Téma: Holka o šest let mladší co neví co chce - jsem z její nekonečné nerozhodnosti netrpělivý

Co můžeš od této slečny očekávat, Ti nikdo říci nedokáže, neboť my nevíme, proč má slečna zmatek v hlavě a nedokáže vyjadřovat city atd.  = nic nevíme o tom co, proč a jak tak prostě u ní je. Nevím, jestli se Ti už s něčím svěřila, každopádně to má jistě nějakou příčinu a obávám se, že se zase řítíš do komplikovanějšího vztahu, jako minule  (klikni), a to pro každého není - trpělivost, čas, pochopení, tolerance atd. , pokud má někdo něco za sebou, co ho takto ovlivnilo.

Aha a nenapadlo Tě, že nejde o žádnou nerozhodnost, ale prostý fakt, že ten s kým si píšeš není ta 18letá slečna za kterou ji máš, ale někdo úplně jiný?

Když čtu co píšeš, tak mám pocit, že ten kdo neví co chce jsi spíše Ty.

Není mi jasné proč by Ti měla vyjadřovat city na pouhý dotaz "zda se těší když přijedeš" … Jak dlouho se znáte nepíšeš a zda mezi Vámi k něčemu došlo kromě psaní taky ne, takže těžko soudit.  

Pominu-li to, pak zde stejně zůstává fakt, že jí je 18. Samozřejmě že je nedospělá a samozřejmě že je puberťačka. Čekat od takového věku v dnešní době více je nesmyslné očekávání.  

Osobně si dovolím tvrdit, že dnes (09.02.2016) nedospělost (nevyzrálost) trvá minimálně do 29 roku jak u mužů tak u žen.  

Další fakt je ten, že pokud někdo říká, že "neumí říct co cítí" pak má pravdu. Neumí do očí říct, že necítí to, co druhá strana očekává, respektive očekává, že tato diplomatická odpověď je vševypovídající.  

Tak, rád ti budu oponovat Adame, je mi 24 a můžu ti s klidem říct, že vyspělý jsem a rozumím si spíše se staršími ženami - řeknu okolo 30ti a dokážu docela dobře poznat dle vyjadřování, jak na tom kdo psychicky je (myslím jeho věk, na kolik se chová), to je ale věc vedlejší. Nelze obecně říct Jardo, je ti 25, ty nejsi ještě vyspělý. Každý je jiný a musí se k němu přistupovat jinak. Možná že mám nesmyslné očekávání, to nepopírám. Ale to, že někdo neumí ti říct ani že mu chybíš, když tě bere třeba jako potencionálního partnera, mi příjde trošku přes čáru a já jí to řek několikrát, nejspíš si jen dělám naděje, které se nedokážou nikdy naplnit a očekávám prostě víc, než je sama schopna nabídnout. A taky si říkáme dost osobní věce, včetně intimního života, z toho usuzuji že to neříká každému na potkání a to bych jí křivdil, taková není, spíše je dost opatrná a její bývalý partner jí podváděl, takže jak říká Dany, nabíhám si a má pravdu.

Veselka: Teď asi úplně nechápu, kam směřuješ? Jsem si jistý, že je to ten kdo to je, není to tak těžké zjistit.

Ale to, že někdo neumí ti říct ani že mu chybíš, když tě bere třeba jako potencionálního partnera, mi příjde trošku přes čáru a já jí to řek několikrát, nejspíš si jen dělám naděje, které se nedokážou nikdy naplnit a očekávám prostě víc, než je sama schopna nabídnout.

Aha. Jak často jí říkáš, že ti chybí? Nemůže to třeba vnímat z tvé strany jako nátlak? Proč jí to říkáš? Protože to tak cítíš a chceš, aby to věděla, nebo proto, aby jsi od ní slyšel to samé? Pokud platí to druhé, pak se potvrzuje to, co psal QAdama o vyspělosti žen a mužů určitého věku.

Chápu to správně, že jste se ještě nepotkali? A pokud ano, tak kolikrát?

To, že si o sobě každý člověk myslí že je ten nejinteligentnější je dokázáno věděcky. (To jen taková vsuvka)

Jak o sobě můžeš tvrdit, že vyspělý jsi? Jak to můžeš vědět? Dle čeho to hodnotíš? Dle toho, co si o sobě myslíš?

To je málo. Ale nebudu Ti nic dokazovat, bylo by to zbytečné.  

