Téma: Návod jak se zbavit nenávisti ke tchýni - rady, tipy

Nevím jestli jsem  zrovna ten správný člověk na to, abych Ti v téhle věci radila. s tchány se ignorujeme…, ale pokusím se Ti něco po svém napsat.

Chápu proč Ti tchyně vadí a rozumím tomu, že máš k ní averzi. Zažila jsem si s tchány své a i když jsem se snažila vše řešit po dobrém a smírně, tak to prostě neklaplo. Připadá mi to hodně podobné, samozřejmostí byla hromada nevyžádaných rad o tom jak to máme v naší domácnosti dělat a neustálé hučení (ano, jinak se to nazvat nedá), když jsme si cokoliv dělali jinak než si tchyně představovala. Tchán se v tomhle nijak zvlášť neangažoval až na to, že si chodil vylívat vztek. Oba k nám bez vyzvání chodili kdykoliv je to napadlo. Tchyně kdykoliv ve dne i v noci, jen tak "na kus řeči" stížnosti na všechny nespravedlnosti světa nebo si stěžovat co děláme (resp. dělám já, manžel za nic nemůže, je jen v mém vleku a musí poslouchat) špatně. Tchán nechodil ani tak za námi jako zásadně na tajno pro alkohol… nepiji, takže se máme zásoby. Vlastně na tajno krást chodili oba. Když jsme si z botníku udělali venkovní skříňku na nářadí aj. , tak si jí odnesli, protože "si mysleli, že už ho nechceme", totéž se stalo s nábytkem v altánu a spoustou jiných drobnějších věcí.

Marná snaha vysvětlovat, že když něco chci a domnívám se, že by to mohlo být volné, mám se zeptat.

No je toho spousty až to vyústilo v onu ingoraci, nejprve z jejich strany. Přestali mě zdravit, resp. odpovídat na pozdrav, mluvit přede mnou o mě (samozřejmě hanlivě) jako bych tam nebyla atd. Pokusila jsem se o smír, ale marná snaha. Takže jsem je začala ignorovat taky. Nejdřív mi to šlo hodně těžko, ale časem jsem si zvykla a beru to tak jak to je. Pravda, tu ignoraci neovládám, tak dokonale  jako oni, protože když jde o něco vážného, jako třeba ošetření tchána po ošklivém pádu apod. , tak bez řečí naběhnu, mlčky ošetřím, zařídím potřebné a jdu si zase po svých. Ale zkrátka našla jsem si v tom způsob jak žít a netrápit se tímhle soužitím.

To je vlastně důvod proč jsem tohle psala. Nenávistí neubližuješ jim, ale sama sobě. Není nutné s každým vždy za všech okolností vycházet. I když je to ideál a jsem přesvědčena, že soudní lidé jsou schopni spolu žít a v rámci slušnosti se respektovat. Nicméně pokud to nejde, tak si přiznat, že to prostě nejde a přizpůsobit se. Máš v zásadě tuhle možnost a nebo začít žít její život místo svého. Protože ať už budete bydlet blízko nebo daleko bude se Tě to týkat stále. Je to matka Tvého muže a babička vašeho dítěte a to ať se Ti to nelíbí jak chce má právo být se svojí babičkou a ona s ním, ať už je jakákoliv.

K tomu Ti ještě povím jedno, tátovi rodiče mojí maminku nikdy neměli rádi, což fakt nechápu, protože je můj pravý opak v mnoha ohledech, snažila se stále dokola, ale nikdy to nedala přede mnou najevo, jezdili jsme tam pravidelně každý týden všichni, já i na prázdniny atd. , vysvětlovala mi jak jim mám pomáhat atd. , Až když jsem někdy ve čtrnácti řekla, že tam už na prázdniny jezdit nechci, neubližovali mi, ale cítila jsem, že to není úplně ono, tak řekla, že tedy dobře nemusím, ale pořád je to moje babička a děda, takže je jednou za čas navštívíme spolu a já si myslím, že to tak bylo správně. Nechala mi utvořit si svůj vlastní názor.

