Téma: Jsem adoptovaný - proč mě biologičtí rodiče nechtěli?

Myslím si, že Tví adoptivní rodiče Tvé biologické rodiče vůbec neznají a nemůžou Ti proto ani přibližně říct co jsou zač a kde Tví biologičtí rodiče bydlí.

Počkala bych na Sociální_pracovnici, bude vědět víc.

Určitě si její názor rád poslechnu. Tuto problematiku samozřejmě neovládám. Je možné, že před 17ti lety adoptivním rodičům řekl: "Tak, tady máte Tobiáška a kdyby něco, jeho rodiče jsou Tomáš Václavský a Romana Juračková, bydlí na náměstí TGM č. 27 v Praze ve druhém patře vpravo".

Podle mezinárodní úmluvy práv dítěte to právo má. Ale odpověď nebude tak jednoduchá. Musela bych se prokousat texty, abych zjistila, jak to souvisí s adopcí, protože například u asistované reprodukce je to jinak, tak nevím, jak právě u adopce.

Ahoj,  

myslím, že to co prožíváš, je pro adoptované děti úplně běžné. Jestli tě to trápí jenom občas, tak to spíš nech být.  

Tvoji praví rodiče jsou ti, co ti dali lásku a vychovali tě. Jasně, že tě to zajímá, ale byl bys schopný unést třeba pocit, že je vážně nezajímáš? Samozřejmě je to jenom jedna z hypotéz, ale vždycky je lepší počítat s tou horší variantou.  

Taky si myslím, že ve chvíli, kdy bys je vážně našel, by ses toho už nikdy nezbavil- pořád bys cítil to pouto, možná pocit alespoň zčásti, že se o ně minimálně ve stáří musíš postarat atd. nebo snahu se jim zalíbit.

Nedokážu posoudit, co bych dělala já na tvém místě, ale pořádně si to všechno promysli.

Měj se, Katla

až na vyjímky si nemyslím, že je důležité PROČ tě nechtěli, ale ŽE tě nechtěli a dotáhli to do konce, tedy zřeklise svých rodičovských vazeb k tobě, tudíž to NEJSOU tví rodiče. T2mi jsou lidé, kteří sice nepřispěli ke tvému zrodu svým genetickým materiálem, ale zato svou láskou, péčí, časem, úsilím, citem… tím, co ti, co genetický materiál poskytli, investovat do tvé osobnosti už nechtěli. Ano, budeš jim zčásti podobný, čím budeš starší, tím víc… změní to nějak tvůj život? Proč tě nechtěli. protože v té době měli jiné priority. změní se poznánímjejich tehdejších priorit tvůj život? Ty máš svůj vlastní, ty máš své hodnoty a své cíle, své zájmy a svůj okruh lidí, ze kterého oni vystoupili dřív, než jsi je poznal, ano, je to "takový velký otazník" ve tvém životě, který ale ani málo neřeší tvou současnost a budoucnost, jen ti může vysvětlit události minulé a ty se změnit nedají. Neočekávaj zázračné prozření a gejzíry lásky, pochopení a já nevím čeho… upřímně, asi bych sev tom moc nevrtala, protože pravděpodobnější je, že se dopátráš něčeho, co tě spíš zraní než potěší. Takže, nejsi-li tak silný, aby sis udržel odstup od informací, ketrých se můžeš dopátrat, nepátrej směrem do minulosti, buduj  budoucnost

Vzhledem k tomu, že do jednoho roku věku se děti osvojují tzv. zrušitelně, musí existovat původní rodný list, ve kterém budou zapsaní i Tvoji biologičtí rodiče. Ten by měl být dostupný na matrice v místě Tvého bydliště (rodiště), takže tam bych začala svoje pátrání.

To, proč chceš své biologické rodiče najít, musíš vědět Ty sám. Já ale musím souhlasit s meg a katlou v tom, že by sis měl dobře promyslet, jestli o to opravdu stojíš. I já pochybuju o tom, že Tě v případě úspěšného hledání čeká nějaké vřelé přivítání s otevřenou náručí. Pravděpodobně ne - a je otázka, jestli tohle zklamání ustojíš a jestli Ti poznání Tvých biologických rodičů spíš neublíží.

Obrátit se na matriku může, ale silně pochybuju, že mu tam tu informaci jen tak dají.

Před pár lety jsem tak hledala jen současné bydliště své matky a byl to velký problém. Nakonec jsme to s matrikářkou trošičku "obešly". Řekla jsem jí poslední adresu, kterou jsem znala a ona mi jen měla kývnout ano, nebo ne. Ale říct mi ji nesměla. Kdyby se odstěhovala, nejspíš bych ji musela hledat nějak veřejně.

Navíc si myslím, že je tu riziko, že praví rodiče drželi věc v tajnosti a dnes by jim takové odhalení mohlo zničit život.

Osobní zkušenost s hledáním biologických rodičů nemám, jen prostě vím, že na matrice vědí - záznam o biologických rodičích zůstává zapsaný v matriční knize. Netvrdím, že mu řeknou současnou adresu bydliště, ale když se dozví alespoň jméno a třeba rok a/nebo místo narození rodičů, tak už jsou to informace, se kterými se dá pracovat.  Pak může zkusit hledat na internetu, v digitalizovaných matrikách, v archivech atd.