"Ale to, že někdo neumí ti říct ani že mu chybíš, když tě bere třeba jako potencionálního partnera

, mi příjde trošku přes čáru "

Jak jsi na to přišel, že Tě bere jako potencionálního partnera?

Řekla Ti to? Holka v osumnácti letech po půlročné známosti přes internet?

No i kdyby ano … a i kdyby to i myslela vážně a nebyla to jen Tvá domněnka, i tak má každý člověk právo na to jak vyjadřuje své city. A Ty, jako vyspělý člověk pak nemáš důvod chtít ji měnit.  

Protože to tak prostě cítím a chci aby to věděla. Jako nátlak mi to nepříjde, nátlak vypadá trochu jinak. Kdybych jí pořád psal, že jí chci do postele, třeba. Píšeme si celkem dlouho a ano, nepotkali. Nebo jak se to veme, voláme si, to je téměř jako osobní kontakt - myslím s videem ale abych odpověděl na otázku, osobně přímo ne, teď čekám něco ve stylu: Když se s někým ani jednou nevidíš, nemůžeš se divit.

Napadá mě, jak ti může doopravdy chybět někdo, koho jsi nikdy nepotkal, ale třeba to máš jinak.  

Jednoduše - jak může vědět co chce, když tě nikdy neviděla a ještě k tomu ti vyjadřovat city? Pokud ses jí zeptal, jeslti se uvidíte v ten daný termín a ona odpoví ano, tak mi to vzhledem k fázi vašeho "vztahu" přijde dostačující.  

Každopádně si myslím, že možná zbytečně moc mluvíte místo toho, abyste se prostě sešli. Žádné volání a žádná kamera nenahradí osobní kontakt. Teprve na základě osobního kontatku a dalších schůzek můžete říct, jestli vůbec má smysl něco začínat, nebo ne. Pokud ti ale řekla, že nikoho teď nechce, ale ty ano, pak asi není co řešit. Nebo můžeš zkusit ji "dobývat", jeslti si myslíš, že ti za to stojí. Ale radši činy, než slovy  

Já být Tebou, tak zvážím několik věcí. Je to ještě mladá slečna, 6 let mezi Vámi už rozdíl je a máš pravdu v tom, že někdo může být zralý již ve 24 letech, někdo ne ani ve 40 letech, to je velmi individuální a záleží to na mnoha věcech a okolnostech. Takže, slečna může být ještě dětštější, citlivější, zranitelnější, nezralejší atd. , než její vrstevnice. No a teď tedy záleží na její povaze, která se také odvíjí podle toho, v jaké rodině vyrůstala + pak tedy také na tom, jestli ten minulý partner, co jí podváděl, byl její první nebo ne, jak dlouho s ním chodila, jak moc to jeho podvádění ovlivnilo její důvěru k ostatním můžům, jak dlouho je to od jejich rozchodu a zda-li to již stačila v sobě zpracovat (rozumem i srdcem) - nejspíše ne, srdce se zdá ještě zraněné podle toho co Ti říká a jak reaguje = je opatrnější a zřejmě hodně zklamaná, podle toho, jak sama říká, že nedokáže projevovat city atd. + možná bude mít z té předchozí nevydařené partnerské zkušenosti v sobě blok, když říká, že to nechce řešit a neumí Ti říci, co k Tobě cítí. Zároveň však říká, že to poznáš a máš počkat. Tudíž, máš podle mě 2 možnosti: a) dát jí nějakou dobu čas, párkrát se s ní osobně sejít, to Ti mnohé více napoví - přeci jen osobní setkání je o něčem jiném, nebo: b) pokud se na to necítíš, nepokračuj v tom - jak jsem psala, ne každý na to má trpělivost atd. Já osobně bych asi zvolila alespoň jednou či párkrát možnost a), ta by mi napověděla kompletněji, čili tak, že bych měla "obrázek" jednak z písemného projevu a jednak z osobního projevu. Jak to dopadne, těžko říci, třeba Tě odradí již první osobní setkání, nebo naopak natolik zaujme, že budeš mít zájem o setkání další + samozřejmě také bude záležet na tom, jak by to po prvním setkání vnímala a cítila ta slečna. No a pak mě ještě napadá další věc, a sice to, vzhledem k tomu předchozímu Tvému tématu, zda-li z nějakého důvodu nepřitahuješ či si, byť neúmyslně, nevybíráš slečny, které vždycky nějak "potřebují pomoci". Proto jsem Ti výše psala, že se obávám, že se zase řítíš do komplikovanějšího vztahu, jako minule. A to si nejsem jistá, jestli zrovna chceš.  

