázané lásky, že.  Abych tenhle sloh (omlouvám se za něj) nějak zakončila a podtrhla jej - co mi radíte vy?

Mám se na to vykašlat nebo to zkusit?

Nutno dodat, že mi nejde o žádný vážný vztah.