No a pak je tu ještě jedna věc, že pokud budeš bránit tchyni ve styku s vnučkou, můžete se také ocitnout u soudu, kde se bude dožadovat umožnění styku s ní a věř mi, že Tvůj argument, že jí oblékla v létě zimní bundu spíš neobstojí, protože kdo ví jak to bylo…

Zkrátka ať se Ti to líbí nebo ne tak je babička a proto bych se na Tvém místě snažila najít způsob jak v nejnutnějších věcech dát vašemu soužití řád a pravidla.

Já mám jen tchána, žijeme zatím ve společné domácnosti. Musela jsem jej učit, že by si mohl před kontaktem s miminem umýt ruce, to oblékání- to je stejné. Taky by děcka balil jak na severní pól.   Ve spoustě názorů s ním nesouhlasím, třeba malé často říká- jsi hrozná ( místo nezlob)- brrr, tohle si pamatuju z psychologie, že to ničí sebevědomí. Děcka vidí průběžně přes den, na delší dobu chodí jen venčit. V kočárku toho  děda tolik nespáchá. Vždycky mu nabalím jídlo a pití, nic jiného  děcka nesmí dostat. Malou mi taky  ze začátku krmil tatrankama, ale pak mi nechtěla jíst oběd. Když to viděl, přestal s tím.

Bránit v kontaktu fakt nemá cenu. Zkus malou 1x týdně připravit tchýni na procházku, říct za hodinu budete doma-bude jíst.   Co já bych za to někdy dala, kdyby mi vzal oba 2 prcky a já si třeba v klidu pouklízela.

Jano, podívej se na tak, že místo tchýně, je to tvoje vlastní mamka. Tam bys zřejmě nebyla tak úzkoprsá. Jednou je to babička vašich dětí, nemluv o ní v budoucnu před dítětem špatně, je to jedna krev. Nikdy nevíš, co se může v životě přihodit a proto je dobré držet s rodinou pohromadě. Myslím, že babička brzy ráno, v noční košili, děťátku ničím neublíží. Měj se hezky a udělej si ve svém srdci více místa i pro statní. Pavla

Tchýně dnes asi nemají svůj den. TADY se řeší to samé. Nejsi v tom sama.

Jani všechno to chápu, měla jsem takovou tchýni a skončilo to rozvodem. Bydlela jsem s ex manželem s jeho rodiči, s tím, že my jsme byli nahoře a oni dole. Před porodem byla úžasná a po porodu, mě nenechala ani uklidit v manželově skříni. Když jsem si nechala nahoře udělat novou kuchyn, byl veliký problém, že ona spáchá sebevraždu, že se chce o nás starat!!! Je toho moc co bylo, dnes vím, že ona je nemocná a já jsem to  nedávala psychicky a s manželem jsme se pořád hádali jen kvůli ní, já byla věčně sama a on ve světě a z jejich názorů a příkazů a zakazování už mě bylo opravdu zle. Vím co prožíváš, trápila jsem se jako ty. Pořád jsem přemýšlela co dělám špatně až jsem se jednoho dne odstěhovala a pak i rozvedla. Dnes jsem štastná a vím, že ex má jinou ženu a zažívá to samé. Chci ti říct, jak tady píše jedna paní at jsi uděláš víc místa v srdíčku, myslím, že o tom to určitě není!!!! Jsou lidé, kteří dokážou pěkně člověka vysát a každý má právo na nějaký názor. Jani já byla na ní strašně alergická a bohužel navštívila i psychologa, ten mi doporučil at se odstěhuji!!! Já se snažila i promluvit a mít vyhraněné hranice, jenže, když už mi i tchán vlezl do koupelny, to už bylo dost!!!! Zakazování návštěv včetně mé rodiny atd???? Tak se prostě nedá žít!!!! Vím co cítíš a jaký máš zmatek v srdíčku!!! Dnes mám zlatou tchýni, to slovo tchýně se ani na ní nehodí!!!! Věřím, že taky najdeš nějaké řešení!!! A hlavně at stojí při tobě tvůj manžel a je ti oporou!!! Nevím, jestli jsem ti aspon trochu poradila, ale zkus třeba toho psychologa????? Já jen vím, že bohužel nejsou žádné léky na alergii na lidi)))Přeji at to vše dobře dopadne))))

Ano dá se.

Pluto, nechceš napsat jak??  