Děkuji za odpověď, myslím že Dany to vystihla nejlíp. Jenže když jsem jí řekl, jestli se uvidíme, za týden a zeptal sem se včera (08.02.2016) tak řekla že na ní moc tlačím, že si připadá jako kdybychom spolu chodili. Tak jsem jí řekl ať si rozmyslí co chce, že má na to měsíc, déle čekat nemůžu, no tak se chvíli rozčilovala a pak uznala že je to celkem fajn nápad. No každopádně čím víc se blížil ten termín, tím víc se začala vymlouvat, proč to tak nejde a tak dál. Mi osobně příjde, že se ani sejít nechce ale třeba se pletu, vyhovuje jí, že má někoho komu si může postěžovat a kdo si s ní píše a myslí si, že se to vyřeší samo nebu budu natolik naivní, že prostě mě bude odbývat jednoduchýma odpověďma typu teď to nejde, za týden a tak podobně.

Zde Ti bylo opakovaně řečeno, že slečna cítí nátlak z Tvé strany. Dokonce teď píšeš, že Ti to i sama řekla.  

Ty přesto odmítáš pochopit, že když Ti několik lidí řekne, že jde o nátlak, tak o nátlak opravdu jde, i když si pod nátlakem představuješ něco jiného.

Taky Ti zde bylo řečeno, že slečna o vážný vztah zájem nemá a tím, že se snaží z té schůzky i vykroutit Ti to opakovaně potvrzuje.

(Ano, asi Ti to do teď nebylo řečeno přímo, jen diplomaticky. Asi je tedy čas odložit diplomacii.)

Přesto i tohle odmítáš pochopit.  

A za třetí: ultimáta. Mladé holce, Ty o 6 let starší, dáváš ultimáta? O životním partnerství, i přesto, že jste se nikdy osobně nepotkali? !

Přiznám se, že bych na chvilku chtěl být v Tvojí hlavě, abych pochopil, jak tyhle věci fungují…

No, v tý hlavě je to už všecko hotový….

Teď ještě ukáznit realitu a bude to.

Mas 24 a staci ti takyto vztah na dialku? Prepac, ale zdas sa mi nedospelej.

Je od teba 200 km, ale ved mozte randit cez webku, po telefone… este ze mame tieto moznosti.

Neciti k tebe nic. Ani ty k nej. A jej odpoved bola dost adekvatna. Povedala JO. Takze, mozte sa stretnut.  

Ale podla mna si to este jeden z vas alebo aj obaja rozmyslite…

Takže, city tam byly z obou stran takže madeline je s názorem mimo, promiň. Nebo teda aspoň z mojí strany. Pořád se vymlouvala že nemá čas apod. No nakonec to dopadlo tak, že jsi našla někoho kdo je blíž a celou tu dobu mi jen něco namlouvala. Já se cítím teď zklamaný a podvedený. I když jsem věděl, že to tak dopadne a nic z toho nebude. Hodně jsem jí pomáhal a dělal, co jsem mohl. No … teď mě ani nic nebaví a hrozně si to vyčítám, že jsem vůbec něco od toho očekával. Ach jo, každopádně děkuju všem za názor. Strašně mě štve, že on nemusel řešit to co jsem s ní musel řešit já a přišel v podstatě k hotovému a taky mě štve to, že na někoho jiného si čas udělala ale na mě ne. No mladá holka, bez rozumu, co taky čekat.  

Mladí a bez rozumu jste oba. To k nám lidem a k mládí patří.

Ty jsi si toho namlouval víc, než Ti namlouvala ona. Vždy záleží na tom, jak si některé věci sami interpretujeme. Již minule Ti bylo řečeno, že jsi honě věcí vysvětluješ špatně. A dopadlo to tak, jak bylo řečeno.

Zklamaný jsi, to je v pořádku - stejně jako každý zklamaný člověk po rozchodu. Dobrá zpráva je, že to přebolí a bude nová holka. A lepší. Moc si proto nezoufej.

Alespoň jsi poučen a víš, čeho se vyvarovat příště – nehrát se na zachránce. Mnoho mužů se hraje na zachránce v dobré víře, ale to nikdy nedopadá dobře. Holky nepotřebují zachraňovat tak často, jak se Ti jeví.

 Hlavu vzhůru, bude další holka další chyby. Ale tak to má být.