Víš, já jsem právě nevěděla, jestli když jde o adopci, jsou rodiče, nebo aspoň matka v matriční knize. Spíš jsem myslela, že o tom bude něco na sociálce. U mě nešlo o adopci. Takže odpověď tazatel dostal.

vo veku kedy sa nachadzas toto riesi rada "dospievajucich" …formovanie osobnosti a vlastnej identity dospeleho cloveka

mam vsak vlastnu skusenost v podstate s rovnakym problemom (islo len o otca) a musim povedat ze zvedavost ktoru citis ta casom urcite prejde …

ver mi ze zo stretnutia by si mohol byt este viac sklamany …bol by to celkovo narocny proces sa voci sebe otvorit a pochopit motivy ktore za tym boli…a asi by to ani nebolo k nicomu dobre

. myslim si ze by to mohli citit ako vycitku …ako vlastne zlyhanie …ci nejaku argumentaciu ktora je aj tak velka suhra okolnosti … myslis ze by si sa citil potom lepsie?

Ahoj, tak pro začátek vím jak se cítíš. Od mých 16 let jsem to cítila stejně, chtěla jsem něco zjistit, vědět odkud jsem a vždycky jsem to nedokázala dotáhnout až do konce. Až teprve nedávno jsem přes facebook našla svoji biologickou rodinu, zjistila že mám dva mladší bratry a bratrance a sestřenici. A hlavně že moje matka mě musela dát k adopci, protože tenkrát to nešlo aby si mě nechala. Ale pokud chceš hledat, tak myslím že budeš muset počkat do 18 let. Potom asi zajít na matriku kde jsi zapsán a tam by jsi se měl dozvědět jméno matky a otce pokud ho zapsala. A dnes je tolik možností internetu že myslím budeš mít štěstí. Ale předtím si nedělej raději žádné iluze, já to hledání udělala ve chvíli kdy už jsem dospělá a prakticky jsem si nedělala iluze.

Ahoj mam stejnou zkusenost akorat o tom ze jsem adoptovana vim od malicka. Tenkrat mi to rodice zdelily formou pohadky na doporuceni psychologa. Mam na to ale jiny pohled, teda samozdrejme ze mi nekdy hlavou prolitla otazka jestly jsem ty Zene podobna. Ale to je ohledne ni tak vse! Nedokazu pochopit a ani odpustit ze me opustila a at si kazdy rika co chce podle me ty zeny nemaji srdce co porodi miminko a daji ho pryc. Myslim si ze vsechny zivotni situace a problemy se daji resit! Jedine co me trapi a nad cim premyslim jsou prave"sourozenci"ktere bych mela zajem poznat. Ze sve zdravotni karty vim ze jsou minimalne dva. Ale k nejakym vetsim krokum k jejich vyhledani zatim nemam odvahu. Preji ti mnoho sil a opravdu si vse rozmysly nez zacnes s hledanim.

Ahoj. Já mám osobní zkušenost. Bio rodiče už nežijí. A rozhodně teda nezatávám to, že bych je hned odsoudila. Moje bio. mamka mě tím prakticky zachránila život a udělala to nejlepší co mohla. Mí ostatní sourozenci nedopadli tak dobř (děcák, bez práce, problémy) takže bych teoreticky mohla dopadnout stejně. Ale mám super rodinu jsem zajištěná a tohle bych 100% neměla. Takže kdyby žili, mohla bych jim jen poděkovat za to, že se tak rozhodli. spíš teda ona. takže je hned neodsuzujte. Mohli mít těžký život a mohli jste ho mít takoy těžký, ale většina adoptovaných tím na 99% jen získala. A hledat bych hledala znova. Než aby si pak člověk celý život vyčítal, že mohl něco změnit či zjistit a pak už to půjde jen těžko

Také jsem adoptovaná. Vím tto od dětství, takže si ani nevybavuji moment, kdy mi to poprvé řekli. Mám ty nejlepší rodiče, které jsem si mohla přát. Beru to tak, že mi osud dal druhou šanci. Každopádně myšlenka na to, kdo vlastně jsem, je nesnesitelná. Nechci biologické rodiče poznat, to ani náhodou. Ale chci vědět důvod. Odmalička jsem chtěla být slavná, aby mě mí biologičtí rodiče poznali a litovali Jo, dětský sen.  
Nechápu, jak se někdo může zřeknout dítěte. stačilo by mi vědět ten důvod, nic víc.

Vím jak se cítíš. Mě adoptovali když mi byli čtyři nikdo vůbec neví kdo byli moji rodiče. procházím si stejnými pocity a dost mě to ničí.

Lidé, kteří dají svoje děti k adopci mají podle mých zkušeností nejčastěji existenční potíže, takže ano, myslím, že třeba neměli peníze anebo mohla být tvoje matka nezletilá nebo jí třeba partner opustil a byla by na všechno sama… myslím, že by víc měli vědět Tvoji náhradní rodiče, zkus si o tom s nimi trochu víc popovídat. Pak existují taky záznamy na úřadech, matrikách… neměl by to být problém, skutečné rodiče dohledat. Nejdřív si to ale pořádně rozmysli, v mnoha případech se po nalezení biologických rodičů dostaví zklamání a rozčarování a pokud máš hezký vztah se svým stávajícím taťkou a mamkou, buď za to vdeěčný a pěstuj vaše vztahy dál, jedná se o lidi, kteří se o Tebe roky s láskou starali.  

Držím palce ať se rozhodneš jakkoli

Hledám syna narodil se 16.5.1991. V Ostravě.  
Těžká životní situace. Snad tě najdu.  

Rodiče jsou ti, kdo tě vychovali. Kdo ti dali lásku.

Řešil jsem pár let něco podobného.