Rád Hrnečku, ale ne dnes.   To jsou závažná témata a vždy záleží na tom moudřejším, jak věci dopadnou.

To budeš moc hodný, Pluto.   Podle mě ale nevyhraje moudřejší, ale odolnější a silnější. (Bohužel tedy nemusí být moudřejší. )  

Jak by ses k příspěvku zakladatelky vyjadřil?  

Někdy nelze odpovědet hned, Hrnečku.  

A jak by ses vyjádřil ty Hrnečku?  

Chápu vaše starosti. Odstěhujte se. Některé tchýně narozením vnoučátka zblbnou. Já bych si nedovolila u snachy ani otevřít šuplík. Vždy si vzpomenu, jaké by to bylo milé mě. Měla jsem štěstí na dvě velmi hodné tchyně. bohudík!!!!

Veselka napsala zcela správně, že nenávistí ublížíš jen a jen sobě. Každá negativní myšlenka ubližuje svému původci. Všechno je to vlastně v Bibli. Nehřešit ani v myšlenkách. Milovat své nepřátele, atd. Je to velmi těžké, ale jediné možné řešení.

Tchyně je také matka tvého manžela a to je již přímo podminované pole a tam není radno vstupovat.   Nenávist k matce manžela, může být i koncem tvého manželství.

Jednání tvé tchyně, tak jak jej popisuješ, je určitě nesprávné, jenže tchyně se nezmění, s tím nepočítej. Tak jako nepočítáš jistě, že nepřestanou na světě lijáky, bouřky, zemětřesení, tsunami, uragány, to prostě neovlivníš.

Znám to z vlastní rodiny, kdy tchyně, která bydlela jinak daleko, při návštěvě v rodině syna vždy přerovnala věci v zásuvkách v kuchyni. Skončilo to rozvodem, protože syn tchyně se matce nedokázal vzepřít a zastat se své ženy.

Teda jak na to? Vše je jen na tobě, už proto, že žádné setkání není náhodné a tvá tchyně tě má něco naučit, nebo ti nastavuje zrcadlo. Ukazuje ti, co sama nemáš dělat, nebo něco, s čím se musíš naučit v životě vyrovnávat, nebo co sama na sobě nemáš ráda.

Víš něco o tom co je to asertivita? V podstatě to znamená v klidu, s úsměvem a sebejistě, bez emocí, trvat na svém. Bez odsuzování a nenávisti. Buď vděčná za lekce, které dostáváš, už proto, že taková v budoucnu sama nechceš být.

Určitě neutíkej s kojením do úkrytu, buď hrdá matka, která nemá co skrývat.

Dobré řešení je dát na dveře bytu kouli, aby nemohl, bez klíče, kdokoliv do bytu vtrhnout, aby musel zazvonit a zeptat se zda může dál.

Takovéto problémy jsou vždy na delší povídání a jednoduchá řešení neexistují. Podstata je vždy ve vlastní hlavě, ve vlastním myšlení.

Ber to jako maturitní zkoušku, když neuspěješ, budeš to muset opakovat v životě znova a později to bude ještě těžší.  

Janicko, ja si myslim, ze se tchyne nezmeni a tudiz je treba jednat: napred bych se sveritla manzelovi, aby si s ni promluvil. Pokud se nic nezlepsi, pohovorila bych s ni sama otevrene, a to tak, ze si neprejes, aby vam tolik zasahovala do soukromi. Jasne bych ji dala priklad, jak by se citila ona, kdyby ji neustale nekdo chodil domu a rikal ji jak co ma delat. Klidne si s ni domluv, ze ji vnucku pujcis, ale jen pro predchozi domluve, anebo si primo urcete dny a hodiny, kdy ty pujdes treba k holici a ona bude pravidelne hlidat.
Mezilidske vztahy jsou opravdu v nekterych pripadech velice komplikovane. Tchyne si asi sama neuvedomuje, co svym jednanim pusobi. Proto bych ji to otevrene rekla, a pokud se nic nezmeni, pripominala bych ji to neustale a dokonce bych ji pohrozila, ze jestli neprestane, budete uvazovat o zmene bydliste.
Jsi mlada, ale v tomhle smeru se tchyni podrizovat nemusis.
Hodne